V pondělí 28. září slavíme Den české státnosti. Datum je spojené se smrtí knížete Václava ve Staré Boleslavi, který se později stal patronem české země. Jeho příběh připomínají také stavby, které se zachovaly do současnosti. Jednou z nich je bazilika sv. Václava ve Staré Boleslavi.
Podle historické tradice byl kníže Václav 28. září zavražděn ve Staré Boleslavi. Místo jeho smrti se postupně stalo významným poutním cílem a připomínka svatého Václava přesáhla samotný náboženský rozměr. Jeho jméno se spojilo s představou české státnosti, kterou dnes připomíná i státní svátek.
Bazilika sv. Václava ve Staré Boleslavi je národní kulturní památkou. Její podoba není obrazem jediného období. Románské sloupy v kryptě, renesanční klenby i barokní vybavení ukazují, jak se stavba během staletí měnila a jak různé generace pečovaly o místo spojené s Václavovým příběhem.
V letech 2019 až 2021 prošla bazilika rozsáhlou obnovou. Opravy zahrnovaly fasády, kamenné prvky, interiér i jeho uměleckou výzdobu. Průzkumy během prací navíc přinesly nové poznatky o stavebních dějinách kostela. Památková obnova zde tedy znamenala i příležitost lépe poznat samotnou stavbu.
Den české státnosti připomíná událost starou více než tisíc let. Ve Staré Boleslavi je její odkaz stále přítomný v architektuře, která se v průběhu staletí proměňovala. Péče o baziliku pomáhá uchovat místo, na němž lze tuto část českých dějin vnímat dodnes.
Ve věku 56 let zemřel olomoucký podnikatel a developer Richard Morávek. Zakladatel skupiny Redstone patřil k výrazným osobnostem českého developmentu a jeho jméno je spojeno s řadou projektů, které v posledních letech proměnily Olomouc i další česká města.
Letošní ročníky ocenění Architekt roku a Architekt obci znají své vítěze. Cenu za mimořádný přínos české architektuře získali Lukáš Ehl a Tomáš Koumar z ateliéru Ehl & Koumar Architekti. Ocenění Architekt obci 2026 si pak odnesli městský architekt Libčic nad Vltavou Milan Kopeček a starostka Petra Pelešková. Výsledky byly slavnostně vyhlášeny 9. září v areálu PVA EXPO PRAHA.
Vysokorychlostní železnice může výrazně proměnit nejen způsob cestování, ale také prostředí, kterým prochází. Přesně s touto myšlenkou pracuje architektonicko-urbanistické řešení úseku RS1 Praha–Vršovice – Praha–Běchovice. Multidisciplinární tým se v návrhu nezaměřuje pouze na samotnou železniční infrastrukturu, ale také na její vztah k okolním čtvrtím, veřejným prostranstvím, pěším a cyklistickým trasám nebo městské zeleni.
