Výstava Ideální Velká/ Malá Praha Maxe Urbana přibližuje první komplexní plán hlavního města
Projekt podoby Prahy, jak si ji v první polovině dvacátého století představoval architekt Max Urban, tvůrce vilové čtvrti a filmových ateliérů na Barrandově, je vystaven v Galerii Lucerna. Vrátil se sem po sto letech a jedná se o první komplexní, ačkoliv utopistické, zpracování rozvoje Prahy. Návštěvníci ho mohou porovnat s Metropolitním plánem, který připravuje Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) od poloviny roku 2012. Iniciátorem celé akce je vedoucí Kanceláře metropolitního plánu na IPR a architekt Roman Koucký. Výstava s názvem Ideální Velká/Malá Praha, 1919/2019 je přístupná ode dneška do 1. června.
V historické Lucerně jsou vystaveny čtyři panely podle materiálů architekta Maxe Urbana, které se věnují struktuře ideální Prahy, veřejným budovám, zástavbě a dopravě. Naproti nim tvůrci postavili čtyři panely představující v obdobných souvislostech Metropolitní plán a jeho hlavní myšlenky. Součástí expozice je i 3D model výškového uspořádání Prahy, kterou se žádný plán ve 20. století nezabýval, řekl novinářům Koucký.
Beseda o životě Maxe Urbana
Návštěvníci si mohou dále prohlédnout dohromady dvacet čtyři originálních listů architektova díla a faksimilie jeho práce.
V rámci výstavy bude ve středu 29. května v Kině Lucerna mezi 09:00 a 14:00 probíhat beseda o životě a práci Maxe Urbana. Jeho projekt Ideální Velká Praha bude zasazen do soudobého kontextu a při té příležitosti bude také promítnuto zhruba 30minutové pásmo z jeho dochované filmové tvorby.
Výstava je přístupná zdarma, ve všední dny od 14:00 do 19:00, v sobotu od 09:00 do 19:00.
Průkopník české kinematografie
Projekt Ideální Velká Praha sestává z třicítky stran ručně psaného textu a sedmdesáti devíti obrazů. Urban na něm pracoval mezi lety 1915 a 1918. V dubnu 1919 ho veřejně prezentoval právě v Lucerně. „Tato událost měla v novinách velkou publicitu,“ řekla ČTK historička a odbornice na život a dílo Maxe Urbana Markéta Žáčková. Velkolepě pojatý návrh se u tehdejší veřejnosti ale nesetkal s pochopením. V tisku vyšlo velké množství kritických recenzí. Autorem jedné z nich byl i Karel Čapek.
Max Urban žil v letech 1882 až 1959. Oženil se s první českou hereckou hvězdou Andulou Sedláčkovou. Společně založili společnost ASUM vyrábějící krátké dokumenty i hrané filmy. Díky tomu je považován za průkopníka české kinematografie. Po první světové válce se věnoval hlavně své původní profesi - architektuře. Za projekt Barrandova získal v roce 1937 Velkou cenu na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži. Byt, v němž Urban se svou manželkou filmy vyráběli, se nachází nedaleko Lucerny.
nyv
Psali jsme také:
Co bude s Barrandovskými terasami? Originální reportáž TV Architect je tady
Připomínky k Metropolitnímu plánu přibývají, úředníci nestíhají
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
