ODEBÍRAT NOVINKY
Úvod Architektura a development Architektura a urbanismus Historické budovy Unikát města Zlína: Mrakodrap s pojízdnou kanceláří ředitele Bati

Unikát města Zlína: Mrakodrap s pojízdnou kanceláří ředitele Bati

Unikát města Zlína: Mrakodrap s pojízdnou kanceláří ředitele Bati
12. 12. 2018 / Autor: ČTK/Petr Švancara Popisek: Dalších 7 fotek GALERIE Zlínský mrakodrap je 21. správní budova obuvnick

Na přelomu let 1938 a 1939 se vedení obuvnické firmy Baťa přestěhovalo ve Zlíně do zbrusu nového domu. Nebyla to přitom obyčejná stavba, ale tehdy druhá nejvyšší budova v Evropě, která dodnes poutá pozornost elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města. Mrakodrap vysoký 77,5 metru byl oficiálně dokončen před osmdesáti lety, 15. prosince 1938.

Tehdejší šéf firmy Jan Antonín Baťa si ale budovy s číslem 21 dlouho neužil, po německé okupaci se totiž do Československa již nevrátil.

Stavba z ateliéru architekta Vladimíra Karfíka vyrostla za pouhé dva roky od položení základů. Tvrdí se, že železobetonový skelet mrakodrapu postavilo čtyřicet dělníků se čtyřmi jeřáby za sto šedesát dnů. V konstrukci byl použit v té době už osvědčený baťovský modul o rozměrech 6,15 krát 6,15 metru. Prostor mezi sloupy vyplnily cihly, na vnější plášť budovy byly použity keramické obklady. Stavba, která je kromě výšky i osmdesát metrů dlouhá a dvacet metrů široká, přirozeně zapadla mezi ostatní tovární budovy ve městě.

Výtah i klimatizace

První z více než dvou tisíc úředníků Baťova koncernu usedli v ještě rozestavěné budově již v květnu 1938, kdy stavbaři předali první tři patra. K dispozici měli tehdy nejmodernější techniku - od výtahů přes telefony až po klimatizaci. Svou dobu předběhlo i samo pojetí kanceláří, celé patro tvořila jediná velká místnost. V případě potřeby ale mohl být prostor rozdělen na menší místnosti, a to předem připravenými typizovanými příčkami z oceli, dřeva a skla. Výjimkou bylo osmé patro, kde sídlilo vedení závodů včetně nejvyššího šéfa.

Jan Antonín Baťa měl ale ještě jednu zvláštní kancelář, která dodnes budí zájem odborníků i veřejnosti. Jeden ze sloupců "buněk", ze kterých se konstrukce mrakodrapu skládá, totiž neměl podlahy a tvořil tak de facto obrovskou výtahovou šachtu. V ní byla kabina o rozměrech šest krát šest metrů, v níž měl ředitel plně vybavenou pracovnu. Nechyběla klimatizace, telefon a součástí pojízdné kanceláře bylo i umyvadlo s teplou a studenou vodou a odpadem. Baťa tak mohl při své práci kdykoliv navštívit podřízené v ostatních patrech.

Dvě telefonní ústředny

Fungování Baťova mrakodrapu nebylo možné bez technického zázemí, které zabíralo značnou část suterénu; některá zařízení byla i na střeše. Pod zemí byla kromě archivu umístěna i strojovna s elektrorozvodnou a dvě telefonní ústředny, vnitřní automatická pro tři tisíce pět set telefonů a ručně ovládaná pro meziměstské hovory. Na vrchol pak architekti kromě terasy umístili také strojovnu klimatizace či zásobníky vody. Protože v budově nebylo možné otvírat okna, byl na ochozu také pojízdný koš, ze kterého mohli uklízeči vnější plášť mrakodrapu čistit.

Budova s číslem 21 přežila až do konce dvacátého století bez větších zásahů. V listopadu 1944 náhodou unikla poškození při bombardování, které poničilo část Baťovy továrny, po únoru 1948 změnila její tvář výrazněji jen přístavba vzorkovny na střešní terase z konce 50. let. Velké rekonstrukce se zlínský mrakodrap dočkal až na počátku jednadvacátého století, proměna v sídlo krajského a finančního úřadu z let 2003 a 2004 přišla na téměř šest set třicet milionů korun. Citlivá úprava slavného domu dokonce získala cenu v soutěži Grand Prix Obce architektů.

Ředitelova kancelář

Pozornost turistů dnes poutá například výtahová ředitelská kancelář, vyhlídka nebo expozice o baťovské minulosti. V parku naproti budově jsou umístěny sochy podnikatelů Tomáše a Jana Antonína Baťových. V příštím roce by mrakodrap měl mít ucelený prohlídkový okruh s jednotným informačním a orientačním systémem. Jeho součástí bude terasa s dalekohledy, bronzový model starého Zlína, animovaný film o budově či více zpřístupněné patro bývalého vedení.

Karfíkova stavba byla v době svého dokončení druhým nejvyšším evropským domem, překonával ji jen palác Všeobecné bankovní jednoty v belgických Antverpách s osmdesáti sedmi metry. Za osm desítek let od jejího vzniku se ale mnohé změnilo. Na celoevropském žebříčku je dnes zlínská "jednadvacítka" někde hluboko dole a není ani mezi nejvyššími domy České republiky.

čtk, nyv

Psali jsme také:

Baťův mrakodrap ve Zlíně je konstruktivistická památka

S.P.A. – 4. Obchodní dům Baťa

100 let – Zlín, Nový Bor, Lindava a Praha

Doporučené pořady

U jednoho stolu

U jednoho stolu

TV Architect představuje...

TV Architect představuje...

Osobnosti současné architektury

Osobnosti současné architektury

Skryté poklady architektury pohledem Zdeňka Lukeše

Skryté poklady architektury pohledem Zdeňka Lukeše

Díla architektů a designérů

Díla architektů a designérů

TV Architect v regionech

TV Architect v regionech

Architekti nové generace

Architekti nové generace

Chátrající skvosty

Chátrající skvosty

Konference architektury

Konference architektury

Akademie navrhování interiérů

Akademie navrhování interiérů


Hledáte inspiraci pro bydlení?


© 2022 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl