Odebírat novinky
 

Vila spisovatele Vladislava Vančury: Od purismu k funkcionalismu

Vila spisovatele Vladislava Vančury: Od purismu k funkcionalismu
23. 5. 2018 / Autor: novinky.cz Popisek: Vančurova vila na Zbraslavi

První návrh na stavbu domu pochází z roku 1924, kdy se potkali spisovatel Vančura a architekt Jaromír Krejcar. Terasy měly umožnit přesun života ven do zahrady. Stavitel Václav Vejvoda vnutil Vančurovi a Krejcarovi svou představu o domu, z purismu tak přešel dům k funkcionalismu. Vnitřkem budovy procházelo točité schodiště, které propojovalo pracovnu se zbytkem domu.

Spisovatel Vladislav Vančura patřil k zakladatelům a hlavním osobnostem uměleckého hnutí Devětsil, jehož členové byli nositeli nových myšlenek a forem v kultuře. V rámci hnutí se také autor potkal s mladým architektem Jaromírem Krejcarem, a ten v roce 1924 vytvořil první návrh na stavbu domu na Zbraslavi. Vančura se tehdy oženil se spolužačkou ze studií medicíny a chtěli si spolu otevřít v novém domě lékařskou praxi. Krejcar do projektu vložil všechny své představy a sny o moderním bydlení. Právě opustil ateliér Josefa Gočára, o němž se dočtete víc v článku TV Architect Josef Gočár: Přes krychli, funkci až ke konstrukci, a návrh Vančurovy vily byl jeho první samostatnou prací.

Projekt v duchu purismu

Krejcar měl v plánu celý dům založit na velmi odlehčené železobetonové skeletové konstrukci, jež by vytvořila uvnitř stavby dostatek volného prostoru. Svůj projekt vytvářel v duchu purismu, jež je charakterizován jako snaha o stylovou čistotu, s pásovými okny zahnutými přes nároží a s pohodlnými terasami. Ty měly umožnit, aby se v pěkných dnech přesunul život z domu na zahradu. Součástí jeho návrhu měla být také dlouhá krytá pergola. Celou stavbu promýšlel v podstatě zevnitř z obytného prostoru a odtud pak postupoval k vnější podobě. Jenže zbraslavští radní se tohoto projektu zalekli a odmítli vydat stavební povolení.

Nový funkcionalistický dům

O dva roky později přišla na svět přepracovaná studie, dům se více protáhl a zjednodušil. Tehdy přišel ke slovu místní stavitel Václav Vejvoda, jenž měl autorovy představy uvést do skutečnosti. I přepracovaný projekt se mu nicméně zdál také odvážný a vnutil Vančurovi svou představu, spisovatel ani architekt neprotestovali. A tak v letech 1927 – 1929 vyrostl na svažitém pozemku nový dům, řazený k funkcionalistickému stylu, který sice zachoval řadu Krejcarových návrhů, ale odlehčená vize byla Vejvodovým vstupem do stavby částečně ztracena. V oblasti architektury a stavebnictví znamenal funkcionalismus stavbu domů podle jejich funkce a zároveň snahu reagovat na požadavky průmyslu. Používaly se hlavně šamotové cihly, železo nebo beton. Celá stavba tehdy přišla Vančuru na 600 000 korun československých včetně úroků z úvěru, který si musel na ni vzít.

Schodiště, terasy a okna

Vila byla postavena jako budova o dvou patrech, jejímž vnitřkem procházelo točité schodiště. Měla dva vchody, jeden do ordinace a druhý do bytu. Ordinaci užívala paní Ludmila, Vladislav Vančura se v době nastěhování již zcela věnoval literatuře. Pracovna byla umístěna v druhém patře nad bytem a se zbytkem domu ji propojovalo schodiště. Důležitým prvkem zůstaly terasy a okna. Dům byl vytápěn ústředním topením na uhlí, které bylo do obytné části dováženo malým ručním výtahem ze sklepa.

Ve vile v současnosti stále žijí spisovatelovi potomci. Bývalého majitele dnes připomíná socha umístěná při vstupu do zahrady a rovněž ulice, v níž budova stojí, nese Vančurovo jméno.

nyv

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2019 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl