Toulky po regionech: náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích
Bludný kámen či Samsonova kašna. V osmnáctém století získalo druhé největší náměstí v Česku dvě významné památky, z nichž jedno je opředeno pověrami. Náměstí Přemysla Otakara II. je významným místem Českých Budějovic.
České Budějovice jsou častým cílem turistů z tuzemska i zahraničí. Nejstarší doklady o osídlení města pochází z období mladší doby bronzové, pozdní doby laténské i římské. České Budějovice jsou také známé velkým množstvím cenných církevních i světských staveb, ať už gotických, renesančních či barokních.
Jedním ze zdejších významných míst je bezesporu náměstí Přemysla Otakara II. Od středověku se zde udržela tradice pořádat trhy, po celou druhou polovinu 20. století si náměstí udrželo charakter tradiční obytné i obchodní zóny.
Popraviště a pověry
Náměstí Přemysla Otakara II., které nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265, se nachází v samotném srdci města. Hned po Vysokém Mýtě mají České Budějovice největší náměstí v republice. Rozlohu má 1,7 hektarů a téměř pravidelná čtvercová plocha má rozměry přibližně 133x133 metrů.
Náměstí bylo postupně vydlážděno. Na parcele se nachází dlážděná plocha keramickou dlažbou z roku 1939, která má rozměr 80x80 metrů. Ke každé straně přiléhá 10 metrů široký pruh využívaný jako parkoviště. Návrh náměstí pochází od profesora a architekta Pavla Janáka. Do prostoru náměstí byla postavena studna a popraviště, na jehož místě dnes stojí Bludný kámen. Přibližně 30 centimetrů velký kámen s křížkem je opředen pověrami, častou pověstí zůstává poprava téměř deseti mladíků podezřelých z vraždy rychtáře. Návštěvníci města se mohou doslechnout i o tom, že kdo překročí kámen v určitou hodinu, ve městě zabloudí.
Velký technický úspěch
Další dominantou náměstí je Samsonova kašna, která byla vybudována ve 20. letech 18. století. S rostoucím počtem obyvatel v 16. a 17. století se město potýkalo s nedostatečným zásobováním vodou, roku 1716 se proto městská rada rozhodla vybudovat kašnu, ze které by byla voda rozváděna do některých ulic. Technické řešení nové kašny zpracoval jezuita František Baugut z Jindřichova Hradce, kamenickými pracemi byl pověřen budějovický mistr Zachariáš Horn a sochařskou výzdobu měl na starosti sochař Josef Dietrich.
Práce na kašně probíhala šest let, a to od roku 1721 do roku 1727. Po dokončení fontány se stala jejím základem kamenná nádrž s charakteristickým barokním půdorysem o průměru 17 metrů. Ve středu fontány vystupuje z vodní hladiny hranolový sokl se čtyřmi chrliči na bočních stranách, na kterých stojí čtyři postavy atlantů podpírajících rozměrnou kruhovou mísu.
Voda byla čerpána z Vltavy, na jejímž pravém břehu byla vybudována Vodárenská věž. Ta byla dokončena v roce 1724. Tehdy se jednalo o velký technický úspěch, jelikož se voda do kašny dostávala potrubím pod hladinou Vltavy. V roce 1990 prošla kašna rekonstrukcí, během které byly originální sochy nahrazeny kopiemi.
Pořad
Sledujte také
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
