11. 9. 2026
/ Autor: TV Architect
Domy, které dnes navrhujeme, mají často sloužit i za padesát či sto let. Ale jak budou vypadat domy, které se teprve začnou stavět za dvacet let? A z čeho vlastně budou? Architektura se stále silněji propojuje s vědou, výzkumem a přírodními principy. Pojďme se zamyslet, jaké materiály mohou změnit budoucnost stavebnictví a co všechno už dnes vzniká v laboratořích i ve startupech.
Shrnutí článku v bodech:
- Stavebnictví hledá nové materiály, které mají být udržitelnější, chytřejší a šetrnější k přírodním zdrojům.
- Výzkum pracuje například s myceliem, hlínou pro 3D tisk, řasami nebo dalšími biologickými materiály.
- Nové materiály mohou reagovat na okolní prostředí, pomáhat s ochlazováním budov nebo vázat CO₂.
- Některé experimentální technologie počítají dokonce s materiály schopnými růstu, regenerace či přizpůsobení podmínkám.
- Řada řešení je zatím ve fázi výzkumu, v budoucnu ale mohou výrazně proměnit způsob, jakým navrhujeme a stavíme budovy.
Věda a příroda ruku v ruce
Budoucnost materiálů není jen otázkou technologií, ale i návratu k přírodě. Dřevo a hlína slaví návrat, ale v nové podobě. Výzkumníci dnes zkoumají například domy tištěné z hlíny pomocí 3D tisku. Tento přístup je nejen ekologický, ale i lokální. Jiní odborníci testují, jak stavět s pomocí řas, ústřicových skořápek nebo mycelia, podhoubí hub, které roste do požadovaného tvaru a časem ztvrdne.
Inteligentní materiály
Architektura budoucnosti nebude jen o vzhledu. Mnohem větší roli bude hrát funkce a to i na úrovni materiálu. Objevují se například adaptivní fasády, které samy reagují na počasí. Existuje i transparentní dřevo, které může nahradit sklo, nebo cihly s hydrogelem, které ochlazují stavbu bez použití elektřiny.
Nejen uhlíková stopa, ale i uhlíkový zisk
Dnešní debaty se často točí kolem uhlíkové stopy. Ale co kdyby budovy samy aktivně pohlcovaly oxid uhličitý? To je myšlenka tzv. carbon-negative staveb a vývoj materiálů jako bio‑cement nebo beton se schopností vázat CO₂ se rychle posouvá.
Budovy, které rostou
A pak je tu naprosto fascinující směr a to je architektura jako živý organismus. Mnozí vědci i vizionářští architekti zkoumají možnost „pěstovat“ části staveb z přírodních buněk nebo hyf hub. Takové stavby by mohly růst, hojit se, nebo se přizpůsobit podmínkám.
Otázka, z čeho budeme stavět domy za dvacet let, je zároveň i otázkou, jak chceme žít. Budou naše domy reaktivní? Léčivé? Lokální? Nebo budou odpovědí na klimatické výzvy? Již dnes máme první náznaky, jak může vypadat budoucnost, která propojuje vědu, architekturu a přírodu. Možná nejde o revoluci, ale o nový vztah ke stavění. A ten začíná právě teď.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Proč si některé hotely a místa pamatujeme déle než samotnou dovolenou
Na dovolené si člověk pamatuje slunce, moře, jídlo a zážitky. Ale když si vzpomene o několik měsíců později, často se mu vybaví ještě něco jiného - prostor. Místnost s výhledem na vinici, bílá terasa u moře, kamenná cesta mezi stěnami domu, vnitřní dvůr se stínem olivovníku. Architektura, ve které trávíme volno, má zásadní vliv na to, jak se cítíme, co si odneseme a kam se chceme vracet. Dovolená totiž není jen o destinaci. Je i o tom, v jakém prostoru se odehrává.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Proč se do některých měst chceme vracet znovu a znovu
Architektura a cestování tvoří neoddělitelnou dvojici. Kdykoli navštívíme nové město, jednou z prvních věcí, které si zapamatujeme, jsou právě budovy, ulice, náměstí nebo celkové urbanistické uspořádání. Architektura vytváří atmosféru měst, formuje naši pamĕť na cestu a často se stává důvodem, proč se do určité destinace vracíme. Jak ale architektura ovlivňuje cestovatele a jak ji dnes víc vnímat?
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Rekonstrukce Pragerových kostek začíná. Ikonický areál čeká tříletá proměna
Areál známý jako Pragerovy kostky v pražských Emauzích vstupuje do nové etapy své historie. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy ( IPR Praha ) zahajuje rozsáhlou rekonstrukci modernistické stavby, která ji má přiblížit původní architektonické vizi Karla Pragera a zároveň splnit současné požadavky na provoz, energetickou efektivitu i technické vybavení.
