Česká architektura až v Antarktidě. To je cíl českých studentů, kteří přišli se zajímavým návrhem výzkumné stanice

Stanice dříve známá jako Eco-Nelson se nachází na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Stojí na místě, kde se polárníci zastavují, před pokračující cestou na stanici J. G. Mendela. Každoročně se do těchto končin vydávají i čeští polárníci. Na Antarktidě se studenti museli vypořádat se silným větrem, vlhkostí, nízkými teplotami a vysokým UV zářením. Velkou překážkou pak pro ně bylo téměř nemožné kopání do země. „Získali jsme data meteorologického měření z nejbližší stanice. Provedli jsme počítačové simulace k nalezení optimální podoby. Vznikl aerodynamický tvar, aby se zmenšil odpor vzduchu, zároveň ale aby se netvořily závětrné strany, kde by se kumuloval sníh. V Antarktidě slunce svítí ze severu a v letním období skoro celý den, ale je nízko. Náš návrh stanice proto počítal i s optimálním umístěním solárních panelů,“ poukazuje na některá specifika stavby v tak extrémních podmínkách Martin Kaftan, vedoucí Ústavu experimentální tvorby na Fakultě architektury VUT.

V Antarktidě jsou lidé odkázáni na stavbu bez pomoci strojů. Kromě samotné stavby musí architekti vymyslet i možnost získávání energie. Zatím se nejvíce přiklánějí k solárním panelům a generátou. Toto řešení nabízí využítí odpadního tepla k vytápění stanice. Užitečnou kuriozitou je zvažované vybavení stanice ekologickou spalovací toaletou, která promění odpad na popel.

Současný stav 30 let staré stanice Eco-Nelson je nevyhovující. Čeští polárníci by chtěli stanici v budoucnu využívat jako sklad a zázemí pro výzkum. „Jsou to staré chladící boxy z ruských lodí, které tam původní majitel dopravil. Uvnitř plechových boxů je sice izolace, ale dostala se tam plíseň. V Antarktidě sice plíseň sama o sobě není, ale v přímořských oblastech je problém s velkou vlhkostí. Některé stanice se dokonce vlivem plísně časem rozpadnou,“ shrnuje současný stav Martin Kaftan.

Architekti spolupracují mimo jiné s Aloisem Suchánkem, který má zkušenost s výstavbou polárních stanic. „Pan Suchánek říká, že má několik zásad: jakoukoli část musí být schopni unést 4 chlapi, minimální velikost šroubu je čtrnáctka a do železářství je daleko. Na základě toho jsme vymysleli stanici složenou z překližkových dílů. Jsou to takové krabice, které se dají sestavit v Česku a na místě už se jenom zamknou do sebe. Do Antarktidy už přijedou vyplněné tepelnou izolací, která odolá plísním. Vymýšlíme také ukotvení do pohyblivého podloží. Jedna možnost je postavit základ jako rošt z pražců, což je řešení z Mendelovy stanice, nebo využít kovové klece (gabiony), které by se na místě vyplnily kameny, “ říká Kaftan

Prototyp menšího skladu chtějí architekti vytvořit v právě budované robotické laboratoři na Fakultě architektury a následně ho otestovat v nějaké horské oblasti, kde by vyzkoušeli alespoň extrémní podmínky co se týče vlhkosti.