Tajemství zatopeného kostela v Turecku: Má počátky v pohanských dobách
Archeologové objevili zbytky zatopeného kostela. Ty se nachází na dně jezera Iznik nedaleko Istanbulu. Hledání ztěžuje špatná viditelnost způsobená přítomností řas. K dosud nejvýznamnějším nálezům patří lidské hrobky.
Snímky byly pořízeny v roce 2014, hned další rok se archeologové vydali pod hladinu prozkoumat tyto ruiny. Nyní v těchto místech plánují zřídit první muzeum podvodní archeologie v Turecku.
Zbytky kostela se nalézají asi tři metry pod vodou a zhruba padesát metrů od břehů jezera Iznik ležícího na západním cípu Turecka. Tedy asi dvě hodiny jízdy autem od Istanbulu.
Archeologové se domnívají, že jde o románskou církevní stavbu, baziliku, postavenou na břehu jezera kolem roku 390 n.l. V té době se město Iznik jmenovalo Nikaia a Istanbulu se říkalo Konstantinopol.
Řasy ztěžují průzkum
V roce 740 zničilo kostel zemětřesení a později jeho ruiny zaplavilo jezero. Trvalo více než šestnáct set let, než byla tato potopená stavba znovu objevena. Kvůli horkému klimatu v regionu je jezero plné řas, což archeologům kvůli zhoršené viditelnosti znesnadňuje jejich podvodní průzkum. Archeologové proto používají speciální podtlakové zařízení k vynášení zeminy z vykopávek na břeh, kde je pak přesívána, aby bylo možné najít skryté artefakty.
Lidské hrobky
Zatím nejvýznamnějším nálezem jsou lidské hrobky, které se nalézaly pod hlavní příčnou lodí a kněžištěm s vyvýšeným oltářem. V těchto hrobech se našlo několik mincí z doby vlády římských císařů Valense (364-378) a Valentiniana II. (375 – 392). To znamená, že bazilika byla nejspíš postavena někdy po roce 390. Podle Mustafy Sahina, šéfa vykopávek byla zasvěcena svatému Neófytovi z Nikaia, jehož za vlády Diokleciana v roce 303 zabili římští vojáci.
O deset let později, v roce 313, kdy císař Konstantin I. Veliký vydal Edikt milánský, jímž ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše, byl Néofytos oslavován jako křesťanský mučedník. Samo město Nikaia se mezi křesťany proslavilo v roce 325, kdy sem Konstantin svolal první ekumenický koncil, na kterém se biskupové dohodli na společném vyznání víry.
Před počátky křesťanství
Jak ale archeologové odhalili, tajemství potopených ruin v jezeře Iznik sahá do hlubší minulosti, než jsou počátky křesťanské církve. Některé nalezené artefakty totiž naznačují, že bazilika byla postavena na místě pohanské svatyně zasvěcené řeckému a římskému bohu slunce a světla Apollónovi, jenž byl v raných fázích křesťanství občas spojován s Ježíšem Kristem. Této hypotéze odpovídají i římské anály. Píše se v nich, že císař Commodus, jenž vládl římské říši v letech 180 až 192, vybudoval Apollonův chrám za opevněnými městskými zdmi.
red
zdroj: livescience.com
Pořad
Sledujte také
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
