Odebírat novinky
Úvod Architektura a urbanismus Urbanismus Dům rodiny Semlerovy v Plzni: Pod taktovkou Hrussy a Loose

Dům rodiny Semlerovy v Plzni: Pod taktovkou Hrussy a Loose

Dům rodiny Semlerovy v Plzni: Pod taktovkou Hrussy a Loose
27. 7. 2018 / Autor: Publikace Slavné vily plzeňského kraje Popisek: Semlerův dům
Dům rodiny Semlerovy v Plzni: Pod taktovkou Hrussy a Loose

Semlerův dům v Plzni vznikl koncem devatenáctého století. Na jeho podobě se podílela význačná jména světa architektury. Dům sloužil jako sídlo plzeňské židovské podnikatelské rodiny, které se však podařilo včas dostat do bezpečí.

Dvoupatrový řadový dům na východní straně Klatovské třídy v Plzni vznikl spojením domů čp. 289 a 691. Starší dům byl postaven před rokem 1876 pro Václava Smolíka. Novější dům byl dokončen roku 1881. Jeho stavebníkem byl Emil Naschla, který patrně v roce 1891 domy spojil a nechal postavit druhé patro.

Ve 20. století získal dům továrník Šimon Semler. Stavebním úřadem byla povolena proměna domu, umístění ústředního vytápění a nová fasáda z tvrdého cementu břízolitu.

Přízemí bylo upraveno na kanceláře Semlerovy firmy, v prvním a druhém patře byly dispozičně skoro stejné byty, jeden v každém patře. Současně byl nově upraven schodišťový prostor a průjezd.

Adolf Loos

Přestavbu domu, včetně interiérů, navrhl architekt Adolf Hrussa. Dámský nebo také hudební salon, který byl součástí bytu v prvním patře, byl postaven podle návrhů slavného architekta Adolfa Loose. O něm se více dočtete v článku Adolf Loos: Lev salonů, bouřlivák a odpůrce tetování.

Hudební salon je reprezentačním prostorem řešeným s hodně vytříbeným vkusem. Je typický pro Loosovu tvorbu. Uplatňují se v něm základní Loosovy myšlenky a požadavky na architekturu interiéru. Působivá je v něm souhra intimity a velkoleposti, klasického a moderního přístupu. To tvořilo základ Loosova řešení obytné místnosti se společenským významem.

Architekt Adolf Hrussa byl profesorem na německé průmyslové škole v Plzni. Samostatně projektoval byty, přestavby obytných domů a vily pro německy mluvící klientelu. Ve druhé polovině dvacátých let přesídlil do Děčína.

Budova úřadu práce

Za okupace byl dům rodině zabaven. Provedené úpravy v roce 1941 umožnily jeho přeměnu na administrativní budovu úřadu práce. Později v domě pravděpodobně sídlilo vojenské velitelství. V roce 1942 se vlastníkem stala Německá říše.

Vzhledem k tomu, že Semlerovi byli za okupace zbaveni majetku, usilovali po druhé světové válce o jeho vrácení. Dům ale zůstal armádě až do roku 2005, kdy byl převeden na město Plzeň. Město pak přestavělo stavbu s cílem přemístit sem sídlo American Center Plzeň, Nadace 700 let města Plzněexpozici Patton Memorial Plzeň. V současné době je stavba v rekonstrukci.

Kdo byli Semlerovi?

Mezi nejvýznamnější podnikatele Plzně patřil na počátku 20. století Simon (Šimon) Semler. Začínal ve Stříbře stavbou výdřev v tamních dolech. Po svatbě s Bertou Klauberovou, která se konala v roce 1880, založil v Plzni obchod se sušeným ovocem, luštěninami, topným dřívím a uhlím. Od roku 1893, kdy s potravinami už neobchodoval, se kromě dřeva zaměřil na výrobu a obchod se zbožím zhotoveným z kovu. Ve svých hamrech v Chrástu a Nové Huti u Plzně vyráběl hospodářské nářadí. V roce 1902 zahájil výrobu drátěného zboží v bývalém takzvaném Červeném mlýně u Vochova, který předtím koupil. V roce 1905 se prokuristou Semlerovy firmy stal nejstarší Simonův syn Hugo Semler, o šest let později se Hugo i s bratrem Oskarem stali otcovými společníky.

V roce 1920 odešel Simon Semler do penze, v následujícím roce zemřel. Firma od roku 1927 rozšířila sortiment o gramofonové jehly, které si získaly oblibu jak pro svou kvalitu, tak vkusnou úpravu krabiček. Ve třicátých letech Semlerovi pod značkou SEM vyráběli například i kancelářské sponky, drátěnky do postelí a drátěné pletivo. Hugo Semler řídil část firmy, která se zabývala stavebním dřívím, Oskar část zabývající se výrobky z oceli.

Po postoupení pohraničí v roce 1938 se hlavní továrna bratří Semlerových u Vochova ocitla za československo – německými hranicemi. Oskar Semler se pokoušel výrobu zachránit alespoň demontáží zařízení, za několik dalších měsíců ale bylo evidentní, že úsilí bylo zbytečné. Po obsazení zbytku republiky německou armádou se v nebezpečí ocitla celá rodina – podle nacistické ideologie měla židovský původ. V roce 1939 Semlerovi svou firmu nuceně prodali Pražské železářské společnosti a rodiny Huga i Oskara Semlerových odešly, za složitých okolností, do zahraničí. Rodina Huga Semlera se přes Švýcarsko a Kubu dostala do Kanady, kde se usadila. Rodina Oskara odešla do Austrálie, kde získala v roce 1946 občanství.

nyv

Pořady

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2019 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl