Shrnutí článku v bodech:
-
Nové metodiky se věnují zahradám mateřských škol jako součásti vzdělávacího prostředí.
-
Pomáhají pedagogům, architektům i zřizovatelům při plánování a využívání zahrad.
-
Návrh má vycházet z podmínek konkrétního místa a potřeb školy.
-
Součástí plánování musí být také financování a dlouhodobá péče.
Zahrada jako součást výuky
Soubor dokumentů představily 20. října Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Česká komora architektů, Svaz měst a obcí ČR a Nadace Karel Komárek Family Foundation. Jeho jednotlivé části jsou určené těm, kdo zahradu využívají, navrhují nebo rozhodují o její proměně. Cílem je zapojit venkovní prostor do každodenního života mateřské školy.
Děti se v zahradě mohou učit přímou zkušeností. Pozorují přírodní děje, pohybují se v různém terénu a při společných činnostech rozvíjejí samostatnost i spolupráci. Aby takové využití fungovalo, potřebuje škola nejen vhodně uspořádaný prostor, ale také představu, jak s ním budou pedagogové pracovat.
„Systematický přístup k plánování a proměně zahrad mateřských škol považujeme za krok správným směrem. Kvalitně navržená školní zahrada může významně ovlivňovat každodenní život dětí, jejich pohyb, samostatnost, vztah k přírodě i způsob, jakým se učí. Proto je důležité přistupovat k jejímu návrhu jako k promyšlenému celku – s ohledem na potřeby dětí a pedagogů, bezpečnost, mikroklima, hospodaření s vodou i následnou péči,“ shrnul Jan Kasl, předseda České komory architektů.
Hřiště nestačí sestavit z jednotlivých prvků
Metodika určená architektům zdůrazňuje, že návrh má začít poznáním místa. Důležité jsou jeho přírodní podmínky, provoz školy i to, co chce mateřská škola dětem nabídnout. Teprve z těchto informací může vzniknout ucelená koncepce zahrady, podle níž lze postupovat také po jednotlivých etapách.
Návrh se zabývá uspořádáním prostoru, terénem, vegetací, stíněním, dešťovou vodou, bezpečností i volbou materiálů. Významnou roli v něm má krajinářský architekt, který pomáhá propojit potřeby dětí a pedagogů s podmínkami místa a budoucí údržbou.
„Systematický přístup k plánování a proměně zahrad mateřských škol považujeme za krok správným směrem. Kvalitně navržená školní zahrada může významně ovlivňovat každodenní život dětí, jejich pohyb, samostatnost, vztah k přírodě i způsob, jakým se učí. Proto je důležité přistupovat k jejímu návrhu jako k promyšlenému celku – s ohledem na potřeby dětí a pedagogů, bezpečnost, mikroklima, hospodaření s vodou i následnou péči,“ říká Jan Kasl, předseda České komory architektů.
Myslet i na roky po dokončení
Zahrada se na rozdíl od interiéru neustále proměňuje. Rostliny rostou, některé části se opotřebovávají a potřeby školy se mohou měnit. Péče o zahradu proto patří do návrhu od začátku společně s úvahou o personálních a finančních možnostech zřizovatele.
Podle dotazníkového šetření uvedeného v tiskové zprávě postrádá 36 % oslovených zřizovatelů dlouhodobý plán rozvoje zahrady na pět až deset let. Metodiky jim mají pomoci stanovit cíle, připravit zadání a zapojit do plánování vedení školy, pedagogy i odborníky.
Nové metodiky ukazují, že školní zahrada si zaslouží stejnou pozornost při plánování jako samotná budova mateřské školy. Promyšlený návrh a následná péče mohou vytvořit prostor, který bude dětem sloužit při hře, učení i každodenním pobytu venku po mnoho let.
Mohlo by vás zajímat
Energeticky nezávislé stavby
Energetická efektivita a soběstačnost budov: Odborníci diskutovali o budoucnosti energetiky v pořadu U jednoho stolu
Jak snížit energetickou náročnost budov, efektivně využívat moderní technologie a zajistit jejich dlouhodobě udržitelný provoz? Právě těmto otázkám se věnuje další díl odborného diskuzního pořadu U jednoho stolu na TVarchitect.com. Čtyři odborníci představují možnosti energetických úspor, modernizace stávajících objektů i jejich větší soběstačnosti.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Jak městské prostředí ovlivňuje naši psychiku i zdraví
Architektura není jen o estetice. Městský prostor, ve kterém se každý den pohybujeme, formuje naši náladu, duševní pohodu i fyzické zdraví. Nehostinné ulice, přelidněná náměstí nebo hlučné dopravní tepny v nás mohou vyvolávat stres, únavu či napětí. Jak by tedy měla vypadat města, která jsou k lidem přívětivá?
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Stará hasička v Brně Komíně dostala nový život. Historickou budovu doplnila současná věž a nové náměstí
Bývalá hasičská zbrojnice v Brně Komíně se po rekonstrukci proměnila v nové kulturní a společenské centrum. Projekt ateliéru schwerpunkt. navazuje na architektonickou soutěž z roku 2019 a spojuje citlivý přístup k historické budově s výraznou soudobou dostavbou. Součástí proměny je také nové veřejné prostranství, které má sloužit každodennímu životu i větším komunitním akcím.