Odebírat novinky
Úvod Zprávy a aktuality Hledání filmové lokace odhalilo nevšedně zachovaný byt z meziválečného období

Hledání filmové lokace odhalilo nevšedně zachovaný byt z meziválečného období

Hledání filmové lokace odhalilo nevšedně zachovaný byt z meziválečného období
13. 10. 2020 / Autor: Zuzana Duzbabová: Foto: Michal Doležel

Pokud byste šli ulicí na Hlinkách v Brně, asi by vás ani nenapadlo, že se uvnitř domu, kde dnes sídlí například mateřská škola, nachází také funkcionalistický byt ze 30. let.  O jeho kvalitním provedení a vybavení svědčí i fakt, že se dochoval také dobový mobiliář. Díky práci památkářů a nadšenců dnes můžeme říct, že autorem bytu byl architekt židovského původu Emmerich Horvát.

„O tom bytě, že vůbec existuje a že je momentálně prázdný, mi řekla jedna moje známá, která hledala místo, které by se hodilo k natáčení filmu. Hledala volné byty, které město nabízí. Podle fotek bylo zřejmé, že se jedná o byt mimořádné kvality, že se jedná o dochovaný interiér z meziválečné doby, který je produktem designéra a architekta,“ začíná své vyprávění vystudovaný archeolog a nadšenec do meziválečné architektury Michal Doležel.

Na místo se vypravil s památkáři a zaměstnanci brněnského muzea. Už při vstupu jim bylo hned jasné, že před sebou mají něco zcela mimořádného.

„V tom bytě se dochovalo travertinové obložení ústředního topení vypadající jako krb, které má ozdobnou chromovanou mříž s monogramem HR. Tyto iniciály nás přivedly k tomu, že jsme v adresáři města Brna z roku 1934 zjistili všechny obyvatele toho domu a jediný, který odpovídal byl Richard Herdan,“ vysvětluje Doležel.

Celý dům vlastnil židovský obchodník s vínem Eugen Teltscher. Jeho dcera Johanna se v roce 1933 provdala za Richarda Herdana a byt pravděpodobně dostali jako stavební dar. Herdan byl šéf exportního oddělení Škodových závodů pro Jižní Ameriku, takže si mohl dovolit to nejlepší vybavení.

Například šatní skříň disponuje řadou detailů a vychytávek, které svědčí o úrovni tehdejší kvality nábytku. Paní domácnosti měla v šatníku dokonce místo speciálně jen na kožichy, které mělo odolat i molům. Do obývacího pokoje se vstupuje obloukem s prosklenými vitrínami. Po obou stranách je možné vidět skříně, které zvenčí zdobí dřevo z ořešáku, uvnitř lze spatřit mahagon.

„Všechen ten nábytek je vytvořen z prvotřídních materiálů a celý ten prostor měl několik funkcí. Ve vestavěném nábytku je ukryt sekretář, který je vybaven několika zásuvkami a skrytými prostory. Původní majitel byl tedy vysoce postavený úředník. Skříně v ložnici dodnes svědčí o tom, že se nad jejími návrhy někdo zamýšlel, všechny zásuvky mají svoji funkci, například je tu šperkovnice, místo na manžetové knoflíky, kapesníčky nebo kravaty,“ popisuje Doležel vybavení bytu.

Z oken se pak nabízí pohled do zahrady. Ta ve své době patřila přímo k domu a obsahovala i tenisové kurty.


Byt se prostřednictvím akce Open House Brno otevřel i návštěvníkům, a to skrze virtuální prohlídku.

Osud rodiny i samotného bytu

Herdan s rodinou opustil Československo v roce 1938, původně se badatelé domnívali, že to bylo kvůli sílícímu antisemitismu, pravdou však je, že Herman dostal pracovní nabídku v Jižní Africe. Odjezd jemu i nejbližším zachránil život. Takové štěstí bohužel neměl zbytek rodiny.

„Zjistili jsme, že dodnes žijí potomci Richarda a Johanny Herdanových, jejich dvě děti Leo a Felicitas. Nyní žijí v zahraničí, zkontaktovali jsme je a od té doby jsme s nimi v kontaktu. I díky nim máme jedinou zachovanou fotografii toho bytu a snad i informaci, že architektem a autorem měl být meziválečný architekt židovského původu Emmerich Horvát,“ dodává Doležel.

Střídání nájemníků i necitlivé úpravy

Kdo v bytě žil během války a krátce po ní se můžeme jen domnívat. Další záznamy se objevují až roku 1957, kdy se do bytu stěhuje rodina Podhradských, která zde žila až do roku 2007. Interiér bytu ponechávali v původním stavu. Teprve až další nájemnice, která zde bydlela do roku 2017 provedla řadu úprav a zbavila se několika výjimečných prvků. Změnou prošla kuchyně a koupelna.

„V současné chvíli provádí Národní památkový ústav pasportizaci a průzkum, který je založen na vyhodnocení použitých materiálů, co tam v současnosti je, co tam naopak chybí a aby navrhli nějakou obnovu včetně těch chybějících částí. Z mého pohledu by bylo ideální, kdyby ten byt nebyl dále pronajímaný a kdyby se stal reprezentativním prostorem, nechci říct muzeum, ale místem, které by moderním způsobem dokázalo vyprávět příběh té rodiny, brněnských židů a té doby,“ dodává závěrem Doležel.

Potomci manželů Herdanových mají také zájem se do Brna vypravit a opět nahlédnout do bytu svých rodičů. Na místě by také rádi uctili památku rodiny a příbuzných, kteří neměli to štěstí a nedožili se konce války.

Doporučujeme:

Skryté poklady architektury pohledem Zdeňka Lukeše

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací.
Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2021 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl