Skryté poklady architektury - 131. díl - Winternitzovy mlýny
Automatické mlýny a silo pro bratry Egona a Karla Winternitzovy začal Gočár projektovat ve stylu moderny s cihelným pláštěm a geometrickým dekorem (à la Behrensovo krematorium v Hagenu) v objektu na břehu řeky Chrudimky. V roce 1919 byla stavba těžce poškozena požárem. Poté ji Gočár rozšířil, přidal věžovou nástavbu s vodojemem a paralelně přistavěl další silo, které propojil s původním křídlem prampouchem. Architektonické pojetí nezměnil, to však v období art deca rezonovalo i s původním modernistickým konceptem.
Zajímavým prvkem je cimbuří a atika s motivem tzv. vlaštovčích ocasů, který se architekt vypůjčil z renesanční staveb v Pardubicích. Velkorysý areál byl využíván až do roku 2013, poté se uvažovalo o jeho zboření. Díky manželům Smetanovým, Zdeňku Balíkovi a Spolku pro záchranu mlýnů ve spolupráci s Krajským a Městským úřadem (a s podporou evropských fondů) se podařilo objekt opravit a důstojně využít. Dnes je tu kulturní centrum Silo (rekonstrukce Prokš a Přikryl Architekti) a Gočárova galerie výtvarného umění (ateliér Transat Petra Všetečky), venkovní úpravy prostranství navrhl Jan Šépka. V sousedství vznikla i novostavba (vzdělávací centrum Sféra a galerie GAMPA) dle Šépkova návrhu.
Winternitzovy mlýny
Mezi Mosty 436, Pardubice
1909-1911, 1912-1922, 1926
Josef Gočár
TV Architect děkuje Nadaci Automatické mlýny za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách Winternitzových mlýnů.
Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE
Pořad Skryté poklady architektury pohledem Zdeňka Lukeše
Sledujte také
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
