ODEBÍRAT NOVINKY
Úvod Pořady Skryté poklady architektury pohledem Zdeňka Lukeše Petřínská rozhledna se stala jubilejní 100. stavbou pořadu Skryté poklady architektury

Petřínská rozhledna se stala jubilejní 100. stavbou pořadu Skryté poklady architektury

Petřínská rozhledna se stala jubilejní 100. stavbou pořadu Skryté poklady architektury
27. 1. 2023 / Autor: Štěpánka Šulanová

Historik architektury Zdeněk Lukeš vás pravidelně provází architektonickými poklady České republiky. Od mostů přes impozantní budovy po všechna zákoutí Pražského hradu. Jedná se o místa, okolo kterých chodíme dnes a denně a mnohdy o jejich historii a architektuře téměř nic nevíme. První díl pořadu Skryté poklady architektury byl odvysílán před 5 lety a nyní s vámi můžeme oslavit jubilejní 100. díl. Ten je věnován Petřínské rozhledně, jedné z neodmyslitelných dominant Prahy.

Petřínská rozhledna byla postavena v rámci Jubilejní výstavy r. 1891 jako volná kopie pařížské Eiffelovy věže v poměru 1:5. Je vysoká 58,70 m a na její vrchol, který je ve stejné nadmořské výšce jako skutečná Eiffelova věž, vede 299 schodů. Rozhled z ní předestírá nejen celou Prahu, ale za jasného počasí i výhled po bezmála celých Čechách. Návrh vypracoval jeden z předsedů Klubu českých turistů architekt Vratislav Pasovský (1854-1924), absolvent vídeňské umělecké akademie. Železnou část navrhli inženýři František Prášil a Julius Souček z Českomoravské strojírny. Petřínská rozhledna sloužila v pozdější době také jako televizní vysílač, po rozsáhlé rekonstrukci v devadesátých letech byla uvedena do původního stavu a slouží veřejnosti. V suterénu je dnes expozice věnovaná stavbě rozhledny.

Seriál Skryté poklady architektury pravidelně odkrývá zajímavá místa a přibližuje jejich historii a architekturu. První díl byl odvysílán před 5 lety a zavedl diváky  do bývalé Bondyho pasáže, dnes pasáže Černá růže ve stejnojmenném pražském paláci. Od té doby zamířil Zdeněk Lukeš s kamerami například do budovy Národního divadla, Národního muzea, Akademie věd České republiky a představil i místa jako Podolskou a Michelskou vodárnu či blok Činžovních domů zvaný Molochov. Velká pozornost je v pořadu věnována úpravám Pražského hradu a okolí, kterými se zabývá více jak desítka dílů. Zdeněk Lukeš provedl naše diváky ale i po méně známých budovách, jako je Mozaretum Praha, bývalá budova Legiobanky či Palác Adria a cukrárna Myšák.

Převážná část pořadu je zaměřena na budovy v hlavním městě. Některé z dílů míří ale i do Ostravy, kde jsme s vámi nahlédli do nově zrekonstruované budovy bývalých jatek, kde v současné době sídlí galerie PLATO. Navštívili jsme ale také Hradec Králové a už nyní se chystá natáčení v Brně a Plzni.  

Zdeněk Lukeš

Architekt, historik architektury a teoretik Zdeněk Lukeš se narodil v Praze v roce 1954. Po studiích Fakulty architektury ČVUT pracoval v letech 1980-1990 v Archívu architektury Národního technického muzea, od roku 1990 je zaměstnán v Kanceláři prezidenta republiky. Podílel se na revitalizaci hradního areálu. V letech 2000-2003 byl děkanem Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci, od roku 2004 vede kurz Dějiny architektury na New York University v Praze. Je autorem a spoluautorem výstav o J. Plečnikovi i autorem několika významných knih o moderní architektuře a také statí ve sbornících a katalozích a stovek odborných textů. Spolupracoval s Českou televizí, Českým rozhlasem i BBC. 

Úspěšný formát pořadu najdete také ve vysílání Aktuálně.cz nebo na platformě Stream.cz

Skryté poklady architektury - 100. díl - Petřínská rozhledna

Mohlo by vás zajímat

Historické budovy
5 m 04 s

Lanová dráha na Petřín

Lanovka původně vznikla u příležitosti stavby Petřínské rozhledny v roce 1891 v souvislosti s konáním Zemské jubilejní výstavy. Podobná lanovka byla postavena i na letenském svahu. Obě lanové dráhy pracovaly na principu vodní převahy. Kvůli nedostatku vody lanovka zanikla v roce 1921. Obnovena byla o 11 let později již s elektrickým pohonem (ČKD), ale už v nové prodloužené trase z Újezda na Petřín s mezistanicí Nebozízek. Celková délka byla 510 m, převýšení 120m, překonávala stoupání 30 procent.

Mohlo by vás zajímat

Historické budovy
4 m 18 s

Byt T. G. Masaryka na Pražském hradě, Vázové schodiště a Lví síň

Plečnik v Masarykově bytě vytvořil řadu zajímavých prvků. V tomto díle Skrytých pokladů architektury se nejprve podíváme do Lví síně a poté navštívíme věhlasné vázové schodiště. V obou těchto prostorách zanechal slovinský architekt Josip Plečnik nesmazatelnou stopu svého génia.

