Odebírat novinky
 

Hluboké město: Moderní metropole jako Druhý Řím – exkluzivní rozhovor s autorem nové publikace

Hluboké město: Moderní metropole jako Druhý Řím – exkluzivní rozhovor s autorem nové publikace
9. 7. 2019 / Autor: Pavel Kalina Popisek: Stalinský mrakodrap v centru Moskvy

Nedávno vyšla kniha s názvem Hluboké město: Moderní metropole jako Druhý Řím předního českého historika umění a pedagoga Pavla Kaliny. Autor se zabývá fenoménem města v minulosti a především také jeho podobou v budoucnosti. TV Architect děkuje Pavlu Kalinovi za rozhovor, v němž představil svou publikaci a mimo jiné řekl, v čem je její největší význam.

 

Mohl byste představit publikaci Hluboké město?

Je to projekt, který na příkladu dvanácti měst a pěti stavebních typů ukazuje vzájemnou provázanost architektury jednotlivých staveb a historicky navrstvené struktury euroamerických měst. Jako červená nit těmi městy prochází jejich společný rys – odkaz k dávnému, zaniklému Městu, tedy imperiálnímu Římu, symbolizujícímu město jako takové.

Proč právě publikace o městě?

Žádný dům nestojí ve vzduchoprázdnu, každá stavba má smysl na jednom konkrétním místě a právě k  pochopení tohoto komplexního vztahu se kniha snaží přispět. Město jako uzlový bod současné civilizace, kde se protínají všechny sociální zájmy a také problémy našeho světa, představuje pro architekturu tu největší výzvu – a pro psaní o architektuře jakbysmet. Je ale třeba městu dobře rozumět, ať už intuitivně nebo na základě racionální analýzy, nebo se o to aspoň snažit.

V čem je podle Vás unikátní?

Knížka má poměrně velký záběr jak časově, tak prostorově. Snažil jsem se vždycky vycházet ze současného stavu poznání – ať už je řeč o Berniniho náměstí před kostelem sv. Petra v Římě, Braniborské bráně v Berlíně, mrakodrapech v New Yorku nebo o muzeu holocaustu ve Washingtonu. To znamenalo pracovat s literaturou hlavně v angličtině, němčině, italštině a ruštině, případně pár dalších jazycích. Kdyby nic jiného, tak většina srovnatelných publikací bývá daleko víc zakleta v jednom jazykovém okruhu a je tím limitovaná.

Co je jejím cílem?

Mou snahou bylo ukázat, že to, čemu se říká „památkové péče“, není jen otravná snaha omezovat architekty, o investorech nemluvě, ale že je to součást logického úsilí uchovat paměť daného místa. Což samozřejmě neznamená jeho prostou konzervaci.

Přináší podle Vás nový pohled na fenomén města?

Knížka vychází ze sémiotiky a částečně z lacanovské psychoanalýzy. Běžně se tímhle způsobem města a domy neinterpretují.

Co nebo kdo byl Vaší inspirací při psaní této knihy?

Nevycházel jsem z žádného z u nás známých autorů, kteří se zabývali městem. Největší inspirací mi byla Lotmanova sémiotika, kterou rozvíjel hlavně pro oblast literatury a filmu, a Bachtinova teorie románu. Bachtin byl přesvědčen, že román není monolog, ale neustálé střetávání různých hlasů v nesmírně složitém a bohatém celku. Neustálá, latentní dialogičnost nebo různohlasost odlišuje román od jiných literárních forem, jako byl třeba epos. To samé by mělo platit o městě: nemělo by být projevem jedné totalitní vůle, ale výsledkem střetávání různých hlasů.

nyv

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2019 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl