Historie, která nekončí
Budova Nových koupelen, která sloužila horníkům v areálu dolu Hlubina, se po letech chátrání dočká nové role. Společnost Kofola, která objekt koupila již v roce 2016, tehdy plánovala vybudovat reprezentativní sídlo i muzeum. Realizace se odkládala kvůli pandemii, energetické krizi a ekonomickým výkyvům. Letos ale projekt konečně vstupuje do realizační fáze.
Podle zakladatele firmy René Musily je cílem zachránit důležitou kulturní památku a zpřístupnit ji veřejnosti. Budova bude sloužit zaměstnancům Kofoly i návštěvníkům, kteří si budou moci projít expozici věnovanou historii značky a její vizi.
Pleskotův návrh a 500denní přestavba
Architektonického návrhu se ujal renomovaný architekt Josef Pleskot, jehož jméno je úzce spojeno s revitalizací celého areálu Dolních Vítkovic. Projekt počítá s obnovou původního cihelného pláště a oken podle historického členění. Zásadní změny nastanou uvnitř. Vzniknou otevřené kanceláře, vložené patro v prostoru někdejších řetízkových šaten, přičemž ikonický řetízkový systém bude zachován.
Novou tvář dostane i přilehlé náměstíčko s kašnou. V rámci rekonstrukce budou provedeny kompletní stavební úpravy včetně nových instalací, elektroinstalace, vzduchotechniky a klimatizace.
Zhotovitelem stavby je firma IPS Třinec, která má na dokončení projektu stanovený termín 500 dní od zahájení prací.
zdroj: kofola a.s.
Sídlo, expozice i výhled na Ostravu
Hotová budova nabídne kombinaci administrativních prostor a muzejní návštěvnické stezky. Součástí bude také nová prosklená přístavba, odkud bude možné sledovat rozvoj Dolních Vítkovic z ptačí perspektivy. Návštěvnický okruh má odvyprávět příběh značky Kofola – od jejího zrodu až po současnost, včetně ekologických a regionálních projektů, které firma realizuje.
Silné regionální kořeny
Kofola patří ke klíčovým firmám regionu. Její sirup KOFO se vyráběl v Opavě, výrobní závod v Krnově obnovil produkci po náročných 90. letech. Od roku 2006 sídlí v Ostravě a dnes připravuje nové kanceláře pro více než 300 zaměstnanců. Projekt revitalizace koupelen vnímá jako návrat ke kořenům a současně jako vstup do další etapy.
Celková investice do stavby přesahuje 230 milionů korun, z čehož přibližně 57 % pokryje dotace z Evropské unie.
Kofola vdechne nový život budově, která byla dlouhá léta nevyužitá, ale historicky významná. Projekt v Dolních Vítkovicích je spojením architektonické citlivosti, respektu k industriálnímu dědictví a vizionářského přístupu k firemní kultuře. Nové sídlo i muzeum Kofoly ukazují, že silné značky nezapomínají na své kořeny a naopak je staví do centra pozornosti.
Mohlo by vás zajímat
Architekti
DOKUMENTÁRNÍ FILM: Zdeněk Lukeš - 70 let vášně pro architekturu a historii
Zdeněk Lukeš je jméno, které zná většina milovníků architektury. Historik, teoretik, pedagog, publicista, ale především člověk, který o stavbách nemluví jen věcně. Vypráví o nich jako o starých známých. Celovečerní dokumentární film mapuje jeho životní cestu od dětství přes práci na Pražském hradě až po současnost. Nabízí osobní pohled na muže, který zasvětil celý život krásám architektury a jejím příběhům.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Architektura s duší: Proč lidé hledají domovy v historických stavbách
V době rychlých developerských projektů a unifikovaných novostaveb roste zájem o bydlení, které má atmosféru, příběh a charakter. Staré vily, továrny, statky nebo školy se čím dál častěji mění na originální domovy, které spojují historický odkaz s moderním komfortem. Proč lidé touží po domech s duší? A co vše obnáší jejich proměna?
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Architektura jako oslava lidské práce: Co vše stojí za krásnou stavbou?
Svátek práce připadá každoročně na 1. května a bývá vnímán především jako pocta dělnickému hnutí a fyzické práci. Ale i architektura, která na první pohled působí jako výsledek tvůrčího procesu, je hluboce zakořeněná v práci mnoha profesí a konkrétních lidí. Za každou budovou stojí nejen vize architekta, ale i stovky hodin poctivé práce na staveništi, v dílnách i v zákulisí příprav. Jaký je vztah mezi architekturou a prací? A proč bychom neměli zapomínat na ty, kteří návrhy přetvářejí v realitu?
