Praha si dlouhodobě drží nízkou míru rezidenční segregace a patří tak mezi města, kde se různé sociální skupiny stále přirozeně potkávají. Nová analýza IPR Praha ale zároveň upozorňuje na pomalu rostoucí rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli.
Shrnutí článku v bodech:
Praha je v evropském kontextu výjimečná tím, že si udržuje relativně rovnoměrné rozmístění obyvatel napříč městem. Na rozdíl od řady západoevropských metropolí zde nevznikají rozsáhlé sociálně homogenní čtvrti ani izolovaná ghetta. Lidé různých profesí a příjmových skupin sdílejí stejné čtvrti a veřejný prostor, což je zásadní pro fungování města jako celku.
Přesto lze v Praze sledovat určité prostorové vzorce. Nižší sociální skupiny se častěji koncentrují na sídlištích, v některých částech vnitřního města nebo v okrajových lokalitách poblíž průmyslových areálů. Naopak vyšší střední třída dlouhodobě obývá atraktivní čtvrti s kvalitní infrastrukturou, jako jsou Dejvice, Letná nebo Vinohrady.
Nejvyšší příjmové skupiny se stále více přesouvají do nových rezidenčních projektů, například v Jinonicích, Holešovicích nebo Hrdlořezích. Právě zde se objevuje fenomén uzavřených rezidenčních areálů, které mohou do budoucna představovat riziko pro sociální prostupnost města.
Ačkoliv celková míra segregace zůstává nízká, analýza ukazuje postupné zvyšování rozdílů mezi nejnižší a nejvyšší třídou. Tento trend souvisí mimo jiné s novou výstavbou i ekonomickými změnami ve společnosti.
Z pohledu urbanismu je proto klíčové podporovat sociální mix. Důležitou roli hraje dostupné bydlení, kvalita veřejného prostoru a vyvážený rozvoj jednotlivých čtvrtí. Právě tyto nástroje mohou zabránit vzniku izolovaných komunit a udržet město otevřené pro všechny skupiny obyvatel.
Praha si zatím drží status města bez výrazné segregace, což je v evropském kontextu spíše výjimka. Do budoucna ale bude zásadní, jak město zvládne tlak nové výstavby a rostoucí socioekonomické rozdíly. Klíčem zůstává promyšlené plánování, které udrží město sociálně pestré a prostupné.
Obec architektů vyhlásila další ročník Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2026. Do soutěže se mohou hlásit projekty dokončené v období od ledna 2025 do března 2026, přičemž o vítězích rozhodne mezinárodní porota složená z výrazných osobností současné architektury.
Proměna areálu Středočeské vědecké knihovny v Kladně má jasného vítěze architektonické soutěže. Porota vybrala návrh Marka a Magdalény Svobodových z Ateliéru Akorát, který má areál sjednotit, rozšířit kapacity a posunout knihovnu směrem k modernímu centru vzdělávání, kultury a komunitního života.
Letiště Václava Havla Praha pokračuje v rozsáhlé modernizaci svého dráhového systému. Od konce března do poloviny srpna 2026 bude hlavní ranvej zcela mimo provoz, což výrazně ovlivní letecký provoz i obyvatele Prahy a Středočeského kraje.
