Praha je o krok blíž k přijetí nového Metropolitního plánu. Dokument, který vzniká už od roku 2013, prošel posledním kolem připomínkování a podle aktuálních informací míří ke schválení pražským zastupitelstvem na konci května 2026. Pokud plán projde, půjde o největší změnu územního plánování hlavního města za poslední dekády.
Shrnutí článku v bodech:
Metropolitní plán má nahradit současný územní plán hlavního města, který už podle vedení Prahy neodpovídá současným potřebám rozvoje metropole.
Celý proces provázela rozsáhlá veřejná projednávání i připomínkování. V roce 2018 dorazilo přibližně 45 tisíc připomínek, v roce 2022 dalších více než 18 tisíc a během opakovaného projednání na podzim 2025 ještě kolem 12 tisíc podnětů. Podle města však poslední připomínky nevedly k zásadním úpravám, které by vyžadovaly další projednávání.
Pražští zastupitelé by tak měli o finální podobě plánu hlasovat už 28. května 2026. Politická reprezentace přitom už na podzim minulého roku deklarovala dokumentu podporu.
Metropolitní plán má zásadně změnit přístup k rozvoji města. Namísto detailního dělení území na desítky funkcí pracuje více s charakterem jednotlivých lokalit a jejich urbanistickou strukturou.
Podle IPR plán:
Významnou roli mají hrát také plánovací smlouvy, které mají pomoci financovat veřejnou vybavenost v lokalitách, kde vzniknou nové developerské projekty.
Přestože vedení města označuje Metropolitní plán za klíčový krok pro budoucnost Prahy, dokument čelí i kritice části odborné veřejnosti. Některé organizace upozorňují na nedostatečnou ochranu zeleně nebo veřejné vybavenosti. Kriticky se vyjádřil i architekt Roman Koucký, který stál u původního konceptu plánu a podle něj dokument během let ztratil část své flexibility.
Praha však argumentuje tím, že další výrazné změny by mohly schvalování oddálit o několik let. To by mohlo být problematické i kvůli tomu, že současný územní plán přestane podle města v roce 2028 platit.
Metropolitní plán představuje jeden z nejzásadnějších dokumentů pro budoucí podobu Prahy. Ovlivní nejen rozsah nové výstavby, ale i charakter jednotlivých čtvrtí, ochranu krajiny nebo podobu veřejného prostoru na několik dalších desetiletí. Pokud bude na konci května skutečně schválen, začne nová etapa rozvoje hlavního města.
Obnovená Vila Grossmann v Ostravě vstupuje do třetího roku provozu s novým mobiliářem a dalšími pečlivě obnovenými interiérovými prvky. Památkově chráněná vila z období první republiky pokračuje v návratu ke své historické podobě a zároveň se stále více profiluje jako živé kulturní a společenské centrum města.
Město Znojmo plánuje proměnu bývalé budovy pošty na Horním náměstí v moderní knihovnu a komunitní centrum pro všechny generace. Nový projekt má propojit historickou architekturu s moderním veřejným prostorem a nabídnout nejen zázemí pro čtenáře, ale také kulturní, vzdělávací a komunitní aktivity. Architektonickou studii představí veřejnosti autor návrhu Ladislav Pilař z ateliéru Kuba & Pilař architekti.
V Ostravě byla v březnu zahájena výstavba nového mostu Na Karolině, který nahradí stávající soumostí přes řeku Ostravici. Projekt architekta Romana Kouckého má ambici stát se nejen klíčovou dopravní spojnicí, ale také výrazným městotvorným prvkem propojujícím Moravskou a Slezskou Ostravu.
