Zachovat charakter, přizpůsobit budoucnosti
Chotkovy sady, založené v roce 1832, dnes tvoří součást Národní kulturní památky Pražský hrad. V minulosti sloužila tato oblast jako zázemí Pražského hradu, využívaná mimo jiné ke skladování dřeva a pořádání turnajů. Dnes však tento prostor v anglickém stylu patří k nejvýznamnějším dílům Františka Thomayera – zakladatele systému pražských parků.
Vypisovaná soutěž má přinést návrhy, které obnoví výhledy na město i Hrad, vylepší pobytové kvality parku a umožní jeho lepší napojení na okolní městské prostředí. Důraz je kladen na zachování hodnot sadů, jejich propojení s okolím i řešení vztahů mezi chodci a cyklisty.
„Citlivými úpravami chceme docílit zkvalitnění prostředí parku pro obyvatele, ale zároveň ho otevřít návštěvníkům Pražského hradu. V soutěži budeme klást důraz na zachování jedinečnosti tohoto klidného místa a jeho hodnot a budeme hledat možnosti přirozeného propojení sadů s Pražským hradem a s organismem města,“ říká Kristýna Lhotská, ředitelka Sekce detailu města IPR Praha.
Zeleň, mobiliář i klimatická změna
Architekti mají ve svých návrzích zohlednit nejen vzhled, ale i funkci dřevin, nové uspořádání cest, cyklotras, osvětlení a mobiliáře. Cílem je vytvořit funkční a zároveň estetický veřejný prostor, který bude odolný i vůči klimatickým změnám.
„Chceme park zachovat budoucím generacím. Autoři proto musí ve svých návrzích zohlednit nejen vzhled a funkci dřevin, ale třeba i klimatickou změnu, která přináší nové výzvy,“ doplňuje Helena Pánková, ředitelka Odboru parků a zahrad Správy Pražského hradu.
Součástí zadání je rovněž obnova výhledů, které dnes kvůli přerostlé vegetaci zanikají, a návrh vhodného začlenění cyklistické dopravy tak, aby nenarušovala pěší pohyb.
Odborná porota, experti i veřejnost
Návrhy posoudí porota složená z architektů, krajinářů i odborníků na botaniku, dopravu a historii. Mezi nimi jsou například krajinářská architektka Jana Kohlová nebo biolog Jiří Sádlo.
„Spolupráce s odborníky je pro nás totiž naprosto zásadní. Do projektů Pražského hradu chceme i v budoucnu více zapojovat experty z praxe, akademiky, ale také studenty,“ říká Kateřina Špičáková, koordinátorka rozvoje Pražského hradu.
Obnova Chotkových sadů má ambici navrátit tomuto historickému místu jeho důstojnost, funkčnost i krásu. Otevřená soutěžní forma, propojení odborných znalostí s hlasem veřejnosti a důraz na udržitelnost slibují výsledek, který může být vzorem pro další přeměny městských parků.
Mohlo by vás zajímat
Architekti
DOKUMENTÁRNÍ FILM: Zdeněk Lukeš - 70 let vášně pro architekturu a historii
Zdeněk Lukeš je jméno, které zná většina milovníků architektury. Historik, teoretik, pedagog, publicista, ale především člověk, který o stavbách nemluví jen věcně. Vypráví o nich jako o starých známých. Celovečerní dokumentární film mapuje jeho životní cestu od dětství přes práci na Pražském hradě až po současnost. Nabízí osobní pohled na muže, který zasvětil celý život krásám architektury a jejím příběhům.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Nová etapa pro stadion Ďolíček: Rekonstrukce zachová charakter a přinese moderní zázemí
Stadion Ďolíček ve Vršovicích čeká zásadní proměna. Městská část Praha 10 ve spolupráci s fotbalovým klubem Bohemians Praha 1905 představila studii rekonstrukce, která přinese modernizaci zázemí, navýšení kapacity a celkové zkvalitnění stadionu. Projekt si klade za cíl zachovat tradiční charakter areálu a zároveň ho přiblížit současným standardům. Rekonstrukce bude probíhat postupně v několika etapách, přičemž odhadovaná doba její realizace je přibližně pět let.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Architektura s duší: Proč lidé hledají domovy v historických stavbách
V době rychlých developerských projektů a unifikovaných novostaveb roste zájem o bydlení, které má atmosféru, příběh a charakter. Staré vily, továrny, statky nebo školy se čím dál častěji mění na originální domovy, které spojují historický odkaz s moderním komfortem. Proč lidé touží po domech s duší? A co vše obnáší jejich proměna?
