Shrnutí článku v bodech:
• Státní hrad a zámek Český Krumlov získal status zvýšené ochrany UNESCO podle Druhého protokolu Haagské úmluvy
• Jde teprve o druhou památku v České republice s tímto mezinárodním statusem, vedle vily Tugendhat
• Zvýšená ochrana se vztahuje na kulturní dědictví nejvyšší hodnoty a zajišťuje jeho nedotknutelnost v případě ozbrojeného konfliktu
• Podmínkou udělení je silná právní ochrana, absence vojenského využití a detailní krizové plánování
• Pro návštěvníky se provoz památky nemění, objekt bude pouze označen mezinárodním symbolem zvýšené ochrany
• Status potvrzuje výjimečné postavení Českého Krumlova v oblasti památkové péče i architektury
Zvláštní ochrana pro kulturní dědictví nejvyšší hodnoty
Zvýšená ochrana podle Haagské úmluvy je určena pouze památkám mimořádného významu pro celé lidstvo. Nejde tedy o symbolické gesto, ale o právně závazný mezinárodní status. Památky se zvýšenou ochranou jsou v případě ozbrojeného konfliktu považovány za nedotknutelné a jejich napadení je kvalifikováno jako válečný zločin. Český Krumlov se tak zařadil mezi velmi úzkou skupinu kulturních statků s nejvyšší mírou mezinárodní ochrany.
„Jedná se o významný odborný a diplomatický úspěch České republiky a Národního památkového ústavu, který koordinoval přípravu nominační dokumentace. Zvýšená ochrana podle Druhého protokolu byla dosud udělena pouze vybraným kulturním statkům v několika zemích světa. Jsem ráda, že právě státní hrad a zámek Český Krumlov k nim patří. Současné i dlouhodobé ozbrojené konflikty, například v Iráku, Mali, Sýrii či na Ukrajině, ukazují, že ochrana kulturního dědictví v konfliktních situacích nabývá stále většího významu,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
zdroj: npu.cz
Přísné podmínky a dlouhá příprava nominace
Získání tohoto statusu není automatické ani rychlé. Památka musí splnit několik zásadních podmínek. Musí být chráněna kvalitními vnitrostátními právními a správními nástroji, nesmí být využívána pro vojenské účely a musí mít zpracované krizové plány pro různé typy ohrožení. Ty zahrnují nejen ochranu samotné stavby, ale i detailní evidenci a připravenost k případné evakuaci movitých památek. V případě Českého Krumlova šlo o proces trvající několik let, do něhož byly zapojeny instituce z oblasti kultury, obrany i zahraniční politiky.
Architektura připravená na krizové scénáře
Zajímavým aspektem celého procesu je důraz na praktickou připravenost památkového areálu. V minulosti zde probíhala taktická cvičení složek integrovaného záchranného systému, která simulovala mimořádné události včetně bezpečnostních hrozeb. Památková ochrana se tak v tomto případě neomezuje pouze na historickou hodnotu architektury, ale zahrnuje i moderní přístup k bezpečnosti, řízení rizik a krizovému plánování.
zdroj: npu.cz
Mezinárodní kontext a význam pro památkovou péči
Haagská úmluva vznikla jako reakce na masivní ničení kulturního dědictví během druhé světové války a její druhý protokol zpřísnil pravidla ochrany i pro vnitrostátní konflikty. Status zvýšené ochrany je v současném geopolitickém kontextu stále aktuálnější. Ozbrojené konflikty v různých částech světa ukazují, že kulturní dědictví zůstává zranitelné a jeho ochrana musí být systematická a mezinárodně koordinovaná.
Co se mění pro návštěvníky a město
Pro běžné návštěvníky se fungování areálu nijak zásadně nemění. Hrad a zámek zůstává celoročně přístupný veřejnosti a nadále patří mezi nejnavštěvovanější památky v České republice. Viditelnou změnou bude pouze označení objektu mezinárodním symbolem zvýšené ochrany. Pro město i správce památky však nový status znamená dlouhodobý závazek udržovat nejvyšší standardy ochrany historického prostředí.
zdroj: npu.cz
Získání štítu zvýšené ochrany potvrzuje výjimečné postavení Českého Krumlova nejen v rámci České republiky, ale i v mezinárodním kontextu památkové péče. Pro architekturu a ochranu historických staveb jde o jasný signál, že kvalitní správa, dlouhodobé plánování a odpovědný přístup mohou vést k uznání na nejvyšší úrovni. Český Krumlov se tak stává nejen symbolem historické kontinuity, ale i moderního přístupu k ochraně kulturního dědictví.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Rodinný dům v Letňanech prověřený samotným architektem
V pražských Letňanech vznikl rodinný dům, který si zaslouží pozornost nejen díky promyšlenému návrhu, ale také díky tomu, že v něm několik dní bydlel samotný architekt. Ateliér luni vytvořil kompaktní bílou hmotu s velkorysým prosklením, střešní zahradou a interiérem navrženým do detailu. Původní klienti se ale ještě před dokončením rozhodli odstěhovat mimo Prahu, a tak dům nyní čeká na nové majitele.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
V Ústí nad Labem vznikne multifunkční atletická hala pro 2 200 diváků. Projekt cílí na mezinárodní úroveň
Ve Všebořicích v Ústí nad Labem má vyrůst nová multifunkční atletická hala, která splní parametry pro pořádání významných evropských soutěží. Projekt připravují společně město, Ústecký kraj a Český atletický svaz. Hala nabídne celoroční zázemí pro sportovce, moderní tréninkové prostory a kapacitu pro 2 200 diváků. Dokončení je plánováno na rok 2028.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Domov pod křídly Ještědu spojuje tradici a moderní design
Interiér s názvem Domov pod křídly Ještědu vznikl v Libereckém kraji jako prostor, který propojuje přírodu, architekturu a osobní příběh investora. Autorkou projektu je Mgr. Taťána Kandratovičová z ateliéru Tak Design, která v návrhu spojila tradiční materiály, současné technologie a symboliku dominantní hory Ještěd.
