1. 9. 2023
/ Autor: Štěpánka Šulanová
Výstava přibližuje život a osudy rodiny architekta Rudolfa Welse, který se v Sokolově proslavil stavbou Hornického domu, školy na Šenvertu a původně české menšinové školy v Komenského ulici. Architekt v kraji zanechal díky své tvorbě nesmazatelnou stopu.
Expozice potrvá do 24.9. 2023 a je otevřena od středy do neděle v čase 9-12 a 13-17 hodin. V sobotu 16.9. proběhne od 10.30 vernisáž výstavy a následovat bude komentovaná prohlídka.
Výstava popisuje období od seznámení Welsových rodičů do chvíle, kdy se o osudu předků dozvídají jeho potomci ve Velké Británii prostřednictvím utajeného rodinného archivu, který se za druhé světové války zázrakem zachoval. Welsovi si před transportem do koncentračního tábora totiž uschovali u přátel krabici obsahující rodinné paměti, dopisy, fotografie, kresby a další dokumenty. Nejstarší syn Rudolfa Welse Tomáš, který uprchl do Británie, si po válce krabici vyzvedl, uložil ji do skříně a o životě v Československu nikdy nevyprávěl. Dokumenty pak objevily až jeho děti, které příběh rodiny zrekonstruovaly.
Putovní výstavu s názvem „Není noci tak tmavé“ pořádá pobočka Paměti národa pro Karlovarský kraj ve spolupráci s Muzeem Sokolov. Jejím autorem je David Vaughan. Britský novinář a spisovatel žijící od roku 1991 v Praze se zapojil do pátrání a pomohl Welsovým zjistit podrobnosti o životě rodiny.
Rudolf Wels pocházel z rodiny židovského obchodníka, po studiu na plzeňské stavební průmyslovce pracoval v Praze, kde složil stavitelskou zkoušku. Byl přijat na vídeňskou Akademii výtvarných umění, kde studoval s vynikajícími studijními výsledky u Friedricha Ohmanna. Navštěvoval také soukromé kurzy Adolfa Loose a stal se i jeho spolupracovníkem v ateliéru.
Welsovy stavby najdeme ve Vídni, Praze, ale především Sokolově a Karlových Varech. V Sokolově je Welsovým nejznámějším dílem Hornický dům, za pozornost stojí i dvě školní budovy. V Karlových Varech, kde má více než desítku realizací, patřily k nejvýznačnějším stavbám budova Okresní zdravotní pojišťovny, parní lázně či lázeňský dům Bellevue. Společně s Adolfem Loosem a Kurtem Ungerem projektoval v Karlových Varech také dnes nedochované sanatorium Esplanade. Wels se jako architekt uplatnil také ve filmu – spolupracoval například na Voskovcově a Werichově snímku Hej rup! Zabýval se i návrhem užitého umění pro sklárnu Moser, pro kterou také projektoval. Poté, co společně s manželkou a synem marně usiloval o americké vízum, byla celá rodina deportována do Terezína a následně do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau (Březinka), kde život talentovaného a na detail zaměřeného architekta předčasně skončil.
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Brummelův dům (působení Adolfa Loose v Plzni)
Na Husově ulici č. 58 proslulý architekt a novátor Adolf Loos (Brno 1870-1933) upravil starší domek obchodníka se stavebním řezivem Jana Brummela a jeho choti Jany. Průčelí stavby zpurizoval a směrem na západ dostavěl vyvýšenou partii s balkónem. V patře pak vznikl dvougenerační byt pro manžele Brummelovy a také pro matku paní Jany Hedviku Liebsteinovou. Jedná se o enfiládu několika salonů s obývacím pokojem s dubovým obkladem stěn a velkým krbem, dále jídelnu s topolovým dřevem, jíž zdobí velký obraz malíře Roberta Aignera, a pokoje paní Liebsteinové, v nichž dominuje žlutá barva nábytku, stranou je pak umístěna ložnice manželů a další zázemí.
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Velká synagoga v Plzni
Synagoga nahradila malou původní synagogu ve dvoře domu ve Smetanově ulici 5 (ta je po nedávné rekonstrukci rovněž přístupná). Projekt vypracoval vídeňský architekt Max Fleischer (1841-1845), ale definitivní plány jsou dílem plzeňského stavitle Emanuela Klotze (1844-1908), stavbu provedl Rudolf Štech. Monumentální neorománská trojlodní budova s dvojicí věží v uličním průčelí je dodnes jednou z největších synagog na světě. Dlouho chátrala, ale nyní je po náročné rekonstrukci a vlastní ji plzeňská židovská obec. Zachráněn byl i rabínský dům ve dvoře za synagogou.
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Byt doktora Vogla a byt Krausových (působení Adolfa Loose v Plzni)
V Klatovské ulici 12 se nachází Loosem navržený byt s ordinací pro manžele MUDr. Josefa a Štěpánku Vogelovi. Byt z roku 1928 je dnes součástí prohlídkového okruhu. Vznikl na místě staršího Loosova apartmá pro rodinu Beckovu z roku 1908. Zachoval se zde jen obývací pokoj s jídelnou. Pokoj, jehož stěny zdobí japonské dřevoryty, je obložen dýhou z třešňového dřeva, polosloupy pak mušlovým mramorem, jídelna má obklad ze žlutého travertinu. Zachovala se i část původního zařízení doplněného replikami.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
Loosova vila v Hrušovanech u Brna se zřejmě dočká obnovy
Mimořádně hodnotná stavba z let 1913-1914 byla postavena na zakázku brněnského podnikatele Viktora Bauera jako rodinný dům se zahradou. Autorem návrhu byl vynikající architekt Adolf Loos. Byla to první stavba s rovnou střechou na Moravě. Stavba je chráněnou funkcionalistickou kulturní památkou a nyní se chystá její obnova.
