Hasiči s požárem v Kamenickém Šenově bojovali už od ranních hodin. Budova, která je na seznamu ohrožených památek, se v plamenech ocitla zatím z nejasných důvodů. Byl vyhlášen druhý požární stupeň a zasahovalo zde několik profesionálních i dobrovolných jednotek. Hasiči v dýchací technice museli hasit požár zvenku, aby se na ně chátrající dům nezřítil. Požár se podařilo po téměř pěti hodinách lokalizovat a po zhruba 12 hodinách dostat pod kontrolu. Hasiči museli postupovat opatrně a dbát na svou bezpečnost, konstrukce domu totiž hrozí trvale zřícením.
Příčina vzniku požáru a výše škod zatím nejsou známy. „Před 21. hodinou večer hasiči po celodenní práci požár v Kamenickém Šenově zlikvidovali. Událost se obešla bez zranění osob. Výše škody a příčina vzniku požáru je v šetření,“ uvedli hasiči na Twitteru.
Budova bývalé továrny je architektonicky a urbanisticky pozoruhodné dílo, které tvoří dominantu města a je důležitým dokladem tradice sklářství a průmyslového rozvoje českého severu a svým významem přesahuje hranice regionu.
Secesní objekt bývalé továrny na křišťálové lustry, které zdobily slavné budovy po celém světě, je dnes bohužel jednou z neznámějších ruin. Památkově chráněný objekt má soukromého vlastníka a dlouhodobě chátrá. Požár jejímu už tak nešťastnému stavu rozhodně nepomohl. Objekt je přitom již nějakou dobu na prodej za cenu pozemku. Areál o rozloze přes 6600 metrů čtverečních je aktuálně v nabídce realitní kanceláře Remax za 3,49 milionu korun.
Mohlo by vás zajímat
Aktuality
Realiťáci s kamerou: Dříve světoznámá sklárna Elias Palme je na prodej za cenu pozemku
Bývalá světoznámá sklárna Elias Palme v Kamenickém Šenově jistě patří mezi jednu z nejvýznamnějších staveb v severočeském sklářském regionu. Její osud bohužel není nejšťastnější. Byť se jedná o historicky i architektonicky významnou stavbu, její budoucnost po několika pokusech o záchranu zůstává dál nejistá. Tato unikátní nemovitost se objevila v hledáčku realitní kanceláře a je na prodej za cenu pozemku. Snad se toto jedinečné místo dočká v budoucnu důstojné opravy a nového využití.
„Aktuálně se bude muset v nejbližších dnech zjistit rozsah škod a k tomu podniknout další kroky o kterých již komunikujeme s majitelem. Zasažena byla hlavní střecha, která ale byla i tak havarijním stavu, že by musela být při prvních rekonstrukcích stejně celá rozebrána a postavena znovu. Požár samozřejmě snaze o záchranu moc nepomohl,“ říká realitní makléř Radomír Kočí.
„Věřím, že se stále Eliáška zachránit dá! Po ČR jsou již zdokumentované záchrany staveb v podobném stavu, například Goldschmidtova vila v Hořicích, kde dlouhodobě stáli pouze obvodové zdi, zámeček Skrytín u Ústí nad Labem ve stejném stavu, Horní hrad u Karlových Varů, Hrad Hartenberg, Zámek Libouchec a řada dalších památek, která byla před zánikem. Achillovou patou u průmyslové stavby jako Eliáška je zjištění případných kontaminací po bývalém provozu a sanací. I na tom se ale již pracuje a z větší části jsou tyto náklady pokryty z dotací. Bohužel to nejsou zrovna rychlé procesy, hlavně co se týká administrativy. Z Eliášky stále zůstává hlavní železobetonová stavba, kdo ji opraví, zůstane po něm skutečná architektonická perla s velmi zajímavým příběhem slavných sklářů, o které se dlouhodobě píše i v zahraničí,“ dodává Radomír Kočí.
V minulosti proběhlo několik pokusů o záchranu tohoto domu. Jedním z nejreálnějších se zdál být v roce 2016 návrh bývalé studentky architektury a dnes již architektky Terezy Šváchové. Její diplomová práce nabízela programové řešení na obnovu a nový provoz celého objektu. Vše ale tak nějak vyprchalo do prázdna a Eliáška stále mizí místním obyvatelům doslova před očima.
„Momentálně je nejdůležitější sehnat rozumného investora. Ten by měl mít jak finance, tak nadšení pro projekt. Tohle není nic, co by se dalo dělat s cílem nějakého byznysu. Tohle je projekt, kde investor musí chápat duchovní hodnotu domu, paměť obyvatel a celého našeho národa, protože všichni jsme hrdí na české sklo,“ říká architektka Tereza Šváchová.
Secesní továrnu na lustry nechal postavit Elias Palme v roce 1905 podle plánů místního stavitele Adolfa Richtera, výroba v továrně skončila před půl stoletím. O zajímavé historii, ale i současnosti a možných plánech vypráví pořad Chátrající skvosty.
