1. 2. 2023
/ Autor: Štěpánka Šulanová
Kniha Skrytá krása detailu II nahlíží do života tří architektů, kteří se významně podíleli na podobě pražských domů, ovšem jejich osudy již zcela upadly v zapomnění. Každý z představované trojice - Richard Klenka, Jiří Justich a Josef Kovařovič - měl svůj specifický výtvarný projev. Právě na to se ve své další knize soustředil teoretik architektury Zdeněk Lukeš. Kniha bude mít křest už 8. února od 18 hodin v knihkupectví Božská Lahvice. Kmotrem knihy bude architekt, spisovatel a herec David Vávra.
Kniha navazuje na první svazek edice, který byl věnován osobitému dílu Osvalda Polívky. Druhý díl postupně představuje jednotlivé stavby třech zmiňovaných architektů a věnuje se zejména dekoracím průčelí, případně i vestibulů, neboť dispoziční řešení navrhovali sami stavitelé nebo jimi pověření anonymní tvůrci. V knize čtenáři najdou také mnoho fotografií vybraných staveb, jejichž autorem je fotograf Pavel Hroch.
Jiří Justich (1876–1944) byl ovlivněn prvními secesními návrhy svého učitele Friedricha Ohmanna a díky svému vídeňskému pobytu se měl možnost seznámit i s pracemi tamních představitelů stylu, který dnes označujeme jako zoomorfní secese. Richard Klenka (1873–1954) vystudoval pražskou techniku a také pařížskou École des beaux-arts. Opulentní neobarokní styl přenesl architekt z Francie i do české metropole, kde svá díla zkombinoval s prvky pozdního historismu, ale také secese a posléze i moderny, a obohatil hlavní město o svérázné kreace plné fantazie. Josef Kovařovič (1875–1941) se věnoval především stylu, který je dnes označován jako geometrická secese, v některých dílech dokonce doplněná i o kubistický detail. I jeho tvorba nese snadno rozpoznatelné rysy.
Také tento svazek edice Skrytá krása detailu II doplňuje slovníček spolupracujících výtvarníků a stavitelů a seznam literatury.
Mohlo by vás zajímat
Zajímavosti
Emoce z místa: EXPO 2020 pohledem Zdeňka Lukeše a Davida Vávry
Světová výstava Expo 2020 v Dubaji je za námi. Hlavním tématem šestiměsíční expozice, která začala loni 1. října poté, co byla kvůli koronaviru o rok odložena, bylo spojování myšlenek a vytváření budoucnosti. Předními tématy byly udržitelnost, mobilita a příležitosti. Výstavu ve Spojených arabských emirátech navštívilo zhruba 23 milionů návštěvníků. Do českého pavilonu pak zavítalo přes milion lidí. Expo 2020 si nenechali ujít ani architekt David Vávra a historik architektury Zdeněk Lukeš. Vy se nyní můžete podívat, jak výstavu zachytili jejich pohledem.
O autorovi - Zdeněk Lukeš (*1954)
Architekt, historik architektury a pedagog, vystudoval Fakultu architektury ČVUT. V letech 1980–1990 pracoval v Archivu architektury a stavitelství Národního technického muzea, v době „sametové“ revoluce působil v Koordinačním centru Občanského fóra v Laterně magice a od roku 1990 je zaměstnán v Kanceláři prezidenta republiky a také se podílel na revitalizaci hradního areálu. V letech 2000–2003 byl děkanem Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci, od roku 2004 vede kurs Dějiny architektury na New York University v Praze. Zdeněk Lukeš je tvůrcem a spolutvůrcem řady výstav (např. Jože Plečnik, 10 století architektury, Splátka dluhu, Architekt E. Králíček, Český architektonický kubismus, Pražský funkcionalismus). Je autorem několika desítek knih o moderní architektuře, statí ve sbornících a katalozích a stovek odborných textů. Je nositelem slovinského státního vyznamenání Medaile za zásluhy.
Zdeněk Lukeš má také vlastní pořad na naší televizi TV Architect s názvem Skryté poklady architektury. Diváky pravidelně provádí architektonickými poklady České republiky. Od mostů přes impozantní budovy po všechna zákoutí Pražského hradu. Nedávno byl vydán už 100. díl, který je věnován Petřínské rozhledně, jedné z neodmyslitelných dominant Prahy.
Mohlo by vás zajímat
Osobnosti
David Vávra
David Vávra je český architekt, herec a spisovatel. V 70. letech stál u vzniku divadla Sklep v Praze. Jako architekt se věnuje především obnovám budov. Je podepsán ale i pod několika zcela vlastními projekty. Veřejnost má jeho osobu spjatou s televizním seriálem Šumná města, který mapoval moderní českou a moravskou architekturu. Davida Vávru nikdy neopouští humor, hravost a vyrovnaný nadhled, což se promítá i do jeho tvorby.
Mohlo by vás zajímat
Veřejné stavby
Petřínská rozhledna
Inspirací pro stavbu rozhledny na Petříně byla Eiffelova věž v Paříži vybudovaná jako součást světové výstavy v roce 1889. Její smělou železnou konstrukci obdivovali i členové Klubu českých turistů, kteří se rozhodli postavit podobnou rozhlednu, byť v podstatně menším měřítku, na temeni kopce Petřína v centru Prahy. Návrh vypracoval jeden z předsedů klubu architekt Vratislav Pasovský (1854-1924), absolvent vídeňské umělecké akademie. Železnou část navrhli inženýři František Prášil a Julius Souček z Českomoravské strojírny.
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Lanová dráha na Petřín
Lanovka původně vznikla u příležitosti stavby Petřínské rozhledny v roce 1891 v souvislosti s konáním Zemské jubilejní výstavy. Podobná lanovka byla postavena i na letenském svahu. Obě lanové dráhy pracovaly na principu vodní převahy. Kvůli nedostatku vody lanovka zanikla v roce 1921. Obnovena byla o 11 let později již s elektrickým pohonem (ČKD), ale už v nové prodloužené trase z Újezda na Petřín s mezistanicí Nebozízek. Celková délka byla 510 m, převýšení 120m, překonávala stoupání 30 procent.
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Dostavba katedrály sv. Víta
O dostavbě západní části gotické katedrály bylo rozhodnuto v polovině XIX. století po zřízení Jednoty pro dostavění katedrály (1842). Projekt byl nejprve zadán Krannerovi, po jeho smrti v roce 1871 v díle pokračoval Mocker a na něho navázal od roku 1901 Hilbert.
