Vzhled ruských měst se bude měnit. Mladí tvůrci je chtějí “polidštit“
Vedle smutně vyhlížejících řad budov ze sovětské éry, pro Rusko tak typických, vynikají v Belgorodu nová plovoucí nábřeží. Ta jsou dílem mladých moskevských architektů, kteří se vydali do ruských regionů, aby je učinili živějšími, Informovala o tom agentura AFP.
Po desetiletí byly břehy říčky Vezelky, která Belgorodem protéká, opuštěné. „Přístup k vodě byl obtížný. Místy tu bylo bahno,“ říká třicetiletý architekt Jezi Stankevic, autor přeměny břehů v tomto městě ležícím šest set kilometrů jižně od Moskvy.
V roce 2017 svěřily ruské úřady prestižní stavební agentuře Strelka KB přestavbu čtyřiceti měst v zemi, kde žije dohromady na dvacet osm milionů lidí. Podle agentury jde o největší projekt urbanistické obnovy v postsovětském Rusku.
Oblíbené místo mezi mládeží
V Belgorodu tvoří elegantní dřevěný amfiteátr přechod k vodě, vysvětluje Stankevic. Plovoucí nábřeží schované mezi trsy rákosí se stala oblíbeným místem dostaveníček mládeže. Dnes je možné se procházet několik kilometrů podél Vezelky, kde se objevily prostory pro sport a parky pro psy.
A to vše je jen začátek: nakonec tu má být vybudováno asi dvacet kilometrů pěších a cyklistických tras. Strelka KB realizovala střední část a zbytek konzultovala s místními úřady a architekty.
V současné době panují pochyby o budoucí pravidelné údržbě těchto míst, ale od chvíle, co byla v listopadu 2017 zpřístupněna, těší se oblibě jak studentů blízké univerzity, tak mladých maminek s jejich ratolestmi.
V Rusku jde o novinku
„Je to tu opravdu pěkné, nezvyklé. Jsme v centru města, ale neslyšíme rámus provozu. Dokonce bych řekla, že je to uklidňující,“ raduje se osmatřicetiletá Jelena, která se vystavuje posledním paprskům jarního slunce.
Zatímco taková úprava nábřeží je v Evropě obvyklá, v ruském provinčním městě jde de facto o raritu. Mnohá města začala po pádu SSSR upadat, jak se zavíraly podniky a vzdělaná část obyvatel odcházela. Místní úřady, připravené takto o daňové příjmy, neměly žádné finanční prostředky na obnovu.
Od roku 2010 vynaložila ruská vláda miliardy rublů na modernizaci ruských měst a v roce 2017 byl zahájen federální program renovace veřejných prostor, na nějž bylo vyčleněno v přepočtu 14,6 miliardy Kč.
Města budovaná kvůli produktivitě
Loni v březnu nařídil Vladimir Putin ruské vládě, aby zdvojnásobila státní výdaje na vytvoření příjemného městského prostředí. To je v Rusku novinkou. Kvalita života totiž není pro Rusy příliš jasným pojmem, říká Darja Paramonová ze Strelky. Ruská města, která se převážně rozvíjela za sovětské éry, nebyla podle ní budována tak, aby vyhovovala potřebám obyvatel, ale produktivitě.
„Dnes říkáme, že záleží na lidskosti,“ zdůrazňuje Paramonová. Svědčí o tom jeden ze základních bodů programu: obyvatelé jsou na veřejných schůzích nebo přes internet žádáni, aby se k projektům vyjádřili. Darja Paramonová neskrývá, že existence tohoto projektu hodně vděčí za úspěch jiného programu obnovy města, který během tří let (2015-2018) změnil vzhled Moskvy před světovým mistrovstvím v kopané.
Udržet si lidský kapitál
Program byl kontroverzní kvůli nákladnosti a obviněním z korupce, ale Moskvané pro tyto změny hlasovali a rychle zapomněli na tři roky gigantických prací, které narušily jejich život.
Na obnovu veřejných prostranství se chystají také další města, jako Jekatěrinburg, Vladivostok, Groznyj nebo Novosibirsk.
„Dnes všechna města usilují o to, aby si udržela svůj lidský kapitál, a snaží se vytvořit životní podmínky, které zabrání obyvatelům odcházet do Moskvy či jinam. My to musíme dělat také tak,“ říká náměstek místního gubernátora Jevgenij Glagoljev, který má na starosti urbanismus.
red
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
