Odebírat novinky
 

Ke zmírnění následků klimatických změn mohou pomoci osázené střechy domů

Ke zmírnění následků klimatických změn mohou pomoci osázené střechy domů
19. 8. 2019 / Autor: Romana Landová. Klimatické změny můžeme zmírnit. Foto: freshome.com

Klimatické změny sice nezastavíme, můžeme však ovlivnit jejich průběh. Nejvhodnější způsob je vysázení zeleně na střechách domů či budování vodních prvků, které ochladí vzduch.

Vysychání a přehřívání měst patří k nejzávažnějším problémům současnosti. V Česku se každý den zastaví deset hektarů půdy, proto je potřeba myslet na to, aby se volná krajina zbytečně nezastavovala a aby byly veřejné plochy využity efektivně. „Na silnici mezi samostatně stojícími vilkami potřebujete stejné množství asfaltu jako na silnici mezi řadovými domky i většími bytovými stavbami. A naopak. Pokud tedy stavíte větší bytové domy, pak na stejný počet obyvatel velmi ušetříte na plochách ulic, na které praží slunce a kde se nevsakuje voda,“ říká urbanista, architekt a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) Pavel Hnilička.

Zelená veřejná prostranství

Nejlepším místem pro vysázení stromů a budování vodních prvků, které ochladí vzduch, jsou veřejná prostranství. Strom na ulici nebo na náměstí je nepřirozenější a nejlepší klimatizační jednotkou. Například platan dokáže za den odpařit asi 150 až 200 litrů vody. Právě voda je základ přirozeného ochlazování měst.

Dobrým řešením jsou i střechy domů. Osázené střechy v létě dokážou ochránit byty před horkem a v zimě před chladem, ochlazují a zvlhčují vzduch v okolí bytových domů, pohlcují prach či snižují hlučnost. Jeden metr čtvereční zelené fasády nebo střechy zároveň dokáže zadržet až 38 litrů vody a teplotní rozdíl mezi plechovou a zelenou střechou je 40 stupňů Celsia. „My jsme na jaře před kanceláří ozelenili střechu garáží, za tři týdny to byla fantastická kvetoucí zelená louka,“ říká architekt Jakub Cigler s tím, že dělat zelené střechy masově by neměl být problém.

Praha chce snížit emise

Velkým tématem jsou také zelené fasády, jejichž masové výstavbě zatím brání jejich konstrukční, investiční a údržbová náročnost. V Česku však vznikají projekty, na kterých investoři spolupracují s výzkumníky z universit a snaží se nalézt řešení, která by byla udržitelná. Na jednom projektu pracuje i architekt a člen SAR Zdeněk Fránek. Ve Slavkově navrhl pro firmu Liko-S „živou“ kancelářskou a průmyslovou budovu, která využívá k zavlažování zelených střech a fasád zadrženou dešťovou i pročištěnou odpadní vodu.

K odpovědnosti za životní prostředí se hlásí i Praha. Zastupitelé města krátce před letními prázdninami přijali závazek, sníží množství emisí oxidu uhličitého o 45 procent do roku 2030 a do roku 2050 by pak metropole měla být bezuhlíková. Město chce šetrněji hospodařit s dešťovou a odpadní vodou, podporovat zelené střechy nebo sázet stromy. Mluví se také o výstavbě bioplynové stanice, zavedení mýta v centru města, odebírání zelené elektřiny a podpoře elektromobility.

Psali jsme také:

JRD útočí na trh s ekologickým a šetrným bydlením. Staví podle pravidel Nové zelené úsporám

Debata s Pleskotem, Hlaváčkem a Sendlerem. Zelené ostrovy na terasách paláce Lucerna

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2019 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl