Jak ovlivní architekturu nedostatek stavebního materiálu?

16. 11. 2020 / Autor: Zuzana Duzbabová, Foto: Pixabay

Zprávy a aktuality

#stavba #recyklace #CAMP

další

Sdílet na facebook twitter

Až dvě třetiny všech odpadů v České republice pochází ze stavebnictví. Přitom některé stavební materiály už začínají docházet. Nastal tedy čas více se zabývat životním cyklem budov? Měli bychom už při plánování objektů počítat s jeho recyklací? A lze demoliční suť znovu využít? I tom byla čtvrtá online přednáška Centra architektury a městského plánování (CAMP). Ty předchozí se věnovaly tématům vody, energie a udržitelnosti jako celku.

„Je nejvyšší čas začít se životním cyklem budov zabývat komplexně. Přemýšlet již při projektu nad následným provozem a jeho náklady, ale také nad budoucí demolicí a možností demoliční odpad znovu využít,“ uvedla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Tomuto tématu se věnovala i online přednáška CAMPu, do diskuze se zapojili také architekti i výzkumníci z ČVUT. Cílem totoho povídání bylo inspirovat odbornou veřejnost a zároveň představit konkrétní řešení aplikovatelná u nás.

„Dnes o stavbě uvažujeme jako o lineárním procesu. Dům postavíme, provozujeme ho v průměru 50 let a poté jej zdemolujeme. Přitom víme, že primární zdroje nám docházejí, naopak odpad nám přebývá. Zatím jsme se zabývali zejména provozem budov, zateplujeme je a snižujeme jejich energetickou náročnost. Od ropné krize se nám podařilo nároky provozu budov razantně snížit, to se však nedá říct o samotné stavbě nebo demolicích,“ říká zakladatel ateliéru crea_tura Karel Goláň.

Častým argumentem proti stavbě udržitelných budov jejich nákladná pořizovací hodnota. Zde se ovšem nabízí jednoduché řešení, aby budova na konci své životnosti nebyla demolována, ale jednoduše se rozebrala a díly znovu použily nebo prodaly.

„Pokud vám jde o enviromentální dopady té budovy, tak se můžete zamyslet nad zcela evidentními věcmi. Když chci postavit lehkou dřevostavbu, tak ji mohu jednoduše založit na betonových pásech, ale pokud vím, že ten beton má velké dopady spojené s jeho výrobou a likvidací, tak se mohu zamyslet, zda nezvolit zemní vruty nebo jiné základy,“ uvedla jeden z příkladu Marie Nehasilová z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Co až budova doslouží?

Hlavní myšlenkou je, aby z budovy na konci životního cyklu bylo co nejméně odpadu. Jedním z příkladů tak může být skelet železobetonové konstrukce, který se časem může odstrojit od pláště a ten pak nahradit něčím novým.

„Můžeme se také koukat na to, jestli za 50 let nebudeme některé materiály recyklovat už běžně, to je například vidět u plastových oken, kdy se ještě před 10 lety vymýšlelo, co s tím. Němci okna instalovali o deset let dřív a když byli ve fázi, že už těch oken bylo tolik, tak jim stálo za to udělat recyklační linky, takže i u nás ta doba přijde, až všechna okna osazená v 90.letech bude třeba zlikvidovat,“ uvádí Nehasilová.

Co ukazuje praxe?

Principy šetrné demolice byly tématem přednášky Karla Fronka z firmy Skanska. Odpady, které tato společnost ročně vyprodukuje se pohybují v řádech statisíců tun. Zhruba 95 procent z těchto materiálů se daří recyklovat. Velkým tématem jsou také prognózy vyčerpání zdrojů kameniva.

„Data týkající se odhadu nám dávají stopku v druhé polovině 21. století a ta prognóza vyčerpání je za předpokladu, že budeme těžit stejné množství kameniva jako dosud. Daleko alarmující záležitostí je, že zhruba do devíti let budou z 221 lomů zásoby jen ve 107 z nich. Musíme si proto rozvrhnout nakládání s těmi materiály a recykláty,“ upozornil ve své přednášce Fronk.

Jedním z takovým příkladů fungujících v praxi je takzvaný Rebetong se stoprocentním obsahem recyklovaného kameniva. To Skanska aktuálně nahrazuje recyklovanou drtí. Tím se daří šetřit materiálové náklady i ty za dopravu.

„Také tím uspoříme přírodní zdroje, které jsou důležité pro aplikace, kde jsou nenahraditelné jako jsou mosty a další složité konstrukce. Rebetong můžeme využít na základové konstrukce, do bytových domů nebo na opěrné stěny,“ vysvětluje Fronk.

Pilotním projektem, kde byl Rebetong použit, se stalo parkourové hřiště v Cukrovaru Modřany. Postupem času se začal využívat také na aplikaci do podkladních vrstev, například na 350 metrech čtverečních v Olomouci v rámci budovy Nová Envelopa. Využití tento materiál také našel v rezidenčním projektu Čertův vršek.