Prior u brněnského hlavního nádraží ustoupí nové moderní výstavbě s názvem Nový Dornych. Developer má platné stavební povolení, a proto brutalistní budova půjde k zemi. Vzniknout zde má částečně zastřešený veřejný prostor a šest budov.
Aktuálně je v řešení výběrové řízení na zhotovitele nové zástavby. Do léta by měly být hotové hlavní přípravy. Podle developera se ale do té doby stávající obchody v objektu zavírat nebudou. Aktuální časový harmonogram počítá s tím, že k uzavření budovy a její demolici dojde na podzim tohoto roku.
V prostoru vedle hlavního nádraží má vzniknout částečně zastřešený veřejný prostor a šest budov, z nichž nejvyšší bude mít osm pater. Sloužit budou pro nájemní bydlení i administrativu. Zachováno zůstane napojení na podchod pod hlavním nádražím a také lávka nad Úzkou ulicí. Průchod od nádraží k Vaňkovce zůstane zachovaný i po dobu stavby.
Developerská firma už má také prvního velkého nájemce. Celá jedna budova bude sloužit jako soukromá klinika. V zástavbě budou ale i restaurace a kavárny. Developer si přeje, aby zde bylo velké množství kulinářských konceptů od malých bister a foodtrucků po klasické hospody a velké restaurace.
Budovy mají být ekologicky šetrné, což zahrnuje například využití dešťové vody pro splachování a závlahy, v budovách bude úsporné osvětlení, v garážích a kolárnách budou stanice pro dobíjení aut a kol na elektřinu.
Bývalý Prior je jedním z posledních zástupců architektonického stylu brutalismus v Brně. Projekt vznikl v roce 1975 ve spolupráci dvou architektů – Zdeňka Řiháka a Zdeňka Sklepka. Otevření se centrum dočkalo v roce 1984. Architekti vyprojektovali rozlehlý dvoupatrový objekt obdélníkového tvaru, do jehož středu nasadili nadstavbu o výšce pěti pater. Prodejní plochy obou pater dosahovaly rozlohy 9 000 metrů čtverečních.
V Brně v roce 2024 pokračuje několik významných staveb. Město chce zahájit například budování koncertního sálu a pokračují práce na víceúčelové hale u výstaviště. Jaké další významné projekty lze v budoucnu očekávat?
Drobná budova v řadové zástavbě patří k mistrovským dílům architekta Josefa Kranze (1901-1968), absolventa brněnské techniky a jednoho z reprezentantů brněnské meziválečné funkcionalistické architektury.
Klíčová stavba českého funkcionalismu vznikla na úzké hluboké parcele v centru Brna na místě, kde stával starší objekt. Investor Miroslav Kostelecký si nechal zbudovat moderní stavbu s železobetonovou skeletovou konstrukcí a uliční fasádou, jejíž spodní část je kryta bílými opaxitovými deskami a horní keramickou mozaikou. Prosvětlení vnitřních prostor kavárny na třech úrovních je řešeno důmyslným systémem vnitřních světlíků. Barevné řešení stěn odpovídá paletě hnutí de Stijl (základní tóny), nábytek byl z ohýbaných ocelových trubek. Ze střechy, horních pokojů a terasy je impozantní výhled na panoráma města. Po letech chátrání byla ikonická stavba rekonstruována současným majitelem Stanislavem Berouskem. V prostorách bývalé kavárny je stálá expozice věnovaná tvůrci domu i historii Avionu.
Nový územní plán města Brna je připraven na projednání a schválení. Finální verzi dokončeného návrhu převzal brněnský magistrát od zpracovatele, tedy od Kanceláře architekta města Brna (KAM). Na novém územním plánu pracovalo město Brno s přestávkami od roku 2002, ten stávající se tak kvůli dlouhé době stal postupně nejstarším dokumentem svého druhu v České republice, platný je od roku 1994.
