Odebírat novinky
Úvod Zprávy a aktuality Památník Tomáše Bati ve Zlíně je po rekonstrukci opět otevřený. Nechybí ani replika letounu Junkers F 13

Památník Tomáše Bati ve Zlíně je po rekonstrukci opět otevřený. Nechybí ani replika letounu Junkers F 13

Památník Tomáše Bati ve Zlíně je po rekonstrukci opět otevřený. Nechybí ani replika letounu Junkers F 13
15. 7. 2019 / Autor: BoysPlayNice Popisek: Památník Tomáše Bati

Budova pocházející od jednoho z nejvýznamnějších českých architektů a sochařů Františka Lýdie Gahury byla otevřena rok po smrti továrníka Tomáše Bati. Stavba je považována za nejhodnotnější památku zlínského konstruktivismu a podle odborníků je vrcholem fenoménu tzv. baťovské architektury. Památník je po letech obnoven a čeká na své návštěvníky.

Baťovská architektura je architekturou betonu, cihly, kovu a skla a stala se pro Zlín typickou, stejně tak jako originální číslování ulic podle orientace a budov podle umístění.  „Účel památníku je ideový. Proto je třeba dát použitému konstruktivnímu standardu ideovou náplň i formu. Chtěl bych, aby architektura památníku vyjadřovala velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus i prostotu – to byly všechno zvláštnosti Tomáše Bati. Velkorysost – vyloučením kombinací stavebních materiálů. Omezuji je na železo-beton-sklo. Jsou to výhradně moderní stavební materiály, jejich užitím je vyjádřena moderní technická kultura, jejímž byl Tomáš Baťa průkopníkem…,“ řekl k památníku kdysi jeho tvůrce.

Gahura redukoval objekt památníku na tři základní materiály zlínské architektury — beton, ocel a sklo, které měly společně s tím, jak vypadala stavba vyjadřovat to, co bylo charakteristické pro Tomáše Baťu: velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus, prostotu, poctivost a pravdivost.

Záznam úmrtí Tomáše Bati

Architekt Petr Všetečka, který je autorem obnovy památníku, budovu popsal takto: „Památník Tomáše Bati je architektonickou ikonou, která svým významem výrazně překračuje hranice České republiky. Byl vytvořen ve zcela ojedinělých historických souvislostech prudkého rozvoje moderního Zlína jako výrobně-sociálně-kulturně-civilizačního fenoménu. Památník pomyslně završil urbanistickou strukturu města budovanou Tomášem Baťou a F. L. Gahurou od poloviny 20. let. Památník však vznikl jako záznam události do značné míry protikladné ke zlínské dynamice: náhlé úmrtí Tomáše Bati při letecké havárii znamenalo okamžik zastavení a silné emoce, kterou František Lýdie Gahura promítl do konceptu této mimořádné stavby. Ta je současně manifestem moderní architektury i rozpracováním nadčasových kompozičních vztahů architektury klasické.“ a dodal, že „architektonickou ikonou je památník i přes to, že je dnes znám především z dobových fotografií, neboť přestavba z 50. let zcela popřela principy, z nichž Gahurova krystalická architektura vyrostla. Na památník se při úvahách o jeho obnově nahlíželo v souvislostech evropských a celosvětových, podobně jako na brněnskou vilu Tugendhat, pražskou vilu Müller nebo některé mimořádné sakrální objekty. Jde o stavby, jejichž poselstvím a smyslem další existence je jedinečné ustrojení prostoru, které si zaslouží pietní očištění a předvedení.“

Památník byl prostý jakéhokoliv technického i hygienického zázemí. Byl to skleněný hranol bez vytápění, přívodu vody a toalet. V 50. letech byl přestavěn na koncertní sál a uměleckou galerii. Tím byly zničeny jeho architektonické kvality a cílem bylo jméno továrníka vymazat z paměti.

Budova po rekonstrukci

Obnova původní podoby památky opět budově vetknula směr jednoduchosti a zredukovala v ní vše, co nebylo potřeba. Všechny provozní, technické a servisní prvky a prostory jsou umístěny mimo památník tak, aby nerušily rozjímání příchozích lidí.

Budova tíhne k tomu, aby z ní měl návštěvník duševní prožitek. Především prožitek prostoru, světla, zastavení času a zklidnění. Jelikož se jedná o mezinárodně ceněnou památku moderní architektury, byl kladen obzvláštní důraz na kvalitu provedení rekonstrukce a v mnoha případech byly použity restaurátorské postupy používané při péči o památky té nejvyšší kategorie.

Objekt má neobyčejné postavení v urbanismu Zlína zároveň je také světelnou dominantou města. V budoucnu by měl být využíván pro pietní a společenské akce nebo interiérové výstavní instalace. Dominantou interiéru je nová maketa letounu Junkers F 13, v jehož originále Tomáš Baťa zemřel.

nyv

Pořady

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2019 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl