Zelené městské vnitrobloky mohou během horkých letních dnů výrazně zlepšit kvalitu života ve městě. Certifikovaná měření odborníků z Technické univerzity v Košicích ukázala, že vnitrobloky moderních rezidenčních projektů dokážou být až o 15 procent chladnější než okolní rozpálené ulice. Nižší je zde také hluk i koncentrace prachových částic.
Shrnutí článku v bodech:
Podle měření realizovaných v Bratislavě dosahovala během červnových dnů teplota na rušné městské křižovatce více než 31 °C. Ve vnitrobloku nedalekého rezidenčního projektu Blumental se přitom ve stejnou dobu držela na 26,5 °C. Rozdíl téměř pěti stupňů vznikl jen několik desítek metrů od sebe.
Výrazné rozdíly se ukázaly také u hluku a kvality ovzduší. Ve vnitroblocích byla hladina hluku přibližně o 30 procent nižší a koncentrace jemných prachových částic klesla o více než desetinu.
„Výsledky měření potvrdily, že za příjemnějším prostředím není nutné odjíždět daleko za hranice města. Rozhodující je to, jak je čtvrť navržená – nejde jen o samotné budovy, ale o celé prostředí mezi nimi. Vnitrobloky, zeleň nebo práce s veřejným prostorem mají přímý dopad na to, jak se lidé ve městě cítí,“ uvádí Jakub Dobrý, country manager Corwin pro Českou republiku.
Za výsledky stojí především promyšlený urbanismus, který pracuje s vnitrobloky, zelení a kvalitním veřejným prostorem. Developerská společnost Corwin tento princip rozvíjí ve spolupráci s urbanisty Janem Gehlem a Davidem Simem a nyní jej přenáší také do Prahy v rámci projektu Dvory Vysočany.
Projekt počítá s omezením automobilové dopravy na povrchu, většina parkování bude ukrytá pod zemí. Ve vznikající čtvrti mají dominovat zelené plochy, stinná místa a veřejný prostor určený pro každodenní život obyvatel.
Důležitou roli hrají také zelené střechy, vzrostlé stromy nebo dešťové zahrady. Podle měření společnosti Terradron měla například zelená střecha rezidenčního projektu Guthaus výrazně nižší povrchovou teplotu než běžné střechy s fóliovou izolací. Rozdíl místy dosahoval až téměř 28 °C.
Zeleň zároveň pomáhá zachycovat dešťovou vodu, ochlazovat okolní vzduch a podporovat biodiverzitu ve městě.
Téma přehřívání měst bude v dalších letech stále důležitější součástí architektury i urbanismu. Měření ukazují, že kvalitně navržené vnitrobloky a práce se zelení mohou výrazně zlepšit mikroklima i každodenní komfort obyvatel. Moderní městská výstavba tak nemusí řešit jen samotné budovy, ale také prostředí mezi nimi.
V Ostravě byla v březnu zahájena výstavba nového mostu Na Karolině, který nahradí stávající soumostí přes řeku Ostravici. Projekt architekta Romana Kouckého má ambici stát se nejen klíčovou dopravní spojnicí, ale také výrazným městotvorným prvkem propojujícím Moravskou a Slezskou Ostravu.
Město Znojmo plánuje proměnu bývalé budovy pošty na Horním náměstí v moderní knihovnu a komunitní centrum pro všechny generace. Nový projekt má propojit historickou architekturu s moderním veřejným prostorem a nabídnout nejen zázemí pro čtenáře, ale také kulturní, vzdělávací a komunitní aktivity. Architektonickou studii představí veřejnosti autor návrhu Ladislav Pilař z ateliéru Kuba & Pilař architekti.
Generace Z – tedy lidé narození přibližně mezi lety 1995 a 2010 – dospívají a vstupují do světa dospělých. Mají jiný vztah k technologiím, jiná očekávání od veřejného prostoru i zcela odlišné představy o bydlení než generace předchozí. Pro architekty, urbanisty a plánovače to znamená zásadní výzvu. Jak navrhnout město, které odpovídá potřebám generace vyrůstající v digitálním světě a oceňující rozmanitost, ekologii i kvalitu prostředí?
