Projekt cílí na jednoduchost, praktičnost a rafinovanost. Záměrem architektů Protivových bylo vytvořit takovou nemovitost, která by poskytovala kvalitní bydlení, přestože bude postavena na půdorysu původní stavby malých rozměrů. V Kolodějích v Praze tak vznikly dva dvoupodlažní byty 3 + 1 o velikosti 90 m2, které však nabízejí mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát.
Architekti pomocí logického uspořádání místností a kombinací bílé barvy a světlých odstínů dubového dřeva navrhli útulné, avšak opticky prostorné byty. Pracovat přitom s původním půdorysem nemovitosti, který byl velmi malý. Od počátku bylo jasné, že není možné zastavěnou plochu rozšířit vzhledem k minimálním rozměrům pozemku. Původně se jednalo o starší vesnický dům, který sám byl pravděpodobně rozšířením jiného stavení. Stavba měla nevyhovující nosnou konstrukci a propadlou střechu. Autor projektu, architekt Václav Protiva, navíc nechtěl místo pouze opravit, ale i obohatit.
Oba byty, které zde vznikly, jsou koncipovány velmi podobně. Spodní patro vždy představuje společenskou část. Nejdříve vejdete do zádveří se zajímavou šatnou s integrovanými dveřmi, která s kuchyňskými skříněmi tvoří jeden blok a prostorově odděluje kuchyň od zbytku. Ta je spolu s jídelnou a s obývacím pokojem vizuálně propojená, což dodává bydlení prostorovou otevřenost. Ta je dále umocněná i přímým kontaktem se zahradou prostřednictvím velké skleněné stěny. Toto uspořádání opticky prostor zvětšuje.
Nevšední designový prvek představuje otočná stěna. Svým vzhledem připomíná velké dveře bez kliky, které když otevřete, zcela kopírují sousedící stěnu. Můžete tak získat otevřený přístup do šatny i kuchyně, přičemž dřevěná stěna zůstává součástí prostoru – ať už otevřená, či zavřená.
Ložnice s vlastními koupelnami se nachází v horním patře a jsou orientovány do zahrady, tudíž jsou odkloněny od hluku silnice. Vyšší otevřené stropy sahající až do hřebene střechy zajišťují výborné klima a dostatek vzduchu v místnostech. Ve větší ložnici je velký úložný prostor.
Zajímavá hra s fasádou vznikla díky rozdílu omítky, která naznačuje šambrány oken. Celkově projekt působí velmi jednoduše a dbá i na udržitelnost – jak z hlediska ekologie, tak i ekonomiky. Dům nemá plastová okna a pracuje primárně s dřevěnými materiály. Má efektivní topný systém s tepelným čerpadlem a v kombinaci s podlahovým topením zaručuje příjemné klima a nižší spotřebu energie bez zplodin. Střešní fotovoltaické panely generují elektrický proud buď do sítě, nebo do akumulátoru pro přímé využití v domě, čímž snižují výsledné výdaje energií. Architekti také pracovali primárně s materiály, které by při další rekonstrukci byly recyklovatelné. Ovšem ten hlavní prvek udržitelnosti rafinovaně spočívá v záměru, že se nesnažil vytvořit jeden zbytečně velký dům pro jednu rodinu, ale postavit dva byty pro více lidí na předešlých základech.
Malá obec Karlovice v okrese Bruntál se pyšní opravdu unikátní rekonstrukcí. Starý zchátralý mlýn, který se nacházel ve stavu těsně před demolicí byl zachráněn, a navíc získal zcela jedinečnou podobu. Zůstalo mnoho původního včetně oken, trámů nebo výrazu budovy a budova slouží jako místní vzdělávací centrum.
Dvacet let starý rodinný dům v Brně, který soukromí investoři koupili, byl sice v dobrém stavu, ale interiér rozhodně nevyhovoval potřebám dnešní doby, a to jak po estetické, tak praktické stránce. Díky zásahu architektů ze studia ČTYŘSTĚN se ale prostor proměnil v elegantní a designové místo plné světla a zajímavých detailů.
Autoři projektu: Karel Kubza, Milan Joja, Tomáš Págo, Martina Fojtíková
Velmi zajímavý interiér vznikl v činžovním domě z počátku 20. století v Praze na Letné. Cílem majitelů bylo zrekonstruovat a vybavit byt pro rodinu s dětmi. Výsledkem je stylový prostor s množstvím původních prvků, které dodávají místu harmonickou atmosféru. V každé místnosti nechali architekti z atelieru BYRÓ odhalené původní omítky a zajímavý je také kuchyňský kout, který díky barevnému pojetí interiér rozzářil.
