Osobnosti současné architektury - Martin Rajniš
Martin Rajniš je český architekt a urbanista, spoluzakladatel České komory architektů, několika architektonických kanceláří a zakladatel atélieru Huť architektury Martin Rajniš. Mezi veřejností je známý hlavně jako autor nové Poštovny na Sněžce. Výrazně se věnuje experimentální architektuře a vztahu architektury k přírodě a k lidské společnosti.
Po ukončení gymnázia v Praze – Braníku vystudoval v letech 1962–69 Fakultu architektury ČVUT v Praze a pokračoval postgraduálním studiem na AVU (prof. Cubr). Po škole nastoupil do liberecké „školky architektury“ architekta Miroslava Masáka a Karla Hubáčka při ateliéru SIAL, kde setrval do roku 1979.
Od roku 1981 do roku 1985 spolupracoval jako samostatný architekt s architektonickým studiem Shape – jejich nejznámější prací byl Pavilon dopravy na Světové výstavě 1986 ve Vancouveru.
Hurá na cesty
Roku 1986 založil D.A. Studio. V 90. letech tato kancelář realizovala řadu větších i menších projektů v ČR i v zahraničí. Nejvýrazněji se práce kanceláře do tváře Prahy zapsala tvorbou nové části Smíchova od křižovatky Anděl až k zastávce Na Knížecí. V letech 1992–1995 byl členem soudu České komory architektů. Martin Rajniš přenechal v roce 1996 kancelář D.A. Studio svým společníkům (transformovala se v dnešní kancelář D3A) a vyrazil na cesty. Zpět k architektuře se vrátil postupně po roce 2001.
Nejprve založil v roce 2003 s Patrikem Hoffmanem kancelář H.R.A. V roce 2005 pak s Davidem Kubíkem založil novou kancelář e-MRAK. Od roku 2012 vede ateliér Huť architektury Martin Rajniš. Je spoluzakladatelem společnosti Teratekton a České větroplavební společnosti MRAK.
Martin Rajniš byl v roce 2014 zvolen předsedou Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
V letech 1990–1997 působil jako profesor architektury na VŠUP v Praze. V letech 2001–2002, 2006–2007 vedl atelier architektury na Technické univerzitě v Liberci.
Šetrnost k přírodě
Architekt Rajniš pořádá odborné přednášky a semináře; se svými spolupracovníky a studenty architektury z celé republiky formou workshopů vytváří experimentální konstrukce, např. z rostlého dřeva (Dóm chaosu), které jsou šetrné k přírodě.
Počátky jeho tvorby charakterizují stavby velkých měřítek (obchodní dům Máj, nákupní centrum Nový Smíchov, výstavní pavilony aj.). Postupně se začal věnovat navrhování menších objektů, u nichž je hlavním stavebním materiálem dřevo. Typické pro jeho tvorbu jsou stavby ze skládaného dřeva (obytné stodoly, věže, rozhledny, pyramidy ap.).
Za výjimečný přínos světové architektuře v oblasti udržitelného vývoje získal v roce 2014 cenu Global Award for Sustainable Architecture francouzské nadace Locus. Sám k tomu řekl: To, co my děláme, se jmenuje „Přirozená architektura“. Tedy architektura, která používá věci, jež se za ty miliardy let evoluce v přírodě vyvinuly tak, že jsou geniální a úžasné. A samozřejmě, že když se blížíme k přírodě a zároveň se snažíme být ekonomičtí a zároveň přemýšlíme i o tom, aby intervence každé stavby do přírody a prostředí byla na svém počátku i konci minimální, tak tím pádem jaksi „mimochodem“ děláme to, čemu se dnes vznosně říká udržitelný rozvoj a udržitelná architektura.