Také v listopadu si Open House Praha připravil pro veřejnost své architektonické prohlídky. Tentokrát se zájemci dozví zajímavosti o významných pražských stavbách. Vypravit se můžete za skvostem sakrální architektury na Vinohrady, do vilové kolonie Bubeneč, na Kampu, Nový Svět, Hradčany, Letnou i do dalších pražských čtvrtí a zákoutí.
Husův sbor Vinohrady
Ve středu 30. listopadu se budou moci zájemci podívat do Husova sboru na Vinohradech. Multifunkční církevní stavba od proslulého architekta Pavla Janáka představuje nadčasový koncept i moderní architekturu. V pondělí 14. listopadu si pak můžete prohlédnout nedaleký kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.
Petschkové v Bubenči a nové sídlo Muzea literatury
Jedna z reprezentativních vil rodiny Petschků se nedávno otevřela v Bubenči. Budova dříve sloužila Čínskému velvyslanectví, nyní je zde Muzeum literatury. Prohlídka se koná v pátek 11. listopadu.
Historie Letenské pláně
Listopadové události roku 1989 jsou spojeny s celou řadou pražských míst, Václavským náměstím, Albertovem, Národní třídou, ale také Letenskou plání. Právě zde se setkali demonstranti za svobodu. Příběh tohoto místa si budete moci vyslechnout v neděli 27. listopadu.
Paláce, paláce a znovu paláce
Listopad se věnujeme také palácové architektuře. Nahlédnout budete moci do Paláce na Hradčanském náměstí. Dostanete se tak na prohlídku do vybraných částí Šternberského, Schwarzenberského a Salmovského paláce. Příznivci moderní architektury pak ocení prohlídku Veletržního paláce.
Procházky po Praze a významných budovách se zajímavou historií vám pravidelně nabízí i televize TV Architect v rámci pořadu Skryté poklady architektury. Teoretik Zdeněk Lukeš vás provede po těch nejzajímavějších místech, kterých je již téměř 100, na architektonické prohlídky se tak můžete vydat i z tepla vašich domovů!
Původně mělo jít o blok 14 funkcionalistických domů (jeden z nich je dvojdům) navržených různými projektanty. Magistrát ale doporučoval jednotné architektonické řešení. Nejprve se jím zabývali Otto a Karl Kohnovi. Po jejich odchodu do emigrace převzal úkol Josef Havlíček.
Na nároží ulic Dykovy a U Vodárny v sousedství Bezručových sadů vznikla pro potřeby Československé církve husitské jedna z nejvýznamnějších staveb architekta Janáka, jež zároveň představuje špičkový příklad sakrální funkcionalistické architektury. Definitivnímu projektu předcházely dvě odlišné studie připravované od konce 20. let.
26 metrů vysoká věž s neorenesanční fasádou je zakončena arkádou v rozšířené horní partii, podepřené konzolami, a stanovou střechou s hodinovou věžičkou na vrcholu. Investorem stavby bylo hlavní město a její projekt vznikl v městském stavebním úřadě (proto jsou na věži městské znaky a ornamentální medailon s písmeny OP – Obec pražská).
Architekt Josef Gočár (1880-1945), žák Jana Kotěry z pražské Uměleckoprůmyslové školy, navrhl ve stylu tzv. holandského racionalismu několik školních areálů pro město Hradec Králové. Prvním byla Koželužská škola z let 1923-1924, o něco později vnikly další objekty na území labské kotliny, poblíž nového centra města, jímž je Gočárem komponované Ulrichovo náměstí.
Po válce dostal hradní architekt Janák (1882-1956) zadání, aby vybudoval v Královské zahradě dům pro prezidenta Edvarda Beneše, který měl v té době své oficiální sídlo až v Sezimově Ústí. Původně mělo dojít k úpravám renesanční Míčovny poškozené za války požárem, ale nakonec bylo zvoleno jiné řešení - Janák přistavěl k fragmentu barokního skleníku dvě symetrická křídla ve stylu moderního klasicismu.
