Odebírat novinky
Úvod Revitalizace a rekonstrukce Historické budovy Unikát města Zlína: Mrakodrap s pojízdnou kanceláří ředitele Bati

Unikát města Zlína: Mrakodrap s pojízdnou kanceláří ředitele Bati

Unikát města Zlína: Mrakodrap s pojízdnou kanceláří ředitele Bati
12. 12. 2018 / Autor: ČTK/Petr Švancara Popisek: Dalších 7 fotek GALERIE Zlínský mrakodrap je 21. správní budova obuvnick

Na přelomu let 1938 a 1939 se vedení obuvnické firmy Baťa přestěhovalo ve Zlíně do zbrusu nového domu. Nebyla to přitom obyčejná stavba, ale tehdy druhá nejvyšší budova v Evropě, která dodnes poutá pozornost elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města. Mrakodrap vysoký 77,5 metru byl oficiálně dokončen před osmdesáti lety, 15. prosince 1938.

Tehdejší šéf firmy Jan Antonín Baťa si ale budovy s číslem 21 dlouho neužil, po německé okupaci se totiž do Československa již nevrátil.

Stavba z ateliéru architekta Vladimíra Karfíka vyrostla za pouhé dva roky od položení základů. Tvrdí se, že železobetonový skelet mrakodrapu postavilo čtyřicet dělníků se čtyřmi jeřáby za sto šedesát dnů. V konstrukci byl použit v té době už osvědčený baťovský modul o rozměrech 6,15 krát 6,15 metru. Prostor mezi sloupy vyplnily cihly, na vnější plášť budovy byly použity keramické obklady. Stavba, která je kromě výšky i osmdesát metrů dlouhá a dvacet metrů široká, přirozeně zapadla mezi ostatní tovární budovy ve městě.

Výtah i klimatizace

První z více než dvou tisíc úředníků Baťova koncernu usedli v ještě rozestavěné budově již v květnu 1938, kdy stavbaři předali první tři patra. K dispozici měli tehdy nejmodernější techniku - od výtahů přes telefony až po klimatizaci. Svou dobu předběhlo i samo pojetí kanceláří, celé patro tvořila jediná velká místnost. V případě potřeby ale mohl být prostor rozdělen na menší místnosti, a to předem připravenými typizovanými příčkami z oceli, dřeva a skla. Výjimkou bylo osmé patro, kde sídlilo vedení závodů včetně nejvyššího šéfa.

Jan Antonín Baťa měl ale ještě jednu zvláštní kancelář, která dodnes budí zájem odborníků i veřejnosti. Jeden ze sloupců "buněk", ze kterých se konstrukce mrakodrapu skládá, totiž neměl podlahy a tvořil tak de facto obrovskou výtahovou šachtu. V ní byla kabina o rozměrech šest krát šest metrů, v níž měl ředitel plně vybavenou pracovnu. Nechyběla klimatizace, telefon a součástí pojízdné kanceláře bylo i umyvadlo s teplou a studenou vodou a odpadem. Baťa tak mohl při své práci kdykoliv navštívit podřízené v ostatních patrech.

Dvě telefonní ústředny

Fungování Baťova mrakodrapu nebylo možné bez technického zázemí, které zabíralo značnou část suterénu; některá zařízení byla i na střeše. Pod zemí byla kromě archivu umístěna i strojovna s elektrorozvodnou a dvě telefonní ústředny, vnitřní automatická pro tři tisíce pět set telefonů a ručně ovládaná pro meziměstské hovory. Na vrchol pak architekti kromě terasy umístili také strojovnu klimatizace či zásobníky vody. Protože v budově nebylo možné otvírat okna, byl na ochozu také pojízdný koš, ze kterého mohli uklízeči vnější plášť mrakodrapu čistit.

Budova s číslem 21 přežila až do konce dvacátého století bez větších zásahů. V listopadu 1944 náhodou unikla poškození při bombardování, které poničilo část Baťovy továrny, po únoru 1948 změnila její tvář výrazněji jen přístavba vzorkovny na střešní terase z konce 50. let. Velké rekonstrukce se zlínský mrakodrap dočkal až na počátku jednadvacátého století, proměna v sídlo krajského a finančního úřadu z let 2003 a 2004 přišla na téměř šest set třicet milionů korun. Citlivá úprava slavného domu dokonce získala cenu v soutěži Grand Prix Obce architektů.

Ředitelova kancelář

Pozornost turistů dnes poutá například výtahová ředitelská kancelář, vyhlídka nebo expozice o baťovské minulosti. V parku naproti budově jsou umístěny sochy podnikatelů Tomáše a Jana Antonína Baťových. V příštím roce by mrakodrap měl mít ucelený prohlídkový okruh s jednotným informačním a orientačním systémem. Jeho součástí bude terasa s dalekohledy, bronzový model starého Zlína, animovaný film o budově či více zpřístupněné patro bývalého vedení.

Karfíkova stavba byla v době svého dokončení druhým nejvyšším evropským domem, překonával ji jen palác Všeobecné bankovní jednoty v belgických Antverpách s osmdesáti sedmi metry. Za osm desítek let od jejího vzniku se ale mnohé změnilo. Na celoevropském žebříčku je dnes zlínská "jednadvacítka" někde hluboko dole a není ani mezi nejvyššími domy České republiky.

čtk, nyv

Psali jsme také:

Baťův mrakodrap ve Zlíně je konstruktivistická památka

S.P.A. – 4. Obchodní dům Baťa

100 let – Zlín, Nový Bor, Lindava a Praha

Pořady

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2019 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl