Odebírat novinky
Úvod Architektura a urbanismus Urbanismus Clam-Gallasův palác: Výstavní síň antiky v srdci Prahy

Clam-Gallasův palác: Výstavní síň antiky v srdci Prahy

Clam-Gallasův palác: Výstavní síň antiky v srdci Prahy
24. 8. 2018 / Autor: Wikimedia commons/ ŠJů Popisek: Clam-Gallasův palác
Clam-Gallasův palác: Výstavní síň antiky v srdci Prahy

Velkolepý barokní šlechtický palác se nachází na historické křižovatce středověkých cest na pražském Starém Městě. Ten si na své sídlo nechala přestavět rodina Gallas de Campo. Návrhu se ujal vídeňský architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu a o bohatou sochařskou výzdobu se postarala dílna Matyáše Bernarda Brauna. Výzdoba domu vychází především z antických vzorů.  

Samuelovský dům

Zřejmě ve třetí čtvrtině 14. století byl dvorec náležící tehdy bratru císaře Karla IV., moravskému markraběti Janu Jindřichovi, přebudován v rozlehlý dvouposchoďový palác s věží. V 15. a 16. století pak tento dům vystřídal řadu majitelů vesměs měšťanského původu a byl podle jednoho z nich, Jiřího Samuela z Hrádku, zván též domem Samuelovským. Na počátku 17. století přešel dům do vlastnictví rodu Kinských. Jeho poslední majitel z této rodiny, Vilém Kinský, byl přítelem a blízkým spolupracovníkem císařského generalissima Albrechta z Valdštejna a byl spolu s ním v roce 1634 v Chebu zavražděn. Dům potom jako konfiskát získal jeden z organizátorů Valdštejnovy vraždy, císařský generál Matyáš Gallas de Campo z Freinthurnu.

Do dějin paláce nejvýznamněji zasáhl jeho vnuk Jan Václav Gallas. Tento významný diplomat, který postupně působil jako císařský velvyslanec v Anglii, Haagu, u papežské kurie a těsně před svou smrtí v roce 1719 i jako místokrál v Neapoli se přes své časté pobyty v cizině rád vracel do Prahy a paláci proto věnoval náležitou pozornost. V roce 1699 začal skupovat okolní domy s úmyslem budoucího rozšíření paláce a zároveň se pustil do jeho přestavby, kterou vložil do rukou architektu Marku Antoniovi Canevalemu.

Přestavba byla realizována roku 1700. Neuspokojila však kulturní náročnost a vytříbený vkus jdoucí ruku v ruce s ctižádostí předního příslušníka rakouské aristokracie. Tomu se v mládí dostalo vynikajícího vzdělání a během svých cest poznal nejrůznější šlechtická sídla Evropy. Proto povolal Jan Václav v roce 1713 do Prahy vídeňského architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu, podle jehož projektu se ještě téhož roku začalo stavět. Sochařská výzdoba paláce, především jeho průčelí, schodiště a Neptunova kašna v ose hlavního průjezdu byla svěřena dílně Matyáše Bernarda Brauna.

V době, kdy zemřel Jan Václav Gallas, byla dokončena hrubá stavba rozsáhlého palácového komplexu. Syn Filip Josef uzavřel smlouvu o provedení malířské výzdoby s italským malířem Carlo Carlonem. Jeho dílem jsou fresky z let 1727-1729 na hlavním schodišti, z nichž největší se nachází nad horní podestou a představuje triumf boha Helia. Ve dvou reprezentačních sálech druhého patra pak fresky znázorňují shromáždění olympských bohů.

Kromě toho byly freskami vyzdobeny i menší pokoje a palácová knihovna ve východním křídle. Přibližně v této době bylo vyzdobeno štukami schodiště a velký bílý sál ve druhém patře, který bývá rovněž nazývaný Mramorový.

Terezka

Když roku 1757 vymřel Filipem Josefem rod Gallasů po meči, připadl palác synu Gallasovy sestry Alžběty Kristiánu Filipovi z Clamu. Ten spojil oba přídomky svých rodičů ve jméno Clam-Gallas a dal tak paláci jeho konečný název. Kolem roku 1800 byla zřízena malá nárožní zahrádka v místech bývalého kostela Panny Marie na Louži a do její zdi byla zasazena empírová socha Václava Prachnera s alegorií Vltavy v podobě dívky, nazývané Pražany Terezka.

Tehdy se palác stal střediskem věd a umění. Pro předpokládané vybudování divadelního sálu bylo jeho severní křídlo zvýšeno o jedno patro. Divadelní sál se však nakonec nekonal, z projektu sešlo a vzniklý podstřešní prostor byl poté používán jako seník.

Celková rekonstrukce

V průběhu 19. století se stal palác zčásti činžovním domem a po vzniku první republiky, kdy se rod dostal do finančních problémů, byly v jeho reprezentačním křídle umístěny kanceláře ministerstva financí, svatební síň a výstavní prostory. V roce 1945 byl palác na základě Benešových dekretů zkonfiskován a byl v něm umístěn Archiv hlavního města Prahy, který požárem Staroměstské radnice přišel o své původní prostory. Palác, jehož chátrání započalo již v meziválečném období, se však v průběhu doby dostal do tak špatného stavu, že bylo nutno zahájit po roce 1978 jeho celkovou přestavbu.

Dosud poslední etapa rekonstrukce včetně restaurování malířské a sochařské výzdoby byla ukončena  v roce 1994 a Clam-Gallasův palác získal svůj ztracený lesk. V současné době je majetkem hlavního města Prahy a slouží jako druhé pracoviště Archivu hlavního města Prahy. V jeho reprezentačních sálech probíhají výstavy, koncerty, vědecké konference a další společenské akce.

Jan Bernard Fischer z Erlachu

Rakouský architekt působící také v českých zemích, představitel vrcholného baroka. Jeho dílo spojuje tradice římského baroka s francouzskými klasicizujícími tendencemi a mělo výrazný vliv na vývoj architektury v celé střední Evropě. Působil jako dvorní architekt salcburského arcibiskupa a rakouského vojevůdce Evžena Savojského. Jeho stavby jsou monumentální a slavnostní, jejich reprezentativnost převládá nad typickou barokní hravostí.

Matyáš Bernard Braun

Byl českým sochařem a řezbářem, jedním z nejvýznamnějších představitelů české vrcholně barokní plastiky.

Kolem roku 1710 založil v Praze dílnu, z níž vyšla díla vrcholné kvality přesahující svým provedením a přístupem prostor střední Evropy. Ovlinilo jej především dílo Michelangela Buonarotiho, G. L. Berniniho a benátská sochařská škola 17. století a stal se tak šiřitelem sochařského iluzionismu italské provenience ve středoevropském kontextu.

nyv

Pořady

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2019 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl