Odebírat novinky
Úvod Architektura a urbanismus Skryté poklady architektury - 55. díl - Veletržní palác

Skryté poklady architektury - 55. díl - Veletržní palác

Zrušit ztišení
Přeskočit reklamu
x

Líbí se vám pořad?

Sdílejte ho svým přátelům.

Facebook log
sdílet na facebooku

Další video

Skryté poklady architektury - 61. díl, část 1. - Úpravy Pražského hradu - Otto Rothmayer

zrušit

6 m 00 s

Skvost české funkcionalistické architektury, původně určený pro konání veletrhů, je sídlem Národní galerie Praha od roku 1976. Tou dobou se Veletržní palác vzpamatovával z rozsáhlého požáru, jehož rekonstrukce nakonec trvala až do 90. let minulého století.

Původním záměrem města bylo vytvořit moderní finanční čtvrť a rozšířit areál holešovického Výstaviště směrem k řece. Z velkorysého urbanistického konceptu nakonec zbylo jen torzo – a sice rozlehlá budova Veletržního paláce. „Budova vznikla na základě architektonické soutěže, která byla vypsána v polovině dvacátých let a měla sloužit k vystavování různých strojírenských výrobků, včetně automobilů i vlaků,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš a dodává, že původně měly být Veletržní paláce dva, ale z finančních důvodů zůstalo jen u jednoho z nich.

Architektonickou soutěž tehdy vyhrálo duo architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse, který stál za zimním stadionem na ostrově Štvanice a také projektoval vily na Rokosce v Libni a v Dejvicích. Stavba Veletržního paláce se po dokončení stala jednou z největších konstruktivistických realizací v Evropě. Při návštěvě Prahy zaujala dokonce i švýcarského architekta a urbanistu Le Corbusiera, jenž je známý i pod vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret.

Velký požár

Průčelí paláce je traktováno dlouhými okenními pásy, jen partie na nároží ulic Dukelských hrdinů a Veletržní má pravidelný rastr čtvercových oken. V parteru se nacházely obchody a kavárny, v podzemí dva biografy. Uvnitř najdeme dvě rozlehlé dvorany. Menší z nich s ochozy a větší dvoranu, která byla vybavena jeřábovou drahou pro manipulaci s velkými exponáty. Na střeše paláce vznikla populární vyhlídková restaurace.

Po roce 1939 byla budova, spolu s přilehlým prostranstvím, používána nacistickými okupanty jako shromaždiště pro židovské občany Čech a Moravy před transportem do koncentračních táborů. Po skončení války v paláci sídlily podniky zahraničního obchodu. Funkční byla i pošta, velké kino a různé obchody. 14. srpna 1974 došlo k velkému požáru, jehož likvidace trvala až do 20. srpna. V roce 1976 bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci, která trvala velmi dlouho – kompletní oprava budovy byla dokončena až v 90. letech, přičemž technický vstup byl opatřen novými vraty dle návrhu sochaře Michala Gabriela. Po nákladné rekonstrukci slouží prostor paláce jako muzeum moderního a současného umění Národní galerie.

Stálá expozice

Momentálně jsou v Národní galerii dostupné výstavy Otevřený depozitář Umění Asie, Nebourat! Podoby brutalismu v Praze či soubor prací sochaře a malíře Kurta Gebauera. Mezi expozicemi pak návštěvníci najdou 1796–1918: Umění dlouhého století, 1918–1938: První republika či 1930 – současnost: České moderní umění. Stálou expozicí je pak  Umění 19., 20. a 21. století, která ve třech podlažích návštěvníky seznamuje s vývojem českého i zahraničního výtvarného umění v kontinuitě posledních dvou staletí.

Veletržní palác
Dukelských Hrdinů 47, Praha 7 - Holešovice

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE.

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací.
Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2020 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl