Česká architektura až v Antarktidě. To je cíl českých studentů, kteří přišli se zajímavým návrhem výzkumné stanice

Studenti a vyučující z Fakulty architektury VUT v Brně se pustili do návrhu výzkumné stanice v Antarktidě. Objekt, který před čtyřmi lety získal od soukromníka Český antarktický nadační fond má výhledově sloužit vědcům jako sklad, laboratoř a malá ubytovna.
Stanice dříve známá jako Eco-Nelson se nachází na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Stojí na místě, kde se polárníci zastavují, před pokračující cestou na stanici J. G. Mendela. Každoročně se do těchto končin vydávají i čeští polárníci. Na Antarktidě se studenti museli vypořádat se silným větrem, vlhkostí, nízkými teplotami a vysokým UV zářením. Velkou překážkou pak pro ně bylo téměř nemožné kopání do země. „Získali jsme data meteorologického měření z nejbližší stanice. Provedli jsme počítačové simulace k nalezení optimální podoby. Vznikl aerodynamický tvar, aby se zmenšil odpor vzduchu, zároveň ale aby se netvořily závětrné strany, kde by se kumuloval sníh. V Antarktidě slunce svítí ze severu a v letním období skoro celý den, ale je nízko. Náš návrh stanice proto počítal i s optimálním umístěním solárních panelů,“ poukazuje na některá specifika stavby v tak extrémních podmínkách Martin Kaftan, vedoucí Ústavu experimentální tvorby na Fakultě architektury VUT.
V Antarktidě jsou lidé odkázáni na stavbu bez pomoci strojů. Kromě samotné stavby musí architekti vymyslet i možnost získávání energie. Zatím se nejvíce přiklánějí k solárním panelům a generátou. Toto řešení nabízí využítí odpadního tepla k vytápění stanice. Užitečnou kuriozitou je zvažované vybavení stanice ekologickou spalovací toaletou, která promění odpad na popel.
Současný stav 30 let staré stanice Eco-Nelson je nevyhovující. Čeští polárníci by chtěli stanici v budoucnu využívat jako sklad a zázemí pro výzkum. „Jsou to staré chladící boxy z ruských lodí, které tam původní majitel dopravil. Uvnitř plechových boxů je sice izolace, ale dostala se tam plíseň. V Antarktidě sice plíseň sama o sobě není, ale v přímořských oblastech je problém s velkou vlhkostí. Některé stanice se dokonce vlivem plísně časem rozpadnou,“ shrnuje současný stav Martin Kaftan.
Architekti spolupracují mimo jiné s Aloisem Suchánkem, který má zkušenost s výstavbou polárních stanic. „Pan Suchánek říká, že má několik zásad: jakoukoli část musí být schopni unést 4 chlapi, minimální velikost šroubu je čtrnáctka a do železářství je daleko. Na základě toho jsme vymysleli stanici složenou z překližkových dílů. Jsou to takové krabice, které se dají sestavit v Česku a na místě už se jenom zamknou do sebe. Do Antarktidy už přijedou vyplněné tepelnou izolací, která odolá plísním. Vymýšlíme také ukotvení do pohyblivého podloží. Jedna možnost je postavit základ jako rošt z pražců, což je řešení z Mendelovy stanice, nebo využít kovové klece (gabiony), které by se na místě vyplnily kameny, “ říká Kaftan
Prototyp menšího skladu chtějí architekti vytvořit v právě budované robotické laboratoři na Fakultě architektury a následně ho otestovat v nějaké horské oblasti, kde by vyzkoušeli alespoň extrémní podmínky co se týče vlhkosti.
Další zprávy a aktuality

Studenti architektury ČVUT pomůžou přetvořit části Olomouce

O sto tisíc korun od Central Group a stáž u architekta Josefa Pleskota letos soutěží třicet šest studentů architektury

Vltavská filharmonie bude postavena podle návrhu studia Bjarke Ingels Group. Jaké návrhy se umístily na ostatních příčkách?

Známe vítězný návrh na budoucí podobu Vltavské filharmonie

Rekonstrukce městských jatek v Ostravě přináší zcela unikátní řešení pohyblivých stěn