Mohlo by vás zajímat

Historické budovy
4 m 05 s

Pražský hrad – Sloupový sál

V tomto díle se s naším seriálem podíváme do místnosti, kterou vytvořil Jože Plečnik na počátku dvacátých let minulého století jako přijímací sál pro státní návštěvy. Sál se nachází v sousedství takzvané Matyášovy brány. Ta tvoří hlavní vstup do areálu Pražského hradu. V minulosti se uvažovalo o jejím uzavření a vytvoření nové brány.

Mohlo by vás zajímat

Architektura a urbanismus
7 m 13 s

Národní muzeum

Impozantní neorenesanční palác vystavěný pro instituci založenou již roku 1818 uzavírá krátkou jižní frontu náměstí v místě, kde bývala tzv. Koňská brána novoměstského opevnění. Stavbě předcházela soutěž, jejímž vítězem se stal Schulz. Ten komponoval muzeum jako komplex se dvěma uzavřenými dvory, jež odděluje střední křídlo. Směrem do náměstí vrcholí třípatrová stavba pískovcovým průčelím s osově umístěným rizalitem se sloupovým portikem vrcholícím mohutnou hranolovou věží s kupolí. Také obě křídla jsou zakončena rizality s kupolemi. K hlavnímu vstupu vedou monumentální rampy, před nimiž je umístěna kašna. Inspirací byly Schulzovi tehdy především nové muzejní budovy na vídeňském Ringu architektů Gottfrieda Sempera a Karla von Hasenauera.

Mohlo by vás zajímat

Architektura a urbanismus
8 m 48 s

Národní divadlo

Výbor pro výstavbu Národního divadla v Praze byl založen již roku 1850. Vznikla veřejná sbírka a na stavbu přispěl panovník i řada šlechtických rodů. V roce 1865 byl návrhem budovy na stísněném lichoběžníkovém pozemku na vltavském nábřeží pověřen Josef Zítek, který svůj post obhájil i v následném konkurzu. V roce 1862 byla na místě vybudována prozatímní scéna dle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna, později zčásti inkorporovaná do definitivní stavby. Základní kámen byl položen v roce 1868. Nákladná budova byla dokončena až v roce 1881, vzápětí však vyhořela. Zítek odmítl pokračovat, a tak se úkolu budovu opravit a dokončit ujal Josef Schulz, který provedl i úpravy původního projektu a stavbu doplnil na jižním konci o tzv. Schulzův dům.

Mohlo by vás zajímat

Historické budovy
4 m 38 s

Městská jatka v Ostravě

Cihelná stavba vznikala po etapách dle severočeského odborníka na industriální architekturu Antona Mollera. Nejdříve vznikla část v historizujícím pojetí (stav. Oscar Mratschek), kdy na počátku minulého století byla přistavěna Ignazem Felixem druhá etapa s mohutnou věží. Další partie  - omítaná - vznikla na počátku dvacátých let, ta však byla během nedávné rekonstrukce odstraněna a nahrazena novostavbou. Jatky postupně chátraly a nakonec byly léta opuštěné.

Mohlo by vás zajímat

Kategorie
6 m 48 s

Laichterův dům

Jednou z klíčových staveb architektonické moderny v Praze se stal po dokončení dům známého nakladatele Jana Laichtera na Královských Vinohradech.

Mohlo by vás zajímat

Historické budovy
3 m 27 s

Gočárovy školy v Labské kotlině, Hradec Králové

Architekt Josef Gočár (1880-1945), žák Jana Kotěry z pražské Uměleckoprůmyslové školy, navrhl ve stylu tzv. holandského racionalismu několik školních areálů pro město Hradec Králové. Prvním byla Koželužská škola z let 1923-1924, o něco později vnikly další objekty na území labské kotliny, poblíž nového centra města, jímž je Gočárem komponované Ulrichovo náměstí.

Mohlo by vás zajímat

Historické budovy
5 m 44 s

Podolská vodárna

Podolská vodárna je mimořádným technickým dílem i kvalitní ukázkou tvorby dlouholetého profesora pražské techniky Antonína Engela (1879-1958) ve stylu moderního klasicismu ovlivněné pracemi jeho vídeňského učitele Otto Wagnera a také pracemi pařížského architekta Augusta Perreta. Průčelí do nábřeží dominuje vysoký řád stylizovaných sloupů a motiv kruhových oken horního patra. Monumentální prostor zaklenutý parabolickými železobetonovými nosníky patří k nejpůsobivějším v Praze (spolupráce prof. Bedřich Hacar a prof. František Klokner). Dnes se v něm mj. nachází muzeum vodárenství.

Doporučené pořady

Skryté poklady architektury pohledem Zdeňka Lukeše
Nový díl

Skryté poklady architektury pohledem Zdeňka Lukeše

TV Architect v regionech

TV Architect v regionech

TV Architect představuje...

TV Architect představuje...

TV Architect na Slovensku

TV Architect na Slovensku

Už máte klon umělé inteligence?

Už máte klon umělé inteligence?

U jednoho stolu

U jednoho stolu

Osobnosti současné architektury

Osobnosti současné architektury

Chátrající skvosty

Chátrající skvosty

Fotovoltaika pro firmy a developerské projekty

Fotovoltaika pro firmy a developerské projekty

Díla architektů a designérů

Díla architektů a designérů

Architekti nové generace

Architekti nové generace

Konference architektury

Konference architektury

Akademie navrhování interiérů

Akademie navrhování interiérů


Hledáte inspiraci pro bydlení?


© 2024 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl