Ve středu 28. října 2026 se při příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu otevře Strakova akademie. Poslední letošní den otevřených dveří nabídne prohlídku historických interiérů i zahrady sídla vlády.
Budova vznikla v letech 1893 až 1896 podle návrhu architekta Václava Roštlapila. Původně sloužila jako vzdělávací ústav s ubytováním pro syny z méně majetných šlechtických rodin. Dnes je sídlem vlády České republiky.
Návštěvníci projdou vstupní halou, reprezentačními prostory i jednacím sálem vlády, který původně sloužil jako kaple. Součástí trasy bude také zahrada s venkovními expozicemi věnovanými českým dějinám a diplomacii. Úřad vlády zde na sváteční den avizuje i nové překvapení.
Den otevřených dveří nabízí možnost poznat architekturu Strakovy akademie i její proměnu v místo, kde dnes zasedá česká vláda. Večer se budova navíc rozsvítí v barvách české trikolory.
Praktické informace
Kdy: středa 28. října 2026, 10.00–18.00
Kde: Strakova akademie, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1
Vstup: hlavním vchodem z nábřeží Edvarda Beneše
Prohlídky: každých 15 minut, poslední začíná v 17.00
Vstupné: prohlídka i zahrada zdarma
Večerní nasvícení: 18.00–22.00
Úřad vlády ČR otevřel veřejnosti zrekonstruovanou zahradu Strakovy akademie v Praze. Během prázdnin bude místo přístupné veřejnosti každou sobotu. Cílem rekonstrukce bylo odstranit některé původní necitlivé zásahy, dát zahradě reprezentativní charakter a navázat na styl a dílo původního architekta Františka Thomayera. Projekt úprav zahrady vypracoval Ateliér Krejčiříkovi.
Významný český architekt Pavel Janák (1882-1956), žák Josefa Zítka z pražské techniky a Otta Wagnera z vídeňské umělecké akademie, později též profesor pražské UMPRUM a tvůrce architektonického kubismu, byl jmenován hradním architektem po rezignaci prof. Plečnika a nástupu prezidenta Edvarda Beneše, který se s Janákem znal z přestavby a dostavby Černínského paláce na Ministerstvo zahraničních věcí, jež architekt prováděl před svou hradní érou.
Otto Rothmayer (1892-1966) byl žákem prof. Plečnika na pražské UMPRUM. Slovinský architekt ho pak pověřil dohledem na provádění úprav Pražského hradu po roce 1921, kdy se vrátil do Lublaně. Od roku 1930 Rothmayer pracoval na některých hradních úkolech samostatně, ale jeho díla vždy vycházejí z principů Plečnikovy tvorby.
