O historické objekty je v České republice velký zájem
O historické stavby je v České republice velký zájem. Majitelé je přestavují na soukromé rezidence, sídla firem, lázně či hotely. Takových objektů najdeme v České republice několik. Za minulého režimu se totiž na rozdíl od západoevropských, památky nedaly koupit, některé ale zůstaly relativně v dobrém stavu. Největší boom prodeje zámků se u nás proto datuje do devadesátých let po restitucích. Zájem je velký ale i v dnešní době.
Paradoxem je, že v oněch 90. letech sice některé památky získaly nové majitele, v průběhu let ale o ně ztratili zájem a budovy jen chátraly. „V současnosti je na trhu zatím z čeho vybírat, přestože se během posledního půl roku prodalo hned několik unikátních zámků nabízených několik let. Co se týče objemu, jedná se o desítky staveb, a to ve veřejné i neveřejné nabídce,“ říká Lenka Munter, specialistka realitní kanceláře Luxent – Exclusive Properties, která mimo jiné pro newyorský Forbes oceňovala nemovitosti britské královské rodiny.
Kromě zámků a loveckých zámečků se z ostatních historických budov na trhu vyskytují hospodářské objekty, jako jsou statky, mlýny, staré továrny, a dále také fary, hájovny, malé kostelíky a kaple, které si kupující obvykle přebudovávají na bydlení. „Aktuálně, kdy na trhu není dostatek malých zámků, se častěji setkávám právě s poptávkami po starých mlýnech, farách a hájovnách,“ říká Munter.
Velký zájem zaznamenaly realitní kanceláře nabízející takové objekty především během období pandemie koronaviru. „Světová epidemie se na prodeji historických nemovitostí podepsala jednoznačně pozitivně. Lidé nyní kupují zajímavé objekty více než třeba před dvěma lety. Nabízí se jednoduché vysvětlení – pro movité investory peníze nehrají nejdůležitější roli. Nejvyšší hodnotu představuje zdraví, rodinný život na krásném místě obklopeném přírodou a čím dál tím více také návrat k tradici a zájem o historii v těchto turbulentních a nejistých časech,“ říká Lenka Munter.
Velmi složité je pro odborníky historické budovy ocenit. Je potřeba zohlednit spoustu faktorů. Právě Lenku Munter před několika lety oslovil časopis Forbes New York s žádostí o ocenění některých objektů obývaných britskou královskou rodinou. „Pro zajímavost – například cenu Buckinghamského paláce jsem odhadovala na 5 miliard dolarů, ale palác je ve vlastnictví státu a nikdy nebude předmětem prodeje,“ uvádí specialistka.
Ke klíčovým kritériím patří umístění, velikost stavby a pozemku, stav nemovitosti, zda je či není rekonstruovaná, zařízená či nezařízená, jaký má kulturní a estetický přínos nebo jaké mohou být její možnosti užívání.
Do finální ceny se promítnou samozřejmě také náklady spojené s případnou rekonstrukcí. Pokud zámek oprava teprve čeká, částka může dělat i dvacetinásobek pořizovací ceny. „U některých objektů odhaduji kompletní rekonstrukci na řády stamilionů korun. Drtivá většina zámků, co mám v nabídce, je navíc památkově chráněná. Na to se kupující v souvislosti s finanční stránkou samozřejmě také ptají. Zajímá je, jak probíhalo nebo probíhá jednání s příslušnými úřady. Pokud se například v minulosti provedly necitlivé zásahy, musí se napravit,“ upozorňuje Lenka Munter a dodává: „Existuje však celá řada grantů a dotací na zachování a renovaci objektů registrovaných pod památkovou ochranou – může jít o státní či regionální dotace, dotace Ministerstva kultury, Ministerstva pro místní rozvoj a další ministerstev jako zemědělství nebo průmyslu. Mnoho dotací a programů vychází rovněž z podpory Evropské unie a nadnárodních organizací pomáhajících se záchranou památek.“
Například v portfoliu realitní kanceláře Luxent – Exclusive Properties lze nalézt řadu historických skvostů. Jako jsou Světlá nad Sázavou, Encovany a Stružné.