Brněnský městský architekt doporučuje postavit nové nádraží u řeky

Stanovisko Kanceláře architekta města vychází z analýzy Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, kterou v říjnu 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty. Studie vyhodnocuje základní varianty Řeka a Petrov, postavit nové nádraží lze podle ní v obou polohách. Podle týmu městského architekta je ale varianta Řeka výrazně výhodnější z hlediska proveditelnosti, dopravy a financí.

„Nádraží na stávajícím místě je už dvacet let na hranici kapacity, nestačí pro vlaky ani cestující, jeho plocha není nafukovací. Jestli chceme, aby se Brno rozvíjelo, aby nestagnovalo, musíme postavit nové nádraží u řeky. Postavíme ho o deset let dříve, levněji a s nejmenšími dopady na život města během stavby,“ říká městský architekt Michal Sedláček a dodává, že stavět u řeky se jednak může začít už v roce 2020, jednak je to v souladu s platným územním plánem města Brna.

Naproti tomu začátek stavby pod Petrovem odhaduje studie proveditelnosti na rok 2026, což ale není podle Sedláčka jisté. „Petrov“ totiž vyžaduje vypracování nového územního plánu, vydání územního rozhodnutí a dalších povolení, a to by mohl být proces nejméně na dalších deset až patnáct let.

Rozdíl v nákladech až 25 miliard korun

Varianta Řeka počítá se stavbou nového nadzemního nádraží v poloze stávající stanice Dolní nádraží, podél ulice Rosické. Osobní a nákladní tratě se tady sjednotí do jednoho koridoru, zároveň se tak uvolní rozsáhlé plochy po kolejištích v centru města. A právě v tom spatřuje městský architekt další výhodu: „Po téměř sto letech zmizí bariéra, která brzdila rozvoj jižní části města, také tím získáme o 38 hektarů nové plochy navíc. Vyroste tady moderní atraktivní městská čtvrť hned vedle historického centra a řeky Svratky, kde budou nové byty a pracovní příležitosti pro lidi, vzniknou tu promenády a parky, z tohoto hlediska nerozhodujeme jen o nádraží, ale o budoucnosti celého Brna.“

Studie proveditelnosti odhaduje stavbu „Řeky“ na 43 miliard korun, „Petrova“ pak na 56 miliard korun. Výše uvedené částky ovšem nezapočítávají náklady na zavedení tratí pro rychlé vlaky. Jejich napojení ve variantě Petrov znamená vybudovat soustavu tunelů pod centrem města, to je ovšem podle Studie proveditelnosti dvakrát dražší než v případě „Řeky“. Výsledný rozdíl tak může dosáhnout až k pětadvaceti miliardám.

Jana Korytárová, vedoucí Ústavu stavební ekonomiky a řízení z Fakulty stavební VUT navíc dál upozorňuje: „Studie proveditelnosti posuzovala pouze investice do městské infrastruktury, které mají přímou návaznost na přestavbu železničního uzlu Brno. Nezohlednila vliv rozvoje území Jižního centra na ekonomiku celého města. Ve variantě Řeka bude v Jižním centru dvojnásobný počet bytů, více parků a méně železničních tratí. Podle naší analýzy ekonomické přínosy pro město u ‚Řeky‘ značně převýší přínosy ‚Petrova‘.“

Cesty po Brně se prodlouží v průměru o minutu týdně

Častým argumentem proti nádraží u řeky je, že pro lidi bude dál. „Někomu nádraží u řeky cestovní dobu zkrátí, někomu prodlouží. Vypočítali jsme, že na každého Brňana se cesty po Brně prodlouží v průměru o jednu minutu týdně,“ říká dopravní specialista Kanceláře architekta města Martin Všetečka. Nové nádraží u řeky podle něj naopak zrychlí cestování veřejnou hromadnou dopravou. „Úspora cestovní doby je ve variantě Petrov o dvacet procent větší, ovšem varianta Řeka může být v provozu o deset let dříve a způsobí méně výluk – tento náskok dožene varianta Petrov nejdříve po roce 2085,“ doplňuje Všetečka. Městský architekt plánuje seznámit se svým stanoviskem brněnskou veřejnost. V únoru a březnu uspořádá celkem osm diskuzních setkání pro obyvatele městských částí.

Brněnské městské zastupitelstvo před pár dny odsunulo definitivní odpověď vládě z ledna na únor, chce si ještě nechat zpracovat průzkum veřejného mínění. Není bez zajímavosti, že kromě názoru městského architekta, mají zastupitelé k dispozici ještě čtyři expertní posudky odborníků ze čtyř českých a slovenských unverzit, všechny se shodují na variantě ponechat nádraží v centru. Téma odsunu nádraží se v Brně řeší už skoro století, odpor vůči tomuto plánu byl zejména v posledních dvaceti letech tak obrovský, že se dosud nestaví. Trvají totiž na nádraží v blízkosti centra. Konečné rozhodnutí o osudu důležitého dopravvního uzle učiní vláda, město, kraj a SŽDC mají jen doporučující hlas. 

Kateřina Semrádová

Další články na TV Architect:

Jihomoravský kraj je pro nové nádraží, v odsunuté poloze u řeky

Brno do tří měsíců rozhodne o budoucnosti nádraží