Odebírat novinky
 

100 let – Brno, Plzeň a Praha

Zrušit ztišení
Přeskočit reklamu
x

Další video

Žatec | Národní poklady II

zrušit

1 m 00 s / 4. 5. 2018 / Autor: CzechTourism

Rakouský Manchester – tak se přezdívalo Brnu na přelomu 19. a 20. století. Textilní průmysl přinesl do města peníze a peníze přivedly světové architekty. Kdo by sledoval rozhovor dvou mužů, které srpnové horko roku 1992 svléklo z perfektně padnoucích sak a usadilo do stínu stromů zahrady v brněnských Černých Polích, musel by mít dojem, že si jen svěřují nějaké důvěrné historky. Pobyt Adolfa Loose v Plzni je samostatnou kapitolou. Ve dvou etapách (1907–1910, 1927–1932) tu vytvořil celou řadu zajímavých interiérových realizací. Nápad na postavení paláce na samém konci tehdejší Ferdinandovy třídy vzešel z hlavy hraběte Leopolda Lažanského. Návrhem pověřil Ignáce Vojtěcha Ullmanna a vymohl si povolení vztyčit na břehu Vltavy budovu skutečně reprezentativní. V době okupace bylo Masarykovo nábřeží přejmenováno na Heydrichovo a Slavia na Café Viktoria.

Brno – Funkcionalistická metropole

Rakouský Manchester – tak se přezdívalo Brnu na přelomu 19. a 20. století. Textilní průmysl přinesl do města peníze a peníze přivedly světové architekty. Z nich nejznámější Mies van der Rohe staví pro rodinu Tugendhatovu jednu z nejkrásnějších vil na světě. Umělecké dílo funkcionalismu, které je zapsané do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Německému architektovi zdatně konkuruje Čech s Brnem spjatý – Bohuslav Fuchs, ale není zdaleka sám. Seznam památek brněnské moderní architektury je opravdu široký, zahrnuje téměř čtyři sta objektů, a to od soukromé výstavby, přes kavárny, kostely, až po monumentální pavilony brněnského výstaviště.

Zdroj: Spolecnestoleti.cz

Brno – Jednání o Česku a Slovensku

Kdo by sledoval rozhovor dvou mužů, které srpnové horko roku 1992 svléklo z perfektně padnoucích sak a usadilo do stínu stromů zahrady v brněnských Černých Polích, musel by mít dojem, že si jen svěřují nějaké důvěrné historky. Ale oba pánové, předsedové české a slovenské vlády Václav Klaus a Vladimír Mečiar, ve vile Tugendhat právě jednají o rozdělení Československa. Pro někoho to bylo smutné loučení, pro jiné naděje a očekávání. Pro celý svět rozdělení mírové, přátelské. Ve střední Evropě se narodily dva suverénní státy.

Plzeň – interiéry Adolfa Loose

Pobyt Adolfa Loose v Plzni je samostatnou kapitolou. Ve dvou etapách (1907–1910, 1927–1932) tu vytvořil celou řadu zajímavých interiérových realizací. Architekt zde svým dílem ovlivnil i řadu dalších následovníků. Při druhém pobytu v Plzni se sblížil s Klárou Beckovou, dcerou svého významného investora Otto Becka. Ta se později stala jeho třetí manželkou.

Jeho budoucí zaměření poznamenala nejen zkušenost z otcovy dílny a nedokončená studia architektury, ale velkou zkušeností pro něj byl tříletý pobyt v Americe (1893–1896). Po návratu se usadil ve Vídni, kde si založil vlastní architektonický ateliér a začal pravidelně publikovat. Své první významné architektonické dílo realizoval až v roce 1899. Jednalo se o kavárnu Café Museum ve Vídni, která pro svůj nezvykle strohý vzhled získala označení Café Nihilismus. Vrcholnou stavbou prvního Loosova tvůrčího období, spadajícího do doby před první světovou válkou, se stala stavba obchodního domu Goldman & Salatsch na Michalském náměstí ve Vídni. Ta je označovaná též jako „dům bez obočí“. V Čechách projektoval několik rodinných domů v okolí Brna, v Praze Winternitzovu viluMüllerovu vilu, ve které naplno uplatnil princip tzv. „raumplanu“, Loosova konceptu, kterým strukturuje jednotlivé místnosti v prostoru nikoliv v ploše.

Zdroj: Adolfloosplzen.cz

Praha – pražské kavárny – Slavia

Nápad na postavení paláce na samém konci tehdejší Ferdinandovy třídy vzešel z hlavy hraběte Leopolda Lažanského. Návrhem pověřil Ignáce Vojtěcha Ullmanna a vymohl si povolení vztyčit na břehu Vltavy budovu skutečně reprezentativní. Význam sídla stoupl, když se na protější parcele začalo v květnu 1868 stavět Národní divadlo. Na začátku 80. let se přízemí komplexu ujal známý podnikatel Václav Zoufalý, jenž se rozhodl vybudovat z něj luxusní kavárenské zařízení. Měl v úmyslu vytvořit moderní a přívětivé místo pro setkávání vznešenější klientely. Povolení k úpravám paláce ovšem dostal až dva měsíce po slavnostním otevření Národního divadla za zvuku fanfár Smetanovy Libuše. Otevřel roku 1884.

Zdroj: Cafeslavia.cz

Ve stylu art deco

Samotná blízkost kavárny k divadlu znamenala, že zde volné chvíle proseděl mnohý herec a divadelník.

Po skončení světové války se Slavia zdála tehdejším návštěvníkům poněkud nepřívětivá, bylo tedy jen logickým vyústěním, že se noví majitelé odhodlali k ambiciózní přestavbě. Po jejím konci vypadala Slavia podobně, jako ji známe dnes: ve stylu art deco.

V době okupace bylo Masarykovo nábřeží přejmenováno na Heydrichovo a Slavia na Café Viktoria. Po komunistickém puči byla zestátněna a rekonstruována. Po revoluci byla kavárna opět uzavřena pro veřejnost. Slavnostní znovuotevření připadlo symbolicky na 17. listopad 1997.

Tomáš Nývlt

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2019 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl