Dětské měřítko jako základ návrhu
Děti svět vnímají jinak , jsou menší, zvědavější a pohybují se spontálně. Architekt, který navrhuje prostory pro děti, musí přemýšlet v jejich měřítku. Například výška klik, velikost nábytku, šířka chodeb nebo výška oken mají zásadní vliv na to, jak se děti v prostoru cítí.
Školky a školy, které pracují s různorodostí prostoru, výškami stropů, barvami i světlem, jsou pro děti přirozeně inspirativní. Vhodné je členit prostor tak, aby umožňoval jak hru a pohyb, tak i klid a soustředění.
Barvy, světlo a materiály
Děti intuitivně reagují na barvy a světelné podmínky. Jasné, ale přirozené odstíny podporují vnímání, kreativitu i orientaci. Není však nutné celý prostor „přemalovat“ , důležitá je spíše rovnováha a funkční využití barev k rozlišení zón, směrů nebo aktivit.
Materiály by měly být příjemné na dotek, bezpečné a ideálně přírodní. Dřevo, korek, vlna nebo hlína vytvářejí útulné a teplé prostředí. Naopak tvrdé, chladné nebo příliš sterilní materiály mohou působit neosobně.
Prostor pro pohyb i klid
Kvalitní architektura pro děti musí počítat s pohybem. To neznamená jen sportovní hřiště, ale i možnost běhat, skákat, lézt nebo se schovat. Dobrý návrh zahrnuje různorodost , otevřené prostory, úkryty, přirozené překážky i přehledné trasy.
Zároveň ale musí nabídnout i prostor pro klid. Místa, kde si děti mohou odpočinout, číst, povídat si nebo jen pozorovat okolí, jsou stejně důležitá jako herní plochy.
Veřejný prostor přátelský k dětem
Děti netráví čas jen v budovách , měly by mít přístup i k bezpečnému a podnětnému veřejnému prostoru. Parky, hřiště, pěší zóny nebo kulturní centra by měly být navrhovány s ohledem na jejich potřeby. Klíčová je bezpečnost, orientace a možnost interakce.
Inspirativní jsou například města, která zavádějí takzvané „školní ulice“, kde se zpomalí doprava a před školami vzniká prostor pro komunitní život. Nebo dětská hřiště navržená jako krajina s kopci, tunely a vodními prvky místo tradičních skluzavek a houpaček.
Architektura jako výchovný nástroj
Prostor, ve kterém dítě vyrůstá, ovlivňuje jeho vztah k prostředí, estetice i spolužití s ostatními. Architektura může dětem ukázat, že prostor má hodnotu, že je třeba ho chránit a vnímat jako společný.
Architektura pro děti není jen o barvách a herních prvcích. Je o respektu k jejich vnímání světa, o podpoře jejich přirozeného vývoje a o vytváření prostředí, které je bezpečné, hravé a podnětné. Když se podaří navrhnout prostor, který děti nejen baví, ale i formuje, stává se architektura skutečnou součástí jejich života a v tom spočívá její síla i smysl.
Mohlo by vás zajímat
Architekti
DOKUMENTÁRNÍ FILM: Zdeněk Lukeš - 70 let vášně pro architekturu a historii
Zdeněk Lukeš je jméno, které zná většina milovníků architektury. Historik, teoretik, pedagog, publicista, ale především člověk, který o stavbách nemluví jen věcně. Vypráví o nich jako o starých známých. Celovečerní dokumentární film mapuje jeho životní cestu od dětství přes práci na Pražském hradě až po současnost. Nabízí osobní pohled na muže, který zasvětil celý život krásám architektury a jejím příběhům.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Stromy jako architektonický prvek: Jak plánovat zeleň ve městě s rozumem
Stromy nejsou jen dekorací ve městě. Jsou zásadním prvkem, který ovlivňuje mikroklima, estetiku, komfort obyvatel i ekologickou udržitelnost. Architekti a urbanisté stále častěji pracují se zelení jako s rovnocenným stavebním materiálem. Plánují ji už od prvního náčrtu a vnímají ji jako součást kompozice, funkce i identity místa. Jaká pravidla a principy by měly vést plánování stromů v městském prostoru?
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
FN Ostrava získá nový parkovací dům. Výstavba začne už letos
V areálu Fakultní nemocnice Ostrava odstartuje ještě letos výstavba nového parkovacího domu. Nový objekt přinese výrazné navýšení parkovacích kapacit, které nemocnice dlouhodobě postrádá. Stavba výrazně zlepší dostupnost areálu pro návštěvníky i zaměstnance.
