Odebírat novinky
Úvod Historie a osobnosti Osobnosti Otec moderny Jože Plečnik

Otec moderny Jože Plečnik

Otec moderny Jože Plečnik
9. 10. 2018 / Autor: zgodovina.si Popisek: Architekt Jože Plečnik
Otec moderny Jože Plečnik

Jože nebo také Josip Plečnik byl slovinský architekt a urbanista, který svou prací ve dvacátých a třicátých letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu. Jeho tvůrčí duch zanechal také významnou stopu ve Vídni, ale i v rodné Lublani.

Narodil se jako třetí ze čtyř dětí v rodině Andreje a Heleny Plečnikových. Přáním otce bylo, aby převzal rodinnou truhlářskou dílnu. Ve škole příliš neprospíval, jeho slabinou byly exaktní předměty. Už od dětství však velice rád kreslil, což musel skrývat před otcem, který se obával, aby se z jeho syna nestal bohém.

Nečekaná smrt jeho otce zapříčinila to, že se z něj nestal truhlář, ale světoznámý architekt. Matka se starším bratrem se shodli na tom, že na převzetí otcovy dílny je ještě příliš mladý.

Se studenty stavitelství

Díky státnímu stipendiu se v roce 1888 dostal na průmyslovou školu ve Štýrském Hradci. Studoval tam truhlářství a dostal se do kontaktu se studenty stavitelství. Naučil se od nich tolik, že ho profesor Leopold Theyer přijal jako kresliče do svého ateliéru. Studoval na vídeňské umělecké akademii pod vedením Otto Kolomana Wagnera, což byl rakouský architekt, urbanista a jeden ze zakladatelů moderní evropské architektury.

Ve Vídni také dva roky pracoval v továrně na nábytek k.k. Hof-Bau-Kunsttischlerei J. W. Müller. Byla to pro něj dobrá, i když velmi tvrdá škola a sám na toto období svého života nerad vzpomínal.

Dvorním architektem

Od roku 1910 vyučoval jako profesor dekorativní architekturuPraze na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Roku 1920 byl ustanoven architektem Pražského hradu. Na čas se stal jakýmsi „dvorním architektem“ prezidenta Masaryka, zároveň vyučoval architekturu na lublaňské technice. Na úpravách Pražského hradu pracoval až do roku 1934. Současně projektoval a realizoval své návrhy jak ve Slovinsku, tak v Čechách.

Koncem roku 1920 byl jmenován profesorem architektury na nově založené univerzitě v Lublani. Oproti pražské zde panovaly zcela odlišné poměry. Škola nedisponovala velkými financemi, chyběly prostory, odborná literatura. Vyprojektoval tedy skromnou jednopodlažní budovu v Aškenazyho ulici a na podzim následujícího roku v ní přivítal první studenty.

Silně věřící Plečnik se nikdy neoženil a nezanechal žádné potomky. Zemřel v rodné Lublani 7. ledna 1957.

Dílo

Vídeňské studium ho původně nasměrovalo k secesnímu projevu, posléze používal, patrně pod vlivem pobytu v ItáliiFrancii, prvky antiky a rané renesance. Pracoval velmi promyšleně a jeho doménou byla nová neotřelá spojení základních stavebních prvků. Jejich vrstvením, průhledy, netypickým materiálovým zpracováním dosahuje perfektních výsledků. Jeho výrazové prostředky jsou monumentální, se smyslem pro kvalitní materiál.

Citlivou vyvážeností použitých konstrukcí a jejich proporcí, jednoduché spojení základních konstrukcí a jejich uskupení dosahuje s tradičními prostředky velmi originálních výsledků. Uskupení sloupů, průvlaků, stěn, stropů, kleneb, schody, římsy, detaily dříků, hlavice, patky, výplně otvorů, ale i kliky, kování a mříže, celé architektonické tvarosloví, v jeho podání ožívá. Svá díla dotahuje do posledního detailu včetně interiérů, mobiliáře a užitého umění. V jeho práci se snoubí dokonale zvládnutá profese stavaře, architekta, umělce, grafika, restaurátora, designéra, nábytkáře, zahradního architekta.

Praha

Plečnik proslul především sakrálními stavbami a zásadně přispěl k současné podobě Pražského hradu, kde za první republiky provedl rekonstrukci I. III. nádvoří navrhl jižní zahrady a částečně upravil některé interiéry. V hlavním městě patří k jeho dílům kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech postavený v letech 1928–1932. Dále nárožní dům v Žatecké ulici na Starém Městě, obora Hvězda, pomník továrníka J. Edlera von Schroll v Broumově nebo hrobka Emila Kratochvíla na lesním hřbitově na Křivoklátě.

Jeho nejvýznamnějším stavbám se věnoval Zdeněk Lukeš v některých dílech seriálu Skryté poklady architektury. Video od CzechTourism shrnující jeho největší díla naleznete zde

Slovinsko

Ve Slovinsku v letech 1928 až 1929 zpracoval návrhy na projekty a urbanistické studie Lublaně. Plečnikovy stavby výrazně ovlivnily vzhled jeho rodného města i architekturu země. Jmenujme alespoň některé z nich: kostel svatého Františka z Assisi, Trojmostí, vlastní dům v Lublani, park Tivoli, kostel sv. Cyrila a Metoděje, Žehličkový dům v Lublani, kostel svatého Michala na Lublaňských blatech a mnoho dalších.

Vídeň

Ve Vídni realizoval Plečnik řadu staveb, například Guttenbergův pomník se sochařem Othmarem Schimkowitzem, domy na Rechte Wienzeile, přestavbu Weidmannova domu, Langerovu vilu v Hietzingu, kašnu Karla Boromejského se sochařem Josefem Engelhartem nebo železobetonový kostel sv. Ducha v Ottakringu. Nejvýznamnější vídeňskou Plečnikovu práci však představoval Zacherlův palác v centru města, označovaný za první moderní stavbu rakouské metropole.

nyv 

 

Související články:

Architektura Jože Plečnika| Národní poklady II

S.P.A. – 7. Kostel Nejsvětějšího srdce Páně 

S.P.A. – 30. První nádvoří Pražského hradu

S.P.A. – 31. Třetí nádvoří Pražského hradu

S.P.A. - 32. Rajská zahrada

S.P.A. – 33. Zahrada Na Valech, část 1

S.P.A. – 33. Zahrada Na Valech, část 2.

S.P.A. – 34. Zahrada Na Baště

Reportáž z výstavy Plečnikův dům. Architektovo pokusné pole

Pořady

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2019 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl