Dnes
/ Autor: Václav Stašek
Den vítězství, připomínaný 8. května, ukončil druhou světovou válku v Evropě a otevřel novou etapu dějin. Kromě politických změn přinesl i zásadní proměnu architektonické krajiny. Válečné škody, nutnost rychlé obnovy a následná ideologická kontrola výstavby formovaly podobu našich měst na desítky let dopředu. Jak se válka propsala do české architektury a co z této éry zůstává součástí veřejného prostoru dodnes?
Válečné škody a ztráty architektonického dědictví
Mnohá česká města utrpěla během války těžké rány. Bombardování poškodilo nejen průmyslové zóny, ale i historická centra. Zasažena byla například Plzeň, Brno nebo Praha. Vedle materiálních ztrát šlo i o ztrátu kulturní paměti, protože byly zničeny nebo nenávratně poškozeny budovy s architektonickým významem. Obnova probíhala často bez památkářského dohledu, což vedlo k necitlivým zásahům.
Rychlá obnova a nástup funkcionalismu
Po válce bylo třeba jednat rychle. Architektura se dostala pod tlak potřeby efektivity a jednoduchosti. Ve městech začaly růst funkcionalistické domy s plochými střechami a jednoduchými fasádami. Nešlo jen o estetiku, ale o pragmatismus. Účelnost nahradila ornament. Tento přístup vyhovoval i nastupujícímu režimu, který architekturu vnímal jako nástroj ideologie.
Budování nových měst a proměna urbanismu
Vedle jednotlivých staveb docházelo i k zásadnímu přehodnocení struktury celých měst. Vznikala nová sídliště, a to nejen jako obytné čtvrti, ale jako samostatně plánované městské celky s obchody, školami, kulturou. Urbanismus se stal centrálně řízeným procesem a přirozený vývoj měst byl na dlouho potlačen.
Dědictví poválečné architektury dnes
Mnoho staveb z této éry dnes stojí na rozcestí. Některé procházejí rekonstrukcemi, jiné čekají na demolici. Veřejná debata o hodnotě tzv. socialistického modernismu je čím dál živější. Postupně dochází k přehodnocení pohledu na architekturu 50. až 70. let, která byla dlouho vnímána pouze negativně. Mladí architekti dnes hledají inspiraci právě v tomto období, ať už z hlediska materiálového, dispozičního nebo koncepčního.
Den vítězství není jen historickým milníkem, ale i okamžikem, od kterého se začala psát nová kapitola české architektury. Byl to začátek obnovy, ale také období ztrát a kompromisů. Architektura po roce 1945 je svědectvím doby. Její idealismy, nedostatky i touhy po lepším světě se zapsaly do budov, které nás obklopují dodnes. A právě v jejich příbězích můžeme najít odraz nejen vítězství nad válkou, ale i cestu za novým kulturním sebevědomím.
Mohlo by vás zajímat
Architekti
DOKUMENTÁRNÍ FILM: Zdeněk Lukeš - 70 let vášně pro architekturu a historii
Zdeněk Lukeš je jméno, které zná většina milovníků architektury. Historik, teoretik, pedagog, publicista, ale především člověk, který o stavbách nemluví jen věcně. Vypráví o nich jako o starých známých. Celovečerní dokumentární film mapuje jeho životní cestu od dětství přes práci na Pražském hradě až po současnost. Nabízí osobní pohled na muže, který zasvětil celý život krásám architektury a jejím příběhům.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Architektura jako oslava lidské práce: Co vše stojí za krásnou stavbou?
Svátek práce připadá každoročně na 1. května a bývá vnímán především jako pocta dělnickému hnutí a fyzické práci. Ale i architektura, která na první pohled působí jako výsledek tvůrčího procesu, je hluboce zakořeněná v práci mnoha profesí a konkrétních lidí. Za každou budovou stojí nejen vize architekta, ale i stovky hodin poctivé práce na staveništi, v dílnách i v zákulisí příprav. Jaký je vztah mezi architekturou a prací? A proč bychom neměli zapomínat na ty, kteří návrhy přetvářejí v realitu?
Mohlo by vás zajímat
Města a urbanismus
Revitalizace zanedbaných koutů města: Jak z nevyužívaných ploch vznikají živé prostory
Každé město má svá místa, která časem upadla v zapomnění – prázdné dvorky mezi domy, opuštěná náměstíčka, nevyužívané průchody nebo betonové plochy bez života. Přitom právě tato místa skrývají obrovský potenciál pro proměnu. V rukou architektů, urbanistů a samotných obyvatel se mohou stát živými prostranstvími, která zlepšují kvalitu života, podporují komunitní život a přinášejí městům nový impuls. Jak dnes města přistupují k revitalizaci zanedbaných koutů?
