Dřevo se stále častěji stává součástí veřejných staveb. Jeho přirozené vlastnosti, rychlost výstavby i estetický výraz umožňují vytvářet prostředí, které působí moderně, přívětivě a zároveň funkčně. Příkladem jsou dvě nové venkovní učebny v Rýmařově, které vznikly ve spolupráci města, školy a společnosti RD Rýmařov. Projekt ukazuje, jak může dřevostavba obohatit veřejný prostor a otevřít dětem možnost učit se v přímém kontaktu s krajinou.
Shrnutí článku v bodech:
• Dřevo se stále častěji objevuje ve veřejných stavbách, včetně školních budov
• Jeho přínosy zahrnují příjemné prostředí, akustiku, mikroklima a rychlost výstavby
• Příkladem jsou dvě nové venkovní učebny v Rýmařově, kombinující dřevo, ocel a beton
• Učebny nabízejí moderní zázemí pro výuku, jsou technicky dobře vybavené a zapadají do školního areálu
• Projekt vznikl díky spolupráci města, školy a RD Rýmařov s podporou IROP
• Dřevo se osvědčuje tam, kde je cílem spojení funkčnosti, estetiky a přirozeného materiálu
• Článek otevírá otázku, zda by školy měly být častěji stavěny jako dřevostavby a kde to dává největší smysl
Výběr dřeva pro veřejné stavby má několik důvodů, které se skloubily i v rýmařovském projektu. Dřevo přirozeně pracuje s okolním prostředím, vytváří měkkou akustiku, tlumí hluk a přispívá k příjemnému mikroklimatu. Pro školy, kde je důležité pohodlí i soustředění, jde o výraznou výhodu.
Z konstrukčního hlediska nabízí dřevo rychlou montáž a snadnou úpravu detailů, což se odrazilo i na venkovních učebnách. Stavba kombinovala dřevo, ocel a beton, doplněná o zelené střechy a sportovní povrchy. Právě variabilita materiálu umožnila vznik prostoru, který je současný, ekologičtější a esteticky zapadá do školního areálu.
„Je to necelý rok, co jsme začali stavět, a dnes tu máme hotové dvě krásné učebny. Celý projekt stál téměř 35 milionů korun, z čehož 25 milionů pokryla dotace z programu IROP. Výsledek stojí za to – děti i učitelé získávají prostor, kde mohou trávit čas venku a učit se v příjemném prostředí,“ uvedl starosta města Rýmařov.
Projekt dvou učeben – na Jelínkově ulici a na ulici Národní – ukazuje, jak může město využít dřevostavbu ke zkvalitnění vzdělávací infrastruktury. Učebny vznikly během jediného roku a nabízejí prostor pro výuku, práci s technologiemi i odpočinek mezi hodinami. Součástí je moderní nábytek, technické vybavení i venkovní zóny, které rozšiřují tradiční pojetí školních tříd.
Celý projekt vznikl díky dlouhodobé spolupráci města, vedení škol a projektantů. Dotace z programu IROP pokryla 25 milionů korun z celkových 35 milionů. Výstavbu realizovala společnost RD Rýmařov, jejíž tým skloubil různé materiály a technologie do funkčního a architektonicky soudržného celku.
Rýmařovské učebny nejsou jen architektonickým řešením, ale také ukázkou širšího trendu. Dřevo se osvědčuje tam, kde má stavba působit přirozeně, být blízko komunitě a zároveň nabídnout kvalitní technické zázemí.
Veřejné objekty založené na dřevostavbě mohou přinést:
příjemné prostředí pro uživatele (děti, studenty, veřejnost),
rychlou výstavbu s minimálním omezením provozu okolí,
ekologičtější přístup ke stavebnictví,
možnost kombinovat dřevo s ocelí, betonem a moderními technologiemi,
flexibilitu v designu i budoucích úpravách.
Rýmařovský projekt podtrhuje, že dřevo není jen materiál pro rodinné domy, ale i plnohodnotná volba pro veřejné stavby, které mají dlouhodobě sloužit komunitě.
Moderní dřevostavby ukazují, že veřejné projekty mohou být funkční, estetické a zároveň šetrné k prostředí. Dvě nové venkovní učebny v Rýmařově představují příklad, jak spojit architekturu, přírodní materiál a technickou kvalitu do prostoru, který podporuje vzdělávání i vztah k místu. Projekt je ukázkou směru, kterým se mohou veřejné stavby v budoucnu ubírat.
Na svažitém pozemku kousek od rybníka vznikl dům, který pracuje s převýšením terénu i přirozeným světlem. Architekti z boq architekti navrhli stavbu jako otevřený a vzdušný prostor, který spojuje interiér se zahradou a využívá silný potenciál místa. Beton, dřevo a promyšlená práce s objemem tvoří základ tohoto domu.
Interiér s názvem Domov pod křídly Ještědu vznikl v Libereckém kraji jako prostor, který propojuje přírodu, architekturu a osobní příběh investora. Autorkou projektu je Mgr. Taťána Kandratovičová z ateliéru Tak Design, která v návrhu spojila tradiční materiály, současné technologie a symboliku dominantní hory Ještěd.
Ostrava představila vítězný architektonický návrh pro stavbu Nových Bazalů. Stadion, který navrhl tým L35 Arquitectos z Barcelony, zaujal odbornou porotu svou kompaktní formou, materiálovým pojetím a respektem k místu. Nová aréna má ambici stát se nejen moderním sportovním zázemím, ale i novou dominantou města.
