Příprava rychlotrati z Brna do Přerova vstupuje do další fáze. Evropská banka pro obnovu a rozvoj vybrala pro Správu železnic mezinárodní tým odborných poradců, který bude zajišťovat ekonomické, právní a technické služby v rámci přípravy projektu. Nová trať má zásadně zlepšit spojení mezi jižní a střední Moravou a přinést moderní dopravní infrastrukturu evropského standardu.
Shrnutí článku v bodech:
• Projekt rychlotrati z Brna do Přerova postoupil do další fáze přípravy
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj vybrala poradenský tým pro Správu železnic
• Na projektu spolupracují společnosti PricewaterhouseCoopers, White & Case a SETEC INTERNATIONAL
• Cílem je zajistit ekonomické, právní i technické poradenství pro výběr koncesionáře PPP projektu
• Trať bude dvoukolejná, s rychlostí až 200 km/h, bez úrovňových přejezdů
• Výstavba už běží na úsecích Nezamyslice–Kojetín a Kojetín–Přerov
• Dokončení celé trati se plánuje do roku 2033
• Projekt klade důraz na udržitelnost a zapojení soukromého sektoru pro efektivní realizaci
Tři úseky budoucího vysokorychlostního spojení Brno–Přerov patří k nejvýznamnějším infrastrukturním stavbám, které jsou v současnosti v přípravě. Modernizace trati posílí dopravní dostupnost regionu, urychlí spojení mezi moravskými městy a podpoří hospodářský rozvoj celé oblasti.
„Jsem přesvědčen, že mezinárodní zkušenosti a odborné zázemí vybraného poradenského týmu významně přispějí k úspěšné realizaci tohoto klíčového infrastrukturního projektu,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Cílem modernizace je posílit dopravní dostupnost a konkurenceschopnost regionu.
Výběrové řízení zorganizovala Evropská banka pro obnovu a rozvoj, která zároveň dohlíží na transparentnost a efektivní vedení projektu. Poradenské konsorcium tvoří společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika, White & Case LLP a SETEC INTERNATIONAL. Jejich úkolem je zajistit ekonomicko-finanční, právní a technické poradenství potřebné k výběru koncesionáře projektu v rámci modelu PPP.
Nová trať bude navržena v souladu s mezinárodními standardy environmentální a sociální odpovědnosti. Cílem je minimalizovat dopady výstavby na okolí a zároveň umožnit zapojení širšího spektra financujících institucí. Díky tomu se sníží celkové náklady a zvýší ekonomická efektivita projektu.
Po dokončení bude trať dvoukolejná a umožní rychlost až 200 km/h. Zmizí úrovňové přejezdy, které nahradí nadjezdy a podjezdy. Práce již probíhají na úsecích Nezamyslice–Kojetín a Kojetín–Přerov, celá trať má být hotová do roku 2033.
Projekt je realizován formou PPP (Public Private Partnership), tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Tento model propojuje stabilitu a záruky státu s know-how a efektivitou soukromých společností. Cílem je optimalizovat náklady a urychlit realizaci klíčových dopravních projektů.
Rychlotrať Brno–Přerov je jedním z nejdůležitějších infrastrukturních projektů, které mají proměnit dopravu na Moravě. Výběr mezinárodního poradenského týmu představuje další krok k realizaci moderní železniční sítě, která přinese vyšší komfort, rychlost a udržitelnost dopravy v rámci celé České republiky.
Plzeňský kraj dokončil jednu z největších dopravních investic letošního roku. Nová komunikace, která propojuje severní Rokycansko s dálnicí D5, byla uvedena do provozu s půlročním předstihem. Stavba za více než půl miliardy korun zlepší dopravní dostupnost regionu, uleví obyvatelům Rokycan a zvýší bezpečnost provozu.
Plzeň se dočká nové dominanty. Projekt Sisters, který tvoří dvě propojené věže vysoké 94 a 83 metrů, se stane po dokončení v roce 2028 třetím nejvyšším obytným domem v České republice. Součástí rozsáhlého záměru je také rekonstrukce sousedního Hotelu Škoda. Celkové náklady přesáhnou miliardu a půl a cílem je přinést do západočeské metropole moderní bydlení, kanceláře i veřejně přístupnou vyhlídku.
Praha 10 se dočká zásadního dopravního zlepšení. V Počernické ulici vznikne nová tramvajová trať, která propojí sídliště Malešice s metrem A na Želivského a dále se širším centrem města. Projekt přinese nejen rychlejší spojení, ale i obnovu inženýrských sítí a úpravy veřejného prostoru.
