Odebírat novinky
 

Eva Jiřičná: Pohled na rekonstrukce historických a kulturně chráněných budov

Zrušit ztišení
Přeskočit reklamu
x

Další video

Jan Holna: Rozdíl stavebního rozvoje u nás a ve světě

zrušit

3 m 52 s / 24. 5. 2019 / Autor: TV Architect

TV Architect na Summitu architektury a rozvoje: Kam kráčí architektura a stavební rozvoj

Jak se vyvíjí současná architektura u nás a ve světě? Nejen na tuto otázku odpovídali přední světoví i čeští architekti na jarním Summitu architektury a rozvoje, který se konal v pražském Obecním domě. Konferenci o stavebním rozvoji pořádalo Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), jež do hlavního města přivedlo takové velikány architektury, jako je například Sou Fujimoto (Japonsko), Ian Ritchie (Velká Británie), Peter Gero (Německo), Ed Clark (Velká Británie) nebo česká architektka, která se svými stavbami proslavila i v Londýně - Eva Jiřičná. Domácí scénu reprezentovali děkan FA ČVUT Ladislav Lábus a členové SAR Josef Pleskot, Pavel Hnilička nebo Zdeněk Fránek.

Sdružení pro architekturu a rozvoj představilo hlavní závěry z jarního summitu

Připravovaná rekodifikace stavebního práva a fikce souhlasu jsou nutné kroky správným směrem – na dílčí záležitosti mohou být mezi odborníky různé názory, o nutnosti komplexní rekodifikace ale panuje v rámci odborné veřejnosti téměř univerzální shoda. Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) rekodifikaci připravovanou Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) plně podporuje, stejně jako například Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) a Česká komora architektů (ČKA). Pro úspěšné pokračování a dokončení ambiciózního záměru rekodifikace je ale nezbytné získat výrazně širší důvěru a podporu veřejnosti, a to jak odborné, tak i laické. Tato důvěra stojí na informovanosti všech stran a transparentnosti změn zákonů.

Klíčová je digitalizace schvalovacího procesu a je třeba ji zavést co nejdříve. Připravovaný revoluční zákon o právu občana na digitální službu zajistí všem právo na digitální služby státu, včetně digitalizovaného schvalovacího procesu. Vláda má určit katalog služeb a do čtyř let je převést do digitální podoby. U stavebního procesu však elektronizace nesmí znamenat jen to, že všechny složité dokumenty, které dnes máme v papírové podobě, jen překlopíme do elektronické formy.

Pro zavedení digitalizace a pro zrychlení schvalování je nutné, aby MMR vyhláškou co nejdříve zjednodušilo požadavky na projektovou dokumentaci pro schvalovací proces. Dnes je nutné v rámci procesu předkládat rozsáhlou dokumentaci v detailu, který odpovídá v podstatě realizačnímu projektu. S technickými detaily, které obsahuje, nicméně v naprosté většině případů stavební úřady a další instituce vůbec nepracují. Takový rozsah dokumentace je v zahraničí zcela neobvyklý. Detailní projektová dokumentace by měla být až pro vlastní realizaci stavby a následnou kolaudaci.

Pro rozjezd nové výstavby v Praze je nutné zřídit Centrální stavební úřad a urychlit změny územního plánu zejména na brownfieldech. Neschopnost vedení Prahy shodnout se na Centrálním stavebním úřadu pro velké stavby je zásadním problémem. Jistá forma centralizace pro prosazení celoměstské koncepce je totiž nezbytná. Centrální úřad by měl rozhodovat o speciálních a velkých stavbách a může vzniknout jednoduchou změnou statutu hlavního města. Kromě rozhodování o stavbách, které svou velikostí nebo významem přesahují hranice městských částí, by mohl také metodicky vést 22 stávajících stavebních úřadů, což by napomohlo jednotnosti a předvídatelnosti rozhodování. V Praze také není možné se upínat až ke schválení připravovaného Metropolitního plánu. Do jeho platnosti je klíčové provádět potřebné úpravy stávajícího územního plánu, kde by změny řešící problémy dopravy a dostupnosti bydlení pro konkrétní připravené projekty měly mít jasnou prioritu.

Praha by se mimo své historické centrum neměla bát moderní architektury a dále od centra ve vhodných lokalitách by mohly vznikat i vyšší stavby. Unikátní moderní stavby v Praze zoufale chybějí. Město přece nemůže žít jen ze své minulosti. Je k zamyšlení, proč v této době nemáme ambice po sobě zanechat budoucím generacím unikátní současné stavby. A proč by dále od historického centra nemohly vznikat i vyšší moderní budovy, což by pomohlo vytváření multicentrického města? Nová koncertní budova v Praze by mohla být obrovskou příležitostí přivést do Prahy špičky světové architektury. Místo na břehu Vltavy přímo u stanice metra Vltavská má potenciál a bylo vybráno s velkým rozmyslem. Stavba významné kulturní stavby právě na tomto místě by mohla představovat novodobou obdobu Národního divadla.

Pro soudobou architekturu je klíčové řešení veřejného prostoru a zeleň. Trendem v soudobé architektuře je především příroda, zeleň okolo staveb a prorůstající nejrůznějšími způsoby do budov. Podstatné je hlavně řešení veřejného prostoru a jeho kvalita. Na tom se shodují jak domácí, tak zahraniční architekti. Někteří však upozorňují na to, že zde je zásadní ekonomické hledisko, kdy údržbové náklady rozsáhlejší zeleně integrované do staveb jsou velmi vysoké.

Zajímavé názory vystupujících o stavebním rozvoji

Dušan Kunovský, šéf CENTRAL GROUP a člen SAR

„Pokud se bude povolovat tak málo bytů jako v posledních letech, bude v roce 2030 chybět 100 tisíc bytů. Tedy bydlení pro zhruba 200 tisíc lidí. Přitom v přípravě a schvalovacím procesu je zablokovaných kolem 96 tisíc bytů a z toho dvě třetiny na brownfieldech. Dobrou zprávou je to, že už v letošním roce by se mohl projevit pozitivní efekt již platné novely zavádějící společné územní a stavební řízení, což může ušetřit v povolování až tři roky. A další urychlení procesu by měla přinést novela zavádějící fikci souhlasu, která by mohla platit již od září.“

„Stát má na zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů svůj velký ekonomický zájem. Například z každého nového bytu v Praze získává na DPH a dalších daních kolem jednoho milionu korun. To je při 5000 prodaných bytech v loňském roce částka kolem pěti miliard korun. A to jenom v Praze a jenom z nových bytů.“

Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora, radní pro oblast územního rozvoje a územního plánu hlavního města Prahy

„Městský developer zatím nestaví byty a nerealizuje stavby. Neumíme to. Je to otázka času, musíme se to naučit, ale vždycky to bude jen určitý segment například sociální byty… Hlavním smyslem městského developera bude práce s pozemky, koordinace v území, koordinace požadavků města, spolupráce se soukromým sektorem.“

„Polsko se proměňuje, má ambici být významným hegemonem v severovýchodní oblasti a na základě tohoto paradigmatu buduje svá města a na základě tohoto paradigmatu rekodifikovalo své stavební právo a k výstavbě přistupuje zcela jiným způsobem.“

Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy

„Jak normy, tak soulad stanovisek dotčených orgánů jsou v té rekodifikace nejohroženější. Budou pod tlakem desítky profesních a státních institucí. Každý bude obhajovat svoji důležitost, svoje razítko, svoji chvilku slávy, svoji vážnost a hrozí velké riziko, že se tyto dva pro nás klíčové principy z rekodifikace ztratí.“

„Myslím si, že v té diskusi je třeba se neustále vracet k těm základním principům a ty z procesu rekodifikace neztratit.“

Zajímavé názory vystupujících o architektuře

Ladislav Lábus, děkan Fakulty architektury ČVUT

„Neustále si klademe otázky, zda jsme dostatečně světoví v tom, co produkujeme ať již v Praze nebo v jiných městech, přitom jsme světově ojedinělí jen v tom, jak nestavět, a ne jak stavět.“

„Asi před dvěma měsíci jsem byl osloven časopisem, abych se vyjádřil k tomu, která kulturní stavba je v Praze nejpotřebnější. Vyhnul jsem se odpovědi tím, že jsem upozornil na to, že nejsou důležité jen kulturní stavby, ale kultura stavění.“

„Veřejný prostor je velmi důležitý pro všechna města a stává se stále důležitější právě pro mladou generaci, která má jiný životní styl, než o víkendu odjíždět na chalupu na Šumavu.“

Eva Jiřičná, architektka, AI Design

Když někdo přijede do Prahy a zeptá se mě, jaká je tady moderní architektura, tak člověk řekne Tančící dům, Tančící dům a možná ještě Tančící dům. Těch dalších staveb je opravdu velice málo, a je to velká škoda.“

„V Británii jsme dělali rekonstrukci a dostavbu, kde jsme museli zbourat několik pater budovy, která měla historii sahající až k Jindřichu VIII., abychom do ní mohli vložit novou konstrukci. Celý povolovací proces trval 6 měsíců. Tady v Praze naopak na příkladu kostela sv. Anny, to trvalo několik let a tři odvolání, a to jsme nežádali o rekonstrukci, ale čistě o konzervaci.“

Ian Ritchie, britský architekt, Ian Ritchie Architects

„V posledních 10 nebo 15 letech začali architekti umisťovat na budovy stromy. To je ale velmi drahý způsob, vyvolává obrovské náklady. A já si nemyslím, že to je správný způsob, jak přinést zeleň do rezidenčních oblastí. Náklady na služby spojené s údržbou zeleně u projektů, které s ní hodně pracují, rostou až k hodnotě 1000 eur na jeden byt a jeden měsíc. To je zcela neúměrné.“

„Krása není lineární. Když chcete postavit budovu za pomoci nelineárnosti, máte opravdu dobrou šanci, že ta architektura bude veřejností akceptovaná.“

Peter Gero, architekt a urbanista

„Mnoho lidí při výstavbě HafenCity v Hamburgu nerozumělo, proč se má město měnit a mnoho lidí nerozumělo proč se má měnit mimo rámec územního plánu. Ale při tvorbě města není podstatná regulativnost územního plánu, ale nápad. Až potom je třeba tento nápad vtěsnat do změny územního plánu.“

„Pobytová kvalita veřejného prostoru ve velkých městech je velmi důležitá. A je to i příklad, jak by se mělo v Praze vytvářet prostředí v bytové výstavbě a na brownfieldech.“

Josef Pleskot, český architekt, předseda Gremiální rady IPR a člen SAR

„V druhé polovině 19. století znamenalo Národní divadlo rozkvět centra města. Koncertní síň na Vltavské by to samé mohla udělat pro dnešek. Divadlo těžilo z těsné blízkosti řeky a panoramatu, i to by se mohlo zhmotnit na Vltavské.“

„Nechci v žádném případě předjímat, jak by měla vypadat architektura koncertní síně na Vltavské. To má být předmětem mezinárodní soutěže.“

Zdeněk Fránek, architekt, Fránek Architects

„Pod stromem je o 20 stupňů méně než na chodníku vedle. Přesto se za poslední dva roky skácelo v ČR nejvíce stromů v historii našeho území.“

„Kůrovec není příčina. Je to umělec, který využívá příležitosti, které jsme mu nachystali. Stejně tak, jako člověk.“

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2019 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl