Ve Stonehenge pohřbívali i cizince, ukazuje nový výzkum

Autor: Wikimedia commons/Frédéric Vincent Popisek: Stonehenge

Zajímavosti

#Velká Británie #Stonehenge

další

Sdílet na facebook twitter

Vědci údajně vyřešili další ze záhad, kterými je obklopena britská megalitická stavba Stonehenge. Několik zde pohřbených lidí podle nového výzkumu nepocházelo z okolí místa, ale z téměř tři sta kilometrů vzdáleného západního Walesu. Podle nové teorie mohli právě oni na místo v jižní Anglii dopravit dolerit, druh čediče vytěžený v západovelšském pohoří Preseli, který byl jednoznačně použit při jedné z raných fází stavby monumentu.

Archeologové léta uvažují nad tím, proč vlastně Stonehenge vzniklo. Naleziště z mladší doby kamenné, které je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO, mohlo být svatyní či observatoří.

V monumentálním areálu se nacházejí mimo jiné prohlubně, ve kterých se před desítkami let našly ostatky lidí, které zbyly po pohřbech žehem. Vědci právě tyto zbytky kostí pětadvaceti lidí, kteří žili nejspíš v letech 3180 až 2380 před naším letopočtem, nyní prozkoumali.

Odkud byli?

Tým britských, francouzských a belgických vědců kolem Christopha Snoecka z Oxfordské univerzity použil při zkoumání kostí analýzu izotopů stroncia. Stroncium je jeden z kovů alkalických zemin, jež lidé přijímají v potravě a prvek se následně ukládá v jejich kostech a zubech. V závislosti na místě, na kterém žijí, mají pak lidé v těle různé poměry izotopů stroncia. Vědci tak mohou srovnáváním archeologických nálezů se vzorky odebranými ze současných rostlin, lidských zubů či vody zjistit, odkud předkové dnešního člověka pocházeli.

Patnáct z pětadvaceti lidí, jejichž ostatky se v areálu Stonehenge našli, pocházelo podle výsledků zkoumání z okolí místa. Zbylých deset ale přinejmenším posledních deset let před smrtí žilo v západním Walesu. Pozůstatky některých mrtvých byly dokonce ve Walesu i spáleny a až poté převezeny k pohřbení do Stonehenge. To vyplynulo z analýzy zbytků nalezeného dřeva.

„Je to vskutku vzrušující objev, neboť ukazuje, na jaké vzdálenosti lidé ze Stonehenge cestovali," řekl výzkumník Mike Parker Pearson z londýnské University College, který se na analýze ostatků z megalitické stavby podílel.

Co je Stonehenge?

Stonehenge je největším britským monumentem a nejznámějším pozůstatkem doby bronzové. Léta byl považován za chrám Slunce, astronomický kalendář nebo za svatyni mrtvých předků. Teorií existuje řada, včetně té, že Stonehenge byl místem pro uctívání druidů neboli keltských kněží. Podle vědců je ale smysluplnější předpokládat, že spíš než místo pro uctívání, pozorování přírodních úkazů či léčení neduhů měl tento monument sloužit jako stavba pro setkávání lidí.

nyv