Odebírat novinky
Úvod Zprávy a aktuality Pohádkový Libušín od Dušana Jurkoviče postupně vstává z popela

Pohádkový Libušín od Dušana Jurkoviče postupně vstává z popela

Pohádkový Libušín od Dušana Jurkoviče postupně vstává z popela
28. 12. 2017 / Autor: Valašské muzeum v přírodě

V noci na 3. března 2014 zachvátil jeden ze symbolů Pusteven, Jurkovičovu chatu Libušín, ničivý požár. Po necelých třech letech stojí na místě část hrubé stavby. Práce na vědecké rekonstrukci stavby z roku 1899 však pokračují i v zimě, kdy hluk tesařského náčiní na Pustevnách utichl. Jen se přesunul do dílen, kde se vyřezávají dřevěné prvky do interiéru nebo ornamenty stropních trámů. Hotovo by mělo být na podzim roku 2019, předpokládaná cena rekonstrukce je zatím osmdesát milionů korun.

Požár národní kulturní památky v sedle pod Radhoštěm likvidovalo přes sedmdesát hasičů a stavbu se stejně nepodařilo zachránit. V troskách naštěstí nikdo nezahynul. V červnu roku 2014 vyšetřovatelé oznámili, že za požár mohl špatný komín. Při opravě topení v roce 2008 vznikla v komínové soustavě vzduchová kapsa, která nebyla odizolovaná od dřevěných stěn a trámů. Vznikla tak časovaná bomba. Pomyslná poslední jiskra pak přeskočila právě v noci z 2. na 3. března 2014.

Když jsem letos v červenci seděla naproti Libušínu s kávou, už byl na objekt trochu lepší pohled. Všude panoval čilý pracovní ruch a dobrá nálada z toho, že se po třech letech konečně něco děje.

Podívejte se do útrob vyhořelého Libušína, jak jej laserovým skenováním zachytili Ing. Tomáš Jiroušek a doc. Ing. Pavel Černota, Ph.D., z Institutu geodézie a důlního měřictví VŠB TU Ostrava.

Vědecká rekonstrukce: Libušín pro 21. století

Po letech odkladů se s rekonstrukcí jako takovou začalo letos v červnu, kdy stavební firma zahájila montáž jednotlivých dílů roubené stavby. Původní ohořelé torzo se předtím ručně rozebralo a každý díl se zkontroloval. Ukázalo se, že z původní stavby půjde použít přibližně dvacet procent, zbytek bude nový. Stavba nového Libušína je tzv. vědeckou rekonstrukcí. Opravuje se původními technologickými postupy, tak aby objekt dostal vzhled z roku 1925. Přesto v projektu dochází k malým změnám, a nový Libušín tak bude třeba bezbariérový.

Soutěž na rekonstrukci vyhrála brněnská stavebně-restaurátorská huť Archatt. Ta má s rekonstrukcemi historických objektů bohaté zkušenosti, jejíma rukama prošly takové stavby jako Národní divadlo, vila Tugendhat, Broumovský klášter nebo Pražský hrad. Výsledná cena by se měla pohybovat mezi osmdesáti až sto miliony korun. Část z toho pokryje veřejná sbírka, kterou vyhlásilo Valašské muzeum v přírodě (dále VMP) a jejímž prostřednictvím se vybralo přibližně jedenáct milionů korun. Zbývající peníze jsou z pojistky, ze soukromých zdrojů a od státu.

Dřevo pracuje, stavba si ještě sedne

„Stavba se bude skládat ze tří fází. Nejprve dojde k rozebrání ohořelého torza, označení a posouzení stavu. Následovat bude oprava základny objektu. Ve druhé fázi bude zhotovena replika roubení včetně šindelů. Třetí fáze bude dokončení stavby včetně všech uměleckořemeslných detailů, technických instalací,“ vysvětloval před rokem průběh prací jednatel společnosti Archatt Jan Všetečka.

Podle technického náměstka VMP Milana Gesiericha odborníci nejprve rozebrali starý Libušín a všechno použitelné vracejí zpátky do stavby. Poté vyspravili základy a začali dělat roubení. Většina dřeva se opracovává v nedaleké Valašské Bystřici. Polovina budovy bude stejně jako originál ze smrkového dřeva a jídelnu bude tvořit dřevo jedlové. Materiál na stavbu dodaly zdarma Lesy ČR a všechno pochází z okolí. Použitá technologie je samozřejmě původní.

Vzhledem k tomu, že se při stavbě pracuje s přírodním materiálem, je třeba kalkulovat s tím, že dřevo seschne a sedne si. U každého trámu se počítá přibližně s jedním centimetrem. V úhrnu to pak podle Gesiericha znamená nějakých šedesát centimetrů, o které stavba klesne. To je také důvodem, proč zůstaly v místě tesařských spojů rezervy vyplněné klínky. Aby se dosedání urychlilo, jsou stropní konstrukce zatížené velkými barely s vodou.

Tesaři nezahálejí ani v zimě

Jak zjistila ČTK, práce na stavbě nepolevují ani v zimě, jenom nejsou vidět. V dílnách se vyřezávají ornamenty na stropních trámech a dřevěné prvky v interiéru. „Vyrábějí se truhlářské prvky – okna, připravují se ke schválení vzorky s přesnými tvary zakřivení profilů. Dodavatelské firmě jsme poskytli okna, která byla demontována z objektu v minulých letech a po jejich prohlídce bylo rozhodnuto o jejich repasování a navrácení do objektu. Ostatní okna budou vyrobena nově v kopii,“ uvedl ředitel VMP Jindřich Ondruš.

Jít cestou vědecké rekonstrukce s sebou přináší mnohá úskalí, sám Jurkovič prý kdysi prohlásil, že takto by už nestavěl. Na výsledné podobě nového Libušína by se měla co nejvíce podílet řemeslná práce. Jednak kvůli zachování řemesla a jednak proto, že ručně opracované dřevo vydrží víc.

Areál Pustevny

Dnes velmi oblíbené výchozí centrum turistických tras získalo svůj název podle poustevny, která zde vznikla v polovině 18. století. Poslední poustevník tu prý zemřel v roce 1784. V 19. století objevili zdejší přírodu první turisté. Pohorská jednota Radhošť, nejstarší turistický spolek u nás, se na Pustevnách pustil do budování útulen. Ve druhé fázi výstavby se tak k projektování dostal Dušan Samo Jurkovič (1868–1947), který v duchu tzv. lidové secese vyprojektoval Libušín a Maměnku. Obě stavby se veřejnosti otevřely v roce 1899.

Na výzdobě interiérů se podílela řada umělců, například výjevy ze slovenských a valašských pověstí jsou dílem Karla Štapfera, jenž je vymaloval podle návrhu Mikoláše Alše.

Stavby na Pustevnách měly za dobu své existence dvakrát namále. Poprvé po druhé světové válce, kdy na jejím sklonku zde ubytovaní členové Hitlerjugend budovy doslova vybydleli. Zbourání staveb ještě zabránil sám Jurkovič, tehdy již osmdesátiletý. Podruhé po roce 1990, kdy se na objektech začaly projevovat důsledky necitlivých zásahů socialistické správy hotelů.

Kateřina Semrádová

 

Autorem fotografií je Martin Fiurášek

Pořady

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2019 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl