Odebírat novinky
 

Emil Králíček: Neznámý tvůrce jdoucí ve stopách secese a kubismu

Emil Králíček: Neznámý tvůrce jdoucí ve stopách secese a kubismu
23. 7. 2018 / Autor: neviditelnypes.lidovky.cz Popisek: Architekt Emil Králíček

Emil Králíček byl český secesní a kubistický architekt, jehož jméno bylo dlouho zapomenuto. Přesto, procházíme-li například Prahou, ale i dalšími městy, narážíme na jeho dílo v místech, kde bychom to možná ani nečekali. V současné době, kdy skleněné administrativní budovy rostou jako houby po dešti, můžou být výtvory Emila Králíčka potěchou nejen oku, ale i duchu.

Emil Králíček vystudoval reálné gymnázium v Táboře a stavební průmyslovou školu v Praze. Po jejím absolvování nastoupil v roce 1897 do projekční kanceláře Antonína Balšánka. Tehdy zde pracoval na projektech budovy Muzea hlavního města Prahy nebo divadla v Plzni.

Okolo roku 1900 odešel do německého Darmstadtu, kde tehdy vznikala umělecká kolonie na Mathildenhöhe. Zde pracoval v ateliéru Josepha Marii Olbricha. Tím se vzdálil od Balšánkových konzervativních historizujících projektů k moderní secesní architektuře. Do Prahy se vrátil patrně v roce 1903 a nastoupil jako projektant u přední stavební firmy Matěje Blechy v Karlíně. Zabýval se především navrhováním průčelí. V letech 1904–1906 spolupracoval s profesorem Celdou Kloučkem na projektech a výzdobě domovních průčelí a vestibulů pro firmu Matěje Blechy. Roku 1907 se stal hlavním projektantem firmy M. Blecha. Spolupracoval se sochaři Antonínem Waigantem, Karlem Pavlíkem a Antonínem Odehnalem.

Secese a kubismus

Secesní architektura je architektonický směr objevující se v 80. letech 19. století v Anglii. Secese zásadně ovlivnila ranou modernu, dílo Bauhausu, jež byl symbolem spolupráce umění a průmyslu a připravil půdu pro funkcionalismus charakteristický užitkovostí a prostorností.

Cílem bylo vytvořit nový styl, který působil organicky a byl oproštěný od doby převládajícího historismu. V urbanismu přinesla secese podněty k zahradním městům. Těžiště architektury bylo ve výstavbě vil a kulturních budov.

O kubismu a jeho charakteristice se dočtete v článku TV Architect Josef Gočár: Přes krychli, funkci až ke konstrukci.

Z Králíčkových budov postavených v duchu secese uveďme například vilu Kraus v Praze-Bubenči v ulici Na Zátorce 3 z let 1908–1909, hotel Zlatá Husa na Václavském náměstí v Praze z let 1909–1910.Z této doby pochází také palác Palmovka v ulici Sokolovská č. 125 v Praze 8, dále budova Banky Slavie ve Lvově, Libeňskou sokolovnu v ulici Zenklova č. 37 v Praze 8, vilu Mareš v Praze 6 v ulici Na Zátorce č. 13 nebo bytový dům v ulici Hybešova č. 5 v Praze 8.

V následujících letech 1911–1913, kdy Emil Králíček stále ještě pracoval ve firmě Matěje Blechy, byla podle jeho projektů postavena řada dalších budov. V jejich slohu už byla secese doplňována či zcela nahrazována kubismem či jinými architektonickými styly. Patří mezi ně například kancelářský dům s obchody, dnes známý jako Vaňkovo semenářství v Praze 7, Bubenské nábřeží 9 nebo Adamova lékárna na Václavském náměstí č. 8, v jejímž slohu se prolíná geometrická secese s kubismem.

Tato budova prostupuje na Jungmannovo náměstí, kde ji doplňuje kubistická lucerna před dochovaným portálem bývalého hřbitova u kostela Pany Marie Sněžné. Autorství této lucerny bylo dlouho sporné, byla připisována Vlastimilu Hofmanovi (1884–1964), ale nyní je prokázáno, že je dílem Emila Králíčka. K tomu lze dodat, že replika této lucerny stojí od roku 2012 v Králíčkově rodném městě Havlíčkově Brodě v areálu Střední průmyslové školy stavební. V kubistickém slohu je postaven také dům Diamant v Praze 1 ve Spálené ulici č. 4, který Králíček doplnil kubistickým obloukem nad sousední sochou sv. Jana Nepomuckého. Jiným typem výzdoby jsou dotvořeny tzv. Šupichovy domy tvořící roh paláce Lucerna na Václavském náměstí.

K secesi se Králíček vrátil na projektu původně Všeobecné záložny v Praze 8 v ulici Sokolovská č. 31 i projektu vily v ulici Na Baště sv. Ludmily č. 13 v Praze 1. Styl kubizující secese vykazuje vila na Libušince na Rašínově nábřeží č. 26 a kubismus je rovněž slohem Beniesovy vily v Lysé nad Labem. Betlémská kaple na Žižkově v Praze 3, Prokopova ulice č. 4 kombinuje pozdní secesi a kubismus.

Všechny tyto stavby byly projektovány pro firmu Matěje Blechy a touto firmou byly také postaveny. Uprostřed této až horečně pilné práce Králíček ještě ve spolupráci s Josefem Kafkou dokázal vydat spis Rodinný dům: Praktický rádce pro každého, kdo zamýšlí vlastní bydlo si zříditi, který vyšel v nakladatelství F. Šimáček v Praze v r. 1911. V následujícím roce se Emil Králíček oženil s Emilií Kindlovou.

Vlastní ateliér

V r. 1913 z firmy Matěje Blechy odešel a samostatně pracoval pro různé stavitele. V prvních letech první světové války byly podle Králíčkova projektu ještě postaveny bytové domy v Praze ve Starém Městě v Haštalské ulici č. 9–11 ve stylu geometrické secese, ale Králíček byl hned na počátku války v r. 1914 povolán do vojenské služby, nejprve do rakouského St. Pöltenu a poté sloužil na vojenském velitelství v Praze.

Po skončení války pracoval v letech 1918–19 pro stavební firmu Řehák a Nejedlý, ale již v r. 1920 si s Rudolfem Šolcem založili vlastní projekční ateliér a stavební firmu.

Nejvýraznějším dílem této firmy jsou budovy přečerpávací vodní elektrárny ve Spálově na řece Jizeře poblíž Železného Brodu. Elektrárna se stavěla v letech 1921–26 a budovy ve stylu art-deco jsou zachovány a dodnes vyhledávány turisty. Dalším dílem této firmy je bývalá Karlínská záložna v ulici Prvního pluku v Praze 3 postavená ve stylu, který kombinuje prvky pozdní secese a kubismu.

Konec života

Emil Králíček v r. 1930 spáchal sebevraždu. Firma Králíček-Šolc v činnosti pokračovala až do r. 1949, kdy byla zestátněna a na Králíčkovo jméno se postupně zapomnělo. Až v roce 1984 v časopise Umění vyšel první článek a Králíčkovu dílu se začala věnovat pozornost.

TV Architect pomáhá přibližovat stavby Emila Králíčka prostřednictvím seriálu Skryté poklady architektury pohledem Zdeňka Lukeše.

nyv

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2019 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl