Spojujeme svět architektury
CZ
Odebírat novinky
Úvod Dopravní infrastruktura Budapešťská linka metra M4 od studia Spora

Budapešťská linka metra M4 od studia Spora

Přeskočit reklamu
x
2 m 51 s / 7. 12. 2017 / Autor: Spora Architects
Budapešťská linka metra M4 od studia Spora

Spora Architects je studio se sídlem v Budapešti – tvoří ho architekti, designéři a myslitelé působící v oblasti architektury, urbanismu, výzkumu a vývoje. Čtyři partneři, Tibor Dékány, Sándor Finta (partner do roku 2013), Ádám Hatvani a Orsolya Vadász, založili toto studio v roce 2002. Sporaarchitects je laboratoř založena s cílem vybudovat architektonickou praxi, která promění intenzivní výzkum a analýzu jak praktických, tak i teoretických otázek ve hnací síly designu. Projekty se často zaměřují na obyčejné aspekty každodenního života včetně nedoceněných nebo negativních a zesilují nebo zkreslují je s cílem uvést do popředí nečekaný potenciál věcí, které nás obklopují. Jádrem naší architektury je schopnost přijmout nový pohled na věci prostřednictvím zkušených očí. Studio s řadou odborných kvalifikací čerpá svou energii od designérů a architektů, kteří společně pracují na projektech od počátečních náčrtů až po dohled na místě realizace. Využitím vzájemně se doplňujících týmů jako poradců je zajištěno, že projekty nebudou nikdy trpět přílišnou konvenčností, ani přílišnou naivitou. Neustálým rozvojem přísných metod analýzy, experimentováním a realizacemi je studio sporaarchitects schopno kombinovat experimentální designový výzkum s efektivní tvorbou.

Záměr

Nová plánovaná linka metra M4 v Budapešti má spojit jih budínské strany města s centrem na pešťské straně v srdci Budapešti. V první fázi musí být zhotoveno deset stanic v délce 7,34 km. Takový ambiciózní vývoj související s dopravou Budapešť nezažila za posledních třicet let. Po uplynutí dlouhé doby se teď čelí obrovské mezeře v technice. Koncept, idea a předchozí plány pro M4 se zrodily ještě v 80. a 90. letech, přičemž stanice odrážely způsob myšlení 70. a 80. let. Přesto se teď budou otevírat tyto stanice pro cestující žijící už v 21. století.

Nejnáročnějším cílem pro architekty proto bylo racionalizovat původně naplánované struktury, architekturu, technologii a prostor a zároveň přitom propracovat projekt v souladu s duchem 21. století. Jedním z cílů projektu bude stimulovat lidi, aby používali veřejnou dopravu. Architektonická kvalita stanic může být jedním z nástrojů, které o tom lidi přesvědčí. Metro musí být moderní. Budapešť je město eklekticismu, romantismu a tradicionalismu; žije v minulosti. M4 bude jiným světem, podzemním. Je důležité zdůraznit, že se jedná o veřejný prostor – veřejný prostor pod zemí.

Stanice Fővám tér je více než jen stanicí metra; je to komplexní dopravní uzel Budapešti, přestupní místo pro tramvaje, autobusy, metro, lodě, automobily a chodce, dohromady vytvářející jedinečný otevřený veřejný prostor nad a pod zemí. Stanice je novou víceúrovňovou městskou křižovatkou, vstupní branou do historického centra Budapešti. Tato část podzemních prostor je úměrná průřezu ulicemi Pešti postavenými v 19. století.

Jedná se o stavební projekt koncipovaný inženýry v80. letech minulého století, který bude realizován a používán až v 21. století. V mnoha ohledech je zastaralý. Jak k tomuto projektu přistoupit jako architekt? Výsledkem procesu návrhu je velkolepý prostor nad nástupištěm připomínající Piranesiho grafiky. Tato struktura reprezentuje podstatu projektu na symbolické úrovni. Lze ji chápat jako „horror vacui“, strukturu bez obsahu, přičemž obsahem je samo nic. Jednoduše byla navržena struktura pro předem stanovený systém zamýšlený pro prodloužení linky. Velký podzemní prostor odráží toto vyvíjející se stadium. „Byla zvednuta opona“, aby byla odhalena struktura a prostor předem stanovené stavební technologie. Byl využit vložený potenciál; vytvořen veřejný prostor pod zemí, v němž může kdokoli další pokračovat. Během procesu byla zdrojem inspirace také strukturální a sociální utopie Yony Friedmana. Důležité je, že je tento prostor vnímán jako veřejný – veřejný prostor pod zemí. a veřejné aktivity jsou ve stanicích vítány i v době výstavby. Je to příležitost ke společné podstatě, kterou mohou lidé sdílet a žít na ní, cestovat v ní.

Stanice Szent Gellért tér a Fővám tér jsou dokonalé protějšky. Jsou tvořeny vyhloubeným a následně pokrytým prostorem a tunely. Prostor je podepřen železobetonovými nosníky v různých úrovních; výsledná struktura připomíná síť nebo strukturu kosti či kosterní soustavy. Architektonický a konstrukční koncept založený na náhodném uspořádání nosníků v síti a podzemní „kostní textuře“ v kombinaci s organicky realizovaným stavebním systémem byl bez kompromisů kompatibilní s nestálými a často se měnícími podmínkami.

Stanice Szent Gellért tér je jednou z nejhlubších stanic linky; je umístěna pod břehem řeky Dunaj na budínské straně, přičemž tato oblast je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Stanice je ve velmi specifickém místě vzhledem k přítomnosti města a také řeky Dunaj a vrchu Gellért. Konstrukční řešení stanice je determinováno výškovým profilem linky. Hloubka úrovně nástupiště je 36 metrů od povrchu. Stanice je rozdělena do dvou hlavních konstrukčních částí, které vyžadovaly dvě různé stavební metody. Pod nábřežím Mûegyetem (Polytechnic) je prostorová struktura vytvořena otevřeným povrchovým ražením. Druhá část stanice je pod stávající budovou a byla vybudována metodou NAT. Prostor bude podepřen třemi úrovněmi železobetonových nosníků. Design prostoru je předurčen touto viditelnou betonovou konstrukcí podobnou síti. V hlavní, přední části prostoru, kterou vymezuje betonová stěna pokrytá ocelí Corten, jsou umístěny dva výtahy s prosklenými stěnami otočenými směrem dovnitř s cílem vizuálně i fyzicky propojit části budovy s povrchem.

Druhá část tunelu má zakřivený příčný řez. Stěny a sloupy budou pokryty mozaikovými obklady jako uměleckými díly připomínajícími keramiku Zsolnay hotelu Gellért, který se nachází nedaleko.

Web – Spora Architects
Facebook – Spora Architects

Kanály

Partneři

Odborní partneři

Mediální partneři

Hledáte inspiraci na bydlení?

© 2018 TV Architect s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl