<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" version="2.0">
  <channel>
    <title>TVarchitect.com</title>
    <link>https://www.tvarchitect.com/</link>
    <description>TVarchitect.com - online televize o architektuře a stavebnictví</description>
    <atom:link xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" href="https://www.tvarchitect.com/rss/zelena-architektura/" type="application/rss+xml" rel="self"/>
    <language>cs-CZ</language>
    <copyright>TVarchitect.com</copyright>
    <item>
      <title><![CDATA[Grand Prix Architektů 2026 je vyhlášena. Mezinárodní porota posoudí realizace uplynulého roku]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/grand-prix-architektu-2026-je-vyhlasena-mezinarodni-porota-posoudi-realizace-uplynuleho-roku/</link>
      <description><![CDATA[<blockquote>
<h4 data-start="42" data-end="49">Shrnutí článku v bodech: </h4>
<ul data-start="50" data-end="493" data-is-last-node="" data-is-only-node="">
<li data-section-id="1r4lg6" data-start="50" data-end="105">
<div>Vyhlášen byl nový ročník Grand Prix Architektů 2026</div>
</li>
<li data-section-id="3281xv" data-start="106" data-end="173">
<div>Přihlašovat lze projekty dokončené od ledna 2025 do března 2026 <a href="https://grandprix.grandprixarchitektu.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZDE</a></div>
</li>
<li data-section-id="1iycvfi" data-start="174" data-end="215">
<div>Uzávěrka přihlášek je 30. června 2026</div>
</li>
<li data-section-id="16hjrki" data-start="216" data-end="278">
<div>Porota vybere 50 finalistů, kteří postoupí do druhého kola</div>
</li>
<li data-section-id="1yv6xdp" data-start="279" data-end="341">
<div>Finalisté představí projekty na GPA Festivalu v říjnu 2026</div>
</li>
<li data-section-id="17ljytc" data-start="342" data-end="400">
<div>Slavnostní vyhlášení proběhne 26. října v centru Cubex</div>
</li>
<li data-section-id="f8gjb" data-start="401" data-end="493" data-is-last-node="">
<div>Ocenění budou udělena v několika kategoriích včetně hlavní ceny a ceny za celoživotní dílo</div>
</li>
</ul>
</blockquote>
<h4 data-section-id="vj7r8z" data-start="613" data-end="655">Mezinárodní porota a výběr finalistů</h4>
<p data-start="656" data-end="881">Letošní ročník opět sází na <strong>silné mezinárodní zastoupení poroty</strong>. Předsedkyní se stala <strong>francouzská architektka Sophie Berthelier</strong>, kterou doplňují architekti a odborníci z Velké Británie, Slovinska, Slovenska i České republiky.</p>
<p data-start="883" data-end="1026">Porota bude vybírat z přihlášených projektů <strong>padesát finalistů</strong>, kteří postoupí do druhého kola. Tento výběr má být uzavřen v polovině září 2026.</p>
<blockquote>
<p class="p1"><strong>Porota GPA 2026:</strong></p>
<p class="p1"><strong>Sophie Berthelier (FR)</strong></p>
<p class="p1">předsedkyně poroty, Architect DPLC, členka Francouzské akademie architektury</p>
<p class="p1"></p>
<p class="p1"><strong>prof. Boštjan Vuga (SLO)</strong></p>
<p class="p1">architekt, výzkumník, pedagog a redaktor, ateliér SADAR+VUGA</p>
<p class="p1"></p>
<p class="p1"><strong>Branislav Hovorka (SK)</strong></p>
<p class="p1">PAULÍNY HOVORKA ARCHITEKTI</p>
<p class="p1"></p>
<p class="p1"><strong>Keith French (UK)</strong></p>
<p class="p1">ředitel společnosti Grant Associates a krajinářský architekt</p>
<p class="p1"></p>
<p class="p1"><strong>Jakub Klaška (CZ)</strong></p>
<p class="p1">praktikující architekt a pedagog působící v Londýně a Praze, zakladatel</p>
<p class="p1">společnosti Klaska Ltd</p>
</blockquote>
<h4 data-section-id="1dcmlyt" data-start="1028" data-end="1073">Přihlašování projektů a podmínky účasti</h4>
<p data-start="1074" data-end="1283">Do soutěže lze <strong>přihlašovat realizace</strong>, jejichž kolaudace proběhla mezi <strong>1. lednem 2025 a 31. březnem 2026</strong>. U <strong>krajinářské architektury a zahradní tvorby</strong> se jedná o realizaci <strong>v období od<span class="s1"> </span>1.1.2023 do 31.3.2026.</strong></p>
<p data-start="1285" data-end="1478">Přihlášky je možné <strong>podávat do 30. června 2026</strong> prostřednictvím <a href="https://grandprix.grandprixarchitektu.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">oficiálního webu soutěže</a>. Účast v soutěži je <strong>zpoplatněna částkou 7 500 Kč za projekt</strong>, která slouží k pokrytí organizačních nákladů.</p>
<h4 data-section-id="1dpdipy" data-start="1480" data-end="1516">Festival a prezentace projektů</h4>
<p data-start="1517" data-end="1731">Druhé kolo soutěže vyvrcholí <strong>prezentacemi finalistů v rámci GPA Festivalu by Grohe</strong>, který se uskuteční <strong>26. října 2026</strong>. Finalisté zde <strong>představí své projekty přímo před porotou</strong>, která je již předem osobně navštívila.</p>
<p data-start="1733" data-end="1918">Festival je otevřen <strong>nejen odborné veřejnosti</strong>, ale i <strong>studentům</strong> a širšímu publiku se <strong>zájmem o architekturu</strong>. Večer téhož dne proběhne <strong>slavnostní vyhlášení výsledků</strong> v pražském centru Cubex.</p>
<p data-start="1733" data-end="1918"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-27266-575-719-.png" alt="" title="" /></p>
<p class="p1">Předseda Obce architektů <strong>Ing. arch. Oleg Haman</strong> k vyhlášení dalšího ročníku <strong>uvedl:</strong></p>
<blockquote>
<p class="p1">“<em>Základní povinností nás jakožto pořadatele je vybrat kvalitní porotu. Protože </em><em>když máte kvalitní porotu, architekti přihlašují své práce do soutěžní přehlídky. Oproti </em><em>loňskému ročníku, kdy jsme měli jednoho muže a čtyři ženy, v letošním ročníku máme </em><em>opačný model. Sophie Berthelier, renomovaná francouzská architekta, pedagožka a </em><em>kurátorka, byla všemi jednomyslně zvolena za předsedkyni poroty. </em><em>Velmi si ceníme, že přijal pozvání do poroty hvězdný krajinářský architekt Keith </em><em>French jehož park v Singapuru zná snad každý. Bostjan Vuga je u nás v České </em><em>republice znám především svým soutěžním návrhem na fotbalový stadion Nové Bazaly</em><em>v Ostravě. Českým skvělým zástupcem je mladý velmi talentovaný architekt Jakub </em><em>Klaška, který dříve pracoval v ateliéru Zaha Hadid a slovenský architekt Braňo </em><em>Hovorka, jehož poslední realizace rodinného domu Banánka v obci Banka u Piešťan </em><em>byla mezi finalisty na cenu za architekturu Slovenské komory architektů. Pro všechny </em><em>může být čest, že jejich práce posoudí tato skvělá porota, která se těší na jejich </em><em>přihlášené práce.</em>”</p>
</blockquote>
<h4 data-section-id="5xf21h" data-start="1920" data-end="1945">Kategorie a ocenění</h4>
<p data-start="1946" data-end="2149">Porota uděluje <strong>hlavní cenu ve formě velké modré kostky</strong> a dále ocenění v <strong>jednotlivých kategoriích</strong>, mezi které patří <strong>novostavba, rekonstrukce, rodinný dům, architektonický design, interiér, urbanismus či krajinářská architektura</strong>.</p>
<p data-start="2151" data-end="2238">Součástí ocenění je také <strong>Cena za celoživotní dílo</strong>, kterou uděluje <strong>Rada Obce architektů (ROA)</strong>.</p>
<p data-start="2151" data-end="2238">Poslechněte siníže rozhovor s nejmladším návštěvníkem loňského ročníku festivalu GPAF.</p>
<p data-start="2151" data-end="2238"><iframe width="726" height="726" src="https://www.youtube.com/embed/GUFSFK9V4Ac" title="Grand Prix Architektů Festival 2025 - rozhovor s nejmladším návštěvníkem" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe></p>
<h4 data-section-id="pobf2c" data-start="2240" data-end="2289">Platforma pro prezentaci české architektury</h4>
<p data-start="2290" data-end="2541"><strong>Grand Prix Architektů</strong> patří mezi nejvýznamnější tuzemské přehlídky architektury. Pořadatelem je <strong>Obec architektů</strong>, profesní a kulturní platforma s tradicí <strong>sahající do roku 1921</strong>, která dlouhodobě usiluje o propagaci české architektury doma i v zahraničí.</p>
<p data-start="2560" data-end="2796">Nový ročník Grand Prix Architektů potvrzuje <strong>důraz na mezinárodní kontext</strong> i kvalitu hodnocení. Soutěž každoročně představuje <strong>výběr nejzajímavějších realizací</strong> a současně vytváří prostor pro odbornou <strong>diskusi o podobě současné architektury</strong>.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-s-architekty-banik-se-vrati-na-bazaly-stadion-nove-bazaly-bude-pro-ostravu-jednou-z-nejvyznamnejsich-staveb-poslednich-desetileti/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/zazemi-nove-lanovky-na-jested-dostava-konkretni-architektonickou-podobu/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-pro-brachu-kdyz-si-architekt-a-klient-vidi-do-hlavy/]</p>]]></description>
      <category>Zajímavé projekty</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/grand-prix-architektu-2026-je-vyhlasena-mezinarodni-porota-posoudi-realizace-uplynuleho-roku/</guid>
      <pubDate>Wed, 08 Apr 2026 01:00:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-6169-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="34308"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Architektonická soutěž na proměnu Středočeské knihovny v Kladně má vítěze. Vyhrál Ateliér Akorát]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/architektonicka-soutez-na-promenu-stredoceske-knihovny-v-kladne-ma-viteze-vyhral-atelier-akorat/</link>
      <description><![CDATA[<p data-start="604" data-end="965"><strong></strong></p>
<blockquote>
<p data-start="0" data-end="9"><strong data-start="0" data-end="9">Shrnutí článku v bodech: </strong></p>
<ul data-start="11" data-end="332" data-is-last-node="" data-is-only-node="">
<li data-start="11" data-end="85">
<p data-start="13" data-end="85">Soutěž na proměnu Středočeské knihovny v Kladně vyhrál Ateliér Akorát.</p>
</li>
<li data-start="86" data-end="139">
<p data-start="88" data-end="139">Do soutěže se zapojilo 23 architektonických týmů.</p>
</li>
<li data-start="140" data-end="198">
<p data-start="142" data-end="198">Projekt má sjednotit areál a rozšířit služby knihovny.</p>
</li>
<li data-start="199" data-end="265">
<p data-start="201" data-end="265">Vzniknou nové prostory včetně kavárny, medialabu a coworkingu.</p>
</li>
<li data-start="266" data-end="332" data-is-last-node="">
<p data-start="268" data-end="332" data-is-last-node="">Odhadované náklady rekonstrukce jsou asi 255 milionů Kč bez DPH.</p>
</li>
</ul>
</blockquote>
<p data-start="604" data-end="965"><strong data-start="604" data-end="632">Kdo soutěž vyhrál a proč</strong></p>
<p data-start="604" data-end="965">Do soutěže se zapojilo <strong>23 architektonických týmů</strong>. Odborná porota jako nejlepší vybrala <strong>návrh Marka a Magdalény Svobodových z Ateliéru Akorát</strong>. Ocenila maximální využití stávajících budov, citlivý přístup k historické secesní památce a zároveň kultivované zapojení soudobých prvků, které areál sjednocují do <strong>jednoho funkčního celku.</strong></p>
<p data-start="604" data-end="965"><span>„</span><b><span> </span></b><i>Architektonická soutěž potvrdila, že i historická budova může dostat současnou a sebevědomou podobu, aniž by ztratila svůj charakter. Vítězný návrh citlivě pracuje s hodnotou místa a zároveň přináší nové funkce, které knihovnu posunou směrem k modernímu centru vzdělávání, kultury a komunitního setkávání. Věřím, že proměna areálu výrazně přispěje k dalšímu rozvoji kulturního života v Kladně i celém regionu</i> <span>,“ <strong>říká</strong> radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu <strong>Václav Švenda</strong>.</span></p>
<p data-start="604" data-end="965"><strong>Ředitel</strong> Středočeské knihovny <strong>Roman Hájek</strong> komentuje hodnocení návrhů: <em>„Výběr vítěze vůbec nebyl jednoduchý, protože každý z účastníků k zadání přistoupil jinak a přinesl jinou kvalitu. V tom je ale právě síla soutěže – je možné dopodrobna probrat výhody a nevýhody různých řešení a vybrat to, které má největší potenciál sloužit dobře budoucím potřebám knihovny.“</em>  </p>
<p data-start="604" data-end="965"><span><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-27191-1079-587-.jpg" alt="" title="" /></span></p>
<h6 data-start="604" data-end="965"><span>zdroj: stredoceskykraj.cz</span></h6>
<p data-start="967" data-end="1295"><strong data-start="967" data-end="995">Co má rekonstrukce řešit</strong></p>
<p data-start="967" data-end="1295">Knihovna soutěž vyhlásila kvůli <strong>provozní roztříštěnosti areálu</strong> a dlouhodobě omezeným prostorovým možnostem. Cílem je <strong>sjednocení provozu</strong>, zlepšení zázemí pro návštěvníky i zaměstnance a vytvoření nových kapacit a služeb. Důraz se kladl i na <strong>energetickou efektivitu</strong> a ekonomickou přiměřenost řešení.</p>
<p data-start="1297" data-end="1623"><strong data-start="1297" data-end="1324">Jaké změny čekají areál</strong></p>
<p data-start="1297" data-end="1623">Vítězný návrh pracuje s <strong>efektivním využitím současných objemů</strong> budov a počítá s otevřením dnes nepřístupných podkrovních prostor, což má snížit potřebu přístaveb. Součástí záměru je také aktivace nároží směrem k Dvořákovým sadům a úpravy předprostoru knihovny, aby se areál lépe propojil s okolím.</p>
<p data-start="1625" data-end="1933"><strong data-start="1625" data-end="1654">Nové služby pro veřejnost</strong></p>
<p data-start="1625" data-end="1933">Plánované rozšíření se týká hlavně volného výběru, který má být flexibilní a umožnit i <strong>větší kulturní akce</strong>. Počítá se se vznikem kavárny, medialabu, multisenzorické místnosti, kreativního zázemí včetně zvukového studia a makerspace dílny i s vybudováním <strong>coworkingového centra.</strong></p>
<p data-start="1947" data-end="2284">Projekt přípravy rekonstrukce je <strong>financovaný z Národního plánu obnovy</strong>, přičemž dotace ve výši zhruba 11 milionů korun má pokrýt i dopracování vítězného návrhu do architektonické studie. Na samotnou realizaci bude knihovna společně se Středočeským krajem hledat další zdroje. Předpokládané stavební náklady jsou <strong>255 milionů korun bez DPH.</strong></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-s-architekty-banik-se-vrati-na-bazaly-stadion-nove-bazaly-bude-pro-ostravu-jednou-z-nejvyznamnejsich-staveb-poslednich-desetileti/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-onkologicky-pavilon-v-olomouci-zvysuje-kapacitu-moderni-lecby/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-pro-brachu-kdyz-si-architekt-a-klient-vidi-do-hlavy/]</p>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/architektonicka-soutez-na-promenu-stredoceske-knihovny-v-kladne-ma-viteze-vyhral-atelier-akorat/</guid>
      <pubDate>Mon, 30 Mar 2026 01:00:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-6155-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="454794"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Klimatická odolnost jako nový standard stavebnictví. Odborníci z ČR i ze zahraničí představili své vize na konferenci Šetrné budovy 2026]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/klimaticka-odolnost-jako-novy-standard-stavebnictvi-odbornici-z-cr-i-ze-zahranici-predstavili-sve-vize-na-konferenci-setrne-budovy-2026/</link>
      <description><![CDATA[<p class="isSelectedEnd"><span></span></p>
<blockquote>
<p data-start="62" data-end="90"><strong data-start="62" data-end="90">Shrnutí článku v bodech:</strong></p>
<p data-start="92" data-end="827">• Konference Šetrné budovy 2026 potvrdila, že klimatická odolnost se stává novým standardem stavebnictví<br data-start="196" data-end="199" /> • Tématem byly klimaticky odolné stavby pro udržitelnou budoucnost a adaptace na změnu klimatu<br data-start="293" data-end="296" /> • Odborníci řešili vliv budov na člověka, kvalitu vnitřního prostředí a komfort uživatelů<br data-start="385" data-end="388" /> • Důležitou roli hrají moderní technologie, automatizace a energetický management<br data-start="469" data-end="472" data-is-only-node="" /> • Do popředí se dostávají udržitelné materiály a principy cirkulární ekonomiky<br data-start="550" data-end="553" /> • Budovy musí reagovat na extrémní klimatické podmínky a být připravené na budoucí vývoj<br data-start="641" data-end="644" /> • Stále větší význam má financování a zohlednění klimatických rizik ze strany investorů<br data-start="731" data-end="734" /> • Klíčem k úspěchu je spolupráce mezi architekty, developery, investory a veřejným sektorem</p>
</blockquote>
<p class="isSelectedEnd"><strong><span>Klimatická změna jako nový rámec stavebnictví</span></strong><br /><span></span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span>Konference, které se <strong>zúčastnilo téměř 300 odborníků</strong>, se nesla ve znamení tématu <strong>klimaticky odolné stavby pro udržitelnou budoucnost</strong>. Diskuse jasně ukázaly, že stavebnictví se musí <strong>adaptovat na nové podmínky</strong>. Rostoucí teploty, extrémní výkyvy počasí a změny ve srážkách nutí přehodnotit přístup k navrhování budov. Ty už dnes musí být připravovány <strong>s ohledem na budoucí vývoj</strong>, nikoliv pouze na současný stav.</span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-27241-1105-737-.jpg" alt="" title="" /></span></p>
<h6 class="isSelectedEnd"><span>Nick Tyler, ředitel│UCL PEARL</span></h6>
<p class="isSelectedEnd"><strong><span>Člověk a kvalita prostředí v centru pozornosti</span></strong><br /><span></span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span>Jedním z důležitých témat byla i <strong>kvalita vnitřního prostředí budov</strong> a jeho vliv na člověka. Architektura se tak posouvá od čistě technického řešení směrem k vytváření prostředí, které <strong>podporuje zdraví, komfort i celkovou pohodu uživatelů</strong>. Budovy se stávají prostorem, který musí reagovat nejen na klimatické podmínky, ale i na potřeby lidí, kteří v nich tráví většinu času.</span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-27242-1105-737-.jpg" alt="" title="" /></span></p>
<h6 class="isSelectedEnd"><span>Sean Kidney, CEO │ Climate Bonds Initiative</span></h6>
<p class="isSelectedEnd"><strong><span>Technologie, materiály a nové přístupy</span></strong><br /><span></span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span>Velký důraz byl kladen na <strong>využití moderních technologií</strong>,<strong> automatizace a energetického managementu</strong>. Klíčovou roli hrají také materiály a práce s celým <strong>životním cyklem budovy</strong>. Do popředí se dostává <strong>cirkulární ekonomika</strong> a využívání recyklovaných zdrojů. Obálka budovy, tedy fasáda a střecha, se zároveň stává zásadním prvkem ochrany proti extrémním klimatickým vlivům.</span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-27243-1105-737-.jpg" alt="" title="" /></span></p>
<h6 class="isSelectedEnd"><span>Moein Nodehi, </span>zakladatel<span>│</span>CEO Biotonomy</h6>
<p class="isSelectedEnd"><strong><span>Energetika a financování jako klíčové faktory</span></strong><br /><span></span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span>Budovy dnes tvoří významnou část emisí a spotřeby energie, a proto se řeší jejich <strong>energetická stabilita i nezávislost</strong>. Zásadní roli hraje také financování. Investoři stále více zohledňují <strong>klimatická rizika a požadují data</strong>, která potvrzují dlouhodobou udržitelnost projektů. Budovy, které se neadaptují, mohou v budoucnu ztrácet svou hodnotu.</span><br /><span></span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-27249-1105-622-.jpg" alt="" title="" /></span></p>
<h6 class="isSelectedEnd"><span>Štáb TV Architect</span></h6>
<p class="isSelectedEnd"><span>Konference Šetrné budovy 2026 potvrdila, že stavebnictví <strong>prochází zásadní proměnou</strong>. Klimatická odolnost se stává novým standardem a klíčovým faktorem pro návrh i realizaci budov. Budoucnost bude patřit projektům, které dokážou <strong>reagovat na změny klimatu</strong>, efektivně pracovat s energiemi i materiály a zároveň vytvářet kvalitní prostředí pro život. Klíčem k úspěchu bude spolupráce napříč celým oborem a <strong>schopnost reagovat na nové výzvy</strong> včas a systematicky.</span></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-s-architekty-banik-se-vrati-na-bazaly-stadion-nove-bazaly-bude-pro-ostravu-jednou-z-nejvyznamnejsich-staveb-poslednich-desetileti/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/zazemi-nove-lanovky-na-jested-dostava-konkretni-architektonickou-podobu/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/stahnete-si-vstupenku-zdarma-na-veletrh-for-interior-design-2026/]</p>]]></description>
      <category>Udržitelná architektura</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/klimaticka-odolnost-jako-novy-standard-stavebnictvi-odbornici-z-cr-i-ze-zahranici-predstavili-sve-vize-na-konferenci-setrne-budovy-2026/</guid>
      <pubDate>Fri, 27 Mar 2026 01:00:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-6163-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="504623"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Konference Šetrné budovy 2026 v Praze představí pohled světových lídrů na budoucnost stavebnictví]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/konference-setrne-budovy-2026-v-praze-predstavi-pohled-svetovych-lidru-na-budoucnost-stavebnictvi/</link>
      <description><![CDATA[<p data-start="510" data-end="950"></p>
<blockquote>
<h4>Shrnutí článku v bodech:</h4>
<p data-start="10" data-end="521" data-is-last-node="" data-is-only-node="">• Konference Šetrné budovy 2026 v Praze se uskuteční 18. března a zaměří se na klimaticky odolné a udržitelné stavby<br data-start="126" data-end="129" /> • Vystoupí významní mezinárodní odborníci na architekturu, finance, materiály i urbanismus<br data-start="219" data-end="222" /> • Program tvoří pět tematických bloků od návrhu budov přes energetiku až po legislativu a financování<br data-start="323" data-end="326" /> • Akce je určena profesionálům ze stavebnictví, developmentu, energetiky, financí i veřejné správy<br data-start="424" data-end="427" /> • Konference nabídne inspiraci, praktické informace i prostor pro networking a nové spolupráce</p>
</blockquote>
<h4 data-start="389" data-end="437">Mezinárodní experti a globální perspektiva</h4>
<p data-start="439" data-end="1188">Konference nabídne <strong>vystoupení výrazných osobností</strong> světového stavebnictví, urbanismu i udržitelného financování. Mezi řečníky se představí <strong>Nick Tyler</strong> z University College London, který se dlouhodobě zabývá vnímáním prostředí a jeho vlivem na design měst a infrastruktury. <strong>Moein Nodehi</strong>, zakladatel společnosti Biotonomy, přiblíží principy přírodou inspirované architektury a regenerativního designu. <strong>Sean Kidney</strong> z Climate Bonds Initiative nabídne pohled na roli financí v transformaci stavebnictví směrem k udržitelnosti. <strong>Pascal Eveillard</strong> ze skupiny Saint Gobain se zaměří na materiály, inovace a klimatickou odolnost stavebních výrobků. Program tak přinese komplexní mezinárodní perspektivu napříč obory a umožní sdílení zkušeností z praxe i výzkumu.</p>
<p>„<em>Program konference reflektuje aktuální výzvy klimatické změny, energetické nejistoty i rostoucích požadavků na reportování a udržitelné financování. Jubilejní desátý ročník má potvrdit pozici konference Šetrné budovy jako klíčové platformy pro setkání zástupců stavebnictví, developmentu, financí i veřejné správy</em>,“ říká <strong>Simona Kalvoda</strong>, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy, jež konferenci pořádá.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-27122-851-315-.png" alt="" title="" /></p>
<h4 data-start="952" data-end="1001">Pět klíčových témat současného stavebnictví</h4>
<p data-start="1002" data-end="1485">Program konference je rozdělen do <strong>pěti tematických bloků</strong>, které reflektují hlavní výzvy současnosti. Diskutovat se bude o <strong>navrhování a provozu budov</strong> odolných vůči dopadům klimatické změny, o <strong>využívání udržitelných materiálů</strong> a principech <strong>cirkulární ekonomiky</strong>, o energetické stabilitě a bezpečnosti, o <strong>modrozelené infrastruktuře</strong> i o <strong>legislativních a finančních nástrojích</strong> podporujících <strong>udržitelné projekty</strong>. Každý blok <strong>doplní panelová diskuse</strong> se zástupci veřejného i soukromého sektoru.</p>
<p data-start="1002" data-end="1485"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-27125-849-849-.png" alt="" title="" /></p>
<h4 data-start="1487" data-end="1535">Praktická inspirace pro odbornou veřejnost</h4>
<p data-start="1536" data-end="1926">Konference je <strong>určena profesionálům ze stavebnictví, architektury, developmentu, energetiky, financí i veřejné správy.</strong> Nabídne konkrétní příklady řešení, která již dnes pomáhají reagovat na klimatické změny a současně <strong>posilují konkurenceschopnost projektů.</strong> Vedle odborného programu poskytne také prostor pro <strong>navazování nových kontaktů</strong>, sdílení zkušeností a hledání partnerských příležitostí.</p>
<p data-start="1944" data-end="2381" data-is-last-node="" data-is-only-node="">Šetrné a klimaticky odolné budovy představují jednu z klíčových cest k udržitelné budoucnosti měst i celé společnosti. <strong>Konference Šetrné budovy 2026</strong> <strong>nabídne platformu pro diskusi, inspiraci i konkrétní odpovědi</strong> na otázky, které dnes zásadně ovlivňují podobu stavebnictví. Akce se koná pod záštitou významných institucí a podrobnosti včetně programu a <a href="https://www.setrnebudovy.cz/cs/vstupenky" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vstupenek</a> jsou dostupné na webu <a href="https://www.setrnebudovy.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">setrnebudovy.cz.</a></p>
<h3><strong>Vstupenky si můžete zakoupit <a href="https://www.setrnebudovy.cz/cs/vstupenky" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZDE</a></strong></h3>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/prehrivani-mest-a-problematicke-vsakovani-vody-developeri-odhaluji-reseni-v-diskuzi-u-jednoho-stolu/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-s-architekty-banik-se-vrati-na-bazaly-stadion-nove-bazaly-bude-pro-ostravu-jednou-z-nejvyznamnejsich-staveb-poslednich-desetileti/]</p>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/konference-setrne-budovy-2026-v-praze-predstavi-pohled-svetovych-lidru-na-budoucnost-stavebnictvi/</guid>
      <pubDate>Fri, 20 Feb 2026 01:00:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-6143-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="362895"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Přípravy Ostrava Towers Complex pokračují. Projekt nejvyšší budovy v Česku se technicky prověřuje]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/pripravy-ostrava-towers-complex-pokracuji-projekt-nejvyssi-budovy-v-cesku-se-technicky-proveruje/</link>
      <description><![CDATA[<p data-start="828" data-end="1253"></p>
<blockquote>
<h4 data-start="120" data-end="151"><strong data-start="123" data-end="151">Shrnutí článku v bodech:</strong></h4>
<p data-start="152" data-end="921">• Projekt Ostrava Towers Complex pokračuje v přípravné fázi v lokalitě Nová Karolina<br data-start="236" data-end="239" /> • Cílem projektu je vybudovat nejvyšší budovu v České republice s výškou 177 metrů<br data-start="321" data-end="324" /> • Součástí příprav jsou technické studie, simulace ve virtuálním větrném tunelu a geologický průzkum podloží<br data-start="432" data-end="435" /> • Komplex je tvořen dvěma věžemi s rozdílným využitím rezidenční a komerční funkcí<br data-start="517" data-end="520" /> • V parteru obou věží je plánována městská promenáda s obchody a službami<br data-start="593" data-end="596" /> • Architektonický návrh vzešel z mezinárodní soutěže a počítá s zapojením lokálních i zahraničních odborníků<br data-start="704" data-end="707" /> • Projekt je koordinován se statutárním městem Ostrava a zahrnuje také změny dopravního řešení v okolí Frýdlantských mostů<br data-start="829" data-end="832" /> • Zahájení stavby je plánováno na rok 2029, dokončení a uvedení do provozu do roku 2032</p>
</blockquote>
<h4 data-start="786" data-end="827">Technické studie a založení stavby</h4>
<p data-start="828" data-end="1253">Jedním z klíčových kroků příprav projektu jsou <strong>simulace ve virtuálním větrném tunelu</strong>, které analyzují působení <strong>dynamického zatížení větrem</strong> na výškové objekty. Výsledky těchto testů slouží jako <strong>podklad pro návrh nosných a základových konstrukcí</strong>. Založení stavby je v této lokalitě <strong>mimořádně náročné</strong>, a proto se návrh opírá také o <strong>detailní geologický průzkum</strong> a další odborné studie, které mapují složení podloží a jeho chování.</p>
<p data-start="828" data-end="1253"><em>„Pohybujeme se v území dotčeném hornickou činností, kde je založení stavby kvůli podloží extrémně náročné. Díky podrobnému geologickému průzkumu z roku 2022 a dalším odborným studiím však mají specialisté přesnou představu o složení podloží. Máme dokonale zmapovaný terén a nyní je úkolem nejen statiků všechny poznatky integrovat do bezpečného a funkčního návrhu základů,”</em><span> vysvětlil <strong>Tomáš Häring, partner a zakladatel RT TORAX Group.</strong></span></p>
<p data-start="828" data-end="1253"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26998-1082-618-.png" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="828" data-end="1253"><b>Vizualizace projektu Ostrava Towers, zdroj: architektonické studio Adept</b></h6>
<h4 data-start="1255" data-end="1289">Dvě věže s rozdílnou funkcí</h4>
<p data-start="1290" data-end="1700">Ostrava Towers Complex je koncipován jako <strong>dvojice výškových objektů s rozdílným využitím</strong>. Vyšší rezidenční věž má <strong>dosáhnout výšky 177 metrů</strong> a nabídnout <strong>bydlení ve výškové stavbě</strong> městského měřítka. Druhá věž je navržena jako <strong>komerční</strong> a počítá s kancelářskými prostory, kongresovými sály, hotelem s wellness zázemím i restaurací. Obě věže budou v parteru <strong>propojeny novou městskou promenádou</strong> s obchody a službami.</p>
<p data-start="1290" data-end="1700"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26995-1085-1671-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="828" data-end="1253"><b>Vizualizace projektu Ostrava Towers, zdroj: architektonické studio Adept</b></h6>
<h4 data-start="1702" data-end="1755">Architektonický koncept a spolupráce odborníků</h4>
<p data-start="1756" data-end="2133">Podoba komplexu vzešla z mezinárodní architektonické soutěže, kterou <strong>vyhrálo dánské studio ADEPT</strong>. Návrh navazuje na <strong>rozvoj širšího území Nové Karoliny</strong> a zapadá do koncepce moderní městské čtvrti. Na projektu se dále podílejí <strong>lokální architektonické a projekční týmy</strong> a řada <strong>specializovaných odborníků</strong>, kteří řeší statiku, speciální zakládání staveb i požární bezpečnost objektu.</p>
<p data-start="1756" data-end="2133"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26996-1077-606-.png" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="828" data-end="1253"><b>Vizualizace projektu Ostrava Towers, zdroj: architektonické studio Adept</b></h6>
<h4 data-start="2135" data-end="2174">Dopravní řešení a vazba na město</h4>
<p data-start="2175" data-end="2542">Součástí projektu je také nová dopravní koncepce v okolí Frýdlantských mostů. Počítá se s <strong>vedením části tranzitní dopravy pod zemí</strong>, což umožní <strong>vznik pěšího bulváru a cyklostezky na povrchu</strong>. Cílem je zklidnění dopravy a vytvoření kvalitnějšího veřejného prostoru. Příprava projektu probíhá v úzké spolupráci se statutárním městem Ostrava a jeho odbornými organizacemi.</p>
<p data-start="2559" data-end="2929">Ostrava Towers Complex představuje jeden z <strong>nejambicióznějších současných stavebních záměrů v České republice</strong>. Projekt kombinuje výškové bydlení, administrativní funkce, hotelové služby i veřejný prostor a klade důraz na technickou preciznost a urbanistickou integraci. Zahájení stavby je <strong>plánováno na rok 2029</strong>, dokončení a uvedení do provozu se předpokládá <strong>do roku 2032</strong>.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-plzni-zacina-rust-projekt-sisters-dve-vyskove-veze-promeni-tvar-mesta/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/mrakodrap-ostrava-towers-complex-bude-podle-navrhu-studia-adept/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/zazraky-moderni-architektury-jak-vznikaji-mrakodrapy/]</p>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/pripravy-ostrava-towers-complex-pokracuji-projekt-nejvyssi-budovy-v-cesku-se-technicky-proveruje/</guid>
      <pubDate>Fri, 09 Jan 2026 01:00:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-6113-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="356845"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Dřevostavby ve veřejném sektoru: jaké vlastnosti mají školy, úřady, zdravotní střediska apod. ze dřeva?]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/drevostavby-ve-verejnem-sektoru-jake-vlastnosti-maji-skoly-urady-zdravotni-strediska-apod-ze-dreva/</link>
      <description><![CDATA[<p data-start="1835" data-end="2205"></p>
<blockquote>
<h4 data-start="81" data-end="112"><strong data-start="84" data-end="112">Shrnutí článku v bodech:</strong></h4>
<p data-start="113" data-end="756">• Dřevo se stále častěji objevuje ve veřejných stavbách, včetně školních budov<br data-start="191" data-end="194" /> • Jeho přínosy zahrnují příjemné prostředí, akustiku, mikroklima a rychlost výstavby<br data-start="278" data-end="281" /> • Příkladem jsou dvě nové venkovní učebny v Rýmařově, kombinující dřevo, ocel a beton<br data-start="366" data-end="369" /> • Učebny nabízejí moderní zázemí pro výuku, jsou technicky dobře vybavené a zapadají do školního areálu<br data-start="472" data-end="475" /> • Projekt vznikl díky spolupráci města, školy a RD Rýmařov s podporou IROP<br data-start="549" data-end="552" /> • Dřevo se osvědčuje tam, kde je cílem spojení funkčnosti, estetiky a přirozeného materiálu<br data-start="643" data-end="646" /> • Článek otevírá otázku, zda by školy měly být častěji stavěny jako dřevostavby a kde to dává největší smysl</p>
</blockquote>
<h4 data-start="1484" data-end="1544">Dřevo jako moderní stavební materiál ve veřejném sektoru</h4>
<p data-start="1546" data-end="1833">Výběr dřeva pro veřejné stavby má několik důvodů, které se skloubily i v rýmařovském projektu. Dřevo <strong>přirozeně pracuje s okolním prostředím</strong>, vytváří měkkou akustiku, tlumí hluk a přispívá k příjemnému mikroklimatu. Pro školy, kde je důležité pohodlí i soustředění, jde o výraznou výhodu.</p>
<p data-start="1835" data-end="2205">Z konstrukčního hlediska <strong>nabízí dřevo rychlou montáž</strong> a snadnou úpravu detailů, což se odrazilo i na venkovních učebnách. Stavba <strong>kombinovala dřevo, ocel a beton</strong>, doplněná o zelené střechy a sportovní povrchy. Právě variabilita materiálu umožnila vznik prostoru, který je současný, ekologičtější a esteticky zapadá do školního areálu.</p>
<p data-start="1835" data-end="2205">„<em>Je to necelý rok, co jsme začali stavět, a dnes tu máme hotové dvě krásné učebny. Celý projekt stál téměř 35 milionů korun, z čehož 25 milionů pokryla dotace z programu IROP. Výsledek stojí za to – děti i učitelé získávají prostor, kde mohou trávit čas venku a učit se v příjemném prostředí,</em>“ uvedl <strong>starosta města Rýmařov</strong>.</p>
<p data-start="1835" data-end="2205"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26908-1105-737-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h4 data-start="2207" data-end="2262">Venkovní učebny jako příklad nové architektury škol</h4>
<p data-start="2264" data-end="2638">Projekt dvou učeben – na Jelínkově ulici a na ulici Národní – ukazuje, jak může město využít dřevostavbu ke <strong>zkvalitnění vzdělávací infrastruktury</strong>. Učebny vznikly během jediného roku a nabízejí prostor pro výuku, práci s technologiemi i odpočinek mezi hodinami. Součástí je moderní nábytek, technické vybavení i venkovní zóny, které rozšiřují tradiční pojetí školních tříd.</p>
<p data-start="2640" data-end="2972">Celý projekt vznikl díky <strong>dlouhodobé spolupráci města, vedení škol a projektantů</strong>. Dotace z programu IROP pokryla 25 milionů korun <strong>z celkových 35 milionů</strong>. Výstavbu <strong>realizovala společnost RD Rýmařov</strong>, jejíž tým skloubil různé materiály a technologie do funkčního a architektonicky soudržného celku.</p>
<p data-start="2640" data-end="2972"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26896-1105-737-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h4 data-start="2974" data-end="3020">Kde dřevo dává ve veřejných stavbách smysl</h4>
<p data-start="3022" data-end="3233">Rýmařovské učebny <strong>nejsou jen architektonickým řešením</strong>, ale také ukázkou širšího trendu. Dřevo se osvědčuje tam, kde má stavba působit přirozeně, být blízko komunitě a zároveň nabídnout kvalitní technické zázemí.</p>
<p data-start="3235" data-end="3289">Veřejné objekty založené na dřevostavbě mohou přinést:</p>
<ul data-start="3291" data-end="3578">
<li data-start="3291" data-end="3356">
<p data-start="3293" data-end="3356">příjemné prostředí pro uživatele (děti, studenty, veřejnost),</p>
</li>
<li data-start="3357" data-end="3414">
<p data-start="3359" data-end="3414">rychlou výstavbu s minimálním omezením provozu okolí,</p>
</li>
<li data-start="3415" data-end="3457">
<p data-start="3417" data-end="3457">ekologičtější přístup ke stavebnictví,</p>
</li>
<li data-start="3458" data-end="3530">
<p data-start="3460" data-end="3530">možnost kombinovat dřevo s ocelí, betonem a moderními technologiemi,</p>
</li>
<li data-start="3531" data-end="3578">
<p data-start="3533" data-end="3578">flexibilitu v designu i budoucích úpravách.</p>
</li>
</ul>
<p data-start="3580" data-end="3739">Rýmařovský projekt podtrhuje, že dřevo není jen materiál pro rodinné domy, ale i <strong>plnohodnotná volba pro veřejné stavby</strong>, které mají dlouhodobě <strong>sloužit komunitě.</strong></p>
<p data-start="3580" data-end="3739"><strong><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26895-1105-737-.jpg" alt="" title="" /></strong></p>
<p data-start="3760" data-end="4121">Moderní dřevostavby ukazují, že veřejné projekty mohou být <strong>funkční, estetické a zároveň šetrné k prostředí</strong>. Dvě nové venkovní učebny v Rýmařově představují příklad, jak spojit architekturu, přírodní materiál a technickou kvalitu do prostoru, který podporuje vzdělávání i vztah k místu. Projekt je ukázkou směru, kterým se mohou <strong>veřejné stavby v budoucnu ubírat.</strong></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/dila-architektu-a-designeru-dum-pod-vrbou-beton-svetlo-a-propojeni-s-krajinou/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/domov-pod-kridly-jestedu-spojuje-tradici-a-moderni-design/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-bazaly-ziskaly-svou-podobu-vitezny-navrh-z-barcelony-cti-historii-mista-i-prumyslovy-charakter-ostravy/]</p>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/drevostavby-ve-verejnem-sektoru-jake-vlastnosti-maji-skoly-urady-zdravotni-strediska-apod-ze-dreva/</guid>
      <pubDate>Fri, 19 Dec 2025 01:00:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-6107-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="603674"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Výsledky Grand Prix Architektů 2025: hlavní cenu získala kaple v obci Nesvačilka, za celoživotní dílo oceněn Martin Rajniš ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/vysledky-grand-prix-architektu-2025-hlavni-cenu-ziskala-kaple-v-moutnici-za-celozivotni-dilo-ocenen-martin-rajnis/</link>
      <description><![CDATA[<p data-start="797" data-end="1208"></p>
<blockquote>
<p data-start="797" data-end="1208"><strong data-start="202" data-end="230">Shrnutí článku v bodech:</strong></p>
<p data-start="797" data-end="1208">• Slavnostní vyhlášení Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2025 proběhlo 20. října v pražské Nové Spirále.<br data-start="356" data-end="359" /> • Hlavní cenu získal <strong data-start="380" data-end="402">Jan Říčný (RCNKSK)</strong> za projekt <strong data-start="414" data-end="444">Kaple Panny Marie Bolestné</strong>.<br data-start="445" data-end="448" /> • <strong data-start="450" data-end="478">Cenu za celoživotní dílo</strong> převzal <strong>Prof. Inf. arch.</strong> <strong data-start="487" data-end="504">Martin Rajniš</strong>, průkopník dřevěných konstrukcí a ekologického přístupu v architektuře.<br data-start="576" data-end="579" /> • Odborná <strong data-start="589" data-end="611">mezinárodní porota</strong> v čele s <strong data-start="621" data-end="638">Yamou Karimem</strong> (USA) hodnotila 155 přihlášených projektů.<br data-start="681" data-end="684" /> • Mezi oceněné patří mimo jiné projekty <strong data-start="724" data-end="737">AI Design</strong>, <strong data-start="739" data-end="783">Ladislav Lábus – Architektonický ateliér</strong>, <strong data-start="785" data-end="794">CASUA</strong>, <strong data-start="796" data-end="811">CISARSTUDIO, Ateliér YYYY</strong> nebo <strong data-start="817" data-end="837">Studio Primitive</strong>.<br data-start="838" data-end="841" /> • Porota udělila také šest čestných uznání, mimo jiné za Bellarii v Českém Krumlově nebo komunitní centrum Sklad_13 v Řevnicích.<br data-start="969" data-end="972" /> • Soutěž pořádá <strong data-start="988" data-end="1007">Obec architektů</strong> a patří k nejvýznamnějším architektonickým oceněním v České republice.</p>
</blockquote>
<h4 data-start="744" data-end="796">Oslava architektury a inspirace pro budoucnost</h4>
<p data-start="797" data-end="1208">Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu patří k nejvýznamnějším oceněním v české architektonické scéně. Letošní XXXII. ročník přilákal rekordních <strong data-start="956" data-end="985">155 přihlášených projektů</strong>, které ukázaly široké spektrum tvorby od veřejných budov přes interiéry až po krajinářské realizace. Soutěž se i letos stala místem, kde se setkávají různé generace architektů a názory na současnou podobu měst a krajiny.</p>
<p data-start="1210" data-end="1537">Porota ve složení <strong data-start="1228" data-end="1248">Yama Karim (USA)</strong> – předseda poroty a dlouholetý partner studia Daniela Libeskinda, <strong data-start="1315" data-end="1341">Ana Luengo (Španělsko)</strong>, <strong data-start="1343" data-end="1373">Špela Videčnik (Slovinsko)</strong>, <strong data-start="1375" data-end="1404">Andrea Bacová (Slovensko)</strong> a <strong data-start="1407" data-end="1443">Anna Svobodová (Česká republika)</strong> hodnotila přihlášené práce s důrazem na architektonickou kvalitu, funkčnost a udržitelnost.</p>
<h4 data-start="1544" data-end="1592">Hlavní cena pro Kapli Panny Marie Bolestné</h4>
<p data-start="1593" data-end="2076"><strong data-start="1593" data-end="1654">Grand Prix Architektů 2025 – Národní cenu za architekturu</strong> získal <strong data-start="1662" data-end="1675">Jan Říčný</strong> z ateliéru <strong data-start="1687" data-end="1697">RCNKSK</strong> za projekt <strong data-start="1709" data-end="1739">Kaple Panny Marie Bolestné</strong>. Porotu zaujala duchovní čistota, citlivé zasazení do krajiny a precizní práce s detailem i světlem.<br data-start="1840" data-end="1843" /> Vítěz si převzal tradiční <strong data-start="1869" data-end="1893">velkou modrou kostku</strong>, kterou navrhl sklářský umělec <strong data-start="1925" data-end="1949">Bohumil Eliáš starší</strong> a každoročně ručně vyrábí jeho syn <strong data-start="1985" data-end="2009">Bohumil Eliáš mladší</strong>. Každá kostka je originál a symbolizuje osobitost vítězných děl.</p>
<p data-start="1593" data-end="2076"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26778-1081-721-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="1593" data-end="2076">Kaple Panny Marie Bolestné, foto: <span>Ondřej Bouška; Jan Říčný</span></h6>
<h4 data-start="2083" data-end="2120">Celoživotní dílo: Martin Rajniš</h4>
<p data-start="2121" data-end="2438"><strong data-start="2121" data-end="2149">Cenu za celoživotní dílo</strong> a <strong data-start="2152" data-end="2178">velkou červenou kostku</strong> obdržel <strong data-start="2187" data-end="2221">prof. Ing. arch. Martin Rajniš</strong>, vizionář, který svými konstrukcemi z přírodních materiálů ovlivnil generace architektů i studentů. Rada Obce architektů ocenila jeho přínos k rozvoji české architektury, odvahu a schopnost inspirovat mladé tvůrce.</p>
<p><strong>Jan Vondrák, člen rady Obce architektů</strong>, partner ve studiu Mjölk architekti, k ocenění Martina Rajniše uvedl: „<em>K Martinovi jsme jezdili na chatu stavět podivuhodné konstrukce, které tehdy vyjadřovaly odpor k rigiditě stavebních úřadů a zároveň s nadhledem doplňovaly okolí chaty na Maxově. Scházela se tam spousta studentů, kteří dychtivě naslouchali Martinovým úvahám o světě, architektuře i životě. Přenášel na nás své nadšení i zarputilost buldočí povahy, která ale neseděla každému. A ejhle – z těch studentů vyrostla celá generace úspěšných mladých architektů. Sebevědomých a zapálených lidí, kteří milují život a nebojí se stát si za svými názory.“</em></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-martin-rajnis/]</p>
<h4 data-start="2445" data-end="2485">Ocenění v jednotlivých kategoriích</h4>
<p data-start="2487" data-end="2741"><strong data-start="2487" data-end="2514">Kategorie Šetrná stavba</strong><br data-start="2514" data-end="2517" /> <strong data-start="2517" data-end="2529">Projekt:</strong> Administrativní budova Arché<br data-start="2558" data-end="2561" /> <strong data-start="2561" data-end="2572">Autoři:</strong> Eva Jiřičná, Petr Vágner – ateliér <strong data-start="2608" data-end="2621">AI Design</strong><br data-start="2621" data-end="2624" /> <strong data-start="2624" data-end="2633">Cena:</strong> malá stříbrná kostka<br data-start="2654" data-end="2657" /> <a data-start="2657" data-end="2739" target="_blank" class="decorated-link" href="https://grandprix.grandprixarchitektu.cz/rocnik/2025/shortlist/1655" rel="noopener noreferrer">Projekt si můžete prohlédnout ZDE</a></p>
<p data-start="2487" data-end="2741"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26781-1066-1009-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="2487" data-end="2741">Administrativní budova Arché, foto: <span>Sekyra Group</span></h6>
<p data-start="2743" data-end="3079"><strong data-start="2743" data-end="2799">Kategorie Krajinářská architektura a zahradní tvorba</strong><br data-start="2799" data-end="2802" /> <strong data-start="2802" data-end="2814">Projekt:</strong> Park U Vody<br data-start="2826" data-end="2829" /> <strong data-start="2829" data-end="2840">Autoři:</strong> Tereza Rapsová, Alice Boušková, Martina Tománková, Marie McClellan, Marie Pourghasem, Tereza Lacigová – ateliér <strong data-start="2953" data-end="2961">YYYY</strong><br data-start="2961" data-end="2964" /> <strong data-start="2964" data-end="2973">Cena:</strong> malá zelená kostka<br data-start="2992" data-end="2995" /> <a data-start="2995" data-end="3077" target="_blank" class="decorated-link" href="https://grandprix.grandprixarchitektu.cz/rocnik/2025/shortlist/1633" rel="noopener noreferrer">Projekt si můžete prohlédnout ZDE</a></p>
<p data-start="2743" data-end="3079"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26782-1065-710-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="2743" data-end="3079">Park U Vody, foto: <span>Petra Šalapková, Tom Šrejber</span></h6>
<p data-start="3081" data-end="3318"><strong data-start="3081" data-end="3103">Kategorie Interiér</strong><br data-start="3103" data-end="3106" /> <strong data-start="3106" data-end="3118">Projekt:</strong> BLUERIOT | Kanceláře DEVERON<br data-start="3147" data-end="3150" /> <strong data-start="3150" data-end="3160">Autor:</strong> Ing. arch. Tomáš Císař – <strong data-start="3186" data-end="3201">CISARSTUDIO</strong><br data-start="3201" data-end="3204" /> <strong data-start="3204" data-end="3213">Cena:</strong> malá žlutá kostka<br data-start="3231" data-end="3234" /> <a data-start="3234" data-end="3316" target="_blank" class="decorated-link" href="https://grandprix.grandprixarchitektu.cz/rocnik/2025/shortlist/1435" rel="noopener noreferrer">Projekt si můžete prohlédnout ZDE</a></p>
<p data-start="3081" data-end="3318"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26783-1068-601-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="3081" data-end="3318">BLUERIOT | Kanceláře DEVERON, foto: <span>Alex Shoots Buildings</span></h6>
<p data-start="3320" data-end="3633"><strong data-start="3320" data-end="3408">Kategorie Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře</strong><br data-start="3408" data-end="3411" /> <strong data-start="3411" data-end="3423">Projekt:</strong> Rošťák<br data-start="3430" data-end="3433" /> <strong data-start="3433" data-end="3444">Autoři:</strong> Jan Tyrpekl, Adam Ulrich, Jaroslav Kejř, Jan Hyk – <strong data-start="3496" data-end="3516">Studio Primitive</strong><br data-start="3516" data-end="3519" /> <strong data-start="3519" data-end="3528">Cena:</strong> malá modrá kostka<br data-start="3546" data-end="3549" /> <a data-start="3549" data-end="3631" target="_blank" class="decorated-link" href="https://grandprix.grandprixarchitektu.cz/rocnik/2025/shortlist/1428" rel="noopener noreferrer">Projekt si můžete prohlédnout ZDE</a></p>
<p data-start="3320" data-end="3633"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26784-1069-713-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="3320" data-end="3633">Rošťák, foto:<span>Jakub Hrab</span></h6>
<p data-start="3635" data-end="3982"><strong data-start="3635" data-end="3660">Kategorie Rodinný dům</strong><br data-start="3660" data-end="3663" /> <strong data-start="3663" data-end="3675">Projekt:</strong> Bytový dům s galerií – Malá Strana, Praha 1<br data-start="3719" data-end="3722" /> <strong data-start="3722" data-end="3733">Autoři:</strong> prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Ing. arch. František Košař, Ing. arch. Lukáš Grasse – <strong data-start="3821" data-end="3865">Ladislav Lábus – Architektonický ateliér</strong><br data-start="3865" data-end="3868" /> <strong data-start="3868" data-end="3877">Cena:</strong> malá modrá kostka<br data-start="3895" data-end="3898" /> <a data-start="3898" data-end="3980" target="_blank" class="decorated-link" href="https://grandprix.grandprixarchitektu.cz/rocnik/2025/shortlist/1602" rel="noopener noreferrer">Projekt si můžete prohlédnout ZDE</a></p>
<p data-start="3635" data-end="3982"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26785-1072-715-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="3635" data-end="3982">Bytový dům s galerií – Malá Strana, Praha 1, foto: <span>Tomáš Souček</span></h6>
<p data-start="3984" data-end="4260"><strong data-start="3984" data-end="4010">Kategorie Rekonstrukce</strong><br data-start="4010" data-end="4013" /> <strong data-start="4013" data-end="4025">Projekt:</strong> Padel Powers Smíchov<br data-start="4046" data-end="4049" /> <strong data-start="4049" data-end="4060">Autoři:</strong> Ing. arch. Martin Štrouf, Ing. arch. Petr Portych – <strong data-start="4113" data-end="4143">Apostrof architekti s.r.o.</strong><br data-start="4143" data-end="4146" /> <strong data-start="4146" data-end="4155">Cena:</strong> malá modrá kostka<br data-start="4173" data-end="4176" /> <a data-start="4176" data-end="4258" target="_blank" class="decorated-link" href="https://grandprix.grandprixarchitektu.cz/rocnik/2025/shortlist/1540" rel="noopener noreferrer">Projekt si můžete prohlédnout ZDE</a></p>
<p data-start="3984" data-end="4260"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26786-1068-712-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="3984" data-end="4260">Padel Powers Smíchov, foto: <span>Martin Štrouf</span></h6>
<p data-start="4262" data-end="4573"><strong data-start="4262" data-end="4286">Kategorie Novostavba</strong><br data-start="4286" data-end="4289" /> <strong data-start="4289" data-end="4301">Projekt:</strong> Rezidence Starokošířská<br data-start="4325" data-end="4328" /> <strong data-start="4328" data-end="4339">Autoři:</strong> Ing. arch. Oleg Haman, Ing. arch. Adam Homola, Ing. arch. Petr Neuman, spolupráce: Ing. arch. Petr Marek – <strong data-start="4447" data-end="4456">CASUA</strong><br data-start="4456" data-end="4459" /> <strong data-start="4459" data-end="4468">Cena:</strong> malá modrá kostka<br data-start="4486" data-end="4489" /> <a data-start="4489" data-end="4571" target="_blank" class="decorated-link" href="https://grandprix.grandprixarchitektu.cz/rocnik/2025/shortlist/1614" rel="noopener noreferrer">Projekt si můžete prohlédnout ZDE</a></p>
<p data-start="4262" data-end="4573"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26787-1061-707-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="4262" data-end="4573">Rezidence Starokošířská, foto: <span>Jan Kolský</span></h6>
<h4 data-start="4580" data-end="4606">Čestná uznání poroty</h4>
<p data-start="4607" data-end="4686">Porota udělila také šest čestných uznání za výjimečné architektonické počiny:</p>
<ol data-start="4688" data-end="5071">
<li data-start="4688" data-end="4776">
<p data-start="4691" data-end="4776"><strong data-start="4691" data-end="4733">Bellarie v zahradě zámku Český Krumlov</strong> – Ateliér Domus, MH arch. Miloslav Hanzl</p>
</li>
<li data-start="4777" data-end="4821">
<p data-start="4780" data-end="4821"><strong data-start="4780" data-end="4803">Usedlost na Slapech</strong> – Ateliér edit!</p>
</li>
<li data-start="4822" data-end="4877">
<p data-start="4825" data-end="4877"><strong data-start="4825" data-end="4861">Rekonstrukce chalupy Borová Lada</strong> – Studio Plyš</p>
</li>
<li data-start="4878" data-end="4924">
<p data-start="4881" data-end="4924"><strong data-start="4881" data-end="4907">Základní škola Duhovka</strong> – Ateliér ra15</p>
</li>
<li data-start="4925" data-end="5003">
<p data-start="4928" data-end="5003"><strong data-start="4928" data-end="4970">Komunitní centrum Sklad_13 v Řevnicích</strong> – Sodomka*Sodomková Architekti</p>
</li>
<li data-start="5004" data-end="5071">
<p data-start="5007" data-end="5071"><strong data-start="5007" data-end="5045">Rekonstrukce objektu DOV fa Leemon</strong> – Kamil Mrva Architects</p>
</li>
</ol>
<h4 data-start="5078" data-end="5093">O soutěži</h4>
<p data-start="5094" data-end="5379">Grand Prix Architektů pořádá <strong data-start="5123" data-end="5142">Obec architektů</strong> od roku 1993. Každoroční pětici porotců tvoří čtyři zahraniční odborníci a jeden český architekt. Soutěž se <strong>dlouhodobě těší mezinárodní prestiži</strong> a porotci se mohou účastnit pouze jednou za život, což zvyšuje její exkluzivitu i renomé.</p>
<p><strong>Předseda Obce architektů Oleg Haman k XXXII. ročníku GPA</strong> – Národní ceny za architekturu uvedl: <em>„V letošním roce máme poprvé v porotě 4 ženy a 1 muže. Tím bylo jasně dáno, kdo bude předsedou. Ženy jsou v posuzování pečlivější a výsledek tomu odpovídá. Porota neměla jednoduchou roli, protože všechny finální projekty byly na velmi vysoké úrovni. Jsem rád, že se porota na vítězi tentokrát jednomyslně shodla. Soutěž  se stává celosvětově prestižní, protože můžete porotovat pouze jedenkrát za život, a porotci se začínají sami hlásit.“</em></p>
<h4 data-start="5625" data-end="5666">Architektura, která inspiruje</h4>
<p data-start="5667" data-end="5915">Grand Prix Architektů každoročně ukazuje, jak silný a rozmanitý je současný český architektonický svět. Letošní oceněné projekty dokazují, že kvalitní <strong>architektura může být zároveň citlivá, inovativní i odpovědná vůči prostředí</strong>, ve kterém vzniká.</p>
<p data-start="5667" data-end="5915">[https://www.tvarchitect.com/clanek/grand-prix-architektu-2025-uzavrela-registrace-do-souteze-se-prihlasilo-155-projektu/]</p>]]></description>
      <category>Architekti</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/vysledky-grand-prix-architektu-2025-hlavni-cenu-ziskala-kaple-v-moutnici-za-celozivotni-dilo-ocenen-martin-rajnis/</guid>
      <pubDate>Tue, 21 Oct 2025 01:00:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-6091-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="174236"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Zasklení jako součást architektury: Proč má smysl řešit balkony už ve fázi projektu]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/zaskleni-jako-soucast-architektury-proc-ma-smysl-resit-balkony-uz-ve-fazi-projektu/</link>
      <description><![CDATA[<p data-start="928" data-end="1432"></p>
<blockquote>
<h4 data-start="91" data-end="125"><strong data-start="95" data-end="123">Shrnutí článku v bodech:</strong></h4>
<p data-start="126" data-end="705">• Showroom Lumon nabízí reálné ukázky zasklení, zábradlí i stínicích systémů pro architekty a projektanty<br data-start="231" data-end="234" /> • Největší výhody přináší včasné zapracování systému do projektové dokumentace<br data-start="312" data-end="315" /> • Firma poskytuje technickou podporu včetně DWG a BIM výkresů<br data-start="376" data-end="379" /> • Produkty mají vysokou životnost, kvalitní design a více než 100 barevných variant<br data-start="462" data-end="465" /> • Zasklení zlepšuje energetickou efektivitu až o 40 % a prodlužuje životnost balkonů<br data-start="549" data-end="552" /> • Systémy jsou udržitelné a splňují mezinárodní ekologické certifikace<br data-start="622" data-end="625" data-is-only-node="" /> • Skleněné prvky lze navrhovat až do výšky 3 metrů</p>
</blockquote>
<h4 data-start="864" data-end="927">Showroom jako místo pro inspiraci i technickou konzultaci</h4>
<p data-start="928" data-end="1432">Architekti a projektanti si mohou v <strong>showroomu prohlédnout</strong> všechny varianty produktů a to od z<strong>ábradlí přes různé typy zasklení až po pergoly a stínicí systémy</strong>. Vše je zde <strong>prezentováno v reálné velikosti</strong> a včetně detailů uchycení, což umožňuje pochopit technologii a zapracovat ji přímo do projektové dokumentace. Ukázky zahrnují také <strong>profilové řešení rohů</strong>, zapuštěné <strong>spodní profily</strong> pro bezbariérový přechod nebo systém horního stavitelného profilu, který umožňuje flexibilní montáž i při nerovnostech stavby.</p>
<h4 data-start="1439" data-end="1470">Výhody včasného plánování</h4>
<p data-start="1471" data-end="1917">Zasklení je ideální řešit už v <strong>rané fázi návrhu</strong>. Pokud se tak nestane, může během realizace dojít ke komplikacím s návazností konstrukcí a technických detailů. Když je však systém zasklení navržen souběžně s projektovou dokumentací, stavba probíhá plynuleji a celý proces je přehlednější. Lumon navíc spolupracuje s <strong>projektanty od samotného začátku. </strong>Poskytuje výpočty, připravuje výkresy v DWG nebo BIM formátech a pomáhá s <strong>designovou integrací</strong>.</p>
<p data-start="1471" data-end="1917"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26582-1053-590-.png" alt="" title="" /></p>
<h4 data-start="1924" data-end="1957">Design, kvalita a životnost</h4>
<p data-start="1958" data-end="2259">Produkty Lumon jsou navrženy tak, aby <strong>ladily s architekturou budovy</strong>. Firma nabízí přes <strong>100 odstínů profilů</strong> i různé úpravy skel včetně pískování nebo sítotisku. Důkazem vysoké životnosti je například realizace ve <strong>finském městě Kouvola</strong>, kde bezrámové zasklení funguje bez větších zásahů <strong>více než 35 let.</strong></p>
<h4 data-start="2266" data-end="2309">Udržitelnost a energetická efektivita</h4>
<p data-start="2310" data-end="2781">Systémy Lumon jsou z <strong>95 % vyrobeny z recyklovatelných materiálů</strong> a při výrobě se aktivně využívají recykláty. Produkty mají <strong>certifikaci EPD</strong> (Environmental Product Declaration), což developerům usnadňuje <strong>získání bodového ohodnocení</strong> v rámci certifikací budov jako LEED nebo BREEAM. Studie ukazují, že vhodně navržené zasklení může <strong>snížit energetickou náročnost</strong> sousedících místností až o 40 %. Kromě toho <strong>chrání vnitřní konstrukce balkonů</strong>, a prodlužuje tak jejich životnost.</p>
<p data-start="2310" data-end="2781"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26583-1055-591-.png" alt="" title="" /></p>
<h4 data-start="2788" data-end="2831">Rozměrové možnosti a technické limity</h4>
<p data-start="2832" data-end="3076">Zasklení Lumon je možné <strong>navrhnout ve velkém rozsahu</strong>. Jednotlivé skleněné prvky mají své limity dané statickými výpočty, ale běžná maximální výška jednoho prvku <strong>může dosahovat až 3 metrů</strong>. To otevírá nové možnosti i pro větší a atypické projekty.</p>
<p data-start="2832" data-end="3076">Zasklený balkon je dnes <strong>více než jen praktická nástavba</strong>. V dobře navrženém systému plní funkci prodloužení obytného prostoru, <strong>zvyšuje energetickou efektivitu</strong> budovy a podtrhuje její <strong>architektonický charakter</strong>. Díky technickému zázemí a podpoře ze strany výrobce je možné tyto systémy efektivně zapracovat už od <strong>samotného návrhu stavby.</strong></p>
<h3><strong>Více se dozvíte v naší reportáži výše.</strong></h3>
<h3><strong>KONTAKT: <a href="https://lumon.com/cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">www.lumon.com</a></strong></h3>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/zaskleni-jako-soucast-architektury-proc-ma-smysl-resit-balkony-uz-ve-fazi-projektu/</guid>
      <pubDate>Mon, 01 Sep 2025 01:00:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-6045-1200-630-.png" type="image/png" length="3038298"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Zasklené balkony v novostavbách: jak probíhá realizace krok za krokem]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/zasklene-balkony-v-novostavbach-jak-probiha-realizace-krok-za-krokem/</link>
      <description><![CDATA[<p data-start="765" data-end="1269"></p>
<blockquote>
<h4 data-start="60" data-end="94"><strong data-start="64" data-end="92">Shrnutí článku v bodech:</strong></h4>
<p data-start="95" data-end="587">• V reportáži sledujeme realizaci zasklení lodžií u moderní novostavby<br data-start="165" data-end="168" /> • Projekt řešil ostré úhly a nevycentrované madlo ( vše přizpůsobeno na míru )<br data-start="244" data-end="247" /> • Díky předsazenému zábradlí se zvětšila hloubka lodžií o cca 10 cm<br data-start="314" data-end="317" /> • Obyvatelé získali snížení hluku až o 30 dB, více soukromí i delší využití balkonu<br data-start="400" data-end="403" data-is-only-node="" /> • Zasklení přináší energetické úspory až 15–20 %<br data-start="451" data-end="454" /> • Spolupráce s výrobcem probíhala už ve fázi projektové přípravy<br data-start="518" data-end="521" /> • Výsledek je technicky čistý, estetický a komfortní pro obyvatele</p>
</blockquote>
<h4 data-start="727" data-end="764">Technické výzvy a jejich řešení</h4>
<p data-start="765" data-end="1269">V konkrétní realizaci šlo o novostavbu s předsazeným zábradlím. A zatímco zábradlí nevyžadovalo neobvyklé řešení, zasklení přineslo dvě zásadní výzvy. První z nich byly <strong>ostré úhly v rozích</strong> některých lodžií. Ty si vyžádaly <strong>úpravu standardního systému</strong> a technickou konzultaci s výrobou. Výsledkem je <strong>plně funkční a bezpečné otevírání</strong> i v těchto náročných místech. Druhou komplikací bylo nevycentrované balkonové madlo vůči hraně podesty. To Lumon <strong>vyřešil osvědčeným systémem</strong> prodlouženého horního profilu.</p>
<p data-start="765" data-end="1269"><img src="https://www.tvbydleni.cz/photo-pg-17418-1106-620-.png" alt="" title="" /></p>
<h4 data-start="1276" data-end="1302">Výhody pro obyvatele</h4>
<p data-start="1303" data-end="1663">Díky zasklení získali obyvatelé nejen více využitelného prostoru, ale také <strong>znatelné snížení hluku</strong> z přilehlé silnice a to <strong>až o 30 decibelů</strong>. Zasklené lodžie zároveň brání pronikání prachu a<strong> prodlužují dobu</strong>, kdy lze balkon využívat během roku. Komfortní je i <strong>snadná údržba a větší soukromí</strong>. Navíc se zvýšila hloubka lodžie zhruba o 10 cm díky předsazenému zábradlí.</p>
<h4 data-start="1670" data-end="1705">Energetická úspora jako bonus</h4>
<p data-start="1706" data-end="1998">Vedle akustických a hygienických výhod přináší zasklení také <strong>energetické benefity</strong>. Podle studií může v místnostech za zasklenou lodžií klesnout <strong>spotřeba energie až o 40 %</strong>. V českých podmínkách se běžně <strong>dosahuje úspor mezi 15–20 %</strong>, což při rostoucích cenách energií <strong>rozhodně není zanedbatelné.</strong></p>
<p data-start="1706" data-end="1998"><strong><img src="https://www.tvbydleni.cz/photo-pg-17417-1099-616-.png" alt="" title="" /></strong></p>
<h4 data-start="2005" data-end="2046">Spolupráce s developerem od začátku</h4>
<p data-start="2047" data-end="2392">V tomto konkrétním projektu byla firma<a href="https://lumon.com/cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> Lumon</a> přizvána ke spolupráci už ve <strong>fázi projektové přípravy</strong>. Díky tomu bylo možné vše <strong>přizpůsobit ještě před výstavbou</strong>, čímž se eliminovaly komplikace a urychlila se následná montáž. Projektový tým developera měl jasně připravené podklady, což je podle zástupce Lumonu<strong> ideální přístup i pro budoucí stavby</strong>.</p>
<p data-start="2411" data-end="2765">Realizace zasklených lodžií v novostavbě ukazuje, že kvalitní příprava, spolupráce s výrobcem a vhodně zvolený systém <strong>vedou k funkčnímu, estetickému a technicky bezchybnému výsledku.</strong> Pro developery i architekty je klíčové <strong>zapracovat zasklení už do projektové dokumentace</strong>. Pro samotné obyvatele jde o dlouhodobou investici do pohodlí a efektivity bydlení.</p>
<h3><strong>Více se dozvíte v naší reportáži výše.</strong></h3>
<h3><strong>KONTAKT: <a href="https://lumon.com/cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">www.lumon.cz</a></strong></h3>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/zasklene-balkony-v-novostavbach-jak-probiha-realizace-krok-za-krokem/</guid>
      <pubDate>Mon, 01 Sep 2025 01:00:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-6063-1200-630-.png" type="image/png" length="2294310"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Kdo získá titul Architekt roku 2025? Finalisté jsou odhaleni]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/kdo-ziska-titul-architekt-roku-2025-finaliste-jsou-odhaleni/</link>
      <description><![CDATA[<p data-start="533" data-end="930"></p>
<blockquote>
<h4 data-start="2902" data-end="2932">Shrnutí článku v bodech:</h4>
<p data-start="2933" data-end="3372">• Pět finalistů ceny Architekt roku 2025 představují Atelier 111 architekti, Marek a Štěpán Chalupovi, David Kraus, ateliér Sporadical a Jan Šépka.<br data-start="3080" data-end="3083" /> • Porota ocenila jejich dlouhodobý přínos, kvalitu práce a profesní integritu.<br data-start="3161" data-end="3164" /> • Soutěž oceňuje výrazné počiny z posledních pěti let, nikoli celoživotní díla.<br data-start="3243" data-end="3246" /> • Slavnostní vyhlášení proběhne 15. září 2025 v pražském CAMPu.<br data-start="3309" data-end="3312" /> • Uděleno bude i čestné uznání a cena Architekt obci 2025.</p>
</blockquote>
<h4 data-start="505" data-end="532">Atelier 111 architekti</h4>
<p data-start="533" data-end="930">Barbora a Jiří Weinzettlovi se svým týmem dlouhodobě <strong>zaujímají citlivým přístupem k rekonstrukcím i novostavbám</strong> menšího měřítka. Do povědomí se zapsali projekty rodinných domů v Trhových Svinech a Jinonicích či archetypální chatou u rybníka na Vysočině. Jejich práce je oceňována pro cit k prostředí, detail i historickým souvislostem. Pozornost vzbudila i průsvitná hmota dílen Opatov u Svitav.</p>
<p data-start="533" data-end="930"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26598-1061-739-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="533" data-end="930">Dům Na Kozině od Ateliéru 111 architekti</h6>
<h4 data-start="932" data-end="961">Marek a Štěpán Chalupovi</h4>
<p data-start="962" data-end="1345">Bratři Chalupovi patří už <strong>od 90. let mezi stálice české architektury</strong>. Jejich rukopis se vyznačuje sofistikovaným minimalismem a důrazem na detail. Mezi ikonické realizace patří <strong>vestibul stanice metra Kolbenova</strong>, hotel Metropol na Národní třídě, pavilon ČR na EXPO 2000 nebo sídlo banky ČSOB. V soutěžích sbírají úspěchy dodnes a své zkušenosti <strong>předávají také studentům architektury.</strong></p>
<p data-start="962" data-end="1345"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26604-1065-753-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="962" data-end="1345">stanice metra Kolbenova</h6>
<h4 data-start="1347" data-end="1363">David Kraus</h4>
<p data-start="1364" data-end="1741">Architekt, pedagog, výtvarník a publicista, který se hlásí k principům „české cesty“ – jednoduchosti, pravdivosti a úzkému vztahu k místu. Je autorem oceňované betonárky ve<strong> Strančicích, mateřské školy Větrník v Říčanech nebo domova důchodců v Novém Bydžově</strong>. David Kraus odmítá módní efekty a pracuje s materiálovou poctivostí, čímž si vydobyl respekt u odborné i laické veřejnosti.</p>
<p data-start="1364" data-end="1741"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26600-1065-798-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="1364" data-end="1741">mateřská škola Větrník </h6>
<h4 data-start="1743" data-end="1758">Sporadical</h4>
<p data-start="1759" data-end="2102">Ateliér vedený Alešem Kubalíkem, Josefem Kociánem a Veronikou Sávovou se od malých projektů <strong>postupně propracoval k větším stavbám a urbanismu</strong>. Jejich práce se vyznačuje empatií a vysokou kvalitou provedení napříč typologiemi. Zaujala například <strong>sportovní hala v Dolních Břežanech</strong>, mateřská škola v Humpolci či Brána do Borského parku v Plzni.</p>
<p data-start="1759" data-end="2102"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26602-1066-711-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="1759" data-end="2102">sportovní hala v Dolních Břežanech</h6>
<h4 data-start="2104" data-end="2118" style="text-align: left;">Jan Šépka</h4>
<p data-start="2119" data-end="2524">Nepřehlédnutelná <strong>osobnost české architektury</strong>, známá originálními koncepty a odvážným využitím materiálů. V poslední době poutá pozornost především dostavbou <strong>Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích</strong>. Do jeho portfolia patří také <strong>vila Hermína s růžovou fasádou, dům v ocelovém korzetu</strong> či dlouho diskutovaný návrh Středoevropského fóra Olomouc. Své zkušenosti předává studentům na českých univerzitách.</p>
<p data-start="2119" data-end="2524"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26605-1057-594-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="2119" data-end="2524"><strong>dům v ocelovém korzetu</strong></h6>
<p data-start="2542" data-end="2895">Soutěž <strong>Architekt roku</strong>, pořádaná společností ABF, upozorňuje na význam architektury pro rozvoj společnosti a kvalitu prostředí, ve kterém žijeme. Letošní ročník kromě hlavní ceny přinese také <strong>čestné uznání a ocenění Architekt obci 2025</strong>, jež zdůrazňuje spolupráci architektů s místní samosprávou. Výsledky budou <strong>vyhlášeny 15. září 2025 v pražském CAMPu.</strong></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/architekti-navrhli-pet-variant-noveho-dalnicniho-mostu-pres-vltavu-v-praze/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-budoucnost-zamku-zelena-hora-pod-novymi-investory/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-kontrolni-stanoviste-prazskeho-hradu-maji-sveho-autora-vitezny-navrh-prinasi-citlive-reseni-pro-pamatkove-chranene-prostredi/]</p>]]></description>
      <category>Architekti</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/kdo-ziska-titul-architekt-roku-2025-finaliste-jsou-odhaleni/</guid>
      <pubDate>Fri, 22 Aug 2025 01:00:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-6051-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="105800"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Sklárna Elias Palme slaví 120 let. Secesní klenot v Kamenickém Šenově má novou šanci]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/sklarna-elias-palme-slavi-120-let-secesni-klenot-v-kamenickem-senove-ma-novou-sanci/</link>
      <description><![CDATA[<h4>Kde kdysi zářily lustry pro svět</h4>
<p data-start="899" data-end="1295">Sklárna Elias Palme, <strong>založená v roce 1849</strong>, se stala <strong>legendou ve výrobě lustrů a svítidel</strong>. V období své největší slávy exportovala do celého světa a její lustry zdobily palác <strong>tureckého sultána</strong>, operu La Scala v Miláně, nebo královskou operu v Římě. Kamenický Šenov díky sklářskému průmyslu nesl přezdívku Malá Paříž a firma Elias Palme sehrála <strong>klíčovou roli v jeho rozkvětu</strong>.</p>
<p data-start="1297" data-end="1670">Budova sklárny z roku 1905 se secesním průčelím od <strong>architekta Adolfa Richtera</strong> byla nejen místem výroby, ale také reprezentativním prostorem, kde si zákazníci mohli prohlédnout <strong>výjimečné lustry na vlastní oči</strong>. Palmeho rodina se zároveň aktivně <strong>podílela na kulturním a společenském životě města</strong>. Zakládala muzea, divadla a stavěla domy pro zaměstnance s výhledem na továrnu.</p>
<p data-start="1297" data-end="1670"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26439-1041-683-.jpg" alt="" title="" /></p>
<blockquote>
<h4 data-start="1677" data-end="1706">Redakce TV Architect byla u toho</h4>
<p data-start="1707" data-end="2118">O zchátralém areálu jsme na webu <strong>TV Architect informovali</strong> již dříve v rámci pořadu <strong>„Chátrající skvosty“</strong>. V reportáži z roku 2021 jsme navštívili místo spolu s <strong>architektkou Terezou Šváchovou</strong>, tehdejší studentkou, která <strong>vytvořila</strong> pro Eliášku <strong>diplomovou práci.</strong> Její vize na přeměnu objektu v komunitní centrum se sklářským muzeem, kavárnou a ateliéry pro rekonstrukci svítidel se stala inspirací pro dnešní obnovu.</p>
<p data-start="1707" data-end="2118">[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-6-dil-sklarna-elias-palme/]</p>
</blockquote>
<h4 data-start="2125" data-end="2172">Nadační fond Eliáška: nová energie a vize</h4>
<p data-start="2173" data-end="2538">Po letech nezájmu a komplikované majetkoprávní situace se <strong>v roce 2025 chopil iniciativy Nadační fond Eliáška</strong>, vedený mimo jiné sklářským patriotem Peterem Rathem a architektkou Terezou Šváchovou. Fond areál odkoupil a <strong>plánuje jeho komplexní revitalizaci</strong>. V budoucnu by měl sloužit jako živé kulturní a <strong>vzdělávací centrum se zaměřením na sklo</strong>, lustry a architekturu.</p>
<p data-start="2540" data-end="2779">Plány zahrnují <strong>otevřený prostor pro veřejnost i odborníky</strong>, místo pro výstavy, workshopy, badatelnu, ale také kavárnu či prostory pro studenty sklářských škol. Projekt navazuje na hluboké kořeny města a zároveň míří k mezinárodnímu významu.</p>
<p data-start="2540" data-end="2779"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26442-1030-687-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="2540" data-end="2779">Nadační fond Eliáška, foto Filip Švácha</h6>
<h4 data-start="2786" data-end="2815">Podpora z kraje i města</h4>
<p data-start="2816" data-end="3208">Na obnově se chce fond spojit s partnery z veřejné i soukromé sféry. Iniciativu podpořil Liberecký kraj, město Kamenický Šenov i místní instituce včetně Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské. Podle hejtmana Martina Půty má Eliáška potenciál stát se <strong>důležitým kulturním a turistickým bodem Křišťálového údolí</strong>. Přislíbena je i pomoc s financováním a hledáním udržitelného provozního modelu.</p>
<p data-start="2816" data-end="3208"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26438-1041-694-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h6 data-start="2816" data-end="3208"><strong>Aktuální stav budovy, foto: Filip Švácha</strong></h6>
<p data-start="3227" data-end="3529">Eliáška má před sebou <strong>náročnou, ale nadějnou cestu</strong>. Z místa, které roky symbolizovalo úpadek, by se opět mohl stát důstojný <strong>reprezentant českého sklářství.</strong> Pokud se vše podaří, Kamenický Šenov znovu zazáří jako centrum světelné krásy a lustry z Eliášky se možná opět stanou symbolem světové elegance.</p>
<p>Za <strong>Nadačním fondem Eliáška stojí</strong>: Peter Rath, Lukáš Polák, Barbora Masařová, Tereza Šváchová, Petra Matelová a Ondřej Plánička.</p>
<h3><a href="https://www.tvarchitect.com/channel/chatrajici-skvosty/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podívejte se také na další díly pořadu Chátrající skvosty ZDE.</a></h3>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/sklarna-elias-palme-slavi-120-let-secesni-klenot-v-kamenickem-senove-ma-novou-sanci/</guid>
      <pubDate>Wed, 09 Jul 2025 01:00:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-6013-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="848063"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[V Česku vzniká první stavba využívající inovativní materiál mycelium]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-cesku-vznika-prvni-stavba-vyuzivajici-inovativni-material-mycelium/</link>
      <description><![CDATA[<p>Projekt Samorost ukazuje, že mycelium má potenciál stát se významným udržitelným stavebním materiálem. Vlastnosti, jako je hořlavost a pevnost, se přibližují běžně využívaným stavebním materiálům. Cílem autorů projektu je rozšířit povědomí o možnostech využití hub ve stavebnictví mezi širší veřejností, včetně akademické obce a potenciálních investorů. Spolek Mymo, který sdružuje odborníky z výzkumu a praxe, se zaměřuje na položení základů pro myceliovou architekturu v České republice, s podporou expertů z Fakulty architektury ČVUT a firmy Mykilio.</p>
<p><em>„Od představení domu SAMOROST veřejnosti si slibujeme zvýšení zájmu ze strany akademiků a také potenciálních investorů, kteří by mykokompozit pomohli zavést do průmyslové výroby, a podpořili tak udržitelnost ve stavebnictví,“</em> říká <strong>Libor Vošický, předseda představenstva Buřinky</strong>, která projekt financuje.</p>
<p>První fáze výroby zahrnovala zhotovení dřevěné konstrukce pro první modul a vložení myceliových desek, které v interiéru budou plnit funkci zvukové izolace, zatímco na vnější straně dřevěných překližek poskytnou tepelnou izolaci. Základ pro podlahovou část je rovněž hotový, a další fáze budou zahrnovat dokončení izolačních obkladů, hydroizolaci, výrobu centrální části a druhého modulu, upevnění šindelů a přípravu interiéru. Energetické potřeby Samorostu budou pokryty dvěma fotovoltaickými panely.</p>
<p>Mycelium, tvořené komplexní sítí vláken typických pro houby a některé bakterie, je klíčovým materiálem v tomto projektu. V myceliových deskách není podhoubí živé, což zamezuje jeho dalšímu šíření a zabraňuje množení mikroorganismů. Výroba mycelia vyžaduje čisté prostředí, které nemusí být laboratorní, ale nelze jej vyrábět v běžné dílně. Proces růstu houby trvá přibližně tři týdny až měsíc, a při výrobě je nutné používat ochranné pomůcky, jako jsou rukavice a roušky.</p>
<p>Kombinace mycelia a dřeva činí stavbu plně ekologickou a udržitelnou. Výroba je bezodpadová a materiál lze recyklovat. Mycelium je samonosné, což znamená, že do něj nelze přímo instalovat interiérové prvky, které se připevňují na dřevěné části konstrukce. Krátkodobý kontakt s vodou myceliovým deskám neškodí, ale dlouhodobé vystavení vlhkosti by mohlo mít negativní dopad, podobně jako u jiných přírodních materiálů.</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/podhoubi-je-inovativni-material-budoucnosti-vyuziva-se-pro-bytovy-design-i-stavitelstvi/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-cesku-vznika-prvni-stavba-vyuzivajici-inovativni-material-mycelium/</guid>
      <pubDate>Sat, 10 Aug 2024 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5754-1200-630-.png" type="image/png" length="652400"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Univerzitní centrum energeticky efektivních budov rozšiřuje své aktivity: Nové týmy Cirkulárního stavebnictví a Moderní energetiky]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/univerzitni-centrum-energeticky-efektivnich-budov-rozsiruje-sve-aktivity-nove-tymy-cirkularniho-stavebnictvi-a-moderni-energetiky/</link>
      <description><![CDATA[<h4>Cirkulární stavebnictví: Nová éra v udržitelnosti</h4>
<p>Tým Cirkulární stavebnictví se zaměřuje na revoluční přístup v oblasti architektury a stavebnictví. Jeho hlavním cílem je minimalizace odpadu a efektivní využívání materiálů. Tento tým vytváří nové postupy a technologie pro recyklaci stavebních materiálů a vyvíjí strategie, jak předcházet vzniku odpadu již při navrhování budov. „Pracujeme na inovativních předdemoličních auditech, posuzujeme environmentální dopady a podporujeme cirkulární design,“ vysvětluje Ing. Jan Pešta, vedoucí týmu. Členové týmu také vedou kurzy a vytvářejí normy, které mají za cíl podporovat recyklaci a využívání druhotných surovin v stavebnictví.</p>
<h4>Moderní energetika: Inteligentní a flexibilní energetické systémy</h4>
<p>Druhý nově vytvořený tým, Moderní energetika, se specializuje na vývoj pokročilých energetických systémů budov. Tento tým se věnuje numerickému modelování a analýze interakce budov s energetickými sítěmi, včetně predikčních služeb a optimalizace energetických systémů pomocí simulací, strojového učení a umělé inteligence. „Naším cílem je vytvořit efektivní a flexibilní energetické systémy, které budou reagovat na měnící se potřeby a podmínky,“ říká Ing. Vojtěch Zavřel, Ph.D., vedoucí týmu. Tým rovněž zkoumá komunitní energetická řešení a dopady nových obchodních modelů na spotřebu energie.</p>
<h4>Udržitelnost a inovace v srdci UCEEB</h4>
<p>UCEEB, jako samostatný výzkumný ústav ČVUT, se dlouhodobě zasazuje o přenos inovací z výzkumu do praktických aplikací. S více než 174 odborníky a rozmanitými výzkumnými doménami, včetně udržitelné výstavby, energetiky, vnitřního prostředí budov a inteligentních monitorovacích systémů, UCEEB se profiluje jako klíčový hráč na poli energeticky efektivních a ekologicky šetrných budov.</p>
<p>Univerzitní centrum je známo nejen svou odborností, ale i svým vlivem na evropské i globální úrovni. Kromě pokročilého výzkumu a vývoje se UCEEB také podílí na tvorbě standardů a norem, které formují budoucnost stavebnictví a energetiky.</p>
<p>V rámci ČVUT, jednoho z nejvýznamnějších technických univerzit v Evropě, pokračuje výzkum a vývoj v oblastech, které mění podobu stavebnictví a energetiky. ČVUT je nejen lídrem v technických a inženýrských oborech, ale i klíčovým hráčem v rámci aliance EuroTeQ, která zahrnuje přední evropské technické univerzity.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/open-house-praha-fakulta-strojni-cvut-v-praze/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/studentsky-tym-cvut-se-uz-podruhe-ucastni-prestizni-mezinarodni-souteze/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/univerzitni-centrum-energeticky-efektivnich-budov-rozsiruje-sve-aktivity-nove-tymy-cirkularniho-stavebnictvi-a-moderni-energetiky/</guid>
      <pubDate>Thu, 01 Aug 2024 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5744-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="156638"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[TV Architect na Slovensku - Daniel Kubiš z ateliéru KubisArchitekti]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-daniel-kubis-z-atelieru-kubisarchitekti/</link>
      <description><![CDATA[<h3><span lang="cs">Přístavba dentálního centra Andel Elite Dental Center</span></h3>
<p>Přístavba dentálního centra se nachází v městě Hlohovec. Pozemek je z jižní i severní strany obklopen travnatými plochami a také veřejným parkem, kterým protéká řeka Váh. Dvoupodlažní přístavba má obdélníkový ustupující půdorys. Tvarově kontrastuje s původním centrem válcovitého tvaru. Střecha objektu je vegetační. V objektu se nachází ambulance s čekárnou, laboratoře i přednášková místnost. Z konstrukčního hlediska jsou využity ekologické CLT panely – ty jsou aplikovány ve stěnových a stropních konstrukcích. Všechny CLT jsou přiznané i v rámci interiéru. Celý objekt je nadstandardně zaizolován. Povrch fasády tvoří obklad ze sibiřského modřínu, který je využit rovněž k žebrování fasády. Doplňující materiály fasády objekt vizuálně rozčleňují na jednotlivé stavební celky.</p>
<h3>Rovinka</h3>
<p>Přízemní rodinný dům s půdorysem ve tvaru písmene L je unikátní tím, že interiér s exteriérem díky terénu plynule přechází v jeden celek. Dům je rozdělen na tři části – noční, denní část a technické zázemí s garáží, které jsou navzájem k sobě kontrastně uspořádány. Hlavní zahrada je přístupná z obývacího pokoje. Celá střecha má extenzivní vegetaci. Konstrukčně je stavba řešena kombinací CLT panelů a dřevěné sloupkové konstrukce. V interiéru najdeme obklad ze sibiřského modřínu a velkoformátové prvky tmavě šedé matné barvy.</p>
<h3>Borinka</h3>
<p>Rodinný dům, atriový bungalov, je určen pro dvoučlennou rodinu. Jednopodlažní půdorys tvaru U je koncipován kolem zeleného atria s intenzivní vegetací. Kromě tohoto dominantního atria najdeme zeleň i v dalších částech domu. Hlavním architektonickým prvkem je souvislá terasa obklopující celý objekt. Soukromí terasy je zajištěno vertikálními dřevěnými lamelami. Dispozičně dům tvoří tři celky - denní část introvertně orientovaná do atria, kterou tvoří obývací pokoj s kuchyní, noční část naopak směrovaná do zahrady s výhledem na hrad Pajštún, kterou tvoří ložnice s velkorysými prostory koupelny a šatníku a technické zázemí s prostornou garáží, sklady a prádelnou. Z konstrukčního i materiálového hlediska jsou použity CLT panely izolovány přírodním izolačním materiálem - dřevovláknem. Ty jsou doplněny o plochy s hliněnou omítkou. V exteriéru domu jsou kombinovány černé matné plochy s dřevěnými prvky ze sibiřského modřínu. Střecha je navržena s polointenzivní vegetací se sukulenty a stepními travami.</p>
<p><em>„Momentálně pracujeme na projektech větších měřítek. Jedná se o komplexi rekreačních staveb a apartmánových domů.  Chystáme i realizaci tělocvičny na bázi dřeva. Nechali jsme se inspirovat v zahraniční, aby stavba odpovídala maximálně svému účelu. Bude zde i plnohodnotné zázemí nadstátního významu,“</em> říká <strong>architekt Daniel Kubiš. </strong></p>
<h3>Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět<span> </span><a href="https://www.tvarchitect.com/channel/tv-architect-na-slovensku/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZDE</a>.</h3>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-architekt-andrej-alexy-z-atelieru-alexy-alexy-architekti/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-peter-murin-ze-spolecnosti-cresco-real-estate/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-roman-talas-a-juraj-suchanek-predstavuji-institut-urbanneho-rozvoja/]</p>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-daniel-kubis-z-atelieru-kubisarchitekti/</guid>
      <pubDate>Tue, 11 Jun 2024 10:19:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5672-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="432411"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Česká rada pro šetrné budovy připravila společný výklad EU Taxonomie pro prostředí České republiky a zjednodušuje implementaci developerům, architektům i finančním institucím]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/ceska-rada-pro-setrne-budovy-pripravila-spolecny-vyklad-eu-taxonomie-pro-prostredi-ceske-republiky-a-zjednodusuje-implementaci-developerum-architektum-i-financnim-institucim/</link>
      <description><![CDATA[<p>EU Taxonomie je klasifikační systém vytvořený Evropskou unií, který slouží k hodnocení, zda ekonomické aktivity jsou ekologicky udržitelné. Tento systém je součástí širšího rámce politik zaměřených na podporu udržitelného financování a má za cíl pomoci investorům, firmám a tvůrcům politik lépe se orientovat ve směru ekologicky udržitelných investic.</p>
<p>Mezi hlavní cíle EU Taxonomie patří ochrana životního prostředí, snižování greenwashingu či podpora investic do udržitelných technologií.</p>
<p><em>„EU Taxonomie je klasifikace vynaložených financí. Díky Taxonomii klasifikujeme, zda se jedná o novou výstavbu, renovaci či akvizici. Jak na firmy, tak banky totiž dopadá povinnost nefinančního reportingu, tedy musí vykazovat, jaký podíl jejich projektu je, či není právě v souladu s EU Taxonomií,“</em> vysvětluje <strong>Petr Vogel, spoluzakladatel České rady pro šetrné budovy a partner ve společnosti EKOWATT CZ. </strong></p>
<p>V praxi to znamená, že banky a firmy musí vydat nefinanční zprávu, zdali projekty jsou, či nejsou zelené s ohledem na EU Taxonomii. Toto téma se týká také přidělování dotací, neboť EU pomalu zavádí do všech svých dotačních programů kritéria EU Taxonomie. </p>
<p>Česká rada pro šetrné budovy v rámci pracovní skupiny ESG/Taxonomie vypracovala zásadní dokument nazvaný Společný výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie. <em>„Snažíme se sjednotit výklad a přiblížit všem, co vlastně EU Taxonomie znamená a jak se vše má vykazovat a dokládat,“ </em>vysvětluje <strong>Petr Vogel. </strong></p>
<p>V současné době probíhají jednání se všemi zainteresovanými stranami o přijetí dokumentu jako obecně přijatelné metodiky hodnocení projektů. Výklad již podpořilo téměř 60 organizací. <a href="https://forms.gle/ZvSuf5eeqkGCxjTRA" target="_blank" rel="noopener noreferrer">V případě zájmu se můžete k podpoře připojit zde.</a></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/dekarbonizace-jako-cesta-k-udrzitelne-budoucnosti-odbornici-z-cr-i-zahranici-predstavili-sve-vize-na-konferenci-setrne-budovy-2024/]</p>]]></description>
      <category>Udržitelná architektura</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/ceska-rada-pro-setrne-budovy-pripravila-spolecny-vyklad-eu-taxonomie-pro-prostredi-ceske-republiky-a-zjednodusuje-implementaci-developerum-architektum-i-financnim-institucim/</guid>
      <pubDate>Tue, 28 May 2024 13:42:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5649-1200-630-.png" type="image/png" length="2070368"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Reportáž: V Praze proběhlo další z pravidelných setkání odborníků na téma nových materiálů a technologií pro výstabu i rekonstrukce]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-v-praze-probehlo-dalsi-z-pravidelnych-setkani-odborniku-na-tema-novych-materialu-a-technologii-pro-vystabu-i-rekonstrukce/</link>
      <description><![CDATA[<p>Pravidelně vás informujeme o novinkách a trendech na poli architektury a developmentu. Sdružujeme významné osobnosti, které se v těchto segmentech dlouhodobě pohybují. Právě těmto odborníkům byla věnovaná akce, která se zabývala využitím nových materiálů a technologií pro výstavbu a rekonstrukce. Akce v pražském New Living Center se zúčastnilo více než 50 hostů.</p>
<p>Mezi řečníky se představil <strong>Jan Votápka</strong>, vedoucí oddělení spolupráce s developery S-Power, který představil aktuální možnosti fotovoltaiky pro firmy, komerční objekty a developerské projekty. Také přiblížil budoucnost a povinnou fotovoltaiku pro státní a veřejné budovy od roku 2026.</p>
<p><strong>Dominik Basl</strong>, člen představenstva Prefab Factory, přiblížil roli <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/prefabrikace-jako-smer-udrzitelne-vyroby/">prefabrikovaných modulů</a>, které jsou budoucností moderního stavebnictví a součástí developerských projektů.</p>
<p><strong>Pavel Basl</strong>, člen představensta ProCeram a New Living Center, pohovořil o výrobě <a href="https://www.tvarchitect.com/video/hledate-atypicke-vybaveni-vaseho-interieru-vime-kde-vyrabi-designove-kousky-dle-prani-zakaznika/">atypických produktů</a> na míru z keramických dlažeb či umělého kamene a ukázal nejnovější trendy včetně skryté indukční desky.</p>
<p>Svou přednášku představil také <strong>Martin Habina,</strong> hlavní architekt a jednatel kanceláře Atelier Habina, který přiblížil obnovu Paláce Morava, funkcionalistického klenotu Brna. Ateliér řeší rehabilitaci původních velkoformátových prosklených ploch a dalších částí fasády, a dále pak nalezení optimálního průsečíku obnovy vnitřní funkční struktury i interiérů s dnešními požadavky. <strong></strong></p>
<p><span>Tato událost poskytla platformu pro diskusi o nejnovějších trendech, inovacích a udržitelných praktikách v oblasti stavebních materiálů. Školení </span><span>přineslo i spustu inspirace a poznatků pro profesionály z oblasti stavebnictví. Zároveň zdůraznilo důležitost inovace a udržitelnosti pro budoucnost tohoto odvětví.</span></p>
<h3><span>Děkujeme všem partnerům i hostům a budeme se těšit opět za rok při další příležitosti školení nových témat!</span></h3>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/prefabrikace-jako-smer-udrzitelne-vyroby/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/zvazujete-fotovoltaickou-elektrarnu-a-na-komercni-objekty-toto-jsou-parametry-ktere-by-vas-mely-zajimat/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/fotovoltaicka-elektrarna-pro-male-podniky-kolik-stoji-za-kolik-vyrobi-elektrinu-a-jaka-je-navratnost/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/fotovoltaicka-elektrarna-pro-velke-podniky-kolik-stoji-za-kolik-vyrobi-elektrinu-a-jaka-je-navratnost/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/hledate-atypicke-vybaveni-vaseho-interieru-vime-kde-vyrabi-designove-kousky-dle-prani-zakaznika/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/3d-fasadni-obklady-jsou-velmi-modernim-prvkem-ktery-odrazi-soucasnou-architekturu/]</p>]]></description>
      <category>Materiály, technologie a konstrukce</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-v-praze-probehlo-dalsi-z-pravidelnych-setkani-odborniku-na-tema-novych-materialu-a-technologii-pro-vystabu-i-rekonstrukce/</guid>
      <pubDate>Tue, 30 Apr 2024 15:19:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5620-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="385012"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Vítězný projekt Czech Interior Award: Malý projekt s velkým přesahem, pojďte se podívat na spaní na seně!]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/vitezny-projekt-czech-interior-award-maly-projekt-s-velkym-presahem-pojdte-se-podivat-na-spani-na-sene/</link>
      <description><![CDATA[<p>Malá stodola vznikla na louce, kde se pasou ovce a je využívána jako glampingové bydlení. Dřevostavba je ze smrkových prken přiznaných v interiéru, v klasickém tvarosloví, ale s překvapivým interiérem a využitím.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-24370-504-756-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Ve stodole najdete vše, co je potřeba pro pobyt v přírodě. Dominantou otevřeného prostoru je velká postel, jejíž matrace jsou uloženy na seně. Za dřevěnou paravanovou stěnou najdete minimalistickou kuchyňskou linku. Na opačném štítě je umístěna dřevěná lavice, která přechází až ke kamnům a pozinkované vaně (pastevecké napajedlo). Na polopatře pod střechou je volně uložená kupa sena, která nocležníky vybízí k zážitkovému přespání jako u babičky ve stodole.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-24375-509-678-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Na podlaze najdete staré půdovky, kuchyňská linka má pozinkovaný dřez a postel na seně je zastlaná bílými lněnými přikrývkami a polštáři. Při realizaci byl kladen veliký důraz na ekologičnost projektu. Proto byla použita spousta materiálů a vybavení z druhé ruky. </p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-24372-512-768-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Interiér charakterizují překvapivé prvky a detaily v kombinaci s velkoplošným prosklením a propojením s přírodou.</p>
<p><br /><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-24374-513-684-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/czech-interior-award-zname-nejlepsi-ceske-soukrome-i-komercni-interiery-cenu-tv-bydleni-ziskava-unikatni-vstupni-hala-rodinne-vily/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/czech-interior-award-predstavuje-prihlasene-projekty-podivejte-se-na-designova-ubytovaci-zarizeni-a-hotely/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/vitezny-projekt-czech-interior-award-maly-projekt-s-velkym-presahem-pojdte-se-podivat-na-spani-na-sene/</guid>
      <pubDate>Thu, 18 Apr 2024 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5593-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="739341"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Dekarbonizace jako cesta k udržitelné budoucnosti! Odborníci z ČR i ze zahraničí představili své vize na konferenci Šetrné budovy 2024.]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/dekarbonizace-jako-cesta-k-udrzitelne-budoucnosti-odbornici-z-cr-i-zahranici-predstavili-sve-vize-na-konferenci-setrne-budovy-2024/</link>
      <description><![CDATA[<p>Program konference byl rozdělen do několika tematických bloků dle různých segmentů stavebnictví. Řešili se otázky ohledně projektování udržitelných projektů či důraz na cirkulární principy a přírodní materiály s ohledem na snižování uhlíkové stopy. Odborníci z řad zástupců technologických řešení ukázali možné kroky při zajištění kvalitního vnitřního prostředí budov a na řadu přišly i finance a reporting nemovitostí.</p>
<p>Jedním ze zajímavých témat byla recyklace materiálů. Eva Nykodymová ze společnosti Skanska představila aktuální projekt Mercury v pražských Holešovicích. Pozemek, kde dříve stávala administrativní budova ze 70. let prochází celkovou rekultivací. Společnost zde staví moderní kancelářskou budovu, která bude šetrná k životnímu prostředí a která nabídne moderní kvalitní pracovní prostředí. Společnost využívá v maximální možné míře principy cirkulární ekonomiky a využití materiálů právě ze stávající budovy, která na pozemku stála.<em> „Starou budovu jsme postupně odstrojili až na skelet. V každé fázi jsme pečlivě plánovali předání jednotlivých frakcí dalším partnerům. Je lehké uplatnit běžné materiály, těžké bylo ale uplatnit méně typické materiály jako kabely či příčky. Vše se nám to ale nakonec podařilo,“</em> říká <strong>Eva Nykodymová. </strong></p>
<p>Mezi významné řečníky patřil také Petr Palička ze společnosti Penta Real Estate. Představil vize společnosti, ale i postupy při plánování nových projektů. <em>„Je potřeba udělat vše pro to, aby všechny stavěné budovy produkovaly co nejméně CO<sub>2</sub> při provozu a aby také maximálním možným způsobem vyhovovaly lidem i městu při zachování vysoké životnosti budovy. My se také ptáme lidí formou participace na jejich představy, poté může chystaný projekt splnit konkrétní potřeby dané lokality,“</em> prozradil <strong>Petr Palička.<br /></strong></p>
<p>Zástupce měla na konferenci také Pražská developerská společnost jako zástupce příspěvkové organizace hlavního města Prahy. <em>„Připravujeme zhruba osm tisíc bytů v různých fázích přípravy. V horizontu dvou až čtyřech let budeme mít na valnou většinu stavební povolení,“</em> prozradil <strong>ředitel PDS Petr Urbánek.</strong></p>
<p>Michal Petřík, zástupce společnosti BUILDSYS zase poukázal na to, jak důležité jsou technologie pro správné fungování budov s ohledem na životní prostředí. Zabrousil do oblasti automatizace, energetiky a provozování komerčních budov. <em>„Automatizace už je v České republice na mnoha budovách již instalována, je ale stále potřeba si uvědomovat její vliv, potřebu a přínos. Automatizace má velký vliv na ekonomickou efektivitu,“ </em>říká <strong>Michal Petřík.</strong></p>
<p>Nathálie Marková z Ministerstva průmyslu a obchodu představila chystanou databázi. <em>„Snažíme se mít na jednom místě všechna data o energetické náročnosti budov v České republice. Každý si bude moci najít a udělat obrázek o tom, jaký je aktuální stav budov. Vše bude jednoduše přístupné a doufáme, že alespoň za dva roky by databáze mohla začít fungovat,“</em> prozradila <strong>Nathálie Marková.   </strong></p>
<p>Konference Šetrné budovy 2024 potvrdila, že developeři jsou na správné cestě při snižování uhlíkové stopy. Na tomto procesu se podílí i dodavatelé technologií či tvůrci legislativy.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/jaka-je-budoucnost-udrzitelne-architektury-a-stavebnictvi-svetovi-architekti-predstavili-sve-projekty-i-vize-na-summitu-v-praze/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-petr-dusta-ondrej-mundl-a-eva-tylova-nad-projektem-modransky-cukrovar/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/v-hybernske-ulici-naproti-masarycce-vznika-hotel-s-unikatni-architekturou/]</p>]]></description>
      <category>Udržitelná architektura</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/dekarbonizace-jako-cesta-k-udrzitelne-budoucnosti-odbornici-z-cr-i-zahranici-predstavili-sve-vize-na-konferenci-setrne-budovy-2024/</guid>
      <pubDate>Fri, 08 Mar 2024 07:45:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5523-1200-630-.png" type="image/png" length="3105466"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Jsou dřevostavby budoucností českého stavebnictví?]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/jsou-drevostavby-budoucnosti-ceskeho-stavebnictvi/</link>
      <description><![CDATA[<p>Přínosy dřeva coby stavebního materiálu jsou významné. Především Evropa s dřevostavbami čím dál více počítá jako s jednou z cest, jak dostát naplnění závazků Pařížské dohody, a snížit tak uhlíkovou stopu.</p>
<p>Data zpráv společnosti Cromwell Property Group ukazují, že stavby ze dřeva mohou oproti stavbám z ocele a betonu vykazovat až o 73 % menší množství uhlíku, které vzniklo jejich výrobou.</p>
<p>Ambiciózní cíle má v oblasti dřevěné výstavby například Finsko, které je v tomto sektoru jedním z průkopníků. Ministerstvo životního prostředí Finské republiky se například zasazuje o to, aby bylo do roku 2025 v zemi postaveno nejméně 45 % veřejných budov ze dřeva. Pozadu nezůstává ani Švédsko. Zde se chystá už příští rok začít stavět celou dřevěnou čtvrť. </p>
<h3>Výstavbu v České republice brzdí výšková omezení</h3>
<p>Trend dřevostaveb v České republice sice sílí, stále ale zůstává spíše u rodinných domů. Podle dat Asociace dodavatelů montovaných domů bylo v ČR v roce 2022 postaveno celkem 2642 dřevostaveb rodinných domů, ze dřeva tak byl konstruován každý sedmý nově postavený dům. V segmentu veřejných budov však rozvoj výstavby ze dřeva významně limituje česká legislativa. Podle aktuálně platných požárních předpisů nesmějí dřevostavby přesáhnout výšku čtyř nadzemních pater, respektive 12 metrů.</p>
<p>Podle řady odborníků je tento předpis v současné době zastaralý. Konstrukce dřevostaveb nebo použité postupy a materiály se neustále vyvíjejí, a jak dokazuje zahraniční praxe, ze dřeva mohou být bezpečně postaveny i budovy do výšky desítek metrů.</p>
<h3><strong>Aktuální situace v České republice</strong></h3>
<p>V České republice poptávka po dřevostavbách zůstala loni meziročně stabilní, a to navzdory tomu, že stavební produkce klesala. Dřevostavby se totiž staví několikanásobně rychleji než tradiční stavby z cihel a oceli, a tím pádem je neovlivnil loňský nárůst cen stavebních materiálů a prací. Navíc při automatizovaném způsobu stavby je potřeba i méně pracovníků. Stále se také zvyšuje zájem o stavbu veřejných budov ze dřeva.</p>
<p>V minulém roce se začalo stavět několik bytových projektů. Jedním z nich byly<strong> dva bytové domy v pražských Řeporyjích s názvem Timber Praha od UBM</strong>. Dokončení projektu je naplánováno na konec letošního roku, jednat by se mělo o největší dřevostavbu v Praze. Oba domy mají čtyři patra a jsou vysoké 12 metrů.</p>
<p>Také <strong>společnost RD Rýmařov si do portfolia přidala výstavbu bytového domu v nejvýchodnější části Beskyd</strong>. Jedná se o dům o 3 podlažích, ve kterém je 20 bytových jednotek s dispozicemi od 2+kk až po 3+1.</p>
<p>Veřejné výstavbě ze dřeva se u nás věnuje také <strong>Skanska, která staví téměř 80 bytů v pražských Radlicích</strong>. <strong>Developer YIT momentálně dostavuje v pražském Hloubětíně komplex Suomi s dřevěnou školkou</strong>.</p>
<h3><strong>Dřevaři vstupují do roku 2024 s optimismem</strong></h3>
<p>Legislativa by se podle předpovědí měla už brzy změnit. Developeři proto plánují s ohledem na ekonomickou výnosnost stavět vysoké bytové domy. Rezidenční projekty využívající jako primární stavební materiál dřevo se u nás sice stále objevují spíše sporadicky, ale na trhu už můžeme vidět první zajímavé projekty a jejich počet bude dále narůstat. Časem by se tak u nás proto mohly vyskytovat až osmdesát metrů vysoké dřevostavby.</p>
<p>Dřevaři by také uvítali takzvanou statečnou zelenou banku. Ta by klienty bonifikovala, když se rozhodnou pro dřevostavbu, a poskytla jim výrazně menší úrok s opravdovou, konkrétní a matematicky vyčíslitelnou hodnotou.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/budoucnost-udrzitelneho-developmentu-a-rozvoje-mest-a-obci-v-cr/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/budovy-s-hybridni-konstrukci-ze-dreva-maji-pred-sebou-velkou-budoucnost/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-velky-bytovy-dum-ze-dreva-vyroste-v-prazskych-radlicich/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-vicepodlazni-bytove-domy-z-masivnich-drevenych-panelu-vyrostou-v-prazskych-reporyjich/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/ve-vidni-vyroste-nejvyssi-mrakodrap-ze-dreva-na-svete/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/jsou-drevostavby-budoucnosti-ceskeho-stavebnictvi/</guid>
      <pubDate>Sun, 11 Feb 2024 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5479-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="440965"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Odstartovala druhá etapa unikátního projektu Modřanský cukrovar. Standardem jsou technologie snižující energetickou náročnost]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/odstartovala-druha-etapa-unikatniho-projektu-modransky-cukrovar-standardem-jsou-technologie-snizujici-energetickou-narocnost/</link>
      <description><![CDATA[<p>Celý projekt bude rozdělen na čtyři bytové sekce, kde budou převažovat nejžádanější byty, tedy 2kk až 4kk. Nechybí ale ani malometrážní 1kk, největší 5kk nebo takzvané townhouse byty, tedy moderní lofty, které nabídnou privátní přístup přímo z vnitrobloku. Všechny byty mají předzahrádku, terasu nebo balkon, prémiové byty v ustupujících patrech pak disponují velkou terasou s pergolou a přípravou na vířivku. V podzemních podlažích budou sklepy, servisní místnosti, garáže s přípravou pro nabíjecí stanice pro elektromobily, ale také zázemí pro úpravnu šedé vody. Ta přímo v domě přečistí a <a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/developer-skanska-reality-v-projektech-chrani-zivotni-prostredi-sedou-vodou/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">recykluje</a> použitou vodu z koupelen a vrátí ji zpět do bytů ke splachování WC nebo k praní v automatických pračkách. V parteru vyroste 6 komerčních jednotek. </p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-22981-594-356-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p><em>„V <a href="https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-petr-dusta-ondrej-mundl-a-eva-tylova-nad-projektem-modransky-cukrovar/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Modřanském cukrovaru </a>aplikujeme novinky, které očekáváme, že se do budoucna stanou standardem rezidenční výstavby. Patří sem využití obnovitelných zdrojů, prefabrikace, digitalizace, robotika, ale i nové pracovní postupy, které přinášejí zvýšení produktivity a kvality výstavby,“</em> uvedl <strong>Petr Dušta</strong>, seniorní projektový manažer Skanska Residential. </p>
<p>Projekt počítá s propracovaným systémem <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/hospodareni-s-sedou-vodou-v-praxi-nizka-narocnost-vysoka-efektivita-a-minimalni-provozni-naklady/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">hospodaření s pitnou, dešťovou i užitkovou vodou</a>. Díky všem instalovaným technologiím bude předpokládaná spotřeba pitné vody v areálu nižší o 53 %, tj. 59 l vody denně na obyvatele. </p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-22980-594-594-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Skanska také klade důraz na recyklaci materiálů a využívá rebetong, beton vyráběný z recyklátu namísto nově těženého kameniva. Jedná se o způsob upcyklace, kdy hodnota recyklovaného materiálu díky vhodnému využití stoupá. </p>
<p><a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/developer-skanska-reality-v-projektech-chrani-zivotni-prostredi-sedou-vodou/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Udržitelnost </a>společnost Skanska uplatňuje i v interiérech. Do bytů chce instalovat zdravé a udržitelné materiály s certifikáty EPD, FSC a PEFC. V rámci interiérových standardů naleznou noví majitelé sérii slinutých <a href="https://www.tvarchitect.com/video/rozhovor-designer-maxim-velcovsky-o-nove-kolekci-keramickych-dlazdic-s-nazvem-linka/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">keramických dlaždic LINKA</a> návrháře Maxima Velčovského, podlahové topení, bezfalcové vyšší dveře, velká okna se sníženým parapetem, ale také bezpečnostní vstupní dveře. Praktickým pomocníkem bude chytrý videotelefon, který umožní otevírání vstupních dveří čipem, nastavit si face ID a pokud přijede návštěva, je možné vytvořit i přístupový QR kód.</p>
<p><em>„Obyvatelé Modřanského cukrovaru získají ve svém novém bytě i systém chytré domácnosti. Základem je dálkové ovládání žaluzií a topení, ve standardu bude také tzv. odchodové tlačítko, které pomáhá šetřit spotřebu energií, když nikdo není doma“, doplňuje <strong>Lukáš Maděra</strong>, ředitel prodeje a zákaznické péče Skanska Residential.</em></p>
<p>Architekturu celého komplexu má na starosti <a href="https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-ondrej-chybik-a-michal-kristof/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ateliér Chybík + Krištof</a>, ke spolupráci přizval developer ale i studio <a href="https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-loxia-architects-jana-mastikova/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Loxia</a>.</p>
<p>Součástí projektu bude polootevřený vnitroblok s parkem vhodný pro komunitní setkávání. V areálu dále vznikne také centrální náměstí, amfiteátr, a dojde i k revitalizaci vltavského nábřeží. Za výslednou podobou veřejných prostranství stojí <a href="https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-atelier-flera-ferdninand-leffler/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ateliér Flera Ferdinanda Lefflera.</a> V areálu budou po dokončení výstavby instalovány také umělecké prvky, které vzešly z <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/tvorba-ve-verejnem-prostranstvi-zname-viteze-umelecke-soutez-art-cukrovar/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">veřejné umělecké soutěže ART.cukrovar</a><em>.</em></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-petr-dusta-ondrej-mundl-a-eva-tylova-nad-projektem-modransky-cukrovar/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-skanska-reality-petr-michalek/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-atelier-flera-ferdninand-leffler/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-ondrej-chybik-a-michal-kristof/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-loxia-architects-jana-mastikova/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/rozhovor-designer-maxim-velcovsky-o-nove-kolekci-keramickych-dlazdic-s-nazvem-linka/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/odstartovala-stavba-prvni-etapy-modranskeho-cukrovaru/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/tvorba-ve-verejnem-prostranstvi-zname-viteze-umelecke-soutez-art-cukrovar/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/odstartovala-druha-etapa-unikatniho-projektu-modransky-cukrovar-standardem-jsou-technologie-snizujici-energetickou-narocnost/</guid>
      <pubDate>Fri, 12 Jan 2024 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5423-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="457457"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Čas jsou peníze! Správné materiály a vhodná technologie pro fasády i interiérové nátěry = značná úspora času a peněz]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/cas-jsou-penize-spravne-materialy-a-vhodna-technologie-znacna-uspora-casu-a-penez/</link>
      <description><![CDATA[<p><em>„Efektivitou se v našem případě rozumí například interiérový nátěr, který stačí natřít jen jednou. Sila, která ušetří práci se zdlouhavým mícháním barvy. Či stříkací stěrky, které zastanou práci,“</em> říká <strong>Ondřej Svačina</strong>, jednatel společnosti Meffert ČR Spol, s.r.o.</p>
<p><a href="https://www.meffert.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Společnost Meffert</a> má v České republice nejen sklady a showroomy, ale také domíchávací centrum v Horních Počernicích. To slouží například architektům či investorům, kteří zde mohou vzorkovat kreativní techniky a vyzkoušet si, jak bude výsledný efekt vypadat. <em>„Velmi často se stává, že vzorkujeme i přímo na stavbě za konkrétního světla. Jsme připraveni architektům poskytnout veškeré poradenství a konzultace. Vše si hlídáme až do předání stavby,“</em> dodává <strong>Ondřej Svačina. </strong></p>
<p><a href="https://www.meffert.cz/kontakt/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Horní Počernice</a> najdeme na kraji Prahy, odkud firma distribuuje materiály nejen po celé České republice, ale i na Slovensko.</p>]]></description>
      <category>Materiály, technologie a konstrukce</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/cas-jsou-penize-spravne-materialy-a-vhodna-technologie-znacna-uspora-casu-a-penez/</guid>
      <pubDate>Wed, 10 Jan 2024 11:48:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5415-1200-630-.jpeg" type="image/jpeg" length="448622"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Novinky a trendy pro fasádní systémy. FVE implementované do zateplovacího systému nebo živé fasády!]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/novinky-a-trendy-pro-fasadni-systemy-fve-implementovane-do-zateplovaciho-systemu-nebo-zive-fasady/</link>
      <description><![CDATA[<p><em>„Nejsme realizátoři ani dodavatelé fotovoltaiky, ale zajímalo nás, jak tento v dnešní době již nezbytný prvek kreativně zasadit do fasády tak, aby se nesnížila jeho výkonnost. Radili jsme se s mnoha odborníky a došli jsme k závěru, že tento úhel neškodí funkčnosti a v mnoha případech je i žádoucí. Naší prioritou je pak zajistit, aby zateplení fasády fungovalo dobře i s komoditami, které jsou zde doslova navíc. Nejedná se ale pouze o fotovoltaické panely, ale třeba i o rostliny,“</em> říká <strong>Ondřej Svačina</strong>, jednatel společnosti Meffert ČR Spol, s.r.o.</p>
<p>Celý systém se skládá z na míru dělaných boxů, do kterých se vloží buďto panel, či fasádní zahrada. <em>„Každý architekt chce být originální, a právě tohle je ten prvek, který je nejen designový, ale i funkční,“</em> říká <strong>Ondřej Svačina.</strong></p>
<p>Co se zateplovacích systémů týká, aktuálně jsou nejžádanější materiály s polystyrenem, či s minerální vatou. Stále se ale vyvíjí nové typy izolace jako například vláknitá izolace či staronová PUR izolace. <em>„Tyto materiály jsou více směřované pro německý trh, naše firma je implementuje i u nás. Výhodou je slabší vrstva izolace či šetrnost vůči životnímu prostředí,“</em> dodává <strong>Ondřej Svačina.</strong></p>]]></description>
      <category>Materiály, technologie a konstrukce</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/novinky-a-trendy-pro-fasadni-systemy-fve-implementovane-do-zateplovaciho-systemu-nebo-zive-fasady/</guid>
      <pubDate>Tue, 09 Jan 2024 11:43:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5414-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="790567"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Jak to vypadá, když se poslání firmy propíše do architektury jejího sídla]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-to-vypada-kdyz-se-poslani-firmy-propise-do-architektury-jejiho-sidla/</link>
      <description><![CDATA[<p>Společnost zabývající se především dřevem a udržitelným hospodařením s lesem a krajinou se snaží kombinovat tradiční ověřené postupy s inovacemi a novými technologiemi. Proto si majitelé přáli, aby jejich sídlo prezentovalo a odráželo filozofii udržitelnosti. </p>
<p>Jedním z hlavních požadavků bylo vytvořit prostor, který se bude dát upravovat podle aktuálních potřeb a podpoří nové poznatky a vývoj. Sídlo je tedy koncipováno jako jakási schránka s variabilním interiérem, který je jednoduše přestavitelný a přizpůsobitelný momentálním požadavkům.</p>
<p>Budovu najdeme v areálu firmy, tedy v Broumově. Sídlo je na nejexponovanějším místě v urbanismu celé fabriky a je tedy prvním objektem, který si získá pozornost všech nově přicházejících.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-22149-645-430-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p><em>„Za poměrně tradicionalistickým tvarem objektu se sedlovou střechou se skrývá mnoho současných technologických řešení, která odpovídají dnešní moderní době. Velký důraz byl při návrhu také kladen na pracovní pohodu zaměstnanců, která je zajištěna kvalitním pracovním prostředím v interiéru a variací krytých venkovních pobytových teras, které pronikají celým domem,“</em> říkají architekti ze studia mjölk.</p>
<p>Konstrukce domu je vyrobena výhradně z lokálního dřeva, které se zde těží. Architektonické studio mjölk ale ke spolupráci přizvalo i další místní firmy.<strong> </strong>Autoři se při projektování zaměřili na<b><strong> </strong></b>ekologii budovy, její minimalismus a střídmost, a také na možnosti využití moderních technologií.  Druh dřeva byl vybrán s ohledem na barvu a kresbu, a na základě toho byl pak vybírán les jeho těžby. Hlavní dřevěný skelet konstrukce pak doplňují betonová jádra a ocelová ztužení. Vedle dřeva v objektu lze najít i řadu dalších přírodních prvků a zeleně.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-22148-649-432-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Energetický koncept zastupuje systém solárních panelů na střeše, které fungují zároveň i jako střešní krytina. Dále je zde využita i rekuperace a o chlazení se stará systém založený na proudění vzduchu nad vodní hladinou, což nejen udržuje příjemné klima uvnitř domu, ale zároveň chladí solární panely, čímž zvyšuje jejich účinnost.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-22146-650-975-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Voda je ze střechy odváděna do nadzemních nádrží, které v horkých letních dnech dům ochlazují a akumulují vodu pro další použití.</p>
<p>Tento unikátní projekt se dostal na seznam finalistů soutěže <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/do-grand-prix-architektu-2023-se-prihlasilo-vice-nez-270-projektu-finalisty-budeme-znat-za-nekolik-dni/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Grand Prix Architektů - Národní cena za architekturu 2023.</a></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/netradicni-chata-pripominajici-ptaci-budku-vyrostla-v-jizerskych-horach/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/sklenena-pristavba-promenila-starou-chalupu-uprostred-jizerskych-hor-na-prijemne-moderni-misto/]</p>
<p> </p>
<p> </p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-to-vypada-kdyz-se-poslani-firmy-propise-do-architektury-jejiho-sidla/</guid>
      <pubDate>Tue, 17 Oct 2023 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5288-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="223765"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Jaká je budoucnost udržitelné architektury a stavebnictví? Světoví architekti představili své projekty i vize na summitu v Praze]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/jaka-je-budoucnost-udrzitelne-architektury-a-stavebnictvi-svetovi-architekti-predstavili-sve-projekty-i-vize-na-summitu-v-praze/</link>
      <description><![CDATA[<p>Cílem Summitu bylo na konkrétních příkladech ukázat aktuální přístup k navrhování udržitelných budov. Například architekt Mathew Wiggett, který je generálním ředitelem pařížského studia Valode &amp; Pistre a podílel se na mnoha světových ikonických projektech, představil výškovou budovu Saint-Gobain Tower, která je nejmodernější a nejudržitelnější stavbou na pařížském La Défense.</p>
<p><em>„Při stavbě Saint-Gobain Tower jsme použili 10.000 tun recyklovaného materiálu. V rámci tohoto projektu jsme se snažili co nejvíce propojit udržitelnost s co největším uživatelským komfortem. Prakticky v každém patře jsou kafetérie či jiná stravovací zařízení s tím, že se prostory Saint-Gobain Tower dají operativně přizpůsobit různým schůzkám a příležitostem. Zajímavostí také je, že v přízemí budovy jsou prostory přístupné široké veřejnosti, jako je showroom produktového řešení Saint-Gobain a fitness centrum,“ </em>prozradil<strong> Mathew Wiggett</strong>.</p>
<p>Architekt Jan Schindler představil projekt DOCK, který je zelenou oázou v centru Prahy. Je ukázkou toho, jak může vypadat výsledek úzké spolupráce architekta, developera a investora s výrobcem stavebních materiálů.</p>
<p>Diskuzí se zůčastnili také Viktorie Součková ze studia Bogle Architects, Ondřej Mundl z ateliéru CHYBIK + KRISTOF a Lukáš Janáč z ateliéru YUAR. Ti se věnují a obecně podporují moderní stavební postupy a často projektují modulární a dřevěné konstrukce pro různé typy budov.</p>
<p>Mezi hlavními řečníky ale nebyli jen architekti, své vize představili i zástupci státu a měst, kteří se více věnují urbanismu, dotacím či veřejné podpoře. V jednom z bloků proto vystoupila například Jana Komrsková, radní Prahy pro životní prostředí a klimatický plán. Prezentovala závazný dokument s názvem <em>Klimatický plán</em>, který Praha přijala již před dvěma lety. Ten obsahuje čtyři odvětví, kterými jsou mobilita, energetika, cirkulární ekonomika a adaptační opatření. <strong>Jan Kasl</strong>, předseda České komory architektů, vyzdvihl dřevostavby, které pohlcují CO<sub>2</sub> a apeloval, aby byly co nejdříve přijaty normy, které umožní stavbu vícepodlažních dřevostaveb i u nás.</p>
<p>Summit udržitelnosti potvrdil potřebu diskuse mezi architekty, investory a tvůrci legislativy. Dále ukázal, že udržitelné stavby jsou jedinou možností na cestě ke snižování uhlíkové stopy stavební výroby a budov, které se dnes podílejí na celkových emisích CO<sub>2</sub> přibližně ze 40%.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-architekt-jan-kasl/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-jan-schindler-a-ludvik-seko-schindler-seko-architects/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-ondrej-chybik-a-michal-kristof/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-viktorie-souckova/]</p>]]></description>
      <category>Udržitelná architektura</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/jaka-je-budoucnost-udrzitelne-architektury-a-stavebnictvi-svetovi-architekti-predstavili-sve-projekty-i-vize-na-summitu-v-praze/</guid>
      <pubDate>Tue, 03 Oct 2023 16:08:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5265-1200-630-.png" type="image/png" length="2930328"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Summit v Praze přiblížil problematiku udržitelnosti v architektuře a stavebnictví]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/summit-v-praze-priblizil-problematiku-udrzitelnosti-v-architekture-a-stavebnictvi/</link>
      <description><![CDATA[<p>Generálním partnerem Summitu udržitelnosti v architektuře a stavebnictví byla nadnárodní skupina Saint-Gobain, která je průkopníkem v oblasti udržitelnosti ve stavebnictví. </p>
<h3>Inspirativní příklady udržitelných staveb v čase </h3>
<p>Na summitu mezi řečníky vystoupili například Mathew Wiggett, architekt a generální ředitel společnosti Valode &amp; Pistre a Jan Schindler, architekt z ateliéru Schindler Seko architekti. Představili příklady udržitelných staveb, mezi které patří Saint-Gobain Tower v Paříži či DOCK in TWO v Praze. Společně se zamýšleli nad legislativou a postupem schvalování v České republice, nad tepelností budov se skleněnou fasádou a debatovali o zapracování nových budov do stávajících urbanistických celků. Řeč byla také o cirkulární ekonomice a jejím vlivu na udržitelné stavebnictví. </p>
<p>Udržitelnost hraje v poslední době velkou roli při realizaci administrativních budov. Hodnocení projektu má z hlediska vlivu na životní prostředí stále větší důležitost. Firma, která to nebere při plánování v úvahu, tak může snadno přijít o peníze na další rozvoj. Zásadním vztahem pro každou stavbu je proto spolupráce investor - architekt – stavař - výrobce materiálů. <em>„Tato spolupráce se posouvá směrem k udržitelnosti. Zájemci o nové prostory velice dbají na udržitelnost, tím pádem nám dávají možnost využívat nové technologie, postupy a zapracovávat do projektů enviromentální prvky,“</em> řekl architekt <strong>Jan Schindler</strong>.</p>
<h3><strong>Jak modularita mění tvar architektury</strong></h3>
<p>V dalším diskuzím panelu vystoupili architekti Viktorie Součková ze studia Bogle Architects, Lukáš Janáč ze studia YUAR a Ondřej Mundl ze studia CHYBIK + KRISTOF. Zamýšleli se nad využitím dřevěných konstrukcí ve výstavbě, využitelností modularity, životností modulů a jejich využitím i nad tím, jak mohou architekti podpořit udržitelnost. Společná diskuze zavedla řečníky také k otázce využití lokálních materiálů, jejich množství a dopravě na stavbu. V neposlední řadě se odborníci zabývali i změnou klimatu a přímým dopadem na architekturu. Ondřej Mundl zmínil projekt modulární vesnice a Lukáš Janáč představil projekt největší dřevostavby v České republice, tedy stavbu supermarketu ve Skutči.</p>
<p>Odborníci se shodli, že je zapotřebí určitých legislativních změn v českém stavebnictví, které povedou k udržitelnosti. <em>„Změnit a upravit by se měla především legislativa, měla by být více podobná té, která je v okolních zemích. Jedná se o urychlení povolovacího systému či možnost stavět dřevostavby vyšší než 11 metrů. Udržitelnost by měla být důležitější než razítka,“</em> řekla architektka <strong>Viktorie Součková</strong>.</p>
<p>Jedním z důležitých témat byla také modularita a její využití ve stavebnictví a architektuře. <em>„Modularita je jedním z účinných nástrojů, jak stavět udržitelně. Jedná se totiž o rychlý a suchý proces, který nám do budoucna dává možnost přetvořit objekt v čase. Modulární architektura dovoluje změnit dispozice i funkci stavby,“</em> řekl architekt <strong>Ondřej Mundl</strong>.</p>
<p><span>Summity věnované architektuře a stavebnictví s účastí klíčových představitelů veřejného a soukromého sektoru se konají pravidelně již řadu let v reprezentativních prostorách pražského Obecního domu. Z letošního ročníku pro vás chystáme reportáž.</span></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-jan-schindler-a-ludvik-seko-schindler-seko-architects/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-viktorie-souckova/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/nova-dimenze-modularity-ve-vizovicich-se-otevrelo-vyvojove-inovacni-centrum-modularity/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/summit-v-praze-priblizil-problematiku-udrzitelnosti-v-architekture-a-stavebnictvi/</guid>
      <pubDate>Thu, 21 Sep 2023 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5252-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="648729"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Ve Vídni vyroste nejvyšší mrakodrap ze dřeva na světě]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/ve-vidni-vyroste-nejvyssi-mrakodrap-ze-dreva-na-svete/</link>
      <description><![CDATA[<p><span>Ve stavebnictví se dřevostavby i s ohledem na šetrnost k životnímu prostředí stávají stále výraznějším trendem. V zemích západní a severní Evropy se běžně staví rezidenční i komerční projekty ze dřeva překonávající výškovou hranici několik desítek metrů. V České republice tomu brání legislativa s ohledem na požární bezpečnost. Kvůli té je možné stavět budovy ze dřeva do maximální výšky čtyř nadzemních podlaží, což představuje 12 metrů požární výšky. V sousedním Rakousku přitom povolují standardně stavby s dřevěnou nosnou konstrukcí až do šesti nadzemních podlaží, tedy do 18 metrů. V praxi je navíc uplatňováno individuální schvalování, díky čemuž lze stavět budovy o mnoho metrů vyšší.</span></p>
<p><span><em>„V Rakousku již existují předpisy přímo pro dřevěné stavby. Obvyklá maximální výška je přízemí a šest pater, kde se podle typu budovy dřevo kombinuje se železobetonem. Ten se používá vždy pro suterén a pak většinou pro jádra staveb, případně pro přízemí nebo také první patro. U vyšších objektů ze dřeva je třeba inženýrského přístupu projektu požární ochrany, který umožní i vyšší stavby. To je v Rakousku a Německu možné, naše norma v ČR to však zatím nepřipouští,“ </em></span><span>dodává <strong>Tomáš Krejčí</strong><em>, </em>ředitel projekčního oddělení </span><span>UBM Development Czechia</span><span>.</span></p>
<p>Provoz Timber Marina Tower bude maximálně šetrný k životnímu prostředí díky využití geotermální energie, podzemní vody a instalaci fotovoltaických panelů. Budova bude v souladu s předpisy a směrnicemi EU a současně stavba cílí i na zisk certifikace LEED Gold. Stavět by se mělo začít v prvním čtvrtletí roku 2025.</p>
<p>Projekt má na starosti developerská společnost UBM Development, která se chce stát <span>největším evropským developerem ekologických budov s dřevěnou konstrukcí. V</span> České republice <span>mateřská společnost </span>UBM Development Czechia staví rezidenční projekt Timber Praha, první dřevěné vícepodlažní bytové domy v hlavním městě. Oproti ambiciózním projektům výškových budov v zahraničí mají však energeticky udržitelné domy Timber Praha maximální výšku 12 metrů, a to v důsledku omezení tuzemské legislativy.</p>
<p><span><em>„Komorní bytové domy ze dřeva s celkem 62 byty </em></span><em>o dispozicích od 1+kk až 4+kk<span>. Železobetonové suterény se začaly stavět v březnu 2023, montáž dřevěné části jsme zahájili na konci června 2023 a nyní už dva domy stojí. Dřevěná část má být kompletně hotova do konce letošního roku a kolaudace proběhne ve 2. polovině roku 2024,“ </span></em><span>říká <strong>Josef Wiedermann</strong>, jednatel UBM Development Czechia, a dodává: <em>„Jedná se o první projekt svého druhu v Praze. U nás je to vlastně průkopnický počin, z pohledu Rakouska, Německa nebo skandinávských zemí se ale již jedná o běžnou stavbu. UBM v České republice je velmi aktivní, pokud jde o iniciativy týkající se rozsáhlejší výstavby ze dřeva jako ekologického materiálu. Jsme v kontaktu s řadou dalších odborníků v této oblasti. Ve spolupráci </em></span><span><em>se zástupci některých bank, developerů a architektů jsme navíc založili odbornou Platformu pro udržitelné stavebnictví ze dřeva</em></span> <span><em>a společně podporujeme připravovanou změnu požární normy, která v budoucnu umožní stavět ze dřeva také vyšší budovy.“</em></span></p>
<p><span>Ve Vídni pak vzniká rovněž projekt </span><span>LeopoldQuartier</span><span> se zhruba 75 000 m<sup>2</sup> podlahové plochy. Stane se první městskou čtvrtí v Evropě, kde vyrostou budovy s dřevo-hybridní konstrukcí. Součástí komplexu jsou byty a kanceláře. Díky důslednému využívání geotermální energie a fotovoltaiky bude projekt při svém provozu CO<sub>2</sub> neutrální. Dokončení výstavby plánuje UBM v polovině roku 2025.</span></p>
<p><span>Dřevostavby jsou budoucností udržitelného bydlení. Výstavba ze dřeva přináší </span>zkrácení doby realizace až o polovinu díky tomu, že se při ní využívá moderní technologie prefabrikace. Dřevo je trvanlivý a obnovitelný přírodní materiál<span><em>, </em></span>který má pozitivní vliv na lidskou psychiku. Vytváří přirozené prostředí, udržuje ideální vlhkost vzduchu, snižuje stres a má také antibakteriální účinky.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-vicepodlazni-bytove-domy-z-masivnich-drevenych-panelu-vyrostou-v-prazskych-reporyjich/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/ubm-zahajila-predprodej-prvni-stovky-bytu-v-projektu-arcus-city/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-cukrovarnicky-palac/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/ve-vidni-vyroste-nejvyssi-mrakodrap-ze-dreva-na-svete/</guid>
      <pubDate>Thu, 07 Sep 2023 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5218-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="320656"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Zelená už nestačí, připravte se na éru modrozelené]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/zelena-uz-nestaci-pripravte-se-na-eru-modrozelene/</link>
      <description><![CDATA[<h3><strong>Boom zelených střech</strong></h3>
<p>Zelené střechy nejsou v ČR žádnou novinkou a jejich výstavba je podporována celou řadou prostředků. V roce 2016 byl například vyhlášen dotační program Nová zelená úsporám, v rámci nějž mohli investoři čerpat finance i na výstavbu zelených střech. V roce 2019 pak poskytovalo dotace na zelené střechy město Brno a v roce 2020 přistoupily k podpoře zelených střech i Říčany. Díky všem těmto krokům se každoročně daří zvyšovat jejich podíl, v roce 2022 bylo například dokončeno rekordních 396 000 m2. Zelené střechy mají při ochraně klimatu neoddiskutovatelnou roli, přináší totiž zeleň do silně urbanizovaných oblastí, a přispívají tím nejen k lepšímu klimatu ve městech, ale i k podpoře přirozeného koloběhu vody v přírodě – dokáží totiž absorbovat značné množství srážkové vody a zajistit její odpaření zpět do ovzduší. Když se zkombinují s retenční nádrží, která umí srážkovou vodu zachytit a akumulovat a v dobách sucha využít na zavlažování zeleně, pak se výčet přínosů ještě prodlouží.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-21351-317-317-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-21354-237-318-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3><strong>Ke konci roku zavládne modrozelená</strong></h3>
<p><a href="https://www.wavin.com/cs-cz/webinare" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Modrozelené střechy</a>, neboli zelené střechy využívající moderní retenční systémy, totiž vedle zlepšení mikroklimatu a zvýšení atraktivity dotčeného území přispívají i ke zvýšení biodiverzity lokality, snížení účinků sucha, zvýšení ochrany povrchových vod a snížení rizika lokálních záplav tím, že v době silných přívalových dešťů snižuje zátěž kanalizace. Jejich výstavbu do budoucna usnadní i dnes představené řešení PolderRoof, které přeměňuje ploché střechy na inteligentní a řízenou akumulaci vody. Řešení z dílny firmy Wavin, která se dlouhodobě věnuje udržitelnému nakládání s vodou, sestává z nízké střešní retenční nádrže z recyklovaného polypropylenu, která se skládá na potřebnou velikost podobně jako stavebnice z jednotlivých boxů o rozměru 1100x1100x85 nebo 160 mm a s kapacitou 102 nebo 193 litrů. Automatická regulace hladiny pak slouží k řízenému vypouštění potřebného množství akumulované vody. Pokyn ji k tomu dává řídicí jednotka, která sbírá a vyhodnocuje meteorologická data a informace ze senzorů rozmístěných na střeše a v nádrži. V případě silných dešťů zajistí regulovaný odtok zbytkové vody a připraví kapacitu na nové srážky, v době sucha zase využije akumulovanou srážkovou vodu na zavlažování vegetace, která je nad nádrží vysazena. Součástí je i webová platforma, díky níž může všechny informace sledovat uživatel a na dálku v případě potřeby měnit nastavení. Sekundárně celé řešení přispívá k ochlazování okolí a izolaci budov. Řešení je vhodné pro všechny typy plochých střech, ať už ve stávajících nebo nových konstrukcích. V České republice bude k dispozici ke konci roku 2023, dá se tedy očekávat, že modrozelená již brzy vytlačí zelenou.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-21352-454-340-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/vyhnete-se-doma-nadmernemu-hluku-zpusobit-jej-muze-i-splachnuti-toalety/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/vysoke-naklady-na-topeni-dokaze-redukovat-umela-inteligence/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/ticho-v-dome-vite-do-ceho-se-vyplati-investovat/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/zelena-uz-nestaci-pripravte-se-na-eru-modrozelene/</guid>
      <pubDate>Tue, 11 Jul 2023 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5114-1200-630-.jpeg" type="image/jpeg" length="744778"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Popularizace modulárních staveb. Společnost KOMA spouští školu modularity pro projektanty, architekty a konstruktéry]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/popularizace-modularnich-staveb-spolecnost-koma-spousti-skolu-modularity/</link>
      <description><![CDATA[<p>Jako první téma Školy modularity vybrala společnost téma Zásady navrhování modulárních budov. Seminář proběhne 15. června od 09.00 – 15.00 hodin ve Vizovicích přímo v sídle společnosti.</p>
<p><em>„Školu modularity jsme otevřeli z potřeby vzdělávat se v různých oblastech modularity více do hloubky. V rámci vzdělávání probereme konkrétní témata s odborníky na konkrétní oblast v malé skupince lidí. Semináře pořádáme 2× ročně. Jarní termín vždy věnujeme konkrétnímu tématu z oboru modulární výstavby, podzimní termín je pak více inspirativní na předem vybranou specializaci v modularitě. Tento rok na podzim plánujeme aktuální téma: modularita a umělá inteligence,“</em> říkají zástupci společnosti <strong>KOMA MODULAR</strong>.</p>
<p>Seminář je určený pro všechny, kterým se mohou zásady navrhování a modularity v jejich profesi hodit. Primárně pak pro projektanty, architekty a konstruktéry.</p>
<p>Do semináře je možné se <a href="https://forms.office.com/Pages/ResponsePage.aspx?id=ThtLpMZoQU-hn4uRVPaoK-AtPXkApkBAoM0oUzcHEV1URFFZVTFHTEJRR1FUMkZZQklJRVNITUZTSy4u"><strong>registrovat</strong></a> na stránkách společnosti. Kapacita je omezena na 20 míst.</p>
<p><span>Hlavní myšlenkou modularity je bezesporu schopnost prodloužení životního cyklu výrobků. Móda, trendy i technologie se rychle mění a posouvají dopředu. Zcela funkční výrobky se tak zbytečně nahrazují novými. Díky modularitě se ale mohou vyměnit jen ty moduly, které jsou zastaralé. </span>Důležitost modulární výstavby dokazují stavby, jako je první modulární letiště v Senegalu, bytový dům v Paříži či přístavba nemocnice v Karviné. </p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/nova-dimenze-modularity-ve-vizovicich-se-otevrelo-vyvojove-inovacni-centrum-modularity/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/karvina-ma-revolucni-projekt-funguje-zde-prvni-modularni-nemocnice-v-cesku/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-budoucnost-stavebnictvi-festival-priblizi-moderni-trendy-a-technologie/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/popularizace-modularnich-staveb-spolecnost-koma-spousti-skolu-modularity/</guid>
      <pubDate>Fri, 12 May 2023 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5021-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="80905"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Přístavby ze dřeva zvyšují kapacity českých škol ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/pristavby-ze-dreva-zvysuji-kapacity-ceskych-skol/</link>
      <description><![CDATA[<p>Mnoho školních budov v ČR, ale i v Evropě je víc než 40 let starých. Většina byla postavena před rokem 1976. Spoustu z nich bylo vybudováno narychlo v reakci na rostoucí populaci. Dočasné stavby se ale postupem času staly trvalými. Dnes velká část škol zoufale potřebuje rekonstrukci. Mnoho budov navíc nesplňuje aktuální standardy.</p>
<p>Rychlým a dlouhodobě udržitelným řešením by se mohly stát moderní dřevěné konstrukce. Například společnost Stora Enso poskytuje řešení pro snadnou a rychlou stavbu škol, ale i kanceláří a dalších budov.</p>
<h3>Dřevostavby a jejich lehčí a pevnější nízkouhlíková konstrukce</h3>
<p>Stavebnictví je zodpovědné za 37 % celosvětových emisí uhlíku. Jedním z řešení tohoto problému je udržitelná stavba ze dřeva. Stromy během svého životního cyklu absorbují oxid uhličitý a ukládají ho v podobě uhlíku. Když se nevytěží, začnou se časem rozpadat a uhlík uvolňovat zpět do atmosféry. Využitím dřeva na stavbě se tak dá zajistit dlouhodobé úložiště uhlíku.</p>
<p>Stavby ze dřeva jsou nejen udržitelnější a stejně dostupné jako ocel a beton, ale pomáhají také vytvářet lepší prostředí pro žáky. Bylo prokázáno, že mají pozitivní vliv nejen na zdraví a pohodu dětí, ale i na jejich studijní výsledky.</p>
<p>Společnost Stora Enso vyvinula jednoduché, dlouhodobě udržitelné a kvalitní řešení, které už nyní pomáhá řešit krizi s kapacitou škol v mnoha zemích. Stavební systém Sylva je soubor produktů na míru vyrobených pro daný projekt z masivního dřeva. Sylva zahrnuje všechny potřebné komponenty, jako jsou stěny, podlahy, stropy, schody, trámy, sloupy a další. Distributorem na českém trhu je společnost <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/clt-czechia/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CLT Czechia</a>.</p>
<p><span>V České republice z CLT panelů vyrostla přístavba základní školy ve Slatiňanech. Vznikly zde nové učebny, kabinety i sociální zázemí. Přiznané konstrukce z CLT panelů v učebnách i v ostatních prostorách působí příjemným uklidňujícím dojmem a podporují soustředění. </span><em>„Tato přístavba je velmi zdařilá, konstrukce byla postavena do týdne a za půl roku bylo hotovo, třídy se mohou v současnosti využívat. Je to přírodní prostředí, které uklidňuje a pomáhá lépe se soustředit,“</em><span> prozradil </span><strong>Petr Jiříček, </strong>obchodní ředitel<strong><span> </span><a href="https://www.cltcz.info/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CLT CZECHIA</a><span>.</span></strong></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/clt-panely-pro-rodinne-domy-i-komercni-objekty-jake-jsou-jejich-vlastnosti-a-limity/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-clt-panely-od-ceskeho-distributora-clt-czechia/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-clt-panely-material-ktery-otevira-dvere-vystavbe-budoucnosti/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/rezidencni-i-komercni-stavby-z-clt-panelu-a-pozvanka-na-skoleni-pouzivani-tohoto-materialu/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/pristavby-ze-dreva-zvysuji-kapacity-ceskych-skol/</guid>
      <pubDate>Mon, 08 May 2023 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5014-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="110156"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[První vícepodlažní bytové domy z masivních dřevěných panelů vyrostou v pražských Řeporyjích]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-vicepodlazni-bytove-domy-z-masivnich-drevenych-panelu-vyrostou-v-prazskych-reporyjich/</link>
      <description><![CDATA[<p>Výška budov Timber Praha je v souladu se stávající legislativou České republiky, která umožňuje stavět konstrukce s využitím dřeva maximálně do 12 metrů požární výšky. Například v Německu a Rakousku již řadu let existují technické a požární předpisy umožňující výstavbu vysokých dřevěných a hybridních staveb. Běžně se tam projektují bytové a administrativní domy o šesti i více patrech.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20912-632-356-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Pražské bytové domy nabídnou byty o dispozicích 1+kk až 4+kk a velikosti od 39 m<sup>2  </sup>do 110 m<sup>2</sup>. Ke každému bytu bude k dispozici vlastní sklep a parkovací stání v podzemních garážích. Projekt je stavěn na úrovni BREEAM Excellent a s energetickým průkazem v nejúspornější kategorii A. Dokončení výstavby developer plánuje koncem roku 2024.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20911-632-395-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>„<em>Staneme se vůbec prvním developerem v Praze, který postaví vícepodlažní bytové domy ze dřeva. Pouze spodní stavba včetně základů a některé prvky schodiště budou z betonu, jinak to bude čistá dřevostavba,“</em> říká <strong>Josef Wiedermann</strong>, jednatel <a href="https://www.tvbydleni.cz/profil/ubm-development-czechia/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">UBM Development Czechia</a>, a dodává:<em> „Hlavní výhodou staveb ze dřeva je jejich minimální uhlíková stopa a současně se jedná o obnovitelný materiál. Dřevo se stane rovněž součástí interiérů bytů a společných prostor budov jako designový prvek. Přinášíme na trh bydlení s dobrou energií, neboť dřevo má jakožto přírodní materiál pozitivní vliv na lidskou psychiku. Domy budou vybaveny energeticky úspornými prvky, tepelnými čerpadly, fotovoltaickými panely, geotermálními vrty, retenčními nádržemi k opětovnému využití dešťové vody a chytrými technologiemi.“</em></p>
<p>Pro vnitřní nosné mezibytové stěny a stropy nadzemních podlaží budou využity inovativní masivní <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/clt-panely-pro-rodinne-domy-i-komercni-objekty-jake-jsou-jejich-vlastnosti-a-limity/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CLT panely</a>.Vnější fasádní stěny budou z důvodu menší tloušťky v systému TBF, tedy ze sloupkové rámové dřevěné konstrukce. Dřevěná nosná konstrukce bude ze smrkového dřeva, venkovní obklady fasády z modřínu. Dřevo bude použito v interiéru bytů jako pohledové na stropech obytných místností, chodeb a také na schodištích. Podzemní podlaží postaví developer se železobetonovou nosnou konstrukcí. <em>„Základy, nebo přesněji podzemní stavbu, stále stavíme z betonu. Ten je totiž odolnější vůči působení podzemní vlhkosti a vody. Z betonu je ještě podezdívka do dvaceti centimetrů nad úrovní terénu a také schodišťová ramena. Pouze jeden objekt bude mít celé schodiště včetně výtahové šachty betonové, a to z požárních důvodů,“ </em>komentuje Tomáš Krejčí, <span>ředitel projekčního oddělení UBM Development Czechia.</span> </p>
<p>Z hlediska ekologie jsou dřevostavby oproti budovám z betonu nebo oceli mnohem ohleduplnější k životnímu prostředí. Dřevo je obnovitelný a plně recyklovatelný materiál. Existuje řada studií dokládajících pozitivní účinky na zdraví a životní pohodu. Pobyt v budovách ze dřeva snižuje stres, dřevo má antibakteriální účinky, udržuje ideální vlhkost vzduchu a tím i stabilní klima. Pohledové dřevo působí i příjemně na smysly a psychiku člověka.</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/nove-ekologicke-bydleni-je-k-mani-v-prazskych-holesovicich/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/dostupne-a-kvalitni-bydleni-v-praze-byl-zahajen-prodej-bytu-v-arcus-city/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-velky-bytovy-dum-ze-dreva-vyroste-v-prazskych-radlicich/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/budovy-s-hybridni-konstrukci-ze-dreva-maji-pred-sebou-velkou-budoucnost/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/budoucnost-udrzitelneho-developmentu-a-rozvoje-mest-a-obci-v-cr/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/prefabrikace-jako-smer-udrzitelne-vyroby/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/clt-panely-pro-rodinne-domy-i-komercni-objekty-jake-jsou-jejich-vlastnosti-a-limity/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-vicepodlazni-bytove-domy-z-masivnich-drevenych-panelu-vyrostou-v-prazskych-reporyjich/</guid>
      <pubDate>Sun, 30 Apr 2023 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5011-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="66325"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Budoucnost udržitelného developmentu a rozvoje měst a obcí v ČR]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/budoucnost-udrzitelneho-developmentu-a-rozvoje-mest-a-obci-v-cr/</link>
      <description><![CDATA[<h3><strong>Odpovědnost developerů</strong></h3>
<p>Developeři v dnešní době dohlíží především na správnou ekonomiku svých projektů a jejich budoucí využití. Na prvním místě jsou vždy potřeby lidí v návaznosti na udržitelné technologie, které usnadňují běžný život. Jedná se například o opatření snižující provozní náklady jednotlivých obyvatel i budovy samotné. Dalším důležitým krokem udržitelného developmentu je i odpovědná strategie plánování, tedy vhodně řešený urbanismus a tvorba udržitelné architektury, v neposlední řadě je to pak i respekt k přírodě a vhodné řešení dopravní infrastruktury.</p>
<p>Developeři se taktéž zaměřují na možnosti dané lokality, snaží se lidem nabídnout vzdělání, práci či relaxaci v rámci krátkých vzdáleností. Důležité je vytvářet města, které lze efektivně spravovat a nabídnout lidem snadnou dostupnost dopravy. Zapomínat by se nemělo ani na sociální rozměr, tedy podporu tvorby komunity, zajištění kulturního a sportovního vyžití a zajištění pohodlí a bezpečí obyvatel.</p>
<p>Velkým tématem je pak energie, tedy management spotřeby energie i jejích zdrojů a vytváření pasivních budov. V tomto směru hrají velkou roli především udržitelné stavební materiály<em>.</em></p>
<p><em>„Dřevo je <a href="https://www.tvbydleni.cz/video/sazeni-stromu-jako-soucast-produkce-drevostaveb/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">obnovitelný</a> a recyklovatelný zdroj, jedná se o jediný klimaticky neutrální stavební materiál, který absorbuje CO<sub>2</sub>, v době růstu produkuje kyslík, je snadno zpracovatelný a vhodný pro prefabrikaci. Dřevo představuje budoucnost udržitelného stavitelství,“ </em>říká <strong>Martin Skalický, předseda poradenského týmu skupiny Progresus.</strong></p>
<h3>Dřevostavby</h3>
<p><a href="https://www.tvbydleni.cz/video/jake-jsou-vlastnosti-dreva-jako-stavebniho-materialu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Dřevo</a> z pohledu udržitelnosti a obnovitelnosti představuje náhradu klasických stavebních materiálů, které vznikají nevratným spotřebováním nerostných zdrojů.</p>
<p><em>„Dřevo bylo a je součástí našeho ekosystému, při správném hospodaření v lesích a zodpovědném využívání je ho nekonečné množství. Stavební proces se pak stává bezodpadový, takže je výroba dřevostaveb maximálně ekologicky ohleduplná,“ </em>dodává <strong>Martin Skalický</strong>.</p>
<h3>Kombinace stavebních materiálů</h3>
<p>Obliba staveb na bázi dřeva v Evropě neustále roste. Nejedná se ale jen o rodinné domy, ale i o bytové či multifunkční projekty, nově pak i industriální haly. Takové stavby představují vhodné řešení zvyšující se urbanizace měst i nutnosti dodržovat určité ekologické závazky. Například ve Vídni najdeme Hoho Tower, jedná se o nejvyšší stavbu Evropy, která kombinuje železobetonovou konstrukci se dřevem.</p>
<p>Rozsáhlé developerské projekty na bázi kombinovaných staveb s využitím dřeva vznikají například i pod taktovkou společnosti RD Rýmařov a její mateřské investiční skupiny <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/progresus-invest-holding/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Progresus</a>.</p>
<p>Konstrukčních technologií, které využívají dřevo, je nespočet. Dřevo jim vévodí hlavně díky své schopnosti pohlcovat velké množství CO<sub>2</sub>.</p>
<p>„<em>Snažíme se hledat to nejlepší spojení v daném okamžiku, výsledkem je materiál zvaný <a href="https://www.tvarchitect.com/video/nova-technologie-pro-vystavbu-domu-spojeni-dreva-a-betonu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TiCo</a>. Jedná se o patentovaný systém založený na kombinaci dřeva a betonu, který vznikl přímo v České republice ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v Praze,“</em> říká <strong>Martin Skalický</strong>.</p>
<p>Materiál slibuje zásadní zefektivnění celé výstavby a stavění do více pater.</p>
<p><strong>Ředitel pro vědu a výzkum ČVUT UCEEB Antonín Lupíšek dodává</strong><em>: „Společně s <a href="https://www.tvbydleni.cz/profil/rd-rymarov/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">RD Rýmařov</a> jsme se snažili vypíchnout hlavní výhodu těchto dvou materiálů a snoubení jejich pozitivních vlastností, které nám mohou zlepšit užívání domu, jeho výrobu i dopady na životní prostředí. Skončili jsme u betonové nosné konstrukce a vše ostatní je na bázi dřevěných panelů. Vnitřní příčky, obvodový plášť a prefabrikovaná koupelnová jádra jsou z dřevěné konstrukce. Jedná se o lokální produkt, který je navíc environmentálně šetrný a obnovitelný.“</em></p>
<h3>Mykilio</h3>
<p>Zajímavou novinkou na poli udržitelného stavitelství je start-up zvaný Mykilio. Společnost vyvíjí produkty na bázi mycelia, tedy podhoubí. Výsledkem je udržitelný přírodní materiál s širokým využitím, který představuje udržitelnou variantu konvenčních materiálů. Jde o síť houbových buněk rostoucích pod povrchem země. Tato síť svou strukturou i vzhledem připomíná pavučinu, neboli přírodní lepidlo. Díky vlastnostem jako je rozkládat a následně spojovat dohromady materiály v přírodě je možné z materiálů vyrobit například interiérové doplňky, nábytek, či alternativu dřevotřískových desek.</p>
<p><em>„Funguje to tak, že vezmete dřevní hmotu, nasadíte na ni houbu, necháte ji růst a před tím, než vyrostou plodnice, proces zastavíte. Vznikne produkt zajímavý pro výrobu dekorací či jiného materiálu, v současnosti se testuje i  možnost využití pro akustické a tepelné izolace,“</em> dodává <strong>Martin Skalický</strong>.</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/video/jake-jsou-vlastnosti-dreva-jako-stavebniho-materialu/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/video/sazeni-stromu-jako-soucast-produkce-drevostaveb/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/budovy-s-hybridni-konstrukci-ze-dreva-maji-pred-sebou-velkou-budoucnost/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/proc-vyroba-drevostaveb-neohrozi-mnozstvi-stromu-v-ceskych-lesich/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/nova-technologie-pro-vystavbu-domu-spojeni-dreva-a-betonu/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/video/drevostavby-jsou-stale-castejsi-volbou-pro-developerske-projekty-a-bytove-domy/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/budoucnost-udrzitelneho-developmentu-a-rozvoje-mest-a-obci-v-cr/</guid>
      <pubDate>Thu, 20 Apr 2023 09:46:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4980-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="225496"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Od malého domku k vývoji inovativního bateriového úložiště]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/od-maleho-domku-k-vyvoji-inovativniho-baterioveho-uloziste/</link>
      <description><![CDATA[<p>Celý projekt Český soběstačný dům odstartoval v roce 2016 architektonicko-technickou soutěží. Vítěz jejího prvního ročníku, architekt Vojtěch Lichý dům skutečně navrhl a dotáhnul ke zdařilé realizaci. V činnosti Pavel Podruh několik let pokračoval a snažil se touto cestou vytvořit novou generaci odborníků na obnovitelné zdroje. Do architektonicko-technických soutěží se hlásily stovky vysokoškolských studentů. Jejich nejlepší návrhy do teď poskytuje projekt Český soběstačný dům v kompletních verzích zdarma ke stažení.</p>
<p>„<em>Posledního ročníku soutěže se účastnilo více jak 850 zájemců z celé Evropy, stali jsme se tak největší architektonickou soutěží ve střední Evropě,“</em> říká <strong>Pavel Podruh</strong>, autor projektu Český soběstačný dům a spoluzakladatel výrobce energií <a href="https://amvolt.energy/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">AMVOLT.energy</a>.</p>
<p>Cílem stavby <a href="https://www.tvbydleni.cz/profil/cesky-sobestacny-dum/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Českého soběstačného domu</a> byl vznik vlastní laboratoře. Zdrojem energie je velká fotovoltaická elektrárna s instalovaným výkonem 15 kWp, která je doplněna 21kWh Amvolt Battery Packem. Elektrárna byla stavěna ve spolupráci firem GWL, AMVOLT a Asolar přímo na míru. Důležité bylo najít takové technické řešení, které bude maximálně bezpečné, dlouhodobě spolehlivé a v případě poruchy snadno opravitelné.</p>
<p><em>„Aktuálně funguje dům už druhým rokem. Po celý rok ho může navštívit kdokoliv z veřejnosti, většinou je tak stavba obývána i díky krásnému prostředí šumavské přírody po celý rok. Vše funguje perfektně i na podzim a v zimě. Jediné, co může zkomplikovat provoz je sníh na fotovoltaických panelech, který se musí v zimě odstraňovat. Zhruba tři zimní měsíce ze sluneční energie pokryjeme elektřinu, topení je potřeba v zimním období suplovat kotlem na pelety, což vyjde ve finále zhruba na tisíc korun ročně,“</em> uvedl <strong>Pavel Podruh</strong>.</p>
<p>Jít vlastní cestou přiměl Pavla Podruha především stav na trhu bateriových úložišť. Ten je totiž doslova zaplaven uzavřenými boxy z Asie. AMVOLT.energy se proto snaží vytvořit bezpečnou lokální protiváhu. Všechna úložiště kompletně sestavujeme v České republice. Společnost dodává širokou paletu modulárních nízko i vysokonapěťových bateriových úložišť od kapacity 50 kWh až po 1MWh BESS kontejner. <em>„Pro stavbu Českého soběstačného domu jsme potřebovali vyvinout vlastní bateriové úložiště složené z jednotlivých LFP článků, plně opravitelné s kompletní dokumentací. Žádné takové jsme na trhu nenašli, a tak jsme se rozhodli jít vlastní cestou,“ </em>říká <strong>Pavel Podruh</strong>. </p>
<p>Společnost AMVOLT.energy nyní pomáhá robustní energetický systém z Českého soběstačného domu aplikovat na firemní sídla, bytové domy, výrobní podniky, ale i velké areály, továrny.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-v-praze-probehlo-setkani-odborniku-na-tema-novych-materialu-a-technologii-pro-uspornou-a-udrzitelnou-vystavbu/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/cech-se-sobestacnymi-domy-se-dostal-do-svetoveho-vyberu-the-outstanding-young-person/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/cesky-sobestacny-dum-s-v-investem-vyzkousi-moznosti-energeticke-sobestacnosti-na-developerskem-projektu/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/stavba-zahajena-prvni-cesky-sobestacny-dum-si-vystaci-se-sluncem-a-destem/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/cesky-sobestacny-dum-vede-studenty-k-energeticky-nezavislym-domum/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/od-maleho-domku-k-vyvoji-inovativniho-baterioveho-uloziste/</guid>
      <pubDate>Tue, 18 Apr 2023 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4976-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="1324652"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Prefabrikace jako směr udržitelné výstavby]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/prefabrikace-jako-smer-udrzitelne-vyroby/</link>
      <description><![CDATA[<p title="Prefabrikáty nachází své místo při výstavbě developerských projektů"><span>Výstavba z modulů je rozšířená především v severských zemí Evropy. </span>Prefabrikáty ale nyní nachází své místo i při výstavbě developerských projektů v České republice.</p>
<p title="Prefabrikáty nachází své místo při výstavbě developerských projektů"><em>„Koupelnové jádro by mnohým mohlo navodit retro zážitky z panelových domů. V dnešní době se ale jedná o jádro, které kvalitou, funkčností a designem odpovídá dnešní době,“</em> říká <strong>Pavel Basl</strong>, spoluzakladatel Prefab Factory, člen představenstva <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/proceram/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ProCeram</a> a New Living Center.</p>
<h3 title="Prefabrikáty nachází své místo při výstavbě developerských projektů">Výhody prefabrikace</h3>
<p>Hlavní výhodou je to, že se tak snižuje množství dělníků a řemeslníků, kteří jsou ke zhotovení koupeny potřeba. Výroba koupelny v továrně pak výstavbu urychluje i zkvalitňuje. Také se prefabrikací snižují i emise CO<sub>2</sub>.</p>
<p>Instalace prefabrikátů umožňuje také zmenšení staveniště, neboť není potřeba tolik místa pro skladování výztuží či bednění. Koncové prvky se pak instalují přímo na stavbě, a tak odpadá i bourání a drážkování, což přináší nižší prašnost a hluk v okolí.</p>
<p>To vše se pozitivně projevuje také na finální podobě produktu. Na zvýšení kvality a preciznosti má vliv rovněž použití nejmodernějších technologií.</p>
<p><em>„V továrně se připraví vše včetně obkladů a dalších předmětů. Takto přichystaná koupelna pak zamíří na stavbu, kde ji jeřáb jednoduše zasadí na místo, které je pro ni určené,“</em> komentuje proces osazení <strong>Pavel Basl</strong>. Na stavbě tak není potřeba nic ladit, vše je dané projektovou dokumentací.</p>
<h3>Budoucnost prefabrikace v ČR</h3>
<p><em>„Většina prefabrikovaných koupelen, které se vyrábí v ČR končí za hranicemi naší země. Po několika jednáních s developery jsme se rozhodli koupit bývalý areál keramičky v Horní Bříze u Plzně. V areálu nyní vyrábíme modulové koupelny pro jednoho plzeňského developera. Pořád tuto činnost považujeme ale za start-up. Na spoustě věcí, jako je například marketing, stále ještě pracujeme. Zatím bylo pro nás důležité věnovat se samotnému vývoji,“</em> říká <strong>Pavel Basl</strong>.</p>
<p>V Česku se směrem prefabrikace vydává již spousta firem, cílem je kromě udržitelnosti i nabídka dostupného bydlení. Konkrétně prefabrikáty koupelen začal v České republice využívat například finský developer YIT. Za rok a půl nainstaloval do svých nových bytů již 275 prefabrikovaných koupelen.</p>
<p><em>„Prefabrikace je podle nás jednou z cest, která může pomoct k řešení současné neuspokojivé situace na trhu s bydlením. Větší výstavbě bytů brání kromě zdlouhavých povolovacích procesů také problémy ve stavebnictví. Ty se ještě zhoršily s vypuknutím války na Ukrajině, kdy dodávky materiálu byly buď výrazně prodlouženy, nebo úplně zastaveny. Navíc v České republice dlouhodobě chybí i spousta profesionálních řemeslníků a dělníků,“</em><span> vysvětluje generální ředitel </span>YIT Stavo<span> </span><strong>Marek Lokaj</strong><span> </span></p>
<p>Firma ProCeram prezentuje prefabrikovanou koupelnu vyrobenou pro developera YIT před pražskou budovou <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/new-living-center/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">New Living Center</a>.<span style="font-size: 11.5pt; font-family: 'Arial',sans-serif; color: #686868; letter-spacing: .15pt;"> </span></p>
<p style="background: white; margin: 0cm 0cm 11.25pt 0cm;">Už teď je přitom jasné, že prefabrikaci bude YIT využívat i v dalších svých projektech. Finský developer počítá i s využitím prefabrikovaných prvků na části nosných konstrukcí domů. Chystá se také pilotní projekt na prefabrikované balkony zavěšeného typu.<span style="font-size: 11.5pt; font-family: 'Arial',sans-serif; color: #686868; letter-spacing: .15pt;"><o:p></o:p></span></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-v-praze-probehlo-setkani-odborniku-na-tema-novych-materialu-a-technologii-pro-uspornou-a-udrzitelnou-vystavbu/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/videoprohlidka-new-living-center-inspirace-pro-vase-bydleni-na-jednom-miste/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/video/prefabrikaty-nachazi-sve-misto-pri-vystavbe-developerskych-projektu/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/prefabrikace-jako-smer-udrzitelne-vyroby/</guid>
      <pubDate>Mon, 17 Apr 2023 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4975-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="170313"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[CLT panely pro rodinné domy i komerční objekty. Jaké jsou jejich vlastnosti a limity?]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/clt-panely-pro-rodinne-domy-i-komercni-objekty-jake-jsou-jejich-vlastnosti-a-limity/</link>
      <description><![CDATA[<h3>Vlastnosti CLT panelů</h3>
<p>CLT panely ze statického hlediska nekladou architektuře téměř žádné limity, a to především díky rozložení zatížení do dvou směrů. Jsou maximálně flexibilní a dají se kombinovat i s jinými stavebními materiály, jako je sklo či železo. Materiál lze využít i na stavbu ploché střechy.</p>
<p>Materiál na bázi dřeva si bere ze dřeva ty nejlepší vlastnosti, což je tepelná izolace, jednoduchá zpracovatelnost, nízká hmotnost a mechanická odolnost. Zároveň ale eliminuje slabé stránky dřeva, jakou je například objemová stabilita.</p>
<p><em>„Díky navrstvení jednotlivých prken je zajištěna dokonalá prostorová stabilita. Změnili jsme tak vlastnosti klasického dřeva. Co se požární bezpečnosti týká, dřevo samozřejmě hoří, CLT materiál je ale ve stavbě sofistikovaně zabudovaný a pomalu odhořívá jen z jedné strany. Víme podle tabulek přesně, jak se stavba při požáru bude chovat a jak bude odhořívat. Mezi další benefity lze zařadit snížení emise CO<sub>2</sub>, a to už během růstu suroviny, při výrobě, přepravě i během užívání stavby,“</em> prozradil <strong>Petr Jiříček, </strong>obchodní ředitel <a href="https://www.cltcz.info/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CLT Czechia</a> na<strong> </strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-v-praze-probehlo-setkani-odborniku-na-tema-novych-materialu-a-technologii-pro-uspornou-a-udrzitelnou-vystavbu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Školení nových materiálů a technologií pro úspornou a udržitelnou výstavbu</a> v pražském New Living Center.</p>
<p>CLT panely se vyrábějí v rozměrech do 2,95 m šířky a 16 m délky v síle od 60 mm do 400 mm po 20 mm intervalech. Velkou výhodou jsou takřka neomezené možnosti co se týče stylu a architektury. Jsou vhodné jak pro vnější i vnitřní stěny, tak i pro stropy a střechy bez nutnosti použití dodatečných podpůrných či alternativních konstrukcí.</p>
<p>Hotové, dle projektu opracované panely se dopravují přímo na staveniště, kde z nich odborná firma postaví během několika dnů hrubou stavbu domu. Montáž průměrného rodinného domu zabere pouhé dva až tři dny. Co se týká rozvodů, jsou dvě možnosti. <em>„Buďto je materiál předem prefabrikovaný díky CNC opracování, což umožnuje předem připravit rozvody pro instalace. Možné je ale i dodatečné přizpůsobení rozvodům přímo na stavbě,“</em> prozradil <strong>Petr Jiříček</strong>.</p>
<p>CLT panely se vyrábějí převážně ze smrku. Pro finální povrchové vrstvy v pohledové kvalitě lze vybírat i borovici, jedli, modřín a limbu. <em>„V materiálu se může objevit i vrstva borovice v jeho útrobách. Je možné ho ve finále opláštit i jinou dřevinou, to je ovšem už jen čistě vizuální záležitost, nemůžeme ji koncepčně zahrnout do návrhu statiky či požární bezpečnosti,“</em> uvedl <strong>Jiříček</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20728-483-322-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3>Vícepodlažní budovy a průmyslové a komerční objekty z CLT panelů</h3>
<p>Použití CLT panelů je velmi oblíbené při stavbě rodinných domů, ale <strong>je možné tento materiál uplatnit i při výstavbě vícepodlažních městských budov či průmyslových a komerčních objektů</strong>. <em>„Například v městské části Pustkovec-Ostrava vzniká bytový dům využívající kombinaci dřeva a betonu, který nabídne 6 mezonetových bytů a několik komerčních prostor. Ekologicky začaly přemýšlet i některé prodejní řetězce, které se snaží snižovat uhlíkovou stopu svých supermarketů. Jeden takový market z CLT panelů vznikl ve Skutči,“</em> představil projekty <strong>Petr Jiříček</strong>.</p>
<p>Zajímavým projektem společnosti CLT Czechia je také apartmánový resort na Vysočině, který vznikl celý jako dřevostavba.<em> „Svislé a vodorovné konstrukce jsou z CLT desek a šikmé konstrukce střechy jsou vyhotoveny jako klasický krov. Důraz byl kladen na akustiku jednotlivých apartmánů tak, aby se návštěvníci navzájem nerušili,“</em> uvedl <strong>Petr Jiříček</strong>.</p>
<h3>Přístavby z CLT panelů</h3>
<p>Materiál je vhodný také pro přístavby. Například v České republice z CLT panelů vznikla přístavba základní školy. <em>„Tato přístavba je velmi zdařilá, konstrukce byla postavena do týdne a za půl roku bylo hotovo, třídy se mohou v současnosti využívat. Je to přírodní prostředí, které uklidňuje a pomáhá lépe se soustředit,“</em> prozradil <strong>Petr Jiříček</strong>.</p>
<p>Dalším příkladem je nástavba zubního centra v Pardubicích. Zajímavým projektem je i tělocvična v Novém Jičíně. <em>„Jedná se o lehkou konstrukci na střeše nové centrály HZS,“</em> dodává.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20722-491-327-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>CLT panely se zároveň těší i rostoucí oblibě při konstrukci přístřešků na auta a jiných objektů drobné architektury.</p>
<p>Celosvětově největším producentem CLT panelů je společnost Stora Enso. Jedním z českých distributorů je společnost <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/clt-czechia/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CLT Czechia</a>. V jejím čele stojí odborník na práci se dřevem Petr Jiříček. Od roku 2023 slouží nová výrobní linka ve Ždírci nad Doubravou, roční produkce nabídne až 160 tisíc m<sup>3</sup> materiálů. Společnost se zaměřuje také na levnější a ekologičtější dopravu a zmírňuje vývoz cenné suroviny za hranice ČR.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20723-275-183-.jpg" alt="" title="" />  <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20729-326-184-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-v-praze-probehlo-setkani-odborniku-na-tema-novych-materialu-a-technologii-pro-uspornou-a-udrzitelnou-vystavbu/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-clt-panely-od-ceskeho-distributora-clt-czechia/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-clt-panely-material-ktery-otevira-dvere-vystavbe-budoucnosti/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/clt-panely-pro-rodinne-domy-i-komercni-objekty-jake-jsou-jejich-vlastnosti-a-limity/</guid>
      <pubDate>Sat, 15 Apr 2023 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4966-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="227828"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Reportáž: V Praze proběhlo setkání odborníků na téma nových materiálů a technologií pro úspornou a udržitelnou výstavbu]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-v-praze-probehlo-setkani-odborniku-na-tema-novych-materialu-a-technologii-pro-uspornou-a-udrzitelnou-vystavbu/</link>
      <description><![CDATA[<p>Školení v pražském New Living Center se zúčastnilo více jak 80 odborníků ze zmiňovaných oborů. Témata, která jsou důležitá pro udržitelnost výstavby, byla rozdělena do pěti přínosných přednášek. Mezi řečníky byli Martin Skalický - předseda poradenského týmu skupiny <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/progresus-invest-holding/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Progresus</a>, Jaroslav Šuvarský - majitel a jednatel <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/s-power/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">S-POWER Energies</a>, Pavel Basl – spoluzakladatel Prefab Factory a člen představensta <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/proceram/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ProCeram</a> a <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/new-living-center/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">New Living Center</a>, Petr Jiříček – ředitel <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/clt-czechia/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CLT CZECHIA</a> a Pavel Podruh - autor projektu <a href="https://www.tvbydleni.cz/profil/cesky-sobestacny-dum/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Český soběstačný dům</a> a zakladatel výrobce baterií Amvolt.energy.</p>
<p><em>„Udržitelná výstavba bude směřovat k vyšší energetické soběstačnosti. V budoucnu bude každý dům alespoň část potřebné elektřiny vyrábět sám. Udržitelná architektura bude disponovat dle mého názoru v budoucnu menšími prostory a i my budeme skromnější jak ve výbavě, tak v celé koncepci budov,“</em> říká <strong>Pavel Podruh</strong>.</p>
<p>Během konferencí seznámili řečníci diváky například s budoucností fotovoltaiky pro bytové domy a komerční objekty, představili možnosti prefabrikace v udržitelné výstavbě a zaměřili se i na vývoj bateriových úložišť či budoucnost udržitelného developmentu.  </p>
<p><em>„Cestou udržitelnosti chceme jít kromě rezidenční sekce i ve výstavbě průmyslových hal. Chceme i zde ukázat, že použití dřeva jako udržitelného materiálu je velmi efektivní. Stejně tak se chceme soustředit na vznik celodřevěné konstrukce u výškových budov,“</em> říká <strong>Martin Skalický</strong>.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-clt-panely-material-ktery-otevira-dvere-vystavbe-budoucnosti/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-rd-rymarov-lukas-zrust/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/fotovoltaicka-elektrarna-pro-velke-podniky-kolik-stoji-za-kolik-vyrobi-elektrinu-a-jaka-je-navratnost/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/fotovoltaicka-elektrarna-pro-male-podniky-kolik-stoji-za-kolik-vyrobi-elektrinu-a-jaka-je-navratnost/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-s-power-jaroslav-suvarsky/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/cesky-sobestacny-dum-vede-studenty-k-energeticky-nezavislym-domum/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/cech-se-sobestacnymi-domy-se-dostal-do-svetoveho-vyberu-the-outstanding-young-person/]</p>]]></description>
      <category>Udržitelná architektura</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-v-praze-probehlo-setkani-odborniku-na-tema-novych-materialu-a-technologii-pro-uspornou-a-udrzitelnou-vystavbu/</guid>
      <pubDate>Thu, 06 Apr 2023 18:26:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4956-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="1058593"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Karviná plánuje unikátní zelenou stavbu od známé londýnské architektonické kanceláře Grimshaw]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/karvina-planuje-unikatni-zelenou-stavbu-od-zname-londynske-architektonicke-kancelare-grimshaw/</link>
      <description><![CDATA[<p>Projekt by měl odrážet hlavní téma, kterým je propojení člověka s přírodou. <em>„Při tvorbě architektonické studie jsme se nechali inspirovat přírodou a její schopností vytvářet krásný a efektivní design,“ </em>komentuje finální podobu projektu prorektor pro strategii a komunikaci Slezské univerzity <strong>Tomáš Gongol</strong> a dodává:<em> „Snaha o co nejnižší energetickou i ekonomickou náročnost stavby vedla ke zmenšení rozsahu centrální budovy, ve které bude soustředěna hlavní část vzdělávacích aktivit pro studenty naší univerzity i pro veřejnost.“</em> </p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20558-408-233-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Centrální stavba bude unikátní v mnoha ohledech. Veřejnost se může těšit na různorodé vzdělávací aktivity i procházky nově vypěstovaným lesem s porostem a rostlinami příbuznými s prehistorickou flórou, ze které vznikalo uhlí. Další okrasné i užitkové zahrady včetně vodních ploch o celkové rozloze 50 hektarů nabídnou návštěvníkům prostor pro odpočinek i kulturní vyžití.</p>
<p>Budova by se měla stát novým symbolem změny Karvinska. Moderní zelená budova bude zajímavě kontrastovat s betonovou věží dolu Darkov v sousedství. Pokud se povede k vytápění a chlazení použít zelenou energii, bude to jasný důkaz toho, že tento dosud černý region se opravdu může změnit k lepšímu.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20560-407-214-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p><em>„Jsem přesvědčen, že se lokalita výrazně pozitivně odrazí na životě ve městě a jeho okolí. Blízkosti města zajistí lepší začlenění do celkové infrastruktury města pro jeho následnou obsluhu a využití,” řekl primátor města </em><strong>Lukáš Raszyk</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20559-409-230-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>V areálu také vznikne unikátní univerzitní kampus pro výuku nového studijního programu zaměřeného na regenerativní rozvoj regionu a krajiny, který připravuje Slezská univerzita společně s Mendelovou univerzitou v Brně. Bude tu i prostor na profesní praxi studentů Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné i opavských součástí Slezské univerzity. Areál však nebude určen jen pro vysokoškolské studenty. <em>„V rámci vzdělávacích aktivit připravujeme bohatý program pro všechny věkové skupiny. Nabídneme krátkodobé i dlouhodobé vzdělávací kurzy pro širokou veřejnost i žáky mateřských, základních a středních škol. Dále plánujeme pořádání letních škol, příměstských táborů, odpoledních kroužků apod., do kterých se primárně zapojí obyvatelé z blízkého okolí. Vítáni budou také individuální návštěvníci, pro které budou připraveny komentované prohlídky či vzdělávací „samostudium“, odpočinkové zóny, místa pro aktivní trávení volného času i možnost občerstvení. V areálu bude také možné pořádat nejrůznější kulturní vystoupení nebo komunitní akce“</em> říká <strong>Tomáš Gongol</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20557-408-272-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Pokud bude projekt schválen k financování z evropského operačního programu, budou ještě letos zahájeny potřebné projekční práce. Se samotnou realizací stavby se pak počítá v letech 2026-2027. Žádost byla v uplynulých dnech dokončena, zkompletována a podána. </p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/narodni-pavilon-pro-expo-2025-bude-mit-podobu-sklenene-spiraly/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/umeni-ktere-kultivuje-verejny-prostor-mural-art-v-ceskych-ulicich/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/karvina-ma-revolucni-projekt-funguje-zde-prvni-modularni-nemocnice-v-cesku/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/karvina-planuje-unikatni-zelenou-stavbu-od-zname-londynske-architektonicke-kancelare-grimshaw/</guid>
      <pubDate>Wed, 22 Mar 2023 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4931-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="257373"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Fenomén útulen a jejich pojetí v moderní architektuře]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/fenomen-utulny-a-jeji-pojeti-v-moderni-architekture/</link>
      <description><![CDATA[<p>Jedním z architektů, který se zabývá návrhy útulen je Jan Tyrpekl. Architekt našel oblibu v organickém a experimentálním pojetí staveb. Při své práci klade důraz na jednoduchost a jasný koncept.<strong> </strong> Jan Tyrpekl své objekty zasazuje do přírody tak, aby okolí zůstalo nedotčeno a stavba dokonale splývala s přírodou. Maximálně respektuje krajinu a zakládá si především na konstrukčním řešení jednotlivých staveb.</p>
<p>Dílo Jana Tyrpekla se mnohdy nachází na pomezí mezi architekturou a land-artem, či volným uměním. Mezi zajímavé projekty patří například Forest temple, Hnízdo či <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-na-strome-nabizi-lidem-silny-autenticky-zazitek-v-bezprostrednim-kontaktu-s-krajinou/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Tree house</a>. Jeho malé stavby vzbudily velký zájem odborné veřejnosti, architekt za ně získal tři nominace na Českou cenu za architekturu. Jeho nejznámějším projektem je útulna, jejímž základem je malý pohraniční bunkr ve Vratěníně u Znojma.</p>
<p><em>„Jedná se o experimentální stavby určené k odpočinku a meditaci. Je to malý, leč přívětivý prostor. Řopík má jednoduchou dřevěnou konstrukci, která je svým charakterem pravým opakem svého betonového podstavce,“</em> říká <strong>Jan Tyrpekl</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20544-482-321-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Architekt je autorem také Útulny v Milínově. V tomto případě jde o nápad na realizaci rekreačnho sídla dvou manželů, který se díky zásahu architekta změnil v zajímavý projekt. Stavba získala cenu Stavba roku 2021 v rámci Plzeňského kraje. Útulna je umístěna mezi pastvinami s výhledem do širokého okolí a aktuálně slouží i k pronájmu.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20541-476-317-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h4 title="Architekti nové generace - Jan Tyrpekl"><a href="https://www.tvarchitect.com/video/architekti-nove-generace-jan-tyrpekl/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Architekti nové generace - Jan Tyrpekl</a></h4>
<p><iframe width="480" height="270" src="https://www.tvarchitect.com/i/architekti-nove-generace-jan-tyrpekl/" frameborder="0"></iframe></p>
<p>Zajímavé útulny najdeme také v Krkonošském národním parku. Chrání turisty před nepříznivým počasím. Pro KRNAP je nejen navrhli, ale také vyrobili studenti Fakulty architektury ČVUT v Praze. <span><em>„Projekt design-build na Fakultě architektury spočívá v tom, že student si projekt sám nakreslí a pak i sám realizuje. Získá tak vlastní fyzickou zkušenost s materiálem a se stavbou,“</em></span><span> řekl <strong>Dalibor Hlaváček, </strong>děkan<strong> </strong>Fakulty architektury<strong> </strong>ČVUT.</span> Součástí projektu byl také průzkum terénu daných lokalit.</p>
<p><span>Každý z těchto přístřešků je navržen pro jedno konkrétní místo na území Krkonoš a jejich podoba je mu přizpůsobena. Příkladem je trojúhelníková útulna s chladně znějícím jménem Atüln, jejíž dominantou je velké okno v čelní stěně. </span>Útulny byly oceněny také v regionální soutěži Krkonošská cena za architekturu.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20543-461-291-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Velmi výraznou je také útulna s názvem KØMEN u Balvanového vodopádu. Zvolený tvar má symbolizovat kámen, inspirací se stal právě vodopád v její blízkosti. Stavba má nepravidelný tvar ovšem pevnou konstrukci. Fasáda je z lesklého falcovaného plechu, vnitřní prostor pak využívá světlého dřeva. Stavba získala nominaci na ocenění Česká cena za architekturu 2020.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20542-465-294-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-na-strome-nabizi-lidem-silny-autenticky-zazitek-v-bezprostrednim-kontaktu-s-krajinou/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/architekti-nove-generace-jan-tyrpekl/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/fenomen-utulny-a-jeji-pojeti-v-moderni-architekture/</guid>
      <pubDate>Sat, 18 Mar 2023 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4928-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="154850"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Odstartoval Stavební veletrh a Festival architektury v Brně]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/odstartoval-stavebni-veletrh-a-festival-architektury-v-brne/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Stavební veletrh Brno</strong><strong> společně s </strong><strong>Festivale</strong><strong>m</strong><strong> architektury probíhají na brněnském výstavišti od 2. do 4. března. Brány akcí se otevírají v 9 hodin a zavírají v 18 hodin, poslední den o hodinu dříve.</strong> <strong>Vstupenky na Festival architektury 2023 jsou k prodeji <a href="https://etickets.bvv.cz/cs" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZDE</a>. </strong></p>
<p><strong><a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/jaka-je-budoucnost-stavebnictvi-festival-priblizi-moderni-trendy-a-technologie/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Festival architektury</a> letos nabízí </strong>přehlídku technologií budoucnosti stavitelství i ukázky modulárních staveb. K vidění budou živé ukázky robotického tisku betonu i praktická ukázka modernizovaného stavebního procesu. Profesionálové i široká veřejnost se mohou přijít podívat na to, jak probíhá digitalizace stavebních procesů, tovární prefabrikace napříč materiály, robotikou i neodkladnou adaptací budov na stav energetiky.</p>
<p>Pokud se chystáte na stavbu vlastního bydlení, rozhodně nesmíte vynechat sobotní program, který bude zaměřený na rady ohledně návrhu půdorysu a realizace rodinného či víkendového domu. Odborníci poradí, jak při stavbě ušetřit peníze a vhodně využít prostor. </p>
<p><strong>Unikátní výstava </strong><a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/festival-architektury-v-brne-predstavi-tiny-houses-a-glamping/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>TINY HOUSES</strong></a><span><strong> </strong></span></p>
<p>Letos se můžete těšit i na velký hit, kterým je malometrážní bydlení. Bydlet na malém prostoru, přesto se vším potřebným, je moderní! Současně se rozmáhá i glamping – stále populárnější komfortní turistické ubytování v přírodě. To vše přispívá k rozvoji modulárních a mobilních staveb, které dnes úspěšně nabízí řada malých i větších výrobců.</p>
<p>Jak takové bydlení vzniká, jaké je napojení na sítě a odpad či jak nejvhodněji vybavit kuchyň a koupelnu? To vše vám poradí odborníci, kteří se stavbou modulových domků mají velké zkušenosti. Dozvíte se i jakou zvolit tepelnou izolaci či jak být energeticky nezávislý. Odpovědi na všechny tyto a mnohé další otázky přinese přednáškový program Festivalu architektury 2023 v sobotu 4. března. Především si ale budete moci na vlastní oči prohlédnout a osahat konkrétní řešení včetně českých perel glampingu a modularity. K vidění jsou i vzorové místnosti v různém stylu pro rozdílný typ uživatelů. </p>
<p>Zájemci se na veletrhu dozvědí i aktuální informace o novinkách v dotacích na úsporné a ekologické bydlení. Pro ty, kdo potřebují poradit se zařízením svého bytu, budou na akci čekat interiérové designérky, které poskytnou v rámci této akce bezplatnou úvodní konzultaci.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-budoucnost-stavebnictvi-festival-priblizi-moderni-trendy-a-technologie/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/festival-architektury-v-brne-predstavi-tiny-houses-a-glamping/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/odstartoval-stavebni-veletrh-a-festival-architektury-v-brne/</guid>
      <pubDate>Thu, 02 Mar 2023 10:58:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4904-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="546826"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Jaká je budoucnost stavebnictví? Festival přiblíží moderní trendy a technologie]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-budoucnost-stavebnictvi-festival-priblizi-moderni-trendy-a-technologie/</link>
      <description><![CDATA[<p>Digitalizace a robotika vstoupily do sektoru staveb. Mají několik výhod, zefektivňují jednotlivé fáze, významně přispívají ke snižování negativních vlivů staveb na životní prostředí a mohou se stát rozhodujícím klíčem ke snížení produkce CO<sub>2</sub>. Příkladem je 3D tisk betonu, který velmi výrazně snižuje spotřebu použitého materiálu ve srovnání s konvenční metodou. Právě prefabrikace a modularita staveb se ukazuje jako nejpravděpodobnější verze budoucnosti stavebnictví.</p>
<p><em>„Pod robotizací si lidé mnohdy představí jen stroje. Ve skutečnosti většinu robotické práce, tedy alespoň ve stavebnictví, dnes zastávají roboti za obrazovkou. Úlohou robotů není pracovat za nás, ale s námi. Práci nám zjednodušovat a maximalizovat naši lidskou produktivitu a kreativitu. Digitalizace a robotika ve stavebnictví má obrovský potenciál. Toto odvětví vstupuje do technologické revoluce. V návrhové fázi stavby spolupracují lidi a roboti už dnes a celkem běžně. Inovace posledních let však posouvají robotiku i do stavební výroby a realizace, kde se s ní nově setkáváme i v podobě strojů,” </em>uvedl vedoucí Laboratoře robotiky a 3D tisku fakulty stavební VUT v Brně<strong> </strong><span><strong>David Bečkovský</strong></span>.</p>
<p>Návštěvníci <a href="https://www.festival-architektury.cz/program" target="_blank" rel="noopener noreferrer">festivalu</a> se mohou také těšit na výstavu desítek prefabrikovaných domů určených k bydlení a rekreaci. Jedná se o tzv. Tiny Houses a menší modulární domy. Vybavení některých z nich zahrnuje použití nejmodernějších smart technologií. Přehlídka malometrážního bydlení a glampingu nabídne promyšlené detaily staveb a jejich tvůrci rádi odpoví na všechny dotazy.</p>
<p>Chybět nebudou ukázky 3D tisku, například architekt a inovátor Luai Kurdi, který se pyšní realizacemi v Dubaji a Abu Dhabi předvede technologii 3D tisku živě přímo ve výstavní hale. Představena bude i robotika na poli dřevostavitelství, která představuje cestu k dosažení nejlepší kvality a rychlosti stavby. Zajímavým odvětvím je také modularita, zájemci se tak na festivalu dozvědí, jaké možnosti v tomto oboru představuje automatizace a digitalizace. Návštěvníci se budou moci v rámci programu přesunout i na unikátní robotické pracoviště k prohlídce špičkových robotických technologií nejen pro stavebnictví. Představen bude mimo jiné i robot na zdění, který nahradí práci pětičlenné zednické party.</p>
<p>Novým partnerem Festivalu architektury je Národní centrum Stavebnictví 4.0. Centrum má na svědomí vznik sítě Testbedů pro Stavebnictví 4.0. Aktivovalo 5 strategických týmů složených z odborníků na digitální komunikaci, automatizaci a robotizaci, materiály a konstrukce, návrh a koncept a legislativu. V neposlední řadě centrum usiluje o probuzení zájmu o stavebnictví a výchovu příští generace stavařů. </p>
<p><a href="https://etickets.bvv.cz/cs" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Vstupenky</a> na Festival architektury 2023 jsou již v prodeji. Akce se koná za finanční podpory statutárního města Brna.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/nova-dimenze-modularity-ve-vizovicich-se-otevrelo-vyvojove-inovacni-centrum-modularity/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/bydleni-modularni-mesto-i-zazemi-pro-umeni-vystavba-z-prefabrikovanych-modulu-ma-v-dnesnim-svete-nezastupitelne-misto/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/modularni-domek-muze-byt-hotovy-jiz-za-vikend/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-budoucnost-stavebnictvi-festival-priblizi-moderni-trendy-a-technologie/</guid>
      <pubDate>Sat, 11 Feb 2023 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4851-1200-630-.jpeg" type="image/jpeg" length="313518"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Dřevostavba s energeticky úsporným režimem si našla místo na atypickém pozemku ve tvaru přesýpacích hodin]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/drevostavba-s-energeticky-uspornym-rezimem-si-nasla-misto-na-atypickem-pozemku-ve-tvaru-presypacich-hodin/</link>
      <description><![CDATA[<p>Tuto stavbu realizoval pro svou rodinu architekt ateliéru SAEM Michal Procházka. Cílem bylo navrhnout dům na pozemku, který měří v nejužším místě pouhé 4 metry. Pozemek proto nazval „Jinonická úžina“ a pustil se do boje se všemi nevýhodami. „<em>Když jsem chtěl pozemek kupovat, úřady mě odrazovaly s tím, že zde nejde nic postavit. Poté, co viděly mé návrhy, tak nás dokonce začaly i podporovat. Povolení následně trvalo 5 let,“</em> říká architekt.</p>
<p>Dům se nachází ve staré zástavbě, která místy evokuje starou vesnici. Je zde nádherný výhled na Kostel sv. Vavřince a vše potřebné je v docházkové vzdálenosti. <em>„Dům má u silice 6 metrů, poté se stavba zužuje na 4 metry a do zahrady se otevírá velkorysý prostor měřící 12 metrů. Když z úžiny vstoupíte do obývacího pokoje, překvapí vás velkorysý prostor a krásný výhled,“</em> říká <strong>Michal Procházka</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20321-330-440-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20319-330-440-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Dům využívá materiálů lokálních, obnovitelných a s minimální produkci CO<sub>2</sub>. Navíc je mimořádně úsporný. „<em>Konstrukce domu je z dřevěných křížem lepených CLT panelů. Stěny domu jsou oboustranně pohledové. Dům má také zelenou střechu a technologii pro nakládání s dešťovou vodou,“</em> říká architekt.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20320-327-245-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20318-326-244-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Tvary a členitost, vnitřní dvůr, stísněný průchod, to vše doplňují skleněné plochy. Ve dvoře roste Ginkgo biloba, tedy druhohorní dlouhověký strom, který udržuje vláhu. Odtahy vzduchu zajišťují hybridní ventilátory poháněné větrem, teplo pak tepelné čerpadlo země – voda. Záložním zdrojem je pak krb na dřevo.</p>
<p>Dům získal několik významných ocenění za architekturu, zelenou střechu i za dřevostavbu.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-michal-prochazka-z-atelieru-saem/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/drevostavba-s-energeticky-uspornym-rezimem-si-nasla-misto-na-atypickem-pozemku-ve-tvaru-presypacich-hodin/</guid>
      <pubDate>Fri, 10 Feb 2023 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4853-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="91643"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Osobnosti současné architektury - Petr Štefek]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-petr-stefek/</link>
      <description><![CDATA[<p>Petr Štefek dlouhou dobu působil v Londýně, kde mimo jiné navrhl dům ve Fisher Street inspirovaný českým kubismem. Dům vstupuje do historické části města, přitom se jedná o velmi nadčasovou stavbu. Petr Štefek je také autorem návrhu Regal House v centru Londýna na Covent Garden, které v minulosti sloužilo jako ovocný a květinový trh. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit dominantu, která do centra města přináší poselství v podobě návratu biodiverzity. Fasádu domu proto zdobí zelené panely s rostlinami, které současně slouží jako úkryt pro ptactvo či hmyz.<o:p></o:p></p>
<p>Mezi další významné práce architekta patří také podíl na návrhu jordánského letiště v Ammánu a další soutěžní návrhy dopravní infrastruktury, bytové a kancelářské mrakodrapy, koncertní sál i několik interiérů. Jeho tvorbu lze charakterizovat jako kombinaci environmentálního hlediska s respektem k místu a historii. <o:p></o:p></p>
<p>Aktuálně architekt Petr Štefek pracuje na několika dalších projektech v Česku. Věnuje se například projektu obnovy industrialní památky Kotelna v Hostinném a rozvíjí návrh experimentální laboratoře pro hudební syntezátory Soma. V týmu brněnského <a href="https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-atelier-habina/">Ateliéru Habina </a>se spolupodílí na projektu Paláce Morava, obnově památky architekta Ernsta Wiesnera, která navrátí slávu městského paláce do dnešní doby. <o:p></o:p></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-atelier-habina/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-atelier-raw-s-r-o/]</p>]]></description>
      <category>Architekti, developeři a firmy</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-petr-stefek/</guid>
      <pubDate>Thu, 02 Feb 2023 10:12:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4842-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="237523"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Moderní průmyslové haly jako cesta k udržitelné budoucnosti ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/moderni-prumyslove-haly-jako-cesta-k-udrzitelne-budoucnosti/</link>
      <description><![CDATA[<p>Haly, které lemují české dálnice a města, mění styl. Majitelé nevzhledných plechových kvádrů si začínají uvědomovat svou zodpovědnost vůči životnímu prostředí a chtějí se připojit k dlouhodobé vizi udržitelné cesty. Střechy hal proto začínají pokrývat zelení, používají energeticky úsporné technologie a vytváří příjemné prostředí pro své zaměstnance. Tomu odpovídají hlavně vnitřní technologie, ventilace, klimatizace i požární řešení.</p>
<p>Někteří developeři už také přistupují při výstavbě k využití materiálů s minimální uhlíkovou stopou či k izolaci z ekologických minerálních vat. Ve svých areálech využívají dešťovou vodu pro splachování a zavlažování a instalují fotovoltaiku. Mnozí také pracují se zelení a parkovými úpravami, aby okolí skladů a výrobních hal bylo přívětivější.</p>
<p>Například v parku GARBE České Budějovice vyroste další udržitelná hala o rozloze 20 000 m<sup>2</sup>. Projekt začne v lednu 2023 a jeho dokončení je plánováno na listopad 2023. Výrobce vybavení pro vytápěcí a chladicí řešení a sanitární techniku využije halu pro skladování a lehkou výrobu. Stavba počítá se zavedením udržitelných řešení s maximální úsporou energií a s omezením provozních nákladů. Plánována je zelená fasáda. Park bude vybaven tepelnými čerpadly a solárními panely s cílem omezit uhlíkovou stopu na minimum.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/ambiciozni-projekt-mesta-plzne-jde-do-finale/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/stavba-multifunkcni-haly-v-brne-je-o-krok-blize-realizaci/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazsti-hygienici-prisne-kontroluji-bourani-byvaleho-telecomu/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/moderni-prumyslove-haly-jako-cesta-k-udrzitelne-budoucnosti/</guid>
      <pubDate>Thu, 26 Jan 2023 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4828-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="917492"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Bydlení, modulární město, i zázemí pro umění - výstavba z prefabrikovaných modulů má v dnešním světě nezastupitelné místo ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/bydleni-modularni-mesto-i-zazemi-pro-umeni-vystavba-z-prefabrikovanych-modulu-ma-v-dnesnim-svete-nezastupitelne-misto/</link>
      <description><![CDATA[<p>Prefabrikované stavební moduly společnosti <a href="https://www.tvbydleni.cz/profil/koma-modular/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">KOMA Modular</a> nacházejí stále větší uplatnění jak v České republice, tak ve světě. Tento způsob stavebnictví je efektivní, ekonomický a environmentálně udržitelný. Velkou výhodou je minimální objem vzniklého odpadu, variabilita i opakované využití.</p>
<p>Společnost funguje od roku 1992 a není pouze výrobcem jednotlivých modulů, nabízí také jejich pronájmy a zajišťuje výstavbu celých modulárních staveb. Na ty můžeme narazit v ulicích po celé republice i ve světě. Velký úspěch firma zaznamenala například během EXPO 2015 v Miláně, kde pomocí svých modulů realizovala český pavilon ve spolupráci s architektonickou kanceláří Chybík+Krištof, který získal bronzovou medaili za architekturu. Po skončení výstavy se pavilon rozložil na jednotlivé moduly, které se převezly do sídla firmy ve Vizovicích, kde slouží jako prostory pro zaměstnance.</p>
<p>Ve Vizovicích funguje také Vývojové inovační centrum modularity, které slouží primárně k vývoji nových výrobkových řad a speciálním projektům, které jsme s naší kamerou v minulosti navštívili.</p>
<p><iframe width="460" height="259" src="https://www.tvarchitect.com/i/nova-dimenze-modularity-ve-vizovicich-se-otevrelo-vyvojove-inovacni-centrum-modularity/" frameborder="0" data-mce-fragment="1"></iframe></p>
<p>Modu­lár­ní výstav­ba vzni­ká pre­fab­ri­ka­cí vel­ko­prosto­ro­vých modu­lů ve výro­bě a jejich mon­tá­ží na mís­tě stav­by. Je rych­lá, šetr­ná k pro­stře­dí a díky lin­ko­vé výro­bě a kon­t­ro­le kva­li­ty dosahu­je vyso­ké­ho stan­dar­du ve sta­veb­nic­tví. Modu­lár­ní výstav­ba je zno­vupo­u­ži­tel­ná a recyklo­va­tel­ná, tak­že vyu­ží­vá prin­ci­py cir­ku­lár­ní eko­no­mi­ky v praxi. Toto řešení je vhodné jak pro trvalé, tak dočasné stavby. KOMA Modular má na kontě několik školských zařízení, hotelů, zdravotnických zařízení, obchodů, čerpacích stanic či administrativních budov.</p>
<p><iframe width="460" height="259" src="https://www.tvarchitect.com/i/karvina-ma-revolucni-projekt-funguje-zde-prvni-modularni-nemocnice-v-cesku/" frameborder="0" data-mce-fragment="1"></iframe></p>
<p>Jednou ze zajímavých novinek je pop-up galerie, která vznikla u příležitosti Mistrovství světa ve veslování 2022. Jedná se o unikátní zázemí pro kulturní události, koncerty nebo výstavy. Dalším zajímavým projektem jsou pak modulární odpočívárny pro řidiče MHD v Brně. A například moduly z řady <a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/designovy-prostor-pro-relax/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Fashion line</a> se dají využít pro designové rekreační bydlení.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-19696-270-156-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-19695-274-156-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-19694-236-157-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Velkou novinkou společnosti je pak KOMA VALLEY. V tomto modulárním městě nedaleko Vizovic má vzniknout školka, tréninkové centrum, ubytovací kapacity, galerie v přírodě i lázně. Společnost tak chce poukázat na výhody modularity na reálném příkladu.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/koma-modular-predstavuje-na-designbloku-nove-modularni-domky/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/designova-vikendova-chata-muze-byt-hotova-i-za-vikend/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/bydleni-modularni-mesto-i-zazemi-pro-umeni-vystavba-z-prefabrikovanych-modulu-ma-v-dnesnim-svete-nezastupitelne-misto/</guid>
      <pubDate>Sat, 10 Dec 2022 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4749-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="102200"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Výrobci polystyrenu volají po změně požární normy. Na zateplení se prý dají ušetřit miliardy]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/vyrobci-polystyrenu-volaji-po-zmene-pozarni-normy-na-zatepleni-se-pry-daji-usetrit-miliardy/</link>
      <description><![CDATA[<p><span>Zateplování budov by mohlo být podle výrobců levnější, kdyby se vrátil stav před rok 2016. Tehdy se totiž požární norma, která upravuje mimo jiné možnosti použití jednotlivých druhů izolantů na budovách, změnila. Aktuálně musí stavebníci využívat izolant z minerální vlny, což je podle sdružení EPS výrazně dražší v porovnání s levnější variantou z pěnového polystyrenu.</span></p>
<p>Nejnovější studie a zkoušky totiž prokázaly, že aktuální požadavky normy jsou zbytečně přísné a na požární bezpečnost budov nemají očekávaný vliv. Podle odborníků by mohly navrhované změny ušetřit minimálně jednu, dokonce až dvě miliardy korun ročně při zajištění stejných úspor energií a při zachování potřebné míry požární bezpečnosti.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-19148-371-285-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-19149-394-286-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Zdroj: EPS</p>
<p><strong>Sdružení EPS, zastupující výrobce proto navrhuje tři jednoduché změny této normy:</strong></p>
<ul>
<li>zrušit povinnost instalovat svislé požární bariéry z minerální vlny (viz obr. 1),</li>
<li>zrušit povinnost instalovat vodorovné požární bariéry z minerální vlny o šířce 90 cm (viz obr. 2) a nahradit je šířkou 20 cm,</li>
<li>připustit možnost zateplit i vysoké budovy až do výšky 22,5 metrů jiným izolantem než minerální vlnou (viz obr. 3).</li>
</ul>
<p>Pokud se podíváme na celoevropské srovnání, zjistíme, že ve většině zemí je povoleno kombinovat jednotlivé materiály na fasádách. Všechny evropské země kromě ČR mají také předepsanou šířku požárních bariér pouze na 200 mm.</p>
<p><em>„Svislé požární bariéry z minerální vlny měly být bariérou proti šíření ohně po fasádě do stran. Je však prokázáno, že oheň se v polystyrenu, který má výrazně nižší teplotu tání, než teplotu vzplanutí, na svislé ploše vodorovně šířit nemůže. Stejně tak se po vyhodnocení provedených zkoušek jeví jako zbytečná instalace vodorovných požárních bariér o výšce 900 mm.  O požární odolnosti zateplené budovy rozhoduje primárně odolnost zasklení oken. Požár se šíří přes fasádu z okna do okna směrem vzhůru. Materiálová skladba zateplovacích systémů nebo výška požární bariéry podle poznatků z praxe zásadní vliv nemají,“ </em>vysvětluje <strong>Ladislav Valeš</strong>, autor aktuální studie posuzující vliv požadavků ČSN 73 0810 na kontaktní zateplování budov. <em>„Použití izolantu z minerální vlny pro požární úseky nad výšku 22,5 metru lze technicky odůvodnit – je to úroveň, do které může hasičská technika účinně zasáhnout zvenku. Neznám ale relevantní technický důvod pro to, aby se u vyšších budov předepisoval povinně izolant z minerální vlny již od úrovně přilehlého terénu“, </em>doplňuje <strong>Valeš</strong>.</p>
<p><strong>Náklady na bydlení je třeba snižovat, ne zvyšovat</strong></p>
<p>V této turbulentní době vznikají různé plány na podporu ekonomiky. Podle sdružení EPS ale vždy třeba vytvářet novou legislativu, mnohdy stačí upravit tu stávající, když neúměrně zatěžuje spotřebitele. Pokud budou navrhované změny přijaty, mohou lidé i stát ušetřit přes miliardu korun ročně. Tento odhad vychází z následující kalkulace:</p>
<ul>
<li>průměrně se u nás ročně zateplí 15 milionů m<sup>2</sup> (vnější tepelně-izolační systémy ETICS),</li>
<li>změna požární normy v roce 2016 vedla u 15 – 20 % zateplovaných ploch k přesunu od polystyrenu k minerální vlně, tj. celkem 2.250.000 – 3.000.000 m<sup>2</sup>,</li>
<li>průměrná cena zateplení z minerální vlny je přitom oproti zateplení z polystyrenu vyšší o 500 – 680 Kč za m<sup>2</sup>,</li>
<li>spodní hranice možné úspory tak činí 1.125.000.000 Kč (2.250.000 m<sup>2</sup> x 500 Kč).</li>
</ul>
<p><em>„</em><em>Naše požární normy jsou na vysoké úrovni, staví se zde kvalitně a bezpečně. V tomto případě jsme ale zašli zbytečně daleko. Popisované povinné prvky požární bezpečnost již dále nezvyšují, stavebníkům jen komplikují život a stojí miliardy“, </em>říká předseda Sdružení EPS ČR <strong>Pavel Zemene</strong> a pokračuje: <em>„navrhovaná změna zároveň nikomu nebere možnost tyto prvky z minerální vlny nadále používat, pouze odstraňuje jejich povinnost a ponechává lidem svobodnou volbu, jaký materiál na zateplení zvolí“. </em> </p>
<p>Návrh na změnu normy předložilo Sdružení EPS ČR České agentuře pro standardizaci, která za tvorbu a správu technických norem odpovídá. Na ní nyní záleží další postup.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-tridit-odpad-z-expandovaneho-polystyrenu-ve-stavebnictvi/ , https://www.tvarchitect.com/clanek/energeticke-standardy-budov-v-roce-2022/ , https://www.tvarchitect.com/clanek/nizkoenergeticka-administrativni-budova-byla-postavena-za-12-mesicu/]</p>
<p><em> </em></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/vyrobci-polystyrenu-volaji-po-zmene-pozarni-normy-na-zatepleni-se-pry-daji-usetrit-miliardy/</guid>
      <pubDate>Wed, 02 Nov 2022 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4669-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="457804"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Všechny novostavby v Evropské unii budou od roku 2030 povinně bezemisní]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/vsechny-novostavby-v-evropske-unii-budou-od-roku-2030-povinne-bezemisni/</link>
      <description><![CDATA[<p>Ministři energetiky členských zemí schválili společný přístup k pravidlům omezujícím energetickou náročnost budov. O jejich konečné podobě budou státy jednat s Evropským parlamentem. Podle statistik provoz budov spotřebuje v evropském bloku přibližně 40 procent energie a způsobuje více než třetinu celkové produkce skleníkových plynů související s energetikou.</p>
<p>Dohoda by měla v budoucnu pomoci lidem s úsporami na energiích a zvýšit kvalitu životního prostředí. Směrnice počítá i s tím, že uvnitř budov či v jejich těsném okolí budou vznikat dobíjecí místa pro elektromobily či parkovací prostory pro bicykly.</p>
<p>Cílem unie je zlepšit energetickou úspornost rezidenčních budov tak, aby do roku 2033 dosahovala celkový průměr nejhůře úrovně stanovené pro kategorii D. Všechny budovy v Evropské unii by pak měly být bezemisní v polovině století.</p>
<p><span>Nová pravidla upravují také energetickou náročnost již stojících domů a stanovují přísnější limity, které budou muset plnit.</span></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-velky-bytovy-dum-ze-dreva-vyroste-v-prazskych-radlicich/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatky-a-moderni-zdroje-energie-snesou-historicke-objekty-solarni-panely/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/jsou-resenim-energeticke-krize-bateriova-uloziste/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/vsechny-novostavby-v-evropske-unii-budou-od-roku-2030-povinne-bezemisni/</guid>
      <pubDate>Fri, 28 Oct 2022 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4672-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="371221"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Adam Rujbr Architects uplatňují šetrnost k životnímu prostředí nejen v projektech, ale také v rámci fungování firmy]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/adam-rujbr-architects-uplatnuji-setrnost-k-zivotnimu-prostredi-nejen-v-projektech-ale-take-v-ramci-fungovani-firmy/</link>
      <description><![CDATA[<p>Kancelář <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/adam-rujbr-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Adam Rujbr Architects</a> má se stavbou šetrných a pasivních budov velké zkušenosti. Příkladem může být <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/fakultni-nemocnice-v-olomouci-otevrela-prvni-energeticky-uspornou-kliniku-v-cechach/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">pavilon olomoucké nemocnice</a>, který byl navržen jako první nemocniční budova v zemi v pasivním energetickém standardu. Cílem společnosti je stavět úsporné budovy z materiálů šetrných k přírodě a eliminovat vznik stavebního odpadu.</p>
<p>Sám Adam Rujbr je velmi aktivním členem České rady pro šetrné budovy. Přednáší, vystupuje na konferencích a snaží se obecně působit jako ambasador šetrného stavění směrem k veřejnosti. Členem rady se stal v roce 2016, nicméně už od počátku existence ateliéru se snaží projektovat pasivní a nízkoenergetické domy. Tyto principy uplatnili i při navrhování oceňovaného domu v Březinách ve Žďárských vrších. Nejenomže tamější rodinný dům zapadá do okolí koncepčně svým vzhledem, ale navíc jde o stavbu v pasivním standardu, která získala ocenění Pasivní dům 2016.</p>
<p>Stejným směrem se ubírá i samotné fungování společnosti, neboť zaměstnancům není životní prostředí lhostejné. Architekti a další pracovníci například dbají na snížení podílu tisku a přestoupili i k přechodu na zelenou energii díky speciálně zřízeným odběrovým místům. Zaměstnanci společnosti často využívají k cestám vlaky a jízdní kola a dalším plánovaným krokem je pořízení tepelného čerpadla, kterým firma nahradí plynový kotel a bude fungovat ještě více ekologičtěji.</p>
<p><strong>Společnost v uplynulém roce přešla také na elektromobilitu. Nejnovějším přírůstem firmy jsou dva plně elektrické vozy. Cílem je postupný přechod společnosti k nízkouhlíkové dopravě a šetrnějšímu využívání energetických zdrojů. Výhodou je také snížení nákladů na provoz a pravidelnou údržbu automobilů. Elektromobily byly pořízeny z operačního programu <em>Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – Nízkouhlíkové technologie V</em>.    </strong></p>
<p><strong>Termín realizace:</strong> 20. 2. 2020 - 6. 1. 2021</p>
<p><strong>Způsobilé výdaje:</strong> 1 916 941,83 Kč</p>
<p><strong>Dotace:</strong> 575 082,54 Kč</p>
<p><strong>Mohlo by vás zajímat:</strong></p>
<ul>
<li title="TV Architect představuje - Radnice a kulturní centrum v Brně a nové zdravotnické budovy od architekta Adama Rujbra"><a href="https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-adam-rujbr-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>TV Architect představuje - Radnice a kulturní centrum v Brně a nové zdravotnické budovy od architekta Adama Rujbra</strong></a></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/rozhvor-fakultni-nemocnice-v-olomouci-otevrela-novou-hemato-onkologickou-kliniku-od-architekta-adama-rujbra/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Rozhovor: Fakultní nemocnice v Olomouci otevřela novou Hemato-onkologickou kliniku od architekta Adama Rujbra</a></strong></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr-promenil-stare-ruiny-na-penzion-souznici-s-jihoceskou-prirodou/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Adam Rujbr proměnil staré ruiny na penzion souznící s jihočeskou přírodou</a></strong></li>
<li><strong></strong><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/depozitar-vychodoceskeho-muzea-v-pardubicich-od-adama-rujbra-je-jiz-v-provozu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect v regionech - Depozitář Východočeského muzea v Pardubicích od Adama Rujbra je již v provozu</a></strong></li>
<li><strong></strong><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/fakultni-nemocnice-v-olomouci-otevrela-prvni-energeticky-uspornou-kliniku-v-cechach/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Energeticky úsporná klinika od Adam Rujbr Architects</a></strong><strong></strong><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"></a></strong></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect představuje - Adam Rujbr Architects</a></strong></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"></a></strong><strong></strong><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Olomoucká nemocnice staví podle projektu Adama Rujbra pavilon v pasivním energetickém standardu, první u nás</a></strong></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/na-strakonicke-ulici-v-praze-vznikne-obchodni-centrum-podle-architekta-adama-rujbra/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Na Strakonické ulici v Praze vznikne obchodní centrum podle architekta Adama Rujbra - aktualizováno</a></strong><strong></strong></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-depozitar-vychodoceskeho-muzea-od-adama-rujbra-spojuje-historii-a-soucasnost/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nový depozitář Východočeského muzea v Pardubicích od Adama Rujbra spojuje historii a současnost</a></strong></li>
</ul>
<p><strong> </strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/adam-rujbr-architects-uplatnuji-setrnost-k-zivotnimu-prostredi-nejen-v-projektech-ale-take-v-ramci-fungovani-firmy/</guid>
      <pubDate>Fri, 11 Mar 2022 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4315-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="187673"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Rozhovor: Petr Vágner o projektech ostravského mrakodrapu, pardubického zámku a dalších...]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/petr-vagner-o-projektech-ostravskeho-mrakodrapu-pardubickeho-zamku-a-dalsich/</link>
      <description><![CDATA[<h3 data-shrink-original-size="40">Skyscraper</h3>
<p>Jedná se o proměnu 64 metrů vysokého ostravského věžáku z 60. let.<strong> </strong>Původně se počítalo s demolicí budovy. Architekti z AI DESIGN ale připravili projekt na rekonstrukci tohoto roky diskutovaného objektu. Nově by zde měl vzniknout bytový dům s kavárnou v nejvyšším patře a obchody v přízemí. Řešení navíc 22 patrovou budovu zvedne ještě o jedno patro. Mrakodrap nazvaný anglicky Skyscraper v budoucnu nabídne další atraktivní bydlení v centru.</p>
<p><em>„Oslovilo nás město, abychom se zamysleli nad rekonstrukcí domu. Není potřeba, aby dům šel k zemi, protože jeho konstrukce je schopná rekonstrukce. Nechali jsme si udělat průzkumy a ukázalo se, co vše s domem můžeme udělat. My jsme do nárožních pozic umístili balkony tak, abychom vnitřní plochu vytáhli ven. Záměrem bylo co nejvíce dům spojit s parkem a dostat co nejvíce do prostoru, proto mají balkony po celém obvodu zabudovaný květináč,“</em> říká architekt <strong>Petr Vágner</strong>.</p>
<p>Součástí objektu bude i nové parkování. Vznikne zde dům o čtyřech podlažích, dvě budou podzemí. Celé parkoviště by mělo být zazeleněné a na střeše přemýšlí architekti o vzniku komunálních zahrádek a solárních panelů.</p>
<h3>Zámek Pardubice</h3>
<p>Rekonstrukce severního křídla zámku pro společenské využití a vytvoření sálu pro 270 návštěvníků. Dominantou by měl být designový skleněný prvek od Evy Jiřičné.</p>
<p><em>„Jedná se o nádherný renesanční objekt, my jsme se zaobírali rekonstrukcí severního křídla. Vzniknout by zde měly dva sály ve dvou úrovních spojené proskleným kruhovým schodištěm. Původně jsme chtěli do středu umístit výtah, ale nakonec jsme se rozhodli pro variantu bez výtahu. Momentálně máme zpracované stavební povolení, předpokládáme, že by se podoba ale už neměla měnit," </em>říká <strong>Vágner.</strong></p>
<p>Záměrem je také odstranit betonový strop ve velkém sále a nahradit ho speciálním zprohýbaným podhledem, který bude působit lépe akusticky, zvětší prostor sálu a také bude designovou dominantou sálu.</p>
<h3>Nové kulturní centrum, <span>Frýdek-Místek</span></h3>
<p>Projekt počítá s přístavbou Nového kulturního centra ve Frýdku Místku. Stará budova ze 70. let bude zbourána a nová přístavba bude napojena na historické Kulturní centrum se stávajícím hledištěm pro 360 osob. Nově zde mají pak vzniknou dvě multifunkční hlediště, hlavní hlediště pro 440 osob a malé hlediště pro 80 osob.</p>
<p><em>„Nově jsme dokončili studii, kterou jsme aktualizovali. Na historický objekt je najatá jediná architektonická kancelář a my jsme dostali úkol, abychom ty naše dva návrhy spojily. Vznikne tak prostor, kde bude možné pořádat různé konference, výstavy, školení a vznikne krásný funkční objekt, který město obohatí,“</em> říká <strong>Vágner.  </strong></p>
<p><span></span></p>
<p><strong>Mohlo by vás zajímat:</strong></p>
<ul>
<li title="Osobnosti současné architektury - Petr Vágner (AI - DESIGN)"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-petr-vagner-ai-design/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Osobnosti současné architektury - Petr Vágner (AI - DESIGN)</a></strong></li>
<li title="U jednoho stolu - Jakub Cigler, Petr Vágner a Dušan Kunovský nad projektem Centrum Nového Žižkova"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-jakub-cigler-petr-vagner-a-dusan-kunovsky-nad-projektem-centrum-noveho-zizkova/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">U jednoho stolu - Jakub Cigler, Petr Vágner a Dušan Kunovský nad projektem Centrum Nového Žižkova</a></strong></li>
<li title="Ostravský mrakodrap hledá investora"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravsky-mrakodrap-stale-hleda-investora/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ostravský mrakodrap hledá investora</a></strong></li>
<li title="Ostrava bude mít mrakodrap podle návrhu Evy Jiřičné"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-bude-mit-mrakodrap-podle-navrhu-evy-jiricne/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ostrava bude mít mrakodrap podle návrhu Evy Jiřičné</a></strong></li>
<li title="Nad Plzní vyroste dílo světoznámé architektky, poslouží nemocným"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/nad-plzni-vyroste-dilo-svetozname-architekty-poslouzi-nemocnym/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nad Plzní vyroste dílo světoznámé architektky, poslouží nemocným</a></strong></li>
</ul>]]></description>
      <category>Osobnosti</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/petr-vagner-o-projektech-ostravskeho-mrakodrapu-pardubickeho-zamku-a-dalsich/</guid>
      <pubDate>Tue, 08 Feb 2022 10:54:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4259-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="426309"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[TV Architect představuje - Atelier Flera (Ferdinand Leffler)]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-atelier-flera-ferdninand-leffler/</link>
      <description><![CDATA[<p>Ferdinand Leffler čerpá inspiraci především v zahraničí. Cestování je jeho velkým koníčkem. <em>„</em><em>Pokaždé, když n</em><em>ěkam přijedu, tak koukám za ploty zahrad a zjišťuji, že lidé žijí v souladu s tím, co tam má být. Správná cestička, lavička, lokální materiály, přírodní prvky. To je to, co jsem ocenil především na Kanadě. Okouzlila mě také Kostarika,“</em> říká <strong>Leffler</strong>.</p>
<p>Mezi projekty atelieru Flera patří jak soukromé zahrady, tak veřejná městská prostranství i developerské projekty. <em>„Je rozdíl mezi developerskými projekty a veřejným prostranstvím města. U města většinou je zájem tvořit pro lidi. U developerů se v poslední době ukazuje spousta partnerů, kteří jsou si vědomi toho, jak je zeleň důležitá. Myslím, že je důležité, aby developeři cítili zodpovědnost za veřejný prostor a aby jejich projekty přinášeli něco městu,“</em> říká <strong>Leffler</strong>.</p>
<h3>Bikepark, Vratislavice nad Nisou</h3>
<p>Jedná se o lokalitu v sousedství lesoparku. Cílem bylo šetrně propojit tato místa a vytvořit park, kde budou moci lidé sportovat i odpočívat. Je zde mnoho klidových zákoutí, ale i singltrailové dráhy, okruh pro pumptrack a také skill centrum.</p>
<h3>Park “Drama věků“</h3>
<p>Tento projekt byl vytvořen ve Štětkovicích nedaleko Sedlčan pro developera Passerinvest Group. Cílem bylo vytvoření prostoru pro aktivní i fyzický odpočinek, ale především nasměrování lidí v dnešní uspěchané společnosti k hodnotám, které nás přesahují.</p>
<p><em>„Kladu si za úkol propojit developerské projekty a veřejné prostranství a naučit lidi, aby byli uctiví k planetě. Nás, jako krajinářské architekty, veřejnost může poslouchat, ten přesah je na nás,“</em> říká <strong>Leffler</strong>.</p>
<p>Atelier Flera také učí širokou veřejnost, jak se starat a žít ve své zahradě. Vytvořili proto nejen vlastní youtubový kanál, ale také nabízejí online kurzy. Jejich cílem je naučit majitele zahrad vnímat prostor a ten si pak přizpůsobit vlastním potřebám a estetickým preferencím.</p>
<h3>Žijte ve své zahradě</h3>
<p><em>„Online kurz, který vede lidi k tomu, jak žít ve své zahradě. Jak zacházet s dešťovou vodou, jak se starat o rostliny, jak uvažovat o prostoru, učíme je projektovat zahrady. Kurz by měl lidem přinést to, že bude více zeleně a méně neosobních trávníků obehnaných živými ploty. Máme i youtubový kanál, kde zdarma sdílíme užitečné rady,“</em> říká <strong>Leffler</strong>.</p>
<p>A co by podle Ferdinanda Lefflera nemělo chybět na žádné zahradě? <em>„Každá zahrada, kde jsou děti, by měla mít kutloch. Hrady a zámky, které se staví, jsou často nevyužívané, ale kutloch je zahradní sídlo, které roste s dětmi. Nejprve slouží jako tajný úkryt na hraní, později jako klubovna. Něco takového by měla mít každá zahrada,</em>“ dodává <strong>Leffler</strong>.</p>
<p><em>„Největší výzvou pro mě je, že když se na danou zahradu vrátím a vidím, že tam majitel opravdu žije. Že lavice jsou ošoupané, po cestách se chodí. Líbí se mi, když vše funguje, jak má a je vidět, že jsme se trefili a dokázali jsme se dostat k podstatě toho, co člověka do té zahrady dostane,“</em> říká <strong>Ferdinand Leffler</strong>.  </p>
<h3>Další díly pořadu „TV Architect představuje“ můžete vidět<span> </span><a href="https://www.tvarchitect.com/channel/tv-architect-predstavuje/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZDE</a></h3>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-atelier-flera-ferdninand-leffler/</guid>
      <pubDate>Tue, 25 Jan 2022 08:40:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4237-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="746340"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Pracovní prostředí reagující na klimatické změny bylo oceněno odborníky]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/pracovni-prostredi-reagujici-na-klimaticke-zmeny-bylo-oceneno-odborniky/</link>
      <description><![CDATA[<p>Multifunkční projekt vznikl s ohledem na environmentální výzvy. Budova by měla být trvale udržitelná, a to jak z hlediska nákladů na provoz, tak i vlivu stavby na okolní prostředí. Autoři projektu využili na stavbu tepelná čerpadla, stanici pro dobíjení elektromobilů i fotovoltaické panely s výkonem 19,8 kWp. Co se vnitřního prostředí budovy týká, zde byl aplikován systém řízené ventilace, stínění pomocí slunolamů a vegetační střecha. </p>
<p>Pro ještě lepší fungování byl ve vnitrobloku vytvořen zelený prostor a zajímavé je i řešení pro využití dešťové vody. Ta je jímána z okolních pozemků i střechy do akumulačních nádrží, kde se přefiltrovává a společně s vodou z vodovodu slouží k zalévání či splachování toalet.  Zelená střecha je pak osazena hmyzími hotely, které poslouží i jako výuková pomůcka pro studenty. </p>
<p><em>„Toto ocenění nás velice těší. Adaptace na klimatickou změnu je nejen součástí vzdělávání a výzkumu probíhajícího na Fakultě tropického zemědělství, ale promítá se i do udržitelnosti „zeleného“ pavilonu, který byl koncipován s ohleduplností k životnímu prostředí od samého počátku, a také s důrazem na využití alternativních zdrojů energie,“ řekla tajemnice FTZ ČZU v Praze a zároveň koordinátorka projektu, <strong>Dr. Lucie Ackermann Blažková.</strong></em> </p>
<p>Udržitelností a bojem s klimatickými změnami se fakulta zabývá dlouhodobě. Svědčí o tom i účast děkana fakulty profesora Patricka Van Damme na Konferenci OSN o změně klimatu v Glasgow. Dlouhá léta se také angažuje v projektu GREAT GREEN WALL (zalesňování Sahary).</p>
<p>„<em>Jak to u globálních výzev bývá, i zde začíná proměna světa k lepšímu konkrétním činem. Naše budova je skvělým příkladem, že to může fungovat</em>,“ dodal děkan Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze profesor <strong>Patrick Van Damme</strong>.</p>
<p><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<ul>
<li title="Už 1. října startuje EXPO v Dubaji, český pavilon představí unikátní futuristické plány udržitelnosti"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/uz-1-rijna-startuje-expo-v-dubaji-cesky-pavilon-predstavi-unikatni-futuristicke-plany-udrzitelnosti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Už 1. října startuje EXPO v Dubaji, český pavilon představí unikátní futuristické plány udržitelnosti</a></strong></li>
<li title="Co je to udržitelná architektura? - mezinárodní konference na FA ČVUT"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/co-je-to-udrzitelna-architektura-mezinarodni-konference-na-fa-cvut/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Co je to udržitelná architektura? - mezinárodní konference na FA ČVUT</a></strong></li>
<li title="V Praze - Kbelích vyroste udržitelná mateřská škola"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/v-praze-kbelich-vyroste-udrzitelna-materska-skola/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">V Praze - Kbelích vyroste udržitelná mateřská škola</a></strong></li>
<li title="The Flow Building sklízí úspěchy, projekt získal prestižní akreditaci i díky své udržitelnosti"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/the-flow-building-sklizi-uspechy-projekt-ziskal-prestizni-akreditaci-i-diky-sve-udrzitelnosti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">The Flow Building sklízí úspěchy, projekt získal prestižní akreditaci i díky své udržitelnosti</a></strong></li>
</ul>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/pracovni-prostredi-reagujici-na-klimaticke-zmeny-bylo-oceneno-odborniky/</guid>
      <pubDate>Wed, 24 Nov 2021 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4135-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="186992"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[TV Architect představuje - Terra Florida (Lucie Vogelová)]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-terra-florida/</link>
      <description><![CDATA[<p><em>„Terra Florida je latinský název, stejný jako mají stromy a rostliny se kterými pracujeme, proto jsme nazvali náš ateliér po tomto vzoru, jako rozkvetlou zemi. Krajinářská architektura je všechno to, kde končí dům, co nemá strop. Náš ateliér je tady víc jak 25 let. Projektujeme zahrádky, prostory mezi domy, administrativní budovy i třeba malé věci jako je nějaký dvoreček, či prostředí v okolích školek “</em> říká <strong>Lucie Vogelová</strong>.</p>
<h3>Park Waltrovka</h3>
<p>Park se nachází na území bývalé továrny Walter/Motorlet v Praze 5 – Jinonicích. Záměrem bylo vytvořit funkční park, který budou využívat lidé z okolní nové i staré zástavby. Cílem bylo také zachovat odkaz proslulé továrny. Morfologie terénu dělí park na dvě části s odlišným charakterem. Liniový park, klasický park s autorskou fontánou inspirovanou tvarem legendárního leteckého motoru NZ 60 vyráběného v továrně Walter, pohodlnými cestami a lavičkami a originálním dětským hřištěm s tématem letectví a fitness prvky pro dospělé. Druhá část je Park na kopci, kde byl zachován kopec s původním bunkrem z 2. světové války. Nachází se tady i louky a přírodní cestičky, které jsou přirozeně zarostlé. I tady se nachází zajímavé prvky pro děti.</p>
<p><em>„My jsme tady projektovali všechny veřejné prostory mezi zástavbou a také park, scházejí se tady místní lidé, kteří se dokonce o prostory sami starají a mají to tady rádi,“</em> říká <strong>Lucie Vogelová</strong>. </p>
<h3>Zelené střechy, banka ČSOB</h3>
<p><em>„Pro banku je hodně důležité používat střechy. Proto nás nadchlo, že architekti budovy střechy už předem přizpůsobili tak, aby zde nebyly žádné technologie. Jsou zde úžasné výhledy a je to bonus pracovního prostředí,"</em> říká <strong>Lucie Vogelová</strong>. </p>
<h3>Rajský dvůr Emauzy </h3>
<p>Cílem projektu bylo vyobrazit v areálu kláštera rajský dvůr, v maximální míře historické autentičnosti. Prostor je rozdělen tradičním křížovým uspořádáním cest v osách situovaných podle světových stran s kruhovým centrálním prostorem, ve kterém je umístěna dominanta kříže. </p>
<h3>Drážní promenáda </h3>
<p>Je to úsek trati vlaku ve Vršovicích, který tady byl více jak sto let. Místo bylo pro lidi nepřístupné a vytvořilo se zde doslova ghetto drah. Teď je zde možnost, že ty 4 km budou moci používat lidi jako sportovně-relaxační trasu pro pěší, cyklisty i pejskaře. Mohl by to být nový liniový park.</p>
<h3>Doparku.cz </h3>
<p>Tento portál umožňuje vidět krajinářskou architekturu v plné šíři. Podle <strong><a href="https://doparku.cz/mapa/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">MAPY</a> </strong>si lze najít park v sousedství, autorské dětské hřiště, zajímavě řešené veřejné prostranství, nebo naplánovat odpočinek na nábřeží řeky. Mapa umožňuje rychlou navigaci podle místa, jednotlivé <a href="https://doparku.cz/projekty/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>PROJEKTY</strong></a> jsou dále seřazeny v celkové databázi, kde lze vyhledávat podle typologie, autora, nebo místa.</p>
<h3>Mohlo by vás zajímat:</h3>
<ul>
<li title="TV Architect představuje: Jakub Cigler Architekti"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jakub-cigler-architekti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect představuje: Jakub Cigler Architekti</a></strong></li>
<li title="Osobnosti současné architektury - Jakub Cigler"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-jakub-cigler/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Osobnosti současné architektury - Jakub Cigler</a></strong></li>
<li title="Osobnosti současné architektury - Ivo Koukol"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-ivo-koukol/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Osobnosti současné architektury - Ivo Koukol</a></strong></li>
<li title="Nová budova ČSOB bude jednou z nejmodernějších budov Evropy – aktualizováno"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/nova-budova-csob-bude-jednou-z-nejmodernejsich-budov-evropy/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nová budova ČSOB bude jednou z nejmodernějších budov Evropy – aktualizováno</a></strong></li>
</ul>
<h3>Další díly pořadu „TV Architect představuje“ můžete vidět<span> </span><a href="https://www.tvarchitect.com/channel/tv-architect-predstavuje/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZDE</a></h3>]]></description>
      <category>Udržitelná architektura</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-terra-florida/</guid>
      <pubDate>Tue, 23 Nov 2021 15:24:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4096-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="564599"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Chytré a zelené budovy jsou nutností budoucnosti, trend si uvědomují i významní developeři]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/chytre-a-zelene-budovy-jsou-nutnosti-budoucnosti-trend-si-uvedomuji-i-vyznamni-developeri/</link>
      <description><![CDATA[<p>Stále více si ve spojitosti se stavebnictvím i velcí hráči na trhu pokládají otázky spojené s ohleduplnějším využíváním přírodních zdrojů, snižováním uhlíkové stopy či obecně větším respektem k životnímu prostředí. Například vstříc tomuto trendu jde i developerská společnost UBM, která svými projekty ve střední Evropě včetně České republiky ukazuje příklady dobré praxe. Svědčí o tom i fakt, že od dubna 2021 je <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/ubm-development-czechia/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">UBM Development</a> oficiálním účastníkem <span><a href="https://www.unglobalcompact.org/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">OSN Global Compact</a></span><span>, </span>tedy největší celosvětové korporátní iniciativy hlásící se k principům udržitelného rozvoje. Na korporátní úrovni je navíc UBM jednou z prvních společností kótovaných na mateřské vídeňské burze, která založila Komisi ESG na úrovni dozorčí rady.</p>
<p><em>„Naše současné projekty jsou důkazem, že to s korporátní strategii postavené na hodnotách ´Green – Smart – and More´ myslíme vážně. Principy ESG (Environment – Social – Governance) se staly nedílnou součástí toho, jak vidíme budoucnost výstavby. Udržitelnost (´Green´), výstavba inteligentních budov (´Smart´) a jejich přidaná hodnota (´More´) byly pro nás důležité už v předcovidových časech. Pandemie však velmi urychlila tempo, jakým k těmto hodnotám přistupujeme: nyní jsou pro nás zcela klíčové. Tyto principy řešíme již ve fázi akvizice – například otázkou, zda pro výstavbu projektu můžeme využít dřevo, až po diskuse nad uhlíkovou stopou budovy po celou dobu jejího životního cyklu,“ </em>uvádí <strong>Thomas G. Winkler</strong>, CEO společnosti UBM Development.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-15330-612-612-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3><strong>Dřevo jako stavební materiál budoucnosti</strong></h3>
<p>Dřevo je v poslední době stále více považováno za materiál ekologické budoucnosti. Důležitá je ale otázka jeho správného využití, která se liší od praktik minulých let. <em>„Kombinujeme dřevo jako tradiční stavební materiál s inovativními technologiemi. Tím vytváříme budovy budoucnosti s hybridní konstrukcí, kde je dřevo základním stavebním prvkem,“</em> vysvětluje jeden z jednatelů společnosti UBM Development Czechia <strong>Helmut Berghöfer</strong>, který odpovídá za projektové oddělení a technickou realizaci staveb. </p>
<p>Obecně budovy stále produkují významnou část emisí škodlivého oxidu uhličitého. Podle informace Evropské komise z října 2020 připadá na budovy cca 40 % veškeré spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů v EU přičemž největší objem představuje právě oxid uhličitý. <em>„Zatímco výstavba z betonu a oceli spotřebovává spoustu energie a způsobuje emise CO<sub>2</sub>, využití dřeva jako ekologičtějšího stavebního materiálu vede k jejich výraznému snížení. Každý krychlový metr dřeva využitý v konstrukci budovy na sebe dlouhodobě váže celou jednu tunu CO<sub>2</sub>. Navíc přináší řadu ekonomických výhod: výstavba z lehkých prefabrikovaných dřevěných modulů minimalizuje dopravu, zkracuje dobu realizace a snižuje náklady spojené s výstavbou přímo na staveništi. To vše znamená, že dřevo je i z ekonomického hlediska zcela konkurenceschopné jiným stavebním materiálům,“ </em>dodává <strong>Berghöfer</strong>.</p>
<p>Pilotním projektem, na němž <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/ubm-development-czechia/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">UBM</a> přenáší svou „zelenou“ vizi o výstavbě ze dřeva je <strong>rezidenční areál barany.7</strong> ve Vídni s plánovaným dokončením ve 4. čtvrtletí letošního roku. Komplex se skládá ze 7 identických budov. Zatímco 6 z nich se staví konvenčními „masivními“ metodami, jedna má konstrukci ze dřeva. Ve spolupráci s největší rakouskou univerzitou aplikovaných věd zpracovává UBM studii, která na základě porovnání této budovy s těmi konvenčními zanalyzuje dlouhodobé výhody výstavby ze dřeva. Vedle jednoznačně změřitelných ekonomických přínosů (nižší náklady i energetická náročnost) navíc dřevo spoluvytváří velmi příjemnou atmosféru v interiérech. Dřevěná budova v rezidenčním komplexu barany.7 ve Vídni má téměř nulovou uhlíkovou stopu</p>
<p>Dalším kladným příkladem je využití tradičního materiálu i v segmentu administrativních nemovitostí. V německém Frankfurtu nad Mohanem totiž vzniká vůbec první <strong>dřevěná kancelářská budova</strong> ve známé byznysové, finanční a rezidenční čtvrti Europaviertel. Dřevo je zde využito zhruba z jedné třetiny celkového pláště. Výsledkem mají být flexibilní, inteligentní kanceláře, které sníží náklady na provoz budovy po celou dobu jejího životního cyklu. Navíc dřevo má pozitivní vliv i na samotné pracovníky, a to jak na jejich zdraví, tak pohodu a tím pádem i produktivitu.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-15331-615-615-.jpg" alt="" title="" /><strong> </strong></p>
<p>Dalším velmi zajímavým projektem je<strong> hotel Mercure </strong>v polských Katovicích. Hotel se staví v souladu s nejpřísnějšími požadavky na udržitelnost. Budova má rohovou zelenou fasádu. Na zálivku rostlin bude využívána dešťová voda ze speciálních kolektorů. Ultrafialové záření kolem objektu, které je způsobené znečištěním ovzduší, bude snižovat TioCem – speciální cement s fotokatalytickými vlastnostmi. Na střeše bude instalováno fotovoltaické zařízení s kapacitou generovat až 31 227 kWh energie. Ta se ale bude vytvářet i uvnitř hotelu, přemění se v ní např. teplo z kuchyňských odtahových ventilátorů. Také výtahy budou vybaveny systémem rekuperace energie. Na ekologickém provozu se budou moci podílet i samotní hosté, např. využitím energie vyprodukované během spinningu v hotelovém fitness. K naplnění hesla „Green &amp; Clean“ samozřejmě přispěje i široké využití přírodních materiálů (dřevo, korek, plsť, sklo aj.) a v neposlední řadě také stylový recyklovaný nábytek. Projekt již získal prestižní certifikaci LEED Platinum.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-15329-659-371-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3><strong>Zelená výstavba UBM v České republice</strong></h3>
<p>Hodnoty „Green – Smart – and More“ a principy ESG promítá UBM do korporátní kultury i každodenních činností samozřejmě také v České republice. <em>„Udržitelnost je zásadní ve všech projektech, které v ČR realizujeme – od rezidenčních areálů přes kancelářské komplexy až po hotely. Ekologickým přístupem se </em><em>řídíme už při projektování, následně při výstavbě a poté i při provozu a správě budov.</em> <em>Ať už jde například o ekologické konstrukce, moderní senzorové technologie, energetickou šetrnost či zdravé prostředí uvnitř budov pro komfort a pohodlí jejich uživatelů. Zakládáme si také na neotřelém přístupu k architektuře. V kvalitě jdeme do sebemenších detailů. A nezapomínáme ani na ekologickou mobilitu: od myček kol v našich kancelářských budovách až po nabíječky elektromobilů,“ </em>říká <strong>Helmut Berghöfer</strong>. Aktuálně developer realizuje v České republice několik projektů. Rezidenční komplex <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/ubm-zahajila-predprodej-prvni-stovky-bytu-v-projektu-arcus-city/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Arcus City</a> v Praze 5-Stodůlkách a pětihvězdičkový lifestylový hotel <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/ubm-promeni-cukrovarnicky-palac-v-hotel-andaz-prague-prvni-hotel-retezce-hyatt-v-cesku/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Andaz Prague</a> v centru Prahy na Senovážném náměstí, který vzniká citlivou rekonstrukcí původního Cukrovarnického paláce. Nedávno UBM zkolaudovala administrativní budovu <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/projekt-astrid-offices-spolecnosti-ubm-development-zahajil-stavebni-prace/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Astrid Offices</a> v Praze 7 a ve spolupráci se společností Crestyl dokončila bytový komplex Neugraf v Praze 5 na Smíchově.</p>
<p><strong><u>Psali jsme také:</u></strong></p>
<ul>
<li title="UBM promění Cukrovarnický palác v Hotel Andaz Prague, první hotel řetězce Hyatt v Česku"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/ubm-promeni-cukrovarnicky-palac-v-hotel-andaz-prague-prvni-hotel-retezce-hyatt-v-cesku/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">UBM promění Cukrovarnický palác v Hotel Andaz Prague, první hotel řetězce Hyatt v Česku</a></strong></li>
<li title="UBM zahájila předprodej první stovky bytů v projektu Arcus City"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/ubm-zahajila-predprodej-prvni-stovky-bytu-v-projektu-arcus-city/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">UBM zahájila předprodej první stovky bytů v projektu Arcus City</a></strong></li>
<li title="Projekt Astrid Offices společnosti UBM Development zahájil stavební práce"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/projekt-astrid-offices-spolecnosti-ubm-development-zahajil-stavebni-prace/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Projekt Astrid Offices společnosti UBM Development zahájil stavební práce</a></strong></li>
<li title="V pražských Stodůlkách vznikne nový rezidenční projekt Arcus City"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/v-prazskych-stodulkach-vznikne-novy-rezidencni-projekt-arcus-city/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">V pražských Stodůlkách vznikne nový rezidenční projekt Arcus City</a></strong></li>
</ul>
<p><b><i><u></u></i></b></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/chytre-a-zelene-budovy-jsou-nutnosti-budoucnosti-trend-si-uvedomuji-i-vyznamni-developeri/</guid>
      <pubDate>Thu, 29 Jul 2021 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3919-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="790562"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Podle odborníků už střechy na fotovoltaiku nestačí. Je potřeba zaměřit se i na další části budov]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/podle-odborniku-uz-strechy-na-fotovoltaiku-nestaci-je-potreba-zamerit-se-i-na-dalsi-casti-budov/</link>
      <description><![CDATA[<p>Společnosti ISSOL a AGC Glass Europe, jakožto přední představitelé kampaně hodnotového řetězce BIPV, do kterého je zapojeno více než 200 dalších partnerů (od zástupců akademické sféry až po malé a střední podniky), předaly komisařce Kadri Simsonové dopis, v němž žádají <a href="https://www.youtube.com/watch?v=8a4H-wr1Hgk&amp;t=3s" target="_blank" rel="noopener noreferrer">přiznání většího významu BIPV </a>v rámci politik EU. </p>
<p>Díky předváděcímu vozidlu AGC bylo možné názorně ukázat některé z nejnovějších <a href="https://www.agc-yourglass.com/cz-CZ/znacky/sunewat" target="_blank" rel="noopener noreferrer">technologií BIPV</a> – mimo jiné dokonalou kopii typické „žaluzie“ používané na Berlaymontu, ovšem s integrovanými fotovoltaickými články. Tento prototyp posloužil jako příklad obrovského potenciálu, který má BIPV pro snížení uhlíkové stopy budov v EU.</p>
<p>Cílem bylo ukázat na to, že pokud by byly všechny žaluzie na budově Evropské komise vybaveny BIPV, byly by schopné generovat až 3,09 GWh ročně. To odpovídá roční spotřebě elektřiny v přibližně 800 domácností. Při současných cenách by to za 10 let přineslo úsporu ve výši 3 223 240 EUR, což by bez problémů převýšilo investiční náklady. </p>
<p>Existuje však mnoho dalších nových a inovativních aplikací BIPV, které umožňují, aby do stavebních prvků byly zabudovány fotovoltaické články, to pomůže přeměnit celý fond budov EU na skutečného dodavatele energie. </p>
<p>Abychom mohli splnit požadavky <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_1835" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Renovační vlny, </a>což znamená provést do roku 2030 renovaci 35 milionů budov a vytvořit tak až 160 000 dodatečných zelených pracovních míst ve stavebnictví, a také celkový cíl EU, kterým je 60% snížení emisí skleníkových plynů v budovách a pokles spotřeby energie, musíme nezbytně usilovat o hromadné rozšíření všech druhů solárních aplikací. Tedy nejen těch na střechách, ale i na fasádách budov, včetně BIPV.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-15280-646-969-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h5><span>projekt</span><span> </span><span>Hikari, FRANCIE (Lyon) Foto: © AGC Glass Europe, Bouygues Immobilier-SLC, Kengo Kuma &amp; Associates, BET Photovoltaïque Tecsol, BET façades T/E/S/S</span></h5>
<p>BIPV lze instalovat na stávající fasády budov formou esteticky atraktivní, nerušivé renovace. Tak vzniknou zelená pracovní místa na celoevropské i místní úrovni a bude jich víc než se standardními fotovoltaickými produkty. Hodnotový řetězec BIPV EU je připraven se na tom podílet a vyzývá Evropskou unii, aby uznala a výslovně uvedla BIPV jako snadno dostupné řešení v rámci politik EU i v nadcházejících revizích směrnic EU týkajících se energetiky. </p>
<p>Během diskuse si komisařka prohlédla vzorky BIPV, které jsou k dispozici v předváděcím vozidle, a hovořila současně i o významu energetické transformace, stejně jako o přeměnách zastavěného prostředí a důležité roli BIPV v tomto ohledu.</p>
<p>Podle odborníků už jen střechy na fotovoltaiku nestačí. Je tedy potřeba zaměřit se i na zbytky budov.</p>
<p>Komisařka Simonsová otevřený dopis přijala kladně. „Vítáme aktivitu 200 sdružení, malých a středních podniků a univerzit, které vyzývají k lepšímu uznání fotovoltaiky integrované do budov. Potřebujeme nová inovativní řešení, jako je BIPV. Abychom splnili cíle Zelené dohody pro Evropu, musí naše politiky zahrnovat různé typy solárních technologií.''</p>
<p><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<ul>
<li title="Sklo se stává dominantním materiálem interiérů "><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/sklo-se-stava-dominantnim-materialem-interieru/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Sklo se stává dominantním materiálem interiérů</a></strong></li>
<li title="Významná česká sklářská společnost představuje novou kolekci lakovaných skel "><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/vyznamna-ceska-sklarska-spolecnost-predstavuje-novou-kolekci-lakovanych-skel/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Významná česká sklářská společnost představuje novou kolekci lakovaných skel</a></strong></li>
<li title="Čeští skláři navrhují designová, a navíc přírodě prospěšná skla "><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/cesti-sklari-navrhuji-designova-a-navic-prirode-prospesna-skla/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Čeští skláři navrhují designová, a navíc přírodě prospěšná skla</a></strong></li>
<li title="I nástěnka v kanceláří může vypadat jako designová skleněná plocha "><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/i-nastenka-v-kancelari-muze-vypadat-jako-designova-sklenena-plocha/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">I nástěnka v kanceláří může vypadat jako designová skleněná plocha</a></strong></li>
<li title="Nejstarší lázně ve střední Evropě si zachovaly i po rekonstrukci výjimečnost, a to i díky českým sklářům"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/nejstarsi-lazne-ve-stredni-evrope-si-zachovaly-i-po-rekonstrukci-vyjimecnost-a-to-i-diky-ceskym-sklarum/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nejstarší lázně ve střední Evropě si zachovaly i po rekonstrukci výjimečnost, a to i díky českým sklářům</a></strong></li>
<li title="Ploché sklo od evropské přední sklářské společnosti šetří peníze i energii"><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/ploche-sklo-od-evropske-predni-sklarske-spolecnosti-setri-penize-i-energii/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>Ploché sklo od evropské přední sklářské společnosti šetří peníze i energii</strong></a></li>
<li title="Památník Tomáše Bati ve Zlíně se pyšní kabátem z unikátního skla"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatnik-tomase-bati-ve-zline-se-pysni-kabatem-z-unikatniho-skla/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Památník Tomáše Bati ve Zlíně se pyšní kabátem z unikátního skla</a></strong></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/to-svet-nevidel-nova-technologie-zbavuje-sklo-nezadoucich-odlesku/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">To svět neviděl: Nová technologie zbavuje sklo nežádoucích odlesků</a></strong></li>
<li title="Casino nemusí být jen tuctová herna, černá designová skla dodávají interiéru punc luxusu"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/casino-nemusi-byt-jen-obycejna-tuctova-herna-cerna-designova-skla-dodavaji-interieru-punc-luxusu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Casino nemusí být jen tuctová herna, černá designová skla dodávají interiéru punc luxusu</a></strong></li>
</ul>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/podle-odborniku-uz-strechy-na-fotovoltaiku-nestaci-je-potreba-zamerit-se-i-na-dalsi-casti-budov/</guid>
      <pubDate>Mon, 26 Jul 2021 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3910-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="498582"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Architekti nové generace - RCNKSK architekti (Jan Říčný a Filip Kosek)]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/architekti-nove-generace-rcnksk-architekti-jan-ricny-a-filip-kosek/</link>
      <description><![CDATA[<p><em>„Název našeho studia vznikl tak, že jsme potřebovali v rychlosti napsat na rozpisku název našeho ateliéru. Tak jsme z našich příjmení vypustili samohlásky a vznikl tento název,“</em> říká <strong>architekt Filip Kosek</strong>.</p>
<p>Architektonické studio sídlí na Malé Straně na staré Praze s výhledem na Karlův most.</p>
<p><em>„Líbí se nám, že ty prostory jsou na dnešní dobu malé, tmavé a není zde vše podle pravítka, což se někdy snažíme zakomponovat i do našich projektů. Baví nás přirozená nedokonalost,“</em> říká <strong>architekt Jan Říčný</strong>.</p>
<p>Společně se architekti zaměřují na všechny formy architektury. Jak sami říkají, řeší vše od urbanismu až po detail kliky.</p>
<p><em>„Přemýšlíme o věcech koncepčně od začátku až do konce, chceme uchopit celek a dodržet ho až do detailu. Vytváříme prostor, atmosféru, místo k životu,“</em> říká <strong>Kosek</strong>.</p>
<p>Architekti si zakládají na individuálním přístupu k jednotlivým projektům. Pracují rádi s poctivými a dobře stárnoucími materiály a dbají na jejich tradiční řemeslné zpracování.</p>
<h3>Renocar BMW Urban Store Praha</h3>
<p>Jedná se o první městský showroom BMW ve střední Evropě, který částečně vychází z korporátní identity BMW a zároveň s sebou přináší řadu dalších jedinečných řešení. Od klasického showroomu se liší unikátním interiérem, který by měl sloužit jako prototyp pro nový koncept BMW městských showroomů, které budou postupně vznikat v dalších světových metropolích. Prostor nemá sloužit jen pro prodej vozů, má být i místem setkání, kavárnou, galerií, místem, které bude žít a integrovat se do městského prostoru. Prostor má místy až divadelní atmosféru. Najdeme zde například na míru provedené zámečnické výrobky pro expozici upomínkových předmětů a nábytek z ohýbané kulatiny, ocelový strop či podlahu z pohledového leštěného betonu. Stěny jsou tvořeny dekorativní stěrkou se zakázkovou profilací s různou šíří proužku, která zároveň prohlubuje prostor a dává mu jisté měřítko a strukturu. Tyto stěny jsou osazeny výstavním systémem s osvětlením umožňujícím instalaci výstav. Mezi vozy jsou rafinovaně rozmístěna různá zákoutí pro setkání. Vše je doplněno závěsy, omítkami a svítidly, která podtrhují křivky vozů při odlesku o kapotu.</p>
<h3>Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce</h3>
<p>Chrám tvoří vyskládané kameny, které protínají prostor v podobě surových trámů a směřují do kruhového otvoru ve stropě. Prostor je chápán jako část pozemská (kamenná) a nebeská (dřevěná). Což platí i v exteriéru. Nad otvorem ve stropě je umístěna věžička, skrze kterou do prostoru vniká světlo. Zajímavé je vnitřní skryté osvětlení, které má po západu slunce jemně osvětlovat interiér a zároveň vytvářet vizuální stránku kaple jako dominantu v krajině. Cílem bylo navázat na tradice a zároveň je spojit se současnými technologiemi.</p>
<p><em>„Tradičnější materiály dobře stárnou a mají v sobě detail, který se nám líbí. Snažíme se tento princip držet i v jiných stavbách. Chceme používat opravdový materiál a ne náhražky, které časem přestanou fungovat,“</em> říkají architekti.</p>
<h3>Rekonstrukce a přístavba kaple Všech Svatých s kostnicí</h3>
<p>V rámci rozsáhlé, komplexní a náročné obnovy kostela Všech Svatých s kostnicí, která probíhá již od roku 2014, byli architekti osloveni na spolupráci při vzniku přístavby obchodně-výstavních a skladovacích prostor. Po nutných sanačních opatření totiž vznikl po obvodu dvoupodlažní kaple rozsáhlý výkop. Tento nově vzniklý prostor bylo potřeba využít.</p>
<p><em>„Navrhujeme přístavbu v podzemí, jejímž účelem je vyřešit provozní problémy této hojně navštěvované památky. Práce je zajímavá v tom, že to, co navrhujeme, vlastně nebude vidět, ale jedná se o důležitou součást celku,“</em> říká <strong>Říčný</strong>.</p>
<p>Architekti pracují ale i na stavbě schodiště vedoucího ze západní předsíně do dolní kaple tak, aby se zjednodušil provoz a průchod návštěvníků. Nové vstupní schodiště do karneru bude jediným výrazným zásahem do historické části stavby.</p>
<p><em>„Naším záměrem je, aby působilo jako součást, nebo spíše další historická vrstva,“</em> říká <strong>Kosek</strong>. Předpokládané otevření je naplánované na rok 2023.</p>
<p>Studio RCNKSK aktuálně pracuje i na rodinných domech, rekreačních objektech a bytech. Zaměřují se ale i na design výstav.</p>
<h3 align="justify">Podívejte se na další rozhovory s architekty nové generace <a href="https://www.tvarchitect.com/channel/architekti-nove-generace/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZDE</a>.</h3>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/architekti-nove-generace-rcnksk-architekti-jan-ricny-a-filip-kosek/</guid>
      <pubDate>Thu, 03 Jun 2021 04:41:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3838-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="451585"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Ulice Olšanská na Praze 3 projde proměnou. Revitalizace se dočká i její okolí ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/ulice-olsanska-na-praze-3-projde-promenou-revitalizace-se-docka-i-jeji-okoli/</link>
      <description><![CDATA[<p>Olšanská ulice je důležitou městskou třídou a významnou dopravní tepnou. Prochází středem oblasti, ve které je naplánováno hned několik projektů v různém stádiu přípravy – např. revitalizace ulic Seifertova – Táboritská, rekonstrukce ulice Jana Želivského či proměna nákladového nádraží Žižkov.  Současně je však lemována převážně administrativními budovami a území dnes dominuje automobilová doprava.</p>
<p><em>„Cílem je koordinovat záměry soukromých investorů se zájmy hl. m. Prahy. Studie pomůže nastavit plán dalších kroků v území tak, aby vznikla kvalitní část města, která se vhodně napojí na své okolí a zároveň bude přínosem pro obyvatele území,“</em> říká 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje <strong>Petr Hlaváček</strong>.</p>
<p>Součástí Olšanské ulice by v budoucnu měly být prvky tzv. modrozelené infrastruktury – např. výsadba nového stromořadí či systém hospodaření s dešťovou vodu. Celá studie by měla být také diskutována s občany.</p>
<p><em>Jsme rádi, že se projekt posouvá do další fáze. Protože stojíme o co nejkvalitnější řešení, budeme hledat externího zpracovatele v otevřeném výběrovém řízení,“</em> popisuje pro IPR jeho ředitel <strong>Ondřej Boháč</strong>.</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/ulice-olsanska-na-praze-3-projde-promenou-revitalizace-se-docka-i-jeji-okoli/</guid>
      <pubDate>Fri, 28 May 2021 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3827-1200-630-.png" type="image/png" length="2246585"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Architekti nové generace - Jan Tyrpekl]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/architekti-nove-generace-jan-tyrpekl/</link>
      <description><![CDATA[<p align="justify">Jan Tyrpekl své objekty zasazuje do přírody tak, aby okolí zůstalo nedotčeno a stavba dokonale splývala s přírodou. Maximálně respektuje krajinu. <strong>Zakládá si především na konstrukčním řešení jednotlivých staveb.</strong></p>
<p align="justify"><em>„Díky praxi u Marca Casagrandeho a díky naší společné práci jsem od něj převzal nadšení pro experimentální a konstrukční architekturu, poté jsem to zkusil i na vlastní pěst tady u nás,“</em> říká architekt <strong>Jan Tyrpekl</strong>.</p>
<p>Dílo Jana Tyrpekla se mnohdy nachází na pomezí mezi architekturou a land-artem, či volným uměním. Mezi zajímavé projekty patří například <strong>Forest temple</strong>.</p>
<h3>Forest temple</h3>
<p>Toto dílo je výsledkem worshopu v Litvě. Umělci, architekti, fotografové, jogíni a řemeslníci společně vytvořili místo, které spojuje moderního člověka s dávnými tradicemi. Jedná se o stromy svázané lněným lanem. Výsledkem je jakýsi kokon, který je v symbióze se stromy.</p>
<p><em>„Tuto věc navrhl Marco Casagrande. Pracoval jsme na tom s mnoha kamarády. Jedná se téměř až o sakrální prostor. Konstrukčním prvkem jsou části stromů, které zůstaly nepoškozené,“</em> říká <strong>Tyrpekl</strong>.</p>
<h3>Hnízdo</h3>
<p><em>„Jedná se o vlastní experiment, kdy jsme se pokusili s kamarády a studenty architektury udělat strukturu do stromu, aniž bychom ho poškodili a aniž bychom použili jakékoliv spojovací prvky, tvar nebyl předem známý,“</em> říká <strong>Tyrpekl</strong>.</p>
<p>Projekt Hnízdo je experiment s materiálem. Projekt nakonec vznikl ve Strančicích. V místě rostou dva habry, které mají korunu nad kmenem, a tudíž ideálně tvarovanou pro vložení hnízda. Samotný tvar vycházel z koule a postupně se sám přizpůsoboval tvaru koruny. Struktura na stromě drží pouze díky prutům, které obepínají jednotlivé větve. Dovnitř je nechaný úzký průlez. Je to místo, které se stalo okamžitě vyhledávané mnoha dětmi z okolí.  Nosnost hnízda je 250kg. Samotný objekt váží cca. 80kg.</p>
<h3 align="justify">Tree house</h3>
<p align="justify">Jedná se o objekt na stromě, ve kterém lze přespat. Objekt vznikl na základě jednoduché skicy a zaměření stromů. Finální podoba tedy byla z velké části určena až přímo při stavbě. Jedná se o dvě dřevěné platformy, které jsou zavěšeny nezávisle na sobě. Strop nese svěšený dřevěný prstenec, na kterém je zavěšený transparentní plášť. Druhý vodící prstenec je připevněn k podlaze. Do objektu se vstupuje po padacích schodech.</p>
<p align="justify"><strong>Architekt Jan Tyrpekl se zaměřuje především na tzv. útulny.</strong></p>
<h3 align="justify">Útulna ve Vratěníně na Moravě</h3>
<p align="justify">Jedná se o experimentální stavby určené k odpočinku a meditaci. Je to malý, leč přívětivý prostor. Řopík má jednoduchou dřevěnou konstrukci, která je svým charakterem pravým opakem svého betonového podstavce.</p>
<p align="justify"><em>„Má první útulna byl starý řopík, který jsem předělal. Následně stavba sklidila velký úspěch a začali se mi ozývat další klienti,“</em> říká <strong>Tyrpekl</strong>.</p>
<h3 align="justify">Zenový dům v Rakousku</h3>
<p align="justify">Jedná se o objekt na rušném statku mezi Vídní a Bratislavou na rakouské straně, který slouží pro svatby a další akce. Klient chtěl ale soukromí, kde by mohl odpočívat, a tak vznikl skleněný objekt na stromě ve výšce 4 metrů. Jediným vybavením je krb. Součástí objektu je také terasa. Konstrukce se šindelovou střechou je celodřevěná.</p>
<p align="justify"><em>„Objekt bude stát v korunách stromů, původně měl být objekt přímo na stromě, protože ale hrozilo jeho poškození, rozhodl jsem se umístit stavbu mezi stromy,“</em> říká <strong>Tyrpekl</strong>.</p>
<h3 align="justify">Podívejte se na další rozhovory s architekty nové generace <a href="https://www.tvarchitect.com/channel/architekti-nove-generace/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZDE</a>.</h3>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/architekti-nove-generace-jan-tyrpekl/</guid>
      <pubDate>Thu, 27 May 2021 17:40:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3829-1200-630-.png" type="image/png" length="3760064"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Rekonstrukce pražské střední školy ze 70. let na školu budoucnosti pokračuje se zpožděním]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/stavba-prazske-stredni-skoly-ze-70-let-na-skolu-budoucnosti-pokracuje-se-zpozdenim/</link>
      <description><![CDATA[<p>Cílem revitalizace, která v ČR nemá obdoby, je vytvořit inteligentní energeticky plusovou udržitelnou a uhlíkově pozitivní budovu doslova nabitou nejmodernějšími technologiemi. Unikátní projekt, ve kterém se realizují futuristické vize architektů a stavebníků, se navíc prostřednictvím virtuální prohlídky v uplynulých dnech představil veřejnosti.</p>
<p><iframe width="560" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/mCpKCeKl8Vs" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe></p>
<p>Architektem a projektantem je společnost ECOTEN v čele s Jiřím Tencarem. Projekt první budovy už také získal zlatý certifikát SBToolCZ, oceňující komplexní kvalitu návrhu udržitelné budovy, tedy kvality v oblasti energetiky, environmentálních dopadů, komfortu pro uživatele a ekonomiky.</p>
<p>Během dosavadní přestavby prošly úpravami například nosné konstrukce, byly instalovány retenční a akumulační systémy, kompletní vzduchotechnika nebo montáž dřevěné fasády ENVILOP, která je výsledkem českého aplikovaného výzkumu na ČVUT. Téměř hotové jsou také rozvody tepla, chladu, vody a kanalizace včetně elektrických kabelů a střešní tepelně izolační a hydroizolační souvrství. Zajímavou technologickou novinkou jsou i konstrukce stíněné zelení, a dále také zatravňovací dlaždice, dobíjecí stanice pro elektromobily a další inovace.</p>
<p>Navzdory mimořádným přípravám se stavba neobešla zcela bez komplikací. <em>„Kromě neočekávaných úprav k zajištění statiky bylo po zahájení stavebních prací zjištěno oproti původním předpokladům také výrazně vyšší množství azbestu, jehož odborná likvidace specializovanou firmou si vyžádala delší časové období,“</em> uvádí <strong>Jiří</strong> <strong>Tencar</strong>, generální ředitel společnosti ECOTEN.</p>
<p>Termín dokončení revitalizace je tedy v plánu na začátek roku 2022. Současné cenové náklady na realizaci projektu jsou zhruba 250 milionů Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o energeticky i uhlíkově pozitivní budovu, která předpokládá roční produkci vlastní energie převyšující spotřebu, úspory na provozu školy budou markantní.</p>
<p>Projekt transformace vysloužilé školní budovy ve školu budoucnosti, na jehož přípravě se podíleli i odborníci z ČVUT, byl zahájen především díky Operačními programu Praha – pól růstu ČR, tedy za spolupráce Magistrátu hl. m. Prahy a finančních zdrojů z Evropské unie. V budoucnu by tento komplexní projekt měl dát vzniknout zcela novým standardům v oblasti modernizace škol.</p>
<p><em>„Revitalizace budovy školy COPTH znamená vykročení o stupeň, nebo možná spíš rovnou o několik stupňů výš nad současné standardy. Kromě energetických úspor jsme se zaměřili i na další otázky modernizace školských budov. Projekt řeší environmentální, sociální a manažersko-ekonomické otázky. Po dokončení revitalizace se tak stane nejen místem pro moderní výuku studentů, ale i benchmarkem pro další připravované rekonstrukce na území hlavního města Prahy a dost možná i celé České republiky,“</em> říká <strong>Vít Šimral</strong>, radní hlavního města Prahy pro oblast školství.</p>
<p><strong>Doporučujeme také:</strong></p>
<ul>
<li title="Praha přestavuje učiliště na inteligentní budovu s nulovou energetickou náročností"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-prestavuje-uciliste-na-inteligentni-budovu-s-nulovou-energetickou-narocnosti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Praha přestavuje učiliště na inteligentní budovu s nulovou energetickou náročností</a></strong></li>
<li title="Učiliště v pražských Hrdlořezích se promění ve smart building"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/uciliste-v-prazskych-hrdlorezich-se-promeni-ve-smart-building/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Učiliště v pražských Hrdlořezích se promění ve smart building</a></strong></li>
</ul>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/stavba-prazske-stredni-skoly-ze-70-let-na-skolu-budoucnosti-pokracuje-se-zpozdenim/</guid>
      <pubDate>Wed, 12 May 2021 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3804-1200-630-.png" type="image/png" length="2250420"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Adam Rujbr proměnil staré ruiny na penzion souznící s jihočeskou přírodou]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr-promenil-stare-ruiny-na-penzion-souznici-s-jihoceskou-prirodou/</link>
      <description><![CDATA[<p>První etapa rekonstrukce se zaměřila na prvorepublikovou vilu, která byla v chátrajícím stavu.</p>
<p><em>„Ze střechy rostly nálety a stropy se propadaly. Jediný zachovaný byl krov. Stropy se nám podařilo obnovit ze 70% , zbytek se musel udělat nový. Převážně jsme postupovali podle technologií našich předků. Budovu jsme ale navíc zateplili,“</em> říká <strong>architekt Adam Rujbr</strong>.</p>
<p>V následujících letech byl opraven sousední objekt, který aktuálně slouží jako apartmánový dům a doplněk k hlavní vile.</p>
<p>Objekt se nachází v srdci České Kanady, tedy v chráněné krajinné oblasti. Rekonstrukce budov byla tedy maximálně šetrná k okolní krajině. Zatím se jednalo jen o rekonstrukce starých objektů. Protože si ale doba žádá větší komfort, rozhodli se architekti pro přístavbu. Také ta by měla být provedena velmi citlivě.</p>
<p><em>„Doposud šlo pouze o přestavby, nyní zahájíme stavbu zcela nové budovy, která by v budoucnu měla sloužit jako společenské centrum pro vzájemné setkávání lidí,“</em> říká <strong>Rujbr</strong>.</p>
<p>V plánu je tedy přístavba víceúčelového společenského sálu, která bude vystavěna ze speciálních lepených desek. Jedná se o unikátní technologii. Panely jsou tvořené z několika vrstev lamel, které jsou lepené křížem.</p>
<p><em>„Materiál je plně obnovitelný a udržitelný. Obvodová stěna bude silná 10 cm a unese stejně jako 40 cm silná cihlová stěna. Může tedy plnit nosnou funkci. Materiál vykazuje neuvěřitelnou tuhost, a navíc má nejmenší uhlíkovou stopu ze všech stavebních materiálů,“</em> dodává <strong>Rujbr</strong>.</p>
<p>Celkově by místo v okolí penzionu v budoucnu měl vzniknout sochařský park a prostor pro díla umístěná ve volné krajině.</p>
<h3>Podívejte se také:</h3>
<ul>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/video/rozhvor-fakultni-nemocnice-v-olomouci-otevrela-novou-hemato-onkologickou-kliniku-od-architekta-adama-rujbra/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Rozhovor: Fakultní nemocnice v Olomouci otevřela novou Hemato-onkologickou kliniku od architekta Adama Rujbra</a></li>
</ul>
<h3>Psali jsme také:</h3>
<ul>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/fakultni-nemocnice-v-olomouci-otevrela-prvni-energeticky-uspornou-kliniku-v-cechach/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Energeticky úsporná klinika od Adam Rujbr Architects</a></li>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-depozitar-vychodoceskeho-muzea-od-adama-rujbra-spojuje-historii-a-soucasnost/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nový depozitář Východočeského muzea v Pardubicích od Adama Rujbra spojuje historii a současnost</a></li>
</ul>]]></description>
      <category>Inovace a technologie</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr-promenil-stare-ruiny-na-penzion-souznici-s-jihoceskou-prirodou/</guid>
      <pubDate>Wed, 14 Apr 2021 09:26:45 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3748-1200-630-.png" type="image/png" length="2982785"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[TV Architect představuje - Národní pavilon pro Expo 2020 od architektonického atelieru Formosa]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-narodni-pavilon-pro-expo-2020-od-architektonickeho-atelieru-formosa/</link>
      <description><![CDATA[<p>Jejich návrh, který vybrala odborná porota, bude reprezentovat Českou republiku na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji. Akce se kvůli pandemii přesunula na letošní rok. Národní pavilon se bude nacházet v zóně <strong>„Sustainability“</strong> na pozemku s plochou 2 200 m<sup>2</sup> a bude stejně jako na EXPO 2015 v Miláně první u jednoho z hlavních vstupů na výstaviště.</p>
<p><strong>Výraz „sustainability“ představuje jedno z velkých témat současné doby.</strong> Udržitelný rozvoj, anglicky Sustainable development, je takový způsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Mezi hlavní cíle udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí budoucím generacím v co nejméně pozměněné podobě.</p>
<p><em>„Bylo nám velmi blízké téma vody a zahrady. Jsou to témata, kterým se věnujeme, navíc máme zkušenosti s tím, že víme, jak to na takových výstavách funguje. Máme zkušenosti například z instalace v Miláně. Tak jsme si řekli, že do soutěže půjdeme,“</em> prozradil <strong>Jindřich Ráftl</strong>, co je vedlo k tomu se soutěže zúčastnit.</p>
<p>Odbornou komisi architektů, kterou tvořili architekti<strong> Eva Jiřičná</strong>, <strong>Miroslav Řepa</strong>, <strong>Zdeněk Lukeš</strong>, <strong>Michael Klang</strong>, <strong>David Vávra</strong> a zástupci akademické, umělecké a podnikatelské obce <strong>Tomáš Matuška</strong>, <strong>Jan Kukla</strong> a <strong>Radek Špicar</strong>, oslovil vítězný návrh originálním pojetím organické struktury obrůstající kvadratické linie výstavního prostoru.</p>
<p><em>„Vítězný návrh je podle mého soudu jediný, který sjednocuje architektonické řešení pavilonu s hlavní myšlenkou expozice, kterou se chce Česká republika v Dubaji prezentovat,“</em> uvedla <strong>Eva Jiřičná</strong>.</p>
<h3>Technologie S.A.W.E.R.</h3>
<p>Srdcem celého projektu národní expozice je <strong>systém S.A.W.E.R. vyrábějící vodu ze vzduchu</strong> s využitím solární energie a proměňující suchou poušť v kvetoucí zahradu. Uměleckou expozici vytvoří monumentální instalace designového skla, kterou na své náklady vyrobí podle návrhu Maxima Velčovského společnost LASVIT. V pavilonu bude také prostor pro českou restauraci a pro dvoutýdenní rotační výstavy.</p>
<p><em>„Je to unikátní česká technologie, která umí ze vzduchu vytvářet vodu. Spojení technologie a přírody je nám velmi blízké. Zároveň jsme chtěli vytvořit srozumitelný symbol pro identifikaci pavilonu, a tak jsme vytvořili hned u vchodu velký mrak z trubek, které se mění v živý organismus, jenž prorůstá celým prostorem,“</em> prozradil <strong>Jan Tůma</strong>.</p>
<p>Technologie je tak přirozeně vpracována do organismu pavilonu a společně s ním ukazuje fungování hybridního ekosystému, v jehož rámci samostatně spolupracují příroda a technologie. Prolínání těchto dvou na první pohled odlišných světů vytváří nečekanou symbiózu.</p>
<p><em>„Největší výzvou bylo najít polohu mezi high-tech a futuristickou formou. Vytvořit něco unikátního, co se bude dát zrealizovat. Něco, co je sofistikované, ale zároveň to upoutá širokou veřejnost,“</em> doplnil <strong>Jan Tůma</strong>.</p>
<p>V současnosti je postaveno zhruba 80% pavilonu. Dokončují se práce na zahradě, před pavilonem a v průběhu jara dorazí do Dubaje první rozměrné exponáty. V brzké době se také bude instalovat dominanta, tedy ikonický mrak. Během léta pak proběhnou dokončovací práce.</p>
<p>EXPO 2020 v Dubaji proběhne v termínu od 1. října 2021 do 31. března 2022. Jedná se o první světovou výstavu, která se uskuteční v regionu MENA &amp; SA (na Středním východě, v Africe a jižní Asii) a také je poprvé hostitelem arabská země.</p>
<h3>Podívejte se také:</h3>
<ul>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/video/cesky-pavilon-pro-expo-2020-odhalen-jeho-technologie-vyrabi-vodu-ze-vzduchu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>Český pavilon pro Expo 2020 odhalen. Jeho technologie vyrábí vodu ze vzduchu.</strong></a></li>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/profil/r-frm/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>Profil: R/FRM</strong></a></li>
</ul>
<h3>Psali jsme také:</h3>
<ul>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/cesky-pavilon-na-expo-2020-ceka-na-dokonceni-fasady-stavbu-by-nemela-ohrozit-ani-vymena-dodavatele/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Český pavilon na Expo 2020 čeká na dokončení fasády. Stavbu by neměla ohrozit ani výměna dodavatele.</a></strong></li>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/cesky-spagetak-uz-roste-v-dubaji-pavilon-reprezentujici-cesko-na-svetove-vystave-v-dubaji-skryva-prelomove-technologie/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>Český „špageťák“ už roste v Dubaji. Pavilon reprezentující Česko na Světové výstavě skrývá přelomové technologie.</strong></a></li>
</ul>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-narodni-pavilon-pro-expo-2020-od-architektonickeho-atelieru-formosa/</guid>
      <pubDate>Mon, 15 Mar 2021 14:30:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3690-1200-630-.png" type="image/png" length="2169942"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[TV Architect představuje - Ekologické projekty ateliéru Vera Hampl Architects]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-ekologicke-projekty-atelieru-vera-hampl-architects/</link>
      <description><![CDATA[<p align="justify">Architektka Vera Hampl se věnuje výstavám a jako kurátorka navrhla design výstavy SOUČASNÁ BRAZILSKÁ ARCHITEKTURA A URBANISMUS, která proběhla v říjnu 2013 na Pražském hradě. Českému publiku představila práce tří renomovaných brazilských studií – AUDT (architekt Indio da Costa), MK27 (architekt Márcio Kogan) a Metropolis Projetos Urbanas (architekti Hamilton Case, Jorge Mario Jaurequi, Pedro Aleixo) s cílem nastínit návštěvníkovi rozmanitost a kreativitu brazilských designérů.</p>
<p align="justify">Při projektování preferuje materiály šetrné k přírodě. Jejím prvním „zeleným“ projektem v Čechách byl vlastní dům. <em>„Dům je prostorný a vytvářím v něm teplo tak, abych mohla pěstovat banány. Předtím jsem bydlela v bytě, kde jsem využila zimní zahradu,“</em> usmívá se <strong>Hampl</strong>.</p>
<h3 align="justify">Boj s malými prostory</h3>
<p align="justify">Od poloviny srpna se v Praze na Vltavě plaví loď Bella Bohemia, další z řady ekologických projektů Very Hampl. Katamarán, který byl vyroben na míru za účelem vyhlídkových plaveb, je jako první u nás poháněn elektrickými bateriemi. Loď v létě nepotřebuje klimatizaci a její design je jednoduchý, prosklený a kromě prostor baru a toalet je v bílé barvě. Základním stavebním prvkem je hliník, takže je loď lehká a tichá.</p>
<p align="justify">Momentálně Vera Hampl pracuje na projektu plovoucích kanceláří. <em>„Je to můj oblíbený projekt a zároveň velká výzva, protože – jak je známo – na lodích je málo místa. Bude velký boj dostat tam vše, co potřebujeme,“</em> tvrdí <strong>Hampl</strong>. Projekt je ekologický, bude využívat solární panely a vodní elektrárnu. Podle slov Hampl se celý její tým snaží o to, aby byl projekt příjemný i pro lidi, kteří půjdou kolem. Docílí toho tím, že z celého projektu bude výrazná pouze zelená střecha.</p>
<h3 align="justify">Konstrukce ve tvaru avokáda</h3>
<p align="justify">Velkým projektem a současně i výzvou do budoucna je pro architektku rekonstrukce zámku nedaleko Prahy. <em>„Musíme se vždy snažit, aby projekt byl co nejlepší pro ekologii. Chceme využít všechno co tam je a něčemu najít nové využití. Máme velké nádrže na dešťovou vodu, solární panely a zeleň. Zelená konstrukce bude ve tvaru avokáda, která bude držet teplotu,“</em> přibližuje <strong>Hampl</strong> s tím, že do historické části se nebude zasahovat. Přestože realizace projektu bude trvat dlouhou dobu, podle Hampl se na projekt těší celý tým. <em>„Jsme nadšení, projekt bude příjemný i pro oči,“</em> uzavírá architektka.</p>
<h3 align="justify">Podívejte se také:</h3>
<p align="justify"><a href="https://www.tvarchitect.com/video/profilove-video-vera-hampl/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect představuje: Vera Hampl Architects</a></p>
<h3 align="justify">Psali jsme také:</h3>
<p align="justify"><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/centrum-chodov-zdobi-perla-jedinecne-relaxacni-studio-od-architektky-very-hampl/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Centrum Chodov zdobí perla. Jedinečné relaxační studio od architektky Very Hampl.</a></p>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-ekologicke-projekty-atelieru-vera-hampl-architects/</guid>
      <pubDate>Mon, 22 Feb 2021 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3647-1200-630-.png" type="image/png" length="1414654"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Zelené střechy jsou čím dál populárnější, jejich plocha se už zdvojnásobila]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/zelene-strechy-jsou-cim-dal-popularnejsich-jejich-plocha-se-uz-zdvojnasobila/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Za posledních pět let se plocha zelených střech na území České republiky zdvojnásobila. To jsou statistiky, které uvádí odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚ). Letošní měření se také započítávalo v rámci celoevropského průzkumu Green Marker Report.</p>
<p style="text-align: justify;"><em>„Měření probíhá na základě množství dodaného střešního substrátu, který je klíčovým komponentem vegetačních střech, a je doplněno o další informace z trhu. V roce 2019 přibylo v České republice 256 000 m² nových zelených střech. Ve srovnání s rokem 2018, kdy přibylo 247 000 m² zelených střech, se jedná o mírné zvýšení přírůstku,“ </em>upřesňuje předseda Rady Sekce zelené střechy a vicepresident mezinárodní organizace EFB <strong>Pavel Dostal</strong>.</p>
<p style="text-align: justify;">Odborníci na realizace zelených střech potvrzují, že se veřejnost více zajímá o možné varianty a využití, hlavní roli tak nehraje pouze cena. „<em>Naším snem jsou však zelené střechy na kilometrech čtverečních spedičních firem rozesetých po celé ČR, které by tam developeři chtěli sami od sebe a realizovali je bez dotací,“</em> říká <strong>Josef Zapletal</strong>, který se těmto projektům věnuje.</p>
<h3 style="text-align: justify;">Zatím převažují novostavby</h3>
<p style="text-align: justify;">Povědomí se u veřejnosti daří zvyšovat například i díky soutěži <a href="https://www.zelenastrecharoku.cz/cs/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Zelená střecha roku</a>. Lidé si často neuvědomují, že na této ploše nejde pouze o to zasadit bezúdržbovou zeleň, ale že zde také mohou pěstovat určitý typ rostlin, který nabídne útočiště užitečnému hmyzu a pomůže také ochrazovat prostředí a snižovat prašnost.  </p>
<p style="text-align: justify;">Nejvíce se zelené střechy realizovaly u novostaveb. <em>„Je to dáno především tím, že ozelenění nově navrhované konstrukce je technicky snazší než ozelenění stávající konstrukce a také povinností stavebníka hospodařit na svém pozemku se srážkovými vodami,“ </em>objasňuje Pavel Dostal.</p>
<p style="text-align: justify;">Mezi soukromými zakázkami výrazně dominují rodinné a bytové domy, mezi veřejnými se jedná zejména o školy, školky, nemocnice, budovy úřadů, knihovny a další. <em>„Domnívám se, že důvodem růstu veřejných zakázek se zelenou střechou je rostoucí povědomí o přínosech zelené infrastruktury ve městech a nutnosti adaptace měst na změnu klimatu,“</em> dodává Dostal.</p>
<p style="text-align: justify;"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-13051-1105-690-.jpg" alt="" title="" /><em>Jedna z největších zelených střech vznikne i na nové tramvajové vozovně v Plzni, METROPROJEKT</em></p>
<p style="text-align: justify;">Pokud stavebník hledá řešení, která pomáhají vyhovět legislativě a zároveň umožňují zadržovat vodu na pozemku, pak se většinou uchýlí k ozelenění střechy. V české legislativě však stále chybí konkrétní úprava, která by zelené střechy zasazovala do kontextu výpočtu množství odváděných srážkových vod, což způsobuje aplikační nejednotnost v praxi.</p>
<p style="text-align: justify;">Projektanti už také cílí i na to, aby mohli lidé na těchto plochách pobývat i je aktivně využívat. Například jako běžecký ovál na zelené střeše administrativní budov nebo jako pobytovou terasu na rodinných domech. V neposlední řadě se také často jedná o ozelenění podzemních garáží ve vnitrobloku bytových domů. Zelené střechy jsou nadále aktuálním tématem při renovaci brownfieldů.</p>
<h3 style="text-align: justify;">Doporučujeme:</h3>
<p style="text-align: justify;"><a href="https://www.tvarchitect.com/video/nova-budova-csob-bude-jednou-z-nejmodernejsich-budov-evropy/">Nová budova ČSOB bude jednou z nejmodernějších budov Evropy</a></p>
<p style="text-align: justify;"><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/zacala-rekonstrukce-tramvajove-vozovny-v-plzni-novemu-objektu-dominuje-obri-zelena-strecha/">Začala rekonstrukce tramvajové vozovny v Plzni, novému projektu dominuje obří zelená střecha</a></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/zelene-strechy-jsou-cim-dal-popularnejsich-jejich-plocha-se-uz-zdvojnasobila/</guid>
      <pubDate>Sun, 29 Nov 2020 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3500-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="98891"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[The Flow Building sklízí úspěchy, projekt získal prestižní akreditaci i díky své udržitelnosti]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/the-flow-building-sklizi-uspechy-projekt-ziskal-prestizni-akreditaci-i-diky-sve-udrzitelnosti/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Víceúčelový projekt developerské společnosti Flow East uspěl v mezinárodním hodnocení podle BREEAM, což je jedna z předních mezinárodních metod hodnocení udržitelnosti budov, která využívá auditu a certifikace třetí stranou. Tím je zaručeno, že certifikované budovy jsou v celosvětovém kontextu nejlepšími příklady šetrné výstavby.</p>
<p style="text-align: justify;"><em>„Od samého počátku nám toto certifikační schéma pomáhalo v realizaci našich udržitelných cílů.  A i nyní, při vstupu do provozní fáze budovy, jsme odhodlaní zajistit, aby i nadále udržitelnost zůstala prioritou této nádherné stavby, jakož i celé společnosti Flow East,“</em> uvedl <strong>James Woolf</strong>, zakladatel a CEO společnosti Flow East.</p>
<p style="text-align: justify;"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-13076-1105-737-.jpg" alt="" title="" /><em>Garáže nabízí i dobíjení elektromobilů</em></p>
<p style="text-align: justify;">Mezi hlavní prvky udržitelnosti patří bezesporu výborná dostupnost městské hromadné dopravy. Budova také disponuje 56 dobíjecími stanicemi pro elektromobily i možností skladování kol. Samotné kancelářské prostory jsou velmi prosvětlené, vnější fasáda dále využívá automatického stínění a ochranu před UV zářením. Nájemcům budovy také poslouží střešní terasa, která nabízí nejen prostor pro práci, ale také unikátní výhled.</p>
<p style="text-align: justify;"><em>„Budova má za cíl poskytnout kancelářské a maloobchodní prostory odpovídající nejvyšším technologickým i environmentálním standardům – a zároveň se stát ikonickým objektem na mapě pražské architektury, který bude po následující staletí určovat charakter Václavského náměstí,"</em> uvedl v rozhovoru pro TV Architect <strong>James Woolf</strong>.</p>
<h3 style="text-align: justify;">Doporučujeme:</h3>
<p style="text-align: justify;"><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/the-flow-building-rostouci-na-prazskem-vaclavskem-namesti-je-odkazem-na-slavu-ceske-architektury/">The Flow Building rostoucí na pražském Václavském náměstí je odkazem na slávu české architektury</a></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/the-flow-building-sklizi-uspechy-projekt-ziskal-prestizni-akreditaci-i-diky-sve-udrzitelnosti/</guid>
      <pubDate>Sun, 22 Nov 2020 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3491-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="232077"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Stavba prvního soběstačného domu v Česku se chýlí ke konci, objekt už si sám vyrábí a ukládá elektřinu]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/stavba-prvniho-sobestacneho-domu-v-cesku-se-chyli-ke-konci-uz-si-sam-vyrabi-a-uklada-elektrinu/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Maximální symbióza s přírodou a žádné inženýrské sítě. To je <a href="https://www.csdum.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Český soběstačný dům</a>, který od loňskému podzimu pomalu roste u osady Kyselov nedaleko Vyššího Brodu. Celý dům slouží jako jakási laboratoř, kde se všichni za chodu učí nové postupy. Projekt zároveň motivuje i samotné výrobce, aby své technologie posouvali dál. </p>
<h3 style="text-align: justify;">Priorita? Ukládání energie a recyklace vody</h3>
<p style="text-align: justify;">Jediný zdroje elektrické energie zde představují solární panely. Ty mají reálnou životnost 15 – 20 let, jsou také odnímatelné, kdyby bylo nutné prostor mezi jednotlivými panely vyčistit. Samotná baterie, kam se energie ukládá má kapacitu 22 kWh, tedy více než dost, aby mohl život v ostrovním domě fungovat jako v každé jiné domácnosti.</p>
<p style="text-align: justify;"><em>„Padlo rozhodnutí, že dům bude primárně fungovat analogově, tak aby ho dokázal servisovat i "lokální elektrikář" s pouze drobnými prvky tzv. chytré domácnosti jako funkční, nezávislou nadstavbou,“</em> říkají autoři projektu.</p>
<p style="text-align: justify;">Soběstačný dům řeší i otázku hospodaření s vodou. Zde se počítá s maximálním využití dešťovky zachycované do 16 kubíkové nádrže, sloužit pak bude ke splachování a po přečištění poteče také například ve sprše. Pitnou vodu zajistí vrtaná studna. Autotoři projektu se také zaměřili na to, aby z domu neutíkalo teplo.</p>
<p style="text-align: justify;"><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-10522-1103-651-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p style="text-align: justify;"><em>„Naším cílem bylo navrhnout malý, pokorný, poctivý domek s dlouhou životností. I proto jsme se rozhodli pro celokeramickou variantu. Vybrané cihly budou minimalizovat spotřebu energie a pomáhat udržovat tepelný komfort v zimě i v létě, navíc všechny prokazatelně pocházejí z České republiky,“</em> vysvětluje autor projektu <strong>Pavel Podruh</strong>.</p>
<p style="text-align: justify;">Samotný objekt zabírá plochu něco málo přes 90 metrů čtverečních obytné plochy, v přízemí se nachází obývací pokoj spojený s kuchyní, v patře budou dva pokoje a koupelna. Získané zkušenosti chtějí pak autoři přenést i do domu, který by měl stát hned vedle.</p>
<p style="text-align: justify;"><em>„Podařilo se nám posbírat tým opravdu špičkových odborníků z akademické i soukromé sféry a s nimi jsme celý dům připravili po technické a stavební stránce Pobyt v tomto domě si nakonec bude moci vyzkoušet úplně každý, a navíc jeho plány po dokončení zdarma zveřejníme jako manuál pro ostatní - k použití, vylepšení, inspiraci,“</em> říkají závěrem Podruh.</p>
<h3 style="text-align: justify;">Doporučujeme:</h3>
<p style="text-align: justify;"><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/sakura-rok-po-kolaudaci-nejzelenejsi-cesky-rezidencni-projekt-vykvetl-do-krasy/">Sakura rok po kolaudaci. Nejzelenější český rezidenční projekt vykvetl do krásy</a></p>
<p style="text-align: justify;"><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/uspech-zakladni-skoly-v-psarech-u-prahy-jedna-se-o-nejsetrnejsi-budovu-roku/">Úspěch základní školy v Psárech u Prahy, jedná se o nejšetrnější budovu roku</a></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/stavba-prvniho-sobestacneho-domu-v-cesku-se-chyli-ke-konci-uz-si-sam-vyrabi-a-uklada-elektrinu/</guid>
      <pubDate>Tue, 27 Oct 2020 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3444-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="812415"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Odvážný projekt první udržitelné čtvrti v ČR hledá své architekty]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/odvazny-projekt-prvni-udrzitelne-ctvrti-v-cr-hleda-sve-architekty/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;"><em>„Ze sociálního hlediska půjde o citlivé propojení Chytrých Lích s okolní zástavbou města a krajinou. Dále vytvoření rozmanitých forem venkovních prostranství a sdílených vnitřních prostor s důrazem nejen na společné trávení času, ale také na životní prostředí. Opomenout by účastníci neměli ani široké věkové či ekonomické spektrum obyvatel a tomu přizpůsobit rozmanitost forem bydlení,“</em> popisuje starosta Židlochovic Jan Vitula.</p>
<p style="text-align: justify;">Důležitá je také spotřeba energie pro provoz budov. Emise oxidu uhličitého by v této lokalitě měly být nulové. Dalším cílem je také nakládání s pitnou a užitkovou vodou, kde by se úspora měla pohybovat v řádu 50 procent.</p>
<p style="text-align: justify;"><em>„Cílem nicméně není vytvoření uzavřené soustavy odpojené od veřejných sítí, nebo bez dodávek paliva zvenčí, tzv. off-grid. Mělo by ale docházet ke snižování konečné spotřeby energie, a naopak zvyšování podílu lokální produkce energie z obnovitelných zdrojů,“</em> upřesnil koordinátor projektu <strong>Jan Bárta</strong> z Centra pasivního domu.</p>
<h3 style="text-align: justify;">Komise nabídne i možné konzultace</h3>
<p style="text-align: justify;">Ve výběrové komisi zasedne starosta Židlochovic Jan Vitula, architekt Židlochovic Pavel Jura a Petr Maršálek, partner developerské společnosti MBReal. Nezávislými členy jsou pak architektky Bohumila Hybská a Zdeňka Vydrová, dlouholetý bývalý děkan FAST VUT v Brně Josef Chybík a architektka Patricie Taftová.</p>
<p style="text-align: justify;"><em>„Výběr bude zaměřen na špičku v oboru – kvalitní urbanisty a architekty se zkušenostmi v navrhovaní racionální a udržitelné architektury. Rozhodovat budou jimi zaslaná portfolia, a to do 18. listopadu. Vybraní účastníci pak budou následně zpracovávat urbanistický návrh. V průběhu navrhování bude zadavatel s architekty návrh konzultovat – urbanistický i architektonický návrh vnímáme jako participativní proces různých stran, nikoliv jako one-man-show s grafickou prezentací architekta.  Vítězi výběrového řízení bude následně zadána zakázka na zpracování územní studie,“ </em>vysvětluje architekt města Židlochovice Pavel Jura.</p>
<p style="text-align: justify;">Hlavním hodnotícím kritériem bude urbanistická, architektonická a udržitelná kvalita návrhu. Žádost mohou zájemci zaslat elektronicky <a href="https://www.zidlochovice.cz/">na stránkách obce</a>. Více informací o projektu udržitelné čtvrti Chytré Líchy je možné nalézt na <a href="https://www.chytrelichy.cz/ctvrt-budoucnosti-hleda-sve-architekty">chytrelichy.cz</a>.</p>
<h3 style="text-align: justify;">Doporučujeme:</h3>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/zachovani-historicke-hodnoty-uzemi-a-zkvalitneni-verejnych-prostranstvi-to-je-ukolem-nove-studie-osady-baba/">Zachování historické hodnoty území a zkvalitnění veřejných prostranství, to je úkolem nové studie osady Baba</a></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/odvazny-projekt-prvni-udrzitelne-ctvrti-v-cr-hleda-sve-architekty/</guid>
      <pubDate>Fri, 23 Oct 2020 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3437-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="609869"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[ČZU otevřela nový zelený pavilon, studentům nabídne ty nejmodernější prostory ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/czu-otevrela-novy-zeleny-pavilon-studentum-nabidne-ty-nejmodernejsi-prostory/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Po více než padesáti letech se Fakulta tropického zemědělství dočkala vlastní budovy. Zelený pavilon se řadí mezi ekologické objekty, proto zde nechybí například nádrže na zachytávání dešťové vody, která pak poslouží k zalévání rostlin nebo splachovaní na toaletách. Pavilon disponuje slunolamy na jižní straně, které zabraňují přehřívání. Na část střechy umístila univerzita fotovoltaické články, vytápění objektu zajistí tepelná čerpadla. Naopak o ochlazování v letních dnech se postará předsazená fasáda, na které budou do budoucna růst popínavé rostliny.</p>
<p style="text-align: justify;"><em>„Věřím, že přesun do moderní budovy s moderními laboratořemi posune vědeckou práci na fakultě a do budoucna může přinést další spolupráci s podobnými institucemi v Evropě. V současnosti neexistuje v Evropě fakulta zaměřená na vzdělávání a výzkum v oblasti tropického zemědělství, která by disponovala podobnou moderní infrastrukturou,“</em> řekl děkan fakulty <strong>Jan Banout</strong>.</p>
<p style="text-align: justify;"></p>
<p style="text-align: justify;"><iframe width="560" height="315" style="border: none; overflow: hidden;" src="https://www.facebook.com/plugins/video.php?height=315&amp;href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Fftz.czu.cz%2Fvideos%2F331884354861045%2F&amp;show_text=false&amp;width=560" scrolling="no" frameborder="0" allowtransparency="true" allow="encrypted-media" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe></p>
<h3 style="text-align: justify;">Výzkum obnovitelných energií i covid-19</h3>
<p style="text-align: justify;">Nový objekt přivítá zájemce o studium tropického zemědělství a problematiky rozvojových zemí. Své místo zde najdou i výzkumníci v oblasti udržitelných technologií, potravinové bezpečnosti, obnovitelných energií, agrolesnictví nebo program na záchranu antilopy Derbyho. První globální organizací, které se zde usídlí je Mezinárodní agrolesnická unie.</p>
<p style="text-align: justify;"><em>„Odborníci z Fakulty tropického zemědělství se pracovně pohybují především v subtropických a tropických částech světa a díky tomu můžou s určitým náskokem řešit témata, která se v našich zeměpisných šířkách stanou aktuálními v blízké budoucnosti. Mám na mysli například sucho, bezpečnost potravin nebo záchranné programy pro velké savce,“</em> komentoval otevření nového pavilonu rektor ČZU profesor <strong>Petr Sklenička</strong>.</p>
<p style="text-align: justify;">Nové prostory využije také Centrum infekčních chorob zvířat. Moderní laboratoře by mohly pomoc i urychlit výzkum virologa Jiřího Černého, který se svým týmem zkoumá možnost přenosu covid-19 mezi zvířaty a lidmi.<em> „Naším primárním zájmem je studium tohoto viru u zvířat. V případě nutnosti ale budeme schopni provádět detekce i v lidských vzorcích,“</em> uvedl <strong>Jiří Černý</strong>.</p>
<p style="text-align: justify;">Výstavba nového Pavilonu tropického zemědělství byla zahájena v roce 2018. S financováním významně pomohl Operační program pro Výzkum, vývoj a vzdělání. Stavba vyšla na 370 milionů korun.</p>
<h3 style="text-align: justify;">Doporučujeme také:</h3>
<p><a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/prohlednete-si-cesky-nejzelenejsi-rezidencni-projekt/">Prohlédněte si český nejzelenější rezidenční projekt</a></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/czu-otevrela-novy-zeleny-pavilon-studentum-nabidne-ty-nejmodernejsi-prostory/</guid>
      <pubDate>Sun, 04 Oct 2020 00:00:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3410-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="494885"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Mladí Češi šetří vodu z přesvědčení, starší generace kvůli účtům]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/mladi-cesi-setri-vodu-z-presvedceni-starsi-generace-kvuli-uctum/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">V rozhovoru pro DVTV klimatolog Zdeněk Žalud z portálu Intersucho uvedl, že vydatné deště v posledních týdnech situaci pomohly, dlouhodobý problém sucha v Česku ale neřeší. Podle průzkumu agentury STEM/MARK a Skanska se až 73 % Čechů shoduje, že nedostatek vody je závažný problém. Více než polovina Čechů dokonce cítí, že nedostatek vody ohrožuje je osobně. Tento postoj zaujímají především starší lidé nad 60 let. „Rozdíly ve vnímání nedostatku vody v Česku mezi jednotlivými generacemi se projevují i zcela prakticky. Průzkum nám ukázal, že mladí ve svém každodenním životě šetří vodu podstatně méně. Premianti jsou v tomto smyslu naopak lidé nad 60 let. Vodu šetří 95 % z nich, což je o 10 procent více než v celé populaci. Mezi mladými do 29 let celá třetina respondentů přiznala, že na tento aspekt ekologického chování zapomíná,“ popsala zjištění Eva Neudertová, specialistka na Green Business ve Skanska Reality.</p>
<p style="text-align: justify;">Jedním z hlavních důvodů šetření vodou je snížení nákladů domácnosti. „Jak ekonomická, tak ekologická motivace k šetření vody je správná a zcela legitimní. Na nasbíraných datech ale vidíme, že ačkoli mladí si uvědomují problém nedostatku vody a chtěli by planetě ulehčit, ve skutečnosti v šetření vodou za generací svých rodičů a prarodičů zaostávají. Právě pro ně jsou tu moderní technologie, které dokážou vodu spořit nebo dokonce automaticky recyklovat,“ doplňuje Neudertová. Novinkou v bytové výstavbě je systém recyklování tzv. šedé vody, která je zpětně využívána po použití umyvadel, van a sprch.</p>
<p style="text-align: justify;">Dalším aspektem, který vzešel z průzkumu, je rozkol generací v důvěře vládě. Zatímco starší generace ji, spolu s činností obecních úřadů, hodnotí kladně, u mladých zaznamenala jeden z nejhorších výsledků. Podle průzkumu mladí lidé věří spíše ekologickým organizacím.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/hospodareni-s-destovou-vodou-bude-u-novostaveb-zrejme-povinne/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Hospodaření s dešťovou vodou bude u novostaveb zřejmě povinné, vyplynulo z jednání Národní koalice pro boj se suchem</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/ochlazuji-vzduch-a-zadrzuji-vodu-zelene-strechy-jsou-v-cesku-stale-v-pocatcich/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ochlazují vzduch a zadržují vodu. Zelené střechy jsou v Česku stále v počátcích</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Podívejte se:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/tema-vertikalni-zahrady-a-zelena-mesta/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Téma: Vertikální zahrady a zelená města</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Navštivte:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/developer-skanska-reality-v-projektech-chrani-zivotni-prostredi-sedou-vodou/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Developer Skanska Reality v projektech chrání životní prostředí šedou vodou</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/tipy-jak-na-vyziveny-a-zeleny-travnik-v-suchem-lete/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Tipy, jak na vyživený a zelený trávník v suchém létě</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/mladi-cesi-setri-vodu-z-presvedceni-starsi-generace-kvuli-uctum/</guid>
      <pubDate>Thu, 03 Sep 2020 07:51:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3359-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="120903"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Zdravá mateřská školka v projektu Zelená Libuš vítá první předškoláky]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/zdrava-materska-skolka-v-projektu-zelena-libus-vita-prvni-predskolaky/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Moderní interiéry s čerstvým vzduchem, příjemnou pobytovou teplotou a zdravým osvětlením poskytují zázemí pro 30 dětí. „Rozhodli jsme se využít své know-how a podílet se na rozvoji předškolního vzdělávání v této lokalitě tím, že dohlédneme na odbornou přestavbu nebytových prostor v parteru projektu. Díky technologickému vybavení a certifikovaným materiálům – například automatickému systému řízeného větrání s rekuperací tepla a výměníkem chladu, plnospektrálnímu osvětlení, venkovním žaluziím, zelené extenzivní střeše nebo materiálům, pohlcujícím formaldehyd - jsme zde pomohli vytvořit opravdu bezpečné a zdravé místo pro malé předškoláky. Věříme proto, že do nové školky budou rády chodit nejen děti místních rezidentů, ale také předškoláci z okolí,“ říká Jan Řežáb, majitel <a href="http://www.jrd.cz/">JRD</a>.</p>
<p style="text-align: justify;">Nové prostory nabízí dvě třídy, které jsou zároveň hernou i ložnicí, jídelnu nebo prakticky řešené šatny a sociální zařízení. Školka je součástí projektu Zelená Libuš, kde je kromě 66 zdravých a energeticky úsporných bytů k dispozici dětské hřiště, komunitní zahrádky nebo chytrá lavička, která využívá solární energii pro připojení k internetu a dobíjení mobilního telefonu. Všechny nebytové prostory v parteru objektu pokrývá zelená střecha, která přispívá k absorbování prachových částic, zlepšení zvukové a tepelné izolace, snížení intenzity vyzařování na sousední plochy i k rozvoji místní biodiverzity.</p>
<p style="text-align: right;">Autor fotogalerie: CREST</p>
<p style="text-align: left;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: left;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/crestyl-koupil-tri-rezidencni-projekty-od-daramis/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Crestyl koupil tři rezidenční projekty od Daramis</a></strong></p>
<p style="text-align: left;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/v-australskem-sydney-vyroste-ctyricet-pater-dreva/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">V australském Sydney vyroste čtyřicet pater dřeva</a></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/zdrava-materska-skolka-v-projektu-zelena-libus-vita-prvni-predskolaky/</guid>
      <pubDate>Wed, 02 Sep 2020 06:05:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3355-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="461677"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Do finále soutěže Green District postoupilo osm finalistů. Podívejte se na jejich návrhy]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/do-finale-souteze-green-district-postoupilo-osm-finalistu-podivejte-se-na-jejich-navrhy/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Do návrhu čtvrti s pracovním názvem Green District se zapojilo více než 150 studentů z českých a evropských vysokých škol. Studenti navrhovali urbanistické řešení části plzeňské čtvrti Nová Valcha, kterou zde staví developer V Invest. „Musím říct, že jsem byl překvapený, jak dobře se studenti velmi náročného zadání zhostili. Projekt na Nové Valše je specifický tím, že kombinuje bytové a rodinné domy. Urbanisticky tedy musí být členěný tak, aby na jedné straně efektivně využil vymezený prostor, na druhé straně musí ctít soukromí obyvatel v rodinných domech a vytvářet předpoklady pro spokojené soužití všech obyvatel,“ říká Jaroslav Vondřička, partner a ředitel společnosti V Invest s tím, že další výzvou bylo jílovité podloží v místě výstavby.</p>
<p style="text-align: justify;">Jednotlivé návrhy se od sebe liší urbanistickou koncepcí, počtem bytových jednotek v rodinných a bytových domech či vzhledem jednotlivých domů. Část finalistů shodně vycházela z myšlenky vytvořit v oblasti jakási „obytná hnízda“, tedy polouzavřené celky s vnitřním prostranstvím, které slouží ke komunitním účelům. Všechny návrhy ale kladou důraz na zelené střechy, osazení fotovoltaickými panely a také na včlenění přírodních vodních prvků do celého řešeného území. Navrhovaná čtvrť tak zvládne vyrobit a uložit si v bateriích více než polovinu elektřiny, kterou její obyvatelé v průběhu roku spotřebují, a zároveň pomáhá zmírňovat efekt městského tepelného ostrova, tedy ohřívání krajiny ve městech.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Přenesení do praxe</strong></p>
<p style="text-align: justify;">Na studenty čekají finanční odměny přesahující 100.000 Kč. Odborná porota hodnotí u jednotlivých návrhů kvalitu urbanistického řešení a jejich architektonickou kvalitu, reálnost a ekonomickou přiměřenost řešení, jeho udržitelnost a hospodárnost a také kvalitu integrace energetického řešení, hospodaření s vodou a dalšími zdroji. Pokud se v soutěži objeví použitelné nápady, chystá se je developer využít. „Jakmile vyhlásíme vítěze, tak si s kolegy sedneme a řekneme si, které prvky dávají ekonomický smysl a lze je přenést do praxe,“ říká na závěr Vondřička.</p>
<p style="text-align: right;">Autor fotogalerie: ČSD</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/cesky-sobestacny-dum-vede-studenty-k-energeticky-nezavislym-domum/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Český soběstačný dům vede studenty k energetické nezávislosti</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/galerie-jaroslava-fragnera-zahajuje-vystavu-na-tema-udrzitelne-architektury/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Galerie Jaroslava Fragnera zahajuje výstavu na téma udržitelné architektury</a></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/do-finale-souteze-green-district-postoupilo-osm-finalistu-podivejte-se-na-jejich-navrhy/</guid>
      <pubDate>Mon, 03 Aug 2020 06:51:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3319-1200-630-.png" type="image/png" length="2391749"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Galerie Jaroslava Fragnera zahajuje výstavu na téma udržitelné architektury]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/galerie-jaroslava-fragnera-zahajuje-vystavu-na-tema-udrzitelne-architektury/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Výstava představí úspěšné projekty od bytových a rodinných domů či celých čtvrtí, komerčních i společenských staveb, konverzi industriální architektury, brownfieldy, ale zaměřuje se také obecně na krajinu a veřejný prostor. Výstavu doprovází stejnojmenná česko-anglická publikace a doplní ji i odborné debaty a přednášky.</p>
<p style="text-align: justify;">Výstava hledá východiska při vytváření nových vazeb mezi naším vztahem k životnímu prostředí a udržitelností a odpověď na otázku, zda architektura ještě může sehrát významnou roli při záchraně planety a nebýt jen nástrojem kumulace kapitálu či vytváření estetických forem bez etického imperativu. „Město bez perspektivní ekonomické základny a bez vnitřní sociální soudržnosti stěží může být trvale udržitelné. Například Freiburská charta udržitelného urbanismu definuje 12 pravidel, mezi nimiž jsou jak zásady prostorového uspořádání (s důrazem na „město krátkých vzdáleností“ a primát veřejné dopravy), tak zásady demokratické veřejné správy, participace, rozvoje místní ekonomiky, vzdělávání, kvality veřejných prostorů a podobně,” říká jeden z kurátorů Petr Kratochvíl.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Ukázky z připravovaného dokumentu</strong></p>
<p style="text-align: justify;">Architektonická koncepce výstavy je připravena ve spolupráci s Ateliérem Informované Architektury na Fakultě umění a architektury TUL s technologickou podporou CXI (Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, TUL), který na výstavě prezentuje akademický projekt Digitální dřevo. „Náš výzkum se zaměřuje na nové a alternativní možnosti využití jednoho z nejstarších stavebních materiálů,“ vysvětluje vedoucí ateliéru a proděkan fakulty architekt Saman Saffarian a dodává: „Spolu s mými studenty představíme potenciál dřeva v oblasti digitálního navrhování a parametrické optimalizace, který lze využít v architektuře a stavebním průmyslu."</p>
<p style="text-align: justify;">Ve dvorním traktu Betlémské kaple bude v rámci výstavy postaven přístřešek Pallet Bottle Cabin, který navrhla pro uprchlické tábory v Řecku česká umělkyně Veronika Richterová. Součástí bude rovněž instalace Veroniky Miškovičové (UMPRUM) věnovaná biomase mikrořas jako možnému zdroji obnovitelné energie.</p>
<p style="text-align: justify;">Na několika obrazovkách budou představeny nejen některé prezentované realizace, ale rovněž ukázky z připravovaného dokumentu o udržitelnosti olympijské architektury (Haruna Honcoop), projekty studia Jindřicha Ráftla a Jana Tůmy R/FRM věnované propojování přírody, architektury a nových technologií nebo dokument o architektuře a umění na Islandu (Jiří Straka, Dan Merta). V průběhu výstavy se uskuteční také doprovodný vzdělávací program pro děti, který hravou formou představí principy ekologického stavění a jeho přidanou hodnotu.</p>
<p style="text-align: right;">Autor fotogalerie: GJF</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/vystava-za-pravdu-bude-reflektovat-polistopadove-udalosti-a-pripomene-temer-650-let-od-narozeni-mistra-jana-husa/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Galerie Jaroslava Fragnera pořádá výstavu Za pravdu… Připomene polistopadové události a téměř 650. let od narození mistra Jana Husa</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/galerie-jaroslava-fragnera-porada-vystavu-o-zivote-a-dile-architekta-adolfa-loose/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Galerie Jaroslava Fragnera pořádá online výstavu o životě a díle architekta Adolfa Loose</a></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/galerie-jaroslava-fragnera-zahajuje-vystavu-na-tema-udrzitelne-architektury/</guid>
      <pubDate>Thu, 30 Jul 2020 06:26:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3317-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="480179"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[V australském Sydney vyroste čtyřicet pater dřeva ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-australskem-sydney-vyroste-ctyricet-pater-dreva/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Kancelářská budova, která spíše připomíná zahradu, vzešla z návrhu newyorské architektonické kanceláře HoP Architects a australské BVN. „Tento projekt není jen o ekologii, je to nový přístup k designu, konstrukci a bydlení. Dokáže, že je možné dělat věci jinak, způsobem, který má mnoho výhod pro planetu, naše města a podnikání. Nemůžeme dělat věci tak, jak jsme je dělali posledních 50 let, a očekávat jiné výsledky. Potřebujeme, aby komunita návrhářů a stavitelů spatřila potenciál v nových postupech a přidala se k nám, pokud chceme mít takový dopad, jaký potřebujeme,“ řekla pro echo24.cz Ninotschka Titchkosková, ředitelka BVN.</p>
<p style="text-align: justify;">Hybridní dřevostavba bude spotřebovávat o polovinu méně uhlíkových emisí a energie. Architekti toho chtějí docílit kombinací dřeva v jádru a fasádou z oceli a skla. V budově bude také zabudovaná přirozená ventilace a terasy s rostlinami. Energii bude dřevostavba získávat z plně obnovitelných zdrojů v podobě solárních panelů po celé fasádě. „Prostor, který stavíme, bude vysoce udržitelný a flexibilní,“ řekl pro Czechcrunch Scorr Farquhar, spoluzakladatel a spoluředitel společnosti Atlassian, která bude mít v budově sídlo. Kancelářský objekt po dokončení, které je odhadováno na rok 2025, pojme až 4000 zaměstnanců a při 40 patrech bude měřit kolem 180 metrů.</p>
<p style="text-align: justify;">Podobné ambice s hybridními dřevostavbami ohlásilo i Česko. Pražské architektonické studio Perspektiv postaví čtyřpatrové sídlo pro společnosti GoPay a Terms nedaleko Českých Budějovic. Nosná konstrukce bude kombinovat smrkové dřevo ve stěnách a betonové jádro. Energii bude dřevostavba získávat ze solárních panelů umístěných na přístřešky nad parkovací plochou.  Vyprodukovaná energie navíc poslouží osmi nabíjecím stanicím pro elektrické automobily.</p>
<p style="text-align: right;">Autor fotogalerie: Atlassian, Studio Perspektiv</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/uciliste-v-prazskych-hrdlorezich-se-promeni-ve-smart-building/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Učiliště v pražských Hrdlořezích se promění ve smart building</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/zacala-stavba-prvniho-ceskeho-sobestacneho-domu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Začala stavba prvního Českého soběstačného domu</a></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-australskem-sydney-vyroste-ctyricet-pater-dreva/</guid>
      <pubDate>Tue, 07 Jul 2020 07:29:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3286-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="512576"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Rezidence Oskarka: První česká rezidentní novostavba podrobená hodnocení svého dopadu na vnější okolí]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/rezidence-oskarka-prvni-ceska-rezidentni-novostavba-podrobena-hodnoceni-sveho-dopadu-na-vnejsi-okoli/</link>
      <description><![CDATA[<p align="justify" style="text-align: justify;">Vlivem globální změny počasí dochází i ke změnám ve vnímání vlivu architektury veřejných prostranství na člověka. Hlavním nástrojem adaptace a zlepšení mikroklimatu je dlouhodobě ověřená ekologická technologie – městská zeleň.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;">Vegetační plochy efektivně řeší zadržování a odpar vody, zachytávání prachových částic a proměnu oxidu uhličitého na kyslík. Vlivem těchto vlastností se mohou i zastavěné oblasti v letních měsících přirozeně ochlazovat a celoročně udržovat lepší kvalitu vzduchu. Pro zachování rozumné ekonomie návrhů je vhodné optimalizovat projekty pomocí pokročilých projekčních softwarových programů.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;">Nově budovaný objekt <strong>Rezidence Oskarka</strong> je postavený na konceptu, díky kterému nedojde jeho realizací ke zhoršení tepelného komfortu celé oblasti. V jeho nejbližším okolí naopak dojde k výraznému zlepšení zejména prostřednictvím optimální koncepce zelené infrastruktury z jižního směru. Při tropickém dni dojde k maximálnímu zvýšení průměrné teploty lokality nejvýše o 0,135°C. Tato hodnota demonstruje minimální emisi tepla z vlastního objektu do okolí.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;">Projekt je první budovou na území ČR, která překročila hodnotu 50 bodů tepelného komfortu (Pozn. 100 bodů = les dobře vyvinutým bylinným, keřovým i stromovým patrem; mezinárodní certifikace GREENPASS.). Pro srovnání: optimalizované halové konstrukce zatím dosáhly maximálního skóre 35 a hodnocená bytová výstavba na Slovensku nejlépe dosáhla 40 bodů.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;">Projekt přesahuje nastavenou úroveň běžně realizovaných projektů a zařazuje se do elitní společnosti pokročilých návrhů. Projekt by již s tímto hodnocením prošel náročným výběrovým řízením města Vídně podle nové požadované koncepce moderní bytové výstavby, která je v sousedním Rakousko mimořádně přísná.</p>
<p align="justify" style="text-align: justify;">Lepších výsledků by v tomto případě bylo možné dosáhnout se současnou geometrií sledované lokality už jen za přispění všech majitelů okolních parcel, které zásadně ovlivňují přehřívání silničního povrchu páteřní komunikace této lokality - ulice Oskara Nedbala. Pro další markantní zlepšení by byla nezbytná spolupráce s městem, které by muselo zřídit lokality se zelenými ostrovy v ulicích.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;"><strong>Projektovaná oblast přirozeně zadrží většinu dešťových srážek</strong></p>
<p align="left" style="text-align: justify;">Pouze 27 % srážek odteče do stokovací sítě, což je benefit i pro město, které tak drobně uspoří na množství přečišťované dešťové vody. Díky navržené zelené infrastruktuře a zeleným střechám dojde ke spotřebování nejméně 19,37 kg CO2 za den.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;">Celý okolní prostor navržené lokality má dle tepelného štítku hodnocení venkovního prostředí 66,75% v poli teploty 29 – 35°C. Toto pole se koncentruje okolo cílového objektu, protože ten svým stíněním a aktivním přístupem k redukci šíření tepla vedením, sáláním i prouděním. Společně s aktivním působením zeleně pak dochází k minimálnímu šíření tepla do okolí, tak jak potvrzuje propočet tepelné zátěže projektu na okolí, který je vyčíslen na hodnotu + 0,135°C.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;"><strong>Tento parametr prokazuje zamezení vytvoření tepelného ostrova v dané lokalitě.</strong></p>
<p align="left" style="text-align: justify;"><strong>Přečtěte si také na TVbydleni.cz: <a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/rezidence-oskarka-prvni-zivy-zeleny-bytovy-dum-v-ceskych-budejovicich/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Rezidence Oskarka: První živý zelený bytový dům v Českých Budějovicích</a></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/rezidence-oskarka-prvni-ceska-rezidentni-novostavba-podrobena-hodnoceni-sveho-dopadu-na-vnejsi-okoli/</guid>
      <pubDate>Tue, 16 Jun 2020 09:45:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3265-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="1087714"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[ČZU se rozroste o pavilon tropického zemědělství]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/czu-se-rozroste-o-pavilon-tropickeho-zemedelstvi/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Výstavba nového Pavilonu tropického zemědělství (PTZ) byla zahájena v roce 2018. Nyní dojde k centralizaci všech pracovišť a výukových prostor do jedné budovy. „Fakulta tropického zemědělství je unikátní pracoviště, jehož historie sahá až do 60. let minulého století a v důsledku zvyšujícího se zájmu o studium tropického zemědělství a problematiky rozvojových zemí, máme ambici nabídnout ty nejmodernější prostory jak našim akademikům, tak studentům,“ uvedl docent Jan Banout, děkan FTZ a zároveň koordinátor projektu výstavby PTZ. ČZU tak na žebříčku <span>nejekologičtějších univerzit světa postoupila na 31. místo.</span></p>
<p style="text-align: justify;">Budova bude mít systém zachytávání dešťové vody propojený s jímkami a retenční nádrží. Voda se bude používat i na zalévání. Pavilon bude mít předsazenou fasádu s popínavými rostlinami nebo dva stojany na dobíjení elektromobilů. Pavilon je vybaven fotovoltaickými panely, které zajistí částečnou dodávku elektrické energie. Vytápění bude zajišťováno pomocí tepelných čerpadel. „Velmi významné bude rozšíření kapacit pro zpracování epidemiologických dat a provádění dalších studií na nebezpečných patogenech, které ohrožují domácí a volně žijící zvířata a potenciálně mohou být přeneseny na lidi,“ dodal Jan Banout. </p>
<p style="text-align: justify;">Kromě špičkových laboratoří a herbária (prostoru pro praktickou výuku tropické botaniky a depozitáře pro botanické vzorky, pozn. red.) se pavilon bude pyšnit i multikulturním centrem, které bude sloužit studentům z různých částí světa, znevýhodněným studentům a studentům se specifickými potřebami. Nová budova umožní i využití interaktivních výukových metod typu „classroom response system.“ K realizaci projektu došlo díky úspěšnému čerpání dotace z Operačního programu pro Výzkum, vývoj a vzdělání.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/summit-architektury-a-rozvoje-trendem-je-zelena-architektura-a-svet-mezi-budovami/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Summit architektury a rozvoje: Trendem je zelená architektura a svět mezi budovami</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/stromy-rostouci-na-domech-italsky-architekt-boeri-bojuje-na-pude-nepritele/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Stromy rostoucí na domech: Italský architekt Boeri bojuje na půdě nepřítele</a></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/czu-se-rozroste-o-pavilon-tropickeho-zemedelstvi/</guid>
      <pubDate>Tue, 09 Jun 2020 07:08:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3259-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="769292"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Hospodaření s dešťovou vodou bude u novostaveb zřejmě povinné, vyplynulo z jednání Národní koalice pro boj se suchem]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/hospodareni-s-destovou-vodou-bude-u-novostaveb-zrejme-povinne/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Stanovisko vyplynulo z jednání Národní koalice pro boj se suchem. Sešla se po roce a podle České televize mimo jiné jednala i o krizových scénářích, pokud se nedostatek vody bude prohlubovat. „Dešťovou vodu, která na naše území stále padá v miliardách kubíků ročně, nesmíme nechat tak rychle odtéct. V ideálním případě musíme pomoci přírodě, aby se voda nasákla,“ uvedl v Událostech a komentářích ministr životního prostředí Richard Brabec (za ANO). Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021, předtím se však musí změny projednat s ministerstvem pro místní rozvoj, protože bude nutné upravit vyhlášky i v jeho gesci.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Zvýšení rozpočtu </strong></p>
<p style="text-align: justify;">Investoři budou muset u nových objektů budovat retenční nádrže či vodu vsakovat a uvolňovat pozvolně kupříkladu prostřednictvím jezírek. Možností bude také využívání dešťové vody na podporu zalévání nebo na zelenou střechu. „Odvod dešťové vody do kanalizace bude umožněn jen v těch případech, kdy bude prokazatelně doloženo, že jiné řešení hospodaření se srážkovou vodou není možné. Zadržování vody v krajině i v urbanizovaném prostředí je jedním z klíčových opatření pro dotaci podzemních vod, a tak i jedním z nejdůležitějších opatření v boji se suchem," uvedl dále Brabec, podle kterého někteří developeři tato opatření dělají dobrovolně. </p>
<p style="text-align: justify;">Novela zákona, která vznikala několik let, je nyní projednávaná v Poslanecké sněmovně. Kromě novely chce ministerstvo zvýšit dotační podporu pro zelené střechy u rodinné a bytové výstavby a snížit odvody za srážkovou vodu pro komerční a městskou výstavbu v případě, že budou budovat zelené střechy. V plánu je i takzvaná protierozní vyhláška, která by měla pomoci monitorovat erozi, a ústavní novela zákona - ta by chránila zdroje pitné vody.</p>
<p style="text-align: justify;">Současně s tím ministerstvo hodlá zvýšit rozpočet o dvě až 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy. Jen ministerstvo dalo loni na boj proti suchu 13,7 miliardy korun a podpořilo 606 projektů s náklady přes dvě miliardy korun. </p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/vlada-schvalila-vetsi-opatreni-proti-suchu-i-povodnim/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Vláda schválila větší opatření proti suchu i povodním</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/zelen-a-voda-tvori-pater-mesta-co-vsechno-nam-dava-a-jak-se-muzeme-chranit-pred-rozmary-prirody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Extrémní projevy počasí: Řešení nabízí zeleno-modrá infrastruktura</a></strong></p>]]></description>
      <category>Udržitelná architektura</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/hospodareni-s-destovou-vodou-bude-u-novostaveb-zrejme-povinne/</guid>
      <pubDate>Wed, 13 May 2020 00:02:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3229-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="249081"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[V Praze jsou dvě nejzelenější kancelářské budovy světa]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-praze-jsou-dve-nejzelenejsi-kancelarske-budovy-sveta/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Z deseti nejvýše hodnocených budov v kategorii Core &amp; Shell v rámci certifikace LEED je jich hned sedm v Evropě. Dvě příčky v první desítce patří kancelářským komplexům postaveným společností Skanska v Praze. „Certifikace LEED na úrovni Platinum je standardem všech budov, které Skanska v posledních šesti letech v České republice dokončila. Jsme velmi hrdí na to, že naše české projekty obsazují první příčky žebříčku trvale udržitelných budov nejen na regionální, ale celosvětové úrovni. Dokazuje to, že se nám v rámci developerských aktivit v Praze daří posouvat hranice technických řešení, z čehož nakonec profitují nejen nájemci budov, ale celé město,“ říká Alexandra Tomášková, výkonná viceprezidentka komerčního developmentu pro Maďarsko a Českou republiku. Certifikaci LEED úspěšně získaly všechny budovy, které Skanska v posledních šesti letech v České republice dokončila.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Zelená energie</strong></p>
<p style="text-align: justify;">Na sdíleném čtvrtém místě momentálně s 97 body stojí karlínská budova Praga Studios dokončená v minulém roce. Žebříček pak uzavírají tři budovy na sdíleném 6. místě včetně holešovického Visionary. Budova se v době své kolaudace v roce 2018 stala nejzelenější kancelářskou stavbou v regionu střední a východní Evropy. Autoři projektu ze studia <a href="https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-jakub-cigler/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Jakub Cigler Architekti</a> v projektu využili to nejlepší z aktuálních trendů moderní výstavby. Díky prosklené fasádě například budova naplno využívá přirozené denní světlo. Všechna parkovací stání jsou umístěna v podzemí, aby se omezil vznik tepelných ostrovů ve městě, a zbytečné popojíždění eliminuje inteligentní parkovací systém.</p>
<p style="text-align: justify;">Ten slouží i nájemníkům v Praga Studios. Obě budovy jsou navíc mimořádně šetrné. Využívají pouze zelenou energii z obnovitelných zdrojů, která se též pozitivně odráží na uhlíkové stopě provozu a její úspora je díky inovativním technickým řešením, jako je například účinné LED osvětlení se senzory obsazenosti a pohybu, více jak 40 %. Úsporně je nakládáno i s pitnou vodou, jejíž spotřeba byla redukována rovněž přibližně o 40 %, a to mimo jiné i díky záchytu dešťové vody, která následně slouží k zavlažování zahrady a zelené střechy.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Komplex PLATINUM-BCN</strong></p>
<p style="text-align: justify;">V době certifikace v listopadu minulého roku byla Praga Studios třetí nejzelenější budovou na světě. Pouhé dva týdny po ní ale získaly certifikaci další projekty v Bukurešti, které ji odsunuly na sdílené čtvrté místo. V první desítce se umístily hned tři místní budovy pod názvem Business Garden Bucharest Building A, B a C.</p>
<p style="text-align: justify;">Vůbec nejlépe hodnoceným komplexem, který se může pyšnit titulem nejzelenější kancelářské budovy na světě, je od června 2019 PLATINUM-BCN v Barceloně. V rámci certifikace dosáhl komplex 101 bodů. Autoři mimo jiné docílili 44% úspory energií a 46% snížení spotřeby vody. Využili k tomu solární napájení a systém zachycování geotermální energie.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/tema-vertikalni-zahrady-a-zelena-mesta/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Téma: Vertikální zahrady a zelená města</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/ochlazuji-vzduch-a-zadrzuji-vodu-zelene-strechy-jsou-v-cesku-stale-v-pocatcich/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ochlazují vzduch a zadržují vodu. Zelené střechy jsou v Česku stále v počátcích</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Podívejte se:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-jakub-cigler/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Osobnosti současné architektury - Jakub Cigler</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Čtěte na TVBydlení.cz:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/v-cesku-vznikne-prvni-mestska-zelena-ctvrt-ktera-se-postara-o-vlastni-elektrinu-a-zaplavu-vegetace/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">V Česku vznikne první městská zelená čtvrť, která se postará o vlastní elektřinu a záplavu vegetace</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/bydleni-v-zelenem-pristavu-rezidencni-trh-v-praze-obohati-novy-projekt-green-port-strasnice/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Bydlení v zeleném přístavu: Rezidenční trh v Praze obohatí nový projekt Green Port Strašnice</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-praze-jsou-dve-nejzelenejsi-kancelarske-budovy-sveta/</guid>
      <pubDate>Mon, 30 Mar 2020 08:01:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3176-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="1386266"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Téma: Vertikální zahrady a zelená města]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tema-vertikalni-zahrady-a-zelena-mesta/</link>
      <description><![CDATA[<p align="justify">„Když si odpustíme jakoukoliv diskuzi na toto téma, tak se shodneme na faktu, že pokud se procházíme v létě městem, tak teplota chodníku může hravě přesáhnout čtyřicet stupňů. Daleko lépe nám bude pod korunou vzrostlého stromu, kde bude profukovat vánek a bude tam příjemných dvacet pět stupňů,“ myslí si Písař, který zastává názor, že zeleň do měst neodmyslitelně patří. Vertikální zahrady si dokáží poradit s mnohým, jsou vhodné i do prostředí, kde jsou velké teplotní výkyvy a dokáží se přizpůsobit požadavkům klientů. Jaké jsou další výhody vertikálních zahrad? Podívejte se na rozhovor!</p>]]></description>
      <category>Udržitelná architektura</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tema-vertikalni-zahrady-a-zelena-mesta/</guid>
      <pubDate>Mon, 06 Jan 2020 08:27:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3067-1200-630-.png" type="image/png" length="4936818"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Učiliště v pražských Hrdlořezích se promění ve smart building]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/uciliste-v-prazskych-hrdlorezich-se-promeni-ve-smart-building/</link>
      <description><![CDATA[<p>Z vysloužilé budovy, která již dlouhou dobu nesplňovala standardní podmínky pro výuku, vznikne inteligentní pasivní budova. Střední škola COPTH (Centrum odborné přípravy technickohospodářské) v Českobrodské ulici v Praze již od září roku 2019 prochází razantní proměnou, za níž stojí projektant a architekt projektu společnost <a href="http://ecoten.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ecoten</a>.</p>
<p><em>„Při průzkumech jsme mimo jiné zjistili, že je stavba plná azbestu, vyskytoval se v obvodovém plášti i ve vnitřních konstrukcích. Při odstraňování jsme museli budovu zabalit do speciálního igelitu, vytvořit podtlak, aby nedošlo ke kontaminaci okolí, a postupně azbest odstranit,“</em> popisuje průběh rekonstrukce Ing. Jiří Tencar, Ph.D., generální ředitel společnosti Ecoten.</p>
<h3>Odvážný projekt energeticky nulové budovy</h3>
<p>Projekt revitalizace školní budovy vznikl díky <a href="http://penizeproprahu.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Operačnímu programu Praha – pól růstu ČR (OP PPR)</a>, do kterého byla škola spolu s několika dalšími budovami přihlášena. Jedná se o program hlavního města Prahy, který pomáhá čerpat finance z fondů EU a zaměřuje se na čtyři prioritní osy – z toho jedna se týká právě udržitelné mobility a energetických úspor.</p>
<p>Podle původního zadání se z budovy měla stát energeticky nenáročná stavba, tento cíl se ale podařilo dalece přesáhnout. „Vytvořili jsme projekt budovy, která je energeticky nulová, a navíc ještě inteligentní. Podařilo se nám totiž implementovat několik zajímavých inovativních technologií,“ dodává Jiří Tencar s tím, že se jedná například o fotovoltaickou elektrárnu, zařízení pro nakládání se šedou i dešťovou vodou či moderní systémy řízení provozu.</p>
<p>Snahou bylo také najít alternativu ke klasickým hliníkovým lehkým plášťům. Volbu vyhrál dřevěný obvodový plášť, který je výsledkem českého aplikovaného výzkumu ČVUT. Dosahuje tepelných vlastností, na které hliníkové pláště téměř nedosáhnou, a jeho environmentální stopa je navíc velmi malá.</p>
<h3>Škola prvním držitelem zlatého certifikátu SBToolCZ</h3>
<p>V projektu nebyla opomenuta ani zeleň, která zde funguje například jako stínění na jižních fasádách nebo jako extenzivní zelená střecha. Velký důraz je kladen i na komfort studentů, kteří budou mít zároveň možnost vidět, jak se použité technologie chovají v praxi. Zajímavostí bude třeba fotovoltaická elektrárna s velikou baterií na střeše nebo takzvaný systém prediktivního řízení, který se postará o optimalizaci provozu budovy. <em>„Budeme vědět den dopředu spotřebu energií v objektu, objem výroby fotovoltaických panelů či stav baterie,“</em> upřesňuje Jiří Tencar.</p>
<p>Nemalá pozornost byla věnována i bezpečnosti budovy. Kromě standardního zabezpečení bude v areálu také kamerový systém a kartový systém při vstupu do školy – studenti se budou muset při příchodu registrovat pomocí čipu. Provozní systém budovy tak bude znát aktuální počet osob, čemuž následně přizpůsobí všechny své dílčí systémy jako např. vzduchotechniku. Motivací pro studenty k „čipování“ bude propojení systému se sítí Wi-Fi a s výdejem obědů.</p>
<p>Unikátní projekt se vymyká běžným standardům především svou komplexností. S revitalizací budova získala zlatý certifikát kvality SBToolCZ, který hodnotí úroveň komplexní kvality staveb. Jedná se o český národní certifikační systém, který se zaměřuje na tři základní pilíře pro inteligentní budovy – environmentální, sociálně-kulturní a ekonomicko-organizační.</p>
<p><strong> Celková částka rekonstrukce je 220 milionů Kč bez DPH a její dokončení je odhadováno na květen 2021.</strong></p>
<p>S použitými technologiemi se škola stane moderní živou „dílnou“ 21. století. Díky spolupráci s <font color="#0563c1"><u><a href="http://www.praha.eu/jnp/cz/index.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Magistrátem hl. m. Prahy</a></u></font>, který projektu zajistil financování z evropských fondů, dostane vize modernizovaných středních škol reálnou podobu a bude využitelná i pro další projekty.</p>
<p>„<i>Operační program Praha – pól růstu má čtyři prioritní osy, z toho jedna se týká udržitelné mobility a energetických úspor na majetku hlavního města Prahy. V rámci výzvy na inteligentní budovy plánujeme renovovat celkem tři školské budovy – Českobrodskou a dále dvě budovy v areálu střední odborné školy Jarov,“</i> <font color="#000000">říká PhDr. Mgr. Vít Šimral, Ph.D. et Ph.D., radní hl. m. Prahy pro oblast školství, sportu, vědy a podpory podnikání, a dodává: </font><em>„Budovy byly vybrány tak, aby docházelo k co nejvyššímu navýšení energetické efektivity. Z budov, které jsou momentálně v rámci EPC hodnocení jako E, F, nebo G dochází k posunu na hodnoty C, B a A.“</em></p>
<p><em><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-10680-1104-177-.jpg" alt="" title="" /></em></p>]]></description>
      <category>Inovace a technologie</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/uciliste-v-prazskych-hrdlorezich-se-promeni-ve-smart-building/</guid>
      <pubDate>Sat, 28 Dec 2019 15:16:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3060-1200-630-.png" type="image/png" length="8319180"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[TV Architect v regionech - Winning Group]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-winning-group/</link>
      <description><![CDATA[<p>V rámci Winning Estate vznikají stavby jako je například Rezidence u zámku v Oslavanech u Brna, která byla navržena tak, aby v okolí nechybělo nic, co si klienti slibují od pohodlného bydlení v malém městě, 25 kilometrů od Brna.</p>
<p><strong>„Sledovali jsme přitom dva trendy, které vnímáme jako důležité. Jednak je to odklon od osobního vlastnictví v nájemním bydlení a druhak je to nutnost dojíždění do zaměstnání či do města. V Oslavanech dojíždění představuje maximálně třicet až čtyřicet minut jízdy,“ tvrdí Ondřej Blaho, člen představenstva Winning Group</strong></p>
<p>Podle něj je nejvýznamnějším projektem firmy Moulin Rouge. Tento projekt v centru Brna je charakteristický ohledem na stávající zástavbu, přičemž obsahuje moderní prvky zeleně na fasádě a střeše.</p>
<p>Vedle toho bude firma v průběhu listopadu spouštět projekt v Bučovicích východně od Brna.</p>
<p><strong>„Pracujeme s trendem přesouvat se do menších měst. Bučovice mají velkou výhodu, že během dvaceti minut železnicí se člověk dostane bez problémů relativně pohodlně do centra Brna. Jedná se o projekt, na který se velmi těšíme,“ říká Blaho.</strong></p>
<p>Winning Group momentálně také pracuje na projektu Stará hora, který je též projektován v Oslavanech u Brna a klientům nabídne etapizovanou výstavbu nové moderní rezidenční čtvrti.</p>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-winning-group/</guid>
      <pubDate>Mon, 02 Dec 2019 00:27:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3023-1200-630-.png" type="image/png" length="2269667"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Začala stavba prvního Českého soběstačného domu]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/zacala-stavba-prvniho-ceskeho-sobestacneho-domu/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Stavba je umístěna na samotě v roztroušené zástavbě Hodslavského potoka, poblíž lyžařského areálu Kramolín v Jižních Čechách. „Naším cílem bylo navrhnout malý, pokorný, poctivý domek s dlouhou životností. I proto jsme se rozhodli pro celokeramickou variantu. Vybrané cihly budou minimalizovat spotřebu energie a pomáhat udržovat tepelný komfort v zimě i v létě, navíc všechny prokazatelně pocházejí z České republiky. Tím největším oříškem je ale samozřejmě rozchodit dům komfortně bez přítomnosti inženýrských sítí. Na to už byl potřeba poměrně široký technický tým. Máme obrovské štěstí na lidi, kteří nám cestou pomáhali a pomáhají,“ popsal základní parametry stavby zakladatel projektu Pavel Podruh.</p>
<p style="text-align: justify;">Kromě Pavla Podruha se na projektu podílí architekt Vojtěch Lichý ze studia MLAA, jeho kolega Petr Pávek a několik dalších desítek spolupracujících technologických firem a jednotlivců. Mezi spolupracujícími firmami je například i Hypoteční banka. Projekt Český soběstačný dům posbíral odborníky z akademické i soukromé sféry a poslední čtyři roky se koncept domu připravoval.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Využití dešťové vody</strong></p>
<p style="text-align: justify;">Volba jednotlivých technologií se řídila především podle spotřeby elektrické energie. Celý koncept energetiky navrhl Michal Klečka a Pavel Fajmon ze společnosti GWL, největší evropský dodavatel lithiových baterií a solárních komponent. Jediným zdrojem elektřiny bude vlastní fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 10 kWp, doplněná lithium-fosfátovým bateriovým úložištěm GWL s kapacitou 20 kWh.</p>
<p style="text-align: justify;">Prioritou návrhu je minimalizovat spotřebu pitné vody z vrtané studny na pozemku. Proto bude zadržována dešťová voda v podzemní nádrži o objemu 16 kubíků a nahradí tak přibližně polovinu spotřeby pitné vody v porovnání s běžným domem. Dešťová voda pak bude využívána na praní, splachování či sprchování. Při nedostatku dešťové vody systém automaticky přepne na pitnou vodu z vrtu, naopak přebytek bude akumulován ve venkovním jezírku. Odpadní vody budou čištěny biologickou čistírnou a dále budou vsakovány na pozemku, čímž se koloběh vody uzavře. V období, kdy bude dostatek slunečného svitu, bude využita k ohřevu vody elektrická energie.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Sledujte projekt online</strong></p>
<p style="text-align: justify;">Zdi domu jsou navrženy z broušených cihel Porotherm T Profi plněných izolační vatou a dřevo z hliníkových oken Internorm s izolačními trojskly. V domě se také široce uplatní materiály Isover pro izolace základů, fasády, podhledů, podkroví a podlah. Dále například fasádní systém s chytrou omítkou, hydroizolace a podlahové hmoty Weber či sádrové omítky Rigips.</p>
<p style="text-align: justify;">Průběh stavby může veřejnost sledovat na <a href="https://www.instagram.com/ceskysobestacnydum/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Instagramu</a> a <a href="https://www.facebook.com/ceskysobestacnydum/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Facebooku</a> Českého soběstačného domu nebo prostřednictvím pravidelného <a href="https://www.csdum.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">newsletteru</a> v rámci webových stránek projektu. Po dostavbě bude dům přístupný každému a navíc se jeho plány zveřejní zdarma jako manuál.</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/zacala-stavba-prvniho-ceskeho-sobestacneho-domu/</guid>
      <pubDate>Mon, 18 Nov 2019 00:45:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3011-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="3276239"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[TV Architect v regionech - K4 Architects &amp; Engineers]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-k4-architects-a-engineers/</link>
      <description><![CDATA[<p align="justify">Mezi nejvýznamnější zakázky K4, jejichž stavební náklady se pohybují v miliardách korun, jsou obchodní centra Galerie Vaňkovka v Brně a Forum Nová Karolina v Ostravě. Kromě retailu se firma zaměřuje také na kancelářské budovy a rezidenční výstavbu, představitelem v této oblasti je Waltrovka v Praze, která v sobě snoubí moderní administrativní budovy Aviatica, Dynamica a Mechanica a rozsáhlou obytnou část. Administrativní komplex Florentinum v Praze nebo Technologický park v Brně jsou dalšími neméně významnými projekty z kancelářského portfolia. Naproti tomu Ponava City v Brně nebo aktuálně projektované objekty v Jižním centru v Brně jsou hlavními představiteli rezidenčních objektů, kterými se K4 zabývá. V Jižním centru v Brně hodlá K4 využít rozvojového místa v blízkosti nově budovaného nádraží, které je naplánováno nedaleko tohoto objektu.</p>
<p align="justify">Také se podílí na projektu Lesy v lese, se kterým v K4 uspěli ve sdružení s architekty z CHKAA v architektonické soutěži o návrh nového administrativního centra Lesů České republiky v Hradci Králové. „Je to zajímavá práce, spolupracujeme s mladým týmem kreativních architektů a stavařů z architektonického studia Chybík+Krištof,“ přibližuje Schneider. Nové sídlo Lesů ČR nahradí nevyhovující budovu ze 70. let minulého století.  Nový koncept je založen na myšlence znovuzalesnění místa, do kterého se vkládá dvoupodlažní pětiprstá stavba, jež vrůstá do lesa a zároveň les prorůstá do budovy. Půjde tedy o ukázkou využití dřeva coby stavebního materiálu. Zelená architektura je podle Schneidera velké téma, které však vyžaduje zvýšení investičních nákladů. Přesto doufá, že se v budoucnu stane zelená architektura standardem.</p>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-k4-architects-a-engineers/</guid>
      <pubDate>Mon, 18 Nov 2019 00:09:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3010-1200-630-.png" type="image/png" length="2018113"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Ochlazují vzduch a zadržují vodu. Zelené střechy jsou v Česku stále v počátcích ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/ochlazuji-vzduch-a-zadrzuji-vodu-zelene-strechy-jsou-v-cesku-stale-v-pocatcich/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Řada radnic si již potřebu ochlazování měst a roli zelených střech v tomto procesu uvědomuje. Stále častěji se tak objevují různé formy jejich podpory. Celkově má ale ČR stále co dohánět. V loňském roce dosáhl podle údajů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) přírůstek plochy zelených střech v ČR zhruba 247 tisíc metrů čtverečních a meziročně tak vzrostl o čtvrtinu. „Ve srovnání se zahraničím je to však stále málo,“ řekl na setkání odborníků pořádaném Českou radou pro šetrné budovy Pavel Dostal ze SZÚZ. Například v Mnichově již přesahuje celková plocha zelených střech 3,1 milionu metrů čtverečních, ve Vídni je to 2,6 milionu a v Berlíně dokonce čtyři miliony metrů čtverečních.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Izolují a chladí vzduch </strong></p>
<p style="text-align: justify;">Některá česká města již přistoupila k řešení zelených střech pomocí příspěvků. Například Brno zavedlo program na podporu zelených střech v roce 2019. Podpora směřuje na novostavby, ale i rekonstrukce. „Brno poskytuje dotace na akumulaci srážkových vod a zelené střechy, Program je velmi úspěšný. Město na něj vyčlenilo téměř 20 milionů a osm milionů již je vyčerpáno,“ řekl ředitel Kanceláře architekta města Michal Sedláček. Pomohla by také úleva na stočném, kterou už využívají například v Německu.</p>
<p style="text-align: justify;">Kromě nových budov ale musí města myslet také na ozelenění těch stávajících, jejichž střechy již existují a absorbují teplo od slunce a tím dále ohřívají vzduch ve svém okolí. To ale může být problém s ohledem na velmi silnou památkovou ochranu. Praha přesto v širším centru vytipovala 1950 budov, které jsou vhodné k ozelenění. Mohl by na nich vzniknout více než 1,5 milionu metrů čtverečních rovných nebo i šikmých zelených střech.</p>
<p style="text-align: justify;">Zelené střechy pomáhají nejen zadržovat vodu a regulovat teplotu ve svém okolí, ale výborně izolují a tím snižují nutné náklady na topení v zimě a chlazení v létě. Omezují v budovách také hluk, čistí vzduch a snižují množství CO2.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/ke-zmirneni-nasledku-klimatickych-zmen-mohou-pomoci-osazene-strechy-domu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ke zmírnění následků klimatických změn mohou pomoci osázené střechy domů</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/z-chatrajici-nadrze-pribytek-pro-lidi-i-ptaky-v-anglickem-hampshire-vznikne-plovouci-dum/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Z chátrající nádrže příbytek pro lidi i ptáky. V anglickém hrabství Hampshire vznikne plovoucí dům</a></strong></p>]]></description>
      <category>Udržitelná architektura</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/ochlazuji-vzduch-a-zadrzuji-vodu-zelene-strechy-jsou-v-cesku-stale-v-pocatcich/</guid>
      <pubDate>Fri, 01 Nov 2019 15:03:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2995-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="93193"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Ke zmírnění následků klimatických změn mohou pomoci osázené střechy domů]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/ke-zmirneni-nasledku-klimatickych-zmen-mohou-pomoci-osazene-strechy-domu/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Vysychání a přehřívání měst patří k nejzávažnějším problémům současnosti. V Česku se každý den zastaví deset hektarů půdy, proto je potřeba myslet na to, aby se volná krajina zbytečně nezastavovala a aby byly veřejné plochy využity efektivně. „Na silnici mezi samostatně stojícími vilkami potřebujete stejné množství asfaltu jako na silnici mezi řadovými domky i většími bytovými stavbami. A naopak. Pokud tedy stavíte větší bytové domy, pak na stejný počet obyvatel velmi ušetříte na plochách ulic, na které praží slunce a kde se nevsakuje voda,“ říká urbanista, architekt a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) Pavel Hnilička.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Zelená veřejná prostranství</strong></p>
<p style="text-align: justify;">Nejlepším místem pro vysázení stromů a budování vodních prvků, které ochladí vzduch, jsou veřejná prostranství. Strom na ulici nebo na náměstí je nepřirozenější a nejlepší klimatizační jednotkou. Například platan dokáže za den odpařit asi 150 až 200 litrů vody. Právě voda je základ přirozeného ochlazování měst.</p>
<p style="text-align: justify;">Dobrým řešením jsou i střechy domů. Osázené střechy v létě dokážou ochránit byty před horkem a v zimě před chladem, ochlazují a zvlhčují vzduch v okolí bytových domů, pohlcují prach či snižují hlučnost. Jeden metr čtvereční zelené fasády nebo střechy zároveň dokáže zadržet až 38 litrů vody a teplotní rozdíl mezi plechovou a zelenou střechou je 40 stupňů Celsia. „My jsme na jaře před kanceláří ozelenili střechu garáží, za tři týdny to byla fantastická kvetoucí zelená louka,“ říká architekt Jakub Cigler s tím, že dělat zelené střechy masově by neměl být problém.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Praha chce snížit emise </strong></p>
<p style="text-align: justify;">Velkým tématem jsou také zelené fasády, jejichž masové výstavbě zatím brání jejich konstrukční, investiční a údržbová náročnost. V Česku však vznikají projekty, na kterých investoři spolupracují s výzkumníky z universit a snaží se nalézt řešení, která by byla udržitelná. Na jednom projektu pracuje i architekt a člen SAR Zdeněk Fránek. Ve Slavkově navrhl pro firmu Liko-S „živou“ kancelářskou a průmyslovou budovu, která využívá k zavlažování zelených střech a fasád zadrženou dešťovou i pročištěnou odpadní vodu.</p>
<p style="text-align: justify;">K odpovědnosti za životní prostředí se hlásí i Praha. Zastupitelé města krátce před letními prázdninami přijali závazek, sníží množství emisí oxidu uhličitého o 45 procent do roku 2030 a do roku 2050 by pak metropole měla být bezuhlíková. Město chce šetrněji hospodařit s dešťovou a odpadní vodou, podporovat zelené střechy nebo sázet stromy. Mluví se také o výstavbě bioplynové stanice, zavedení mýta v centru města, odebírání zelené elektřiny a podpoře elektromobility.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/jrd-utoci-na-trh-s-ekologickym-a-setrnym-bydlenim-stavi-podle-pravidel-nove-zelene-usporam/" target="_blank" rel="noopener noreferrer" title="JRD útočí na trh s ekologickým a šetrným bydlením. Staví podle pravidel Nové zelené úsporám">JRD útočí na trh s ekologickým a šetrným bydlením. Staví podle pravidel Nové zelené úsporám</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/debata-s-pleskotem-hlavackem-a-sendlerem-zelene-ostrovy-na-terasach-palace-lucerna/" target="_blank" rel="noopener noreferrer" title="Debata s Pleskotem, Hlaváčkem a Sendlerem. Zelené ostrovy na terasách paláce Lucerna">Debata s Pleskotem, Hlaváčkem a Sendlerem. Zelené ostrovy na terasách paláce Lucerna</a></strong></p>]]></description>
      <category>Udržitelná architektura</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/ke-zmirneni-nasledku-klimatickych-zmen-mohou-pomoci-osazene-strechy-domu/</guid>
      <pubDate>Mon, 19 Aug 2019 12:45:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2917-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="170774"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Šetrné budovy odpovídají na výzvy zítřka. Jaké technologie využívají a proč jsou tolik prospěšné?]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/setrne-budovy-odpovidaji-na-vyzvy-zitrka-jake-technologie-vyuzivaji-a-proc-jsou-tolik-prospesne/</link>
      <description><![CDATA[<p>„Čím dál méně musíme ukazovat pozitivní příklady ze <strong>zahraničí</strong>. V <strong>Česku</strong> roste počet staveb, které jsou <strong>inspirací</strong> a příklady dobré <strong>praxe šetrného stavebnictví</strong> <strong>budoucnosti</strong>. Dávno neplatí, že šetrná budova znamená jen <strong>nízkou energetickou náročnost</strong>. Čím dál více se při návrhu budovy zohledňuje <strong>hospodaření s vodou</strong>, její schopnost absorbovat, respektive odrážet teplo, přirozeně se chladit apod. Jsem ráda, že mezi průkopníky těchto přístupů patří členové Rady,“ říká <strong>Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy</strong>. „Česká města jsou stavěna na zcela jiné podmínky, než kterým budeme pravděpodobně v budoucnosti čelit, proto budou vedle adaptace veřejného prostoru hrát významnou roli <strong>rekonstrukce</strong>,“ dodává.    </p>
<h3>Šetrné technologie v číslech    </h3>
<p>1 m² <strong>zelené střechy</strong> dokáže zadržet více než 35 litrů vody.</p>
<p>3 m <strong>kořenové čističky</strong> stačí na vyčištění odpadní vody jednoho obyvatele.</p>
<p><strong>Teplota vzduchu</strong> ve vzdálenosti 5 metrů od zelené budovy je až o 10 °C nižší.</p>
<p><strong>Teplota zelené střechy</strong> je až o 60 % nižší než povrch střechy s asfaltovou folií.</p>
<p>Jedním z příkladů budov, které v tomto trendu takřka excelují je <strong>hotel Mosaic House</strong> nacházející se v <strong>pražské ulici Odborů</strong>. Tento hotel je jednou z prvních budov, v níž se efektivně využívá šedá voda a funguje zde také <strong>rekuperace</strong> jejího <strong>odpadního tepla</strong>.</p>
<p>Mosaic House byl prvním hotelem v Česku, jež jako první obdržel <strong>environmentální certifikaci BREEAM</strong>. Od svého otevření v roce 2010 ušetřil systém hospodaření s vodou celkem 13,5 milionu litrů <strong>pitné vody</strong>. Pro lepší představu je to více než pět po okraj naplněných podolských plaveckých bazénů.  </p>
<h3>Kroky v souladu s ekologií</h3>
<p>„Jsme si vědomi své odpovědnosti za <strong>ochranu životního prostředí</strong> a k našim zásadám a postupům patří snaha o <strong>ekologickou udržitelnost</strong> jak v ubytovacím sektoru, tak i v pohostinství. Snažíme se činit společné kroky v souladu s ekologickými principy, protože to z ekonomického i ekologického hlediska jednoduše dává smysl,“ píše se na webu Mosaic House.</p>
<p>Dalším příkladem šetrnosti k životnímu prostředí a efektivního hospodaření s energiemi může být chystaná <strong>přestavba Institutu plánování a rozvoje města</strong>, který sídlí v <strong>architektonicky cenných budovách</strong>, takzvaných <strong>kostkách</strong>, od <strong>architekta Karla Pragera</strong>. Institut plánuje v rámci rekonstrukce nechat vybudovat systém pro hospodaření s dešťovou vodou a rovněž se chystá nechat vybudovat zelené střechy.         </p>
<p>Existují ale i jiné budovy, které posouvají téma šetrného stavebnictví mílovými kroky vpřed. V případě <strong>UCEEB v Buštěhradě</strong> se jedná o výzkumné centrum, jeho odborné i veřejné výstupy pomáhají posouvat <strong>šetrné stavebnictví v Česku do nového standardu</strong>.</p>
<p><strong>Centrum Otevřená zahrada</strong> ve středu moravské metropole <strong>Brno</strong> zpřístupňuje principy a technologie šetrného stavebnictví široké veřejnosti a školám. V Otevřené zahradě také sídlí <strong>partnerská organizace Rady Centrum pasivního domu</strong>.          </p>
<p> „Za velký úspěch osvěty o šetrném stavebnictví považuji fakt, že v Česku rostou i bytové domy, které <strong>udržitelnost</strong> řeší. <strong>Rezidenční development</strong> totiž patří k těm nejkonzervativnějším,“ říká Kalvoda.</p>
<p>Česká rada pro šetrné budovy propojuje společnosti a organizace z nejrůznějších ekonomických sektorů s vazbou na trh s nemovitostmi a <strong>stavební průmysl</strong>. Cílem Rady je podněcovat trh k přeměně způsobů, jakými jsou budovy a urbanistické celky navrhovány, vystavěny, renovovány a provozovány. Takto se snaží o vytvoření prostředí, které je <strong>zdravé, prosperující, environmentálně i společensky ohleduplně vystavěné a které zvyšuje kvalitu života</strong>.</p>
<h3>Recyklace použité vody</h3>
<p>Mezi rezidenčními projekty členů Rady existuje například p<strong>rvní bytový dům Botanica K s certifikací BREEAM od </strong><a href="https://www.tvarchitect.com/profil/skanska-reality/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Skanska Reality</a>. „Budova využívá systém pro <strong>hospodaření s šedou vodou</strong>, který recykluje použitou vodu z umyvadel, van a sprch, a opět ji používá například ke splachování toalet. Díky tomu dokáže snížit spotřebu pitné vody až o 26 %,“ říká <strong>Zdeněk Petrů z firmy Koncept Ekotech</strong>, která svá řešení do Botaniky K dodala. Stejný princip by se měl objevit i v dalším rezidenčním projektu společnosti Skanska <strong>Čertův vršek</strong>.</p>
<p>K nejvýraznějším projektům jednoho z členů Rady v oblasti průmyslových hal je projekt <strong>Živé haly od společnosti LIKO-S</strong>. Plnou součástí stavby je zelená střecha i <strong>vegetační fasáda</strong>, které společně slouží jako tepelná izolace, přírodní klimatizace i retenční, zadržovací prostor pro dešťovou vodu. Hala také disponuje kořenovou čističkou odpadních vod, které po přečištění funguje jako zavlažovací zařízení.</p>
<p><strong>Ministerstvo životního prostředí</strong> v současné době zvažuje uložit u <strong>průmyslových hal a obchodních center</strong> povinnost vybudovat zelenou střechu. „Jde jednoznačně o pozitivní krok, průmyslové haly a obchodní centra mají obrovský potenciál, jak pro zelené střechy a fasády, tak pro umístění <strong>fotovoltaických zdrojů</strong>. Dokonalé těsnosti plášťů a dalších stavebních opatření ovlivňujících <strong>energetickou náročnost</strong> jsme již dosáhli, je čas posunout se v této oblasti dál,“ říká Simona Kalvoda.          </p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/setrne-budovy-odpovidaji-na-vyzvy-zitrka-jake-technologie-vyuzivaji-a-proc-jsou-tolik-prospesne/</guid>
      <pubDate>Wed, 31 Jul 2019 10:22:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2883-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="101897"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[JRD útočí na trh s ekologickým a šetrným bydlením. Staví podle pravidel Nové zelené úsporám]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/jrd-utoci-na-trh-s-ekologickym-a-setrnym-bydlenim-stavi-podle-pravidel-nove-zelene-usporam/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Společnost</strong> se chystá v budoucnu prezentovat patnáct nových <strong>projektů</strong>, které jsou charakteristické právě <strong>zdravým a úsporným bydlením</strong>. Půjde o projekty malé, ale i velké a celkem nabídnou přes tisíc bytů, jejichž majitelé si budou moci užívat takových vymožeností jako je <strong>příprava k instalaci nabíjecí stanice pro elektromobily, parky s komunitními zahrádkami, chytré lavičky nabíjené solární energií</strong> nebo <strong>retenční nádrže k ekologickému hospodaření s dešťovou vodou</strong>. „Daří se nám tak zúročit naši usilovnou práci na získávání nových <strong>akvizic</strong>. Pražský rezidenční trh totiž paralyzuje zdlouhavý a komplikovaný <strong>povolovací proces</strong>, kdy celá realizace stavby od koupě pozemku až po kolaudaci trvá i deset let. Každý developer, který chce mít dostatečnou nabídku nových bytů, proto musí stále vyhledávat nové příležitosti. Také proto se opět chystáme expandovat i mimo Prahu,“ komentuje <strong>Pavel Krumpár, obchodní ředitel JRD</strong>. Podle něj má společnost s těmito byty a s uvedenými vychytávkami nakročeno k posílení své pozice na trhu s ekologickým a šetrným bydlením.</p>
<p>K dnešku jsou ve fázi výstavby čtyři <strong>energeticky pasivní projekty</strong> s celkovým počtem 226 bytů – <strong>Rezidence Červený dvůr, Zelenou Libuš, Na hvězdárně Třebešín</strong> a třetí etapu <strong>Ecocity Malešice</strong>. Dále na trh uvedl 432 bytů v projektech <strong>Green Port Strašnice, Kratochvíle Stochovská, Rezidence Michelangelova, Bohdalecké kvarteto a Rezidence Trilobit</strong>.</p>
<p>U prvních tří by společnost ráda položila základní kámen ještě tento rok. Všechny budoucí prostory pro bydlení jsou navržené podle <strong>pravidel programu Nová zelená úsporám</strong>.</p>
<h3>Nová zelená úsporám</h3>
<p>Nová zelená úsporám patří k nejlepším programům, které se specializují na šetření energií v rodinných a bytových domech v <strong>České republice</strong>. Je to program spadající pod <strong>Ministerstvo životního prostředí</strong> a spravuje ho <strong>Státní fond životního prostředí</strong>.<br /> <br /> Úkolem tohoto programu je podpora <strong>snižování energetické náročnosti obytných budov</strong> (komplexní nebo částečné zateplení), <strong>výstavby nízkoenergetických domů, environmentálně šetrného a efektivního využití zdrojů energie a obnovitelných zdrojů</strong>. Program směřuje k <strong>zlepšení stavu životního prostředí nižší produkcí emisí do vzduchu</strong>.<br /> <br /> K dalším cílům patří také <strong>stimulace české ekonomiky</strong> s dalšími sociálními výnosy, jako zvýšení kvality bydlení, zlepšení vzhledu měst a obcí nebo nastartování dlouhodobých progresivních trendů ve společnosti.</p>
<p>O podporu mohou žádat vlastníci nebo stavebníci rodinných a bytových domů. Týká se to <strong>fyzických i právnických osob</strong>.</p>
<p>„Naší snahou je program Nová zelená úsporám neustále přizpůsobovat aktuálním trendům v oblasti energetických úspor, zpřístupňovat většímu počtu žadatelů a majitele domů motivovat, aby o úsporných renovacích a energetické náročnosti staveb přemýšleli komplexně. Zároveň se snažíme získání dotace co nejvíce usnadnit a administrativně zjednodušit,“ uvedl k novinkám <strong>ministr Richard Brabec</strong> na stránkách mzp.cz s tím, že od startu programu v roce 2014 bylo vyplaceno 22 tisícům žadatelů na úsporné renovace a stavby rodinných a bytových domů přes 4 miliardy korun. Dalších více jak 14 tisíc žádostí za 4 miliardy korun je do programu podáno.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/jrd-utoci-na-trh-s-ekologickym-a-setrnym-bydlenim-stavi-podle-pravidel-nove-zelene-usporam/</guid>
      <pubDate>Fri, 19 Jul 2019 12:29:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2865-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="494965"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Rezidence Modřanka získala certifikaci BREEAM. Ve svých zdech skrývá perlátory, rekuperaci nebo duální splachování]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/rezidence-modranka-ziskala-certifikaci-breeam-ve-svych-zdech-skryva-perlatory-rekuperaci-nebo-dualni-splachovani/</link>
      <description><![CDATA[<p>Na stránkách České rady pro šetrné budovy se píše, že „<strong>certifikace BREEAM</strong>, Building Research Establishment Environmental Assessment Method, byla vyvinuta koncem 80. let minulého století. Velmi rychle našla uplatnění ve <strong>Velké Británii</strong> a pak i v zahraničí.  Například <strong>americká certifikace LEED</strong> byla v roce 1998 odvozena z principů BREEAM. Aktuální verze BREEAM, která našla uplatnění i v <strong>České republice</strong>, je certifikace BREEAM Europe Commercial 2009, která zahrnuje <strong>administrativní, komerční a průmyslové budovy</strong>. Certifikaci je možné použít i pro jiné typy nových budov, a to pomocí upravené verze BREEAM International.“ </p>
<h3>Nový trend v oblasti rezidenční zástavby</h3>
<p>Certifikace na projekty nahlíží z hlediska<strong> energetické efektivity</strong> a úspornosti při nakládání s vodou a odpady a zaměřuje se také na proces výstavby, včetně volby materiálů nebo prováděných stavebních postupů.</p>
<p>Hodnocení „Very Good“ potvrzuje, že projekt splňuje většinu kritérií, které BREEAM na posuzovaných projektech zkoumá. V procesu certifikace asistovala <strong>konzultantská společnost Arcadis Czech Republic</strong>.</p>
<p>„Certifikace BREEAM je dnes v České republice běžná spíše u kanceláří, průmyslových nemovitostí či nákupních center. V oblasti <strong>rezidenční zástavby</strong> se jedná o poměrně nový trend, který ale z pozice <strong>developera</strong> vnímáme jako velmi důležitý. Nám poskytuje expertní zpětnou vazbu na dokončené projekty a umožňuje zdokonalovat stavební postupy, našim klientům pak zaručuje, že jejich nové bydlení splňuje náročná, mezinárodně platná kritéria udržitelnosti,“ vysvětluje význam získaných certifikátů <strong>Yishay Furman, generální ředitel skupiny Horizon</strong>, „Modřanka je teprve druhým obytným komplexem v zemi, jenž certifikační proces BREEAM úspěšně absolvoval – a o to víc nás těší dosažené skóre.“</p>
<p><strong>Technologie</strong>, za které se <strong>Modřanka</strong> vysloužila zmíněné ocenění, patří například technologie nuceného <strong>větrání s rekuperací</strong>. Rekuperační jednotky umožňují výměnu vzduchu bez nutnosti otevírání oken, a tudíž odpadá případné hlukové zatížení. Zároveň dochází k úspoře energie na dodatečné vytápění, kdy při otevření okna „uteče“ určitá část tepla ven. Rekuperační jednotky mají v sobě zabudované filtry, díky nimž je vzduch proudící do místnosti bez nečistot a prostý prachu.</p>
<h3>Perlátory a duální splachování</h3>
<p>Nezanedbatelnou kapitolou je také nakládání s vodou.  Lze nainstalovat baterie s perlátory a toalety jsou vybaveny systémem duálního splachování.  </p>
<p><strong>Perlátor </strong>je součást <strong>vodovodní baterie</strong>, která na jejím konci zajišťuje provzdušnění vody a přímý vodní proud bez zbytečného stříkání kolem. Základní perlátory mají kovové síťky, které zachycují mechanické nečistoty a zjemňují proud vody. Úsporné typy perlátorů, označované též jako šetřiče vody, ještě k tomu různými způsoby omezují průtok, aby vytvořily silný proud s nižším průtokem, a tím se zajistí i <strong>nižší spotřeba vody</strong>.</p>
<p>U <strong>klasického způsobu splachování</strong> se dnes používá jedno tlačítko, kdy uživatel jednou zmáčkne, tím spláchne a až uzná za vhodné, zmáčkne tlačítko znovu a proud vody zastaví.</p>
<p> V případě <strong>duálního splachování</strong> má splachovací mechanismus dvě tlačítka. Menší tlačítko vytlačí tři litry a větší šest litrů, dle libosti uživatele.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/rezidence-modranka-ziskala-certifikaci-breeam-ve-svych-zdech-skryva-perlatory-rekuperaci-nebo-dualni-splachovani/</guid>
      <pubDate>Wed, 26 Jun 2019 11:15:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2800-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="715765"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Extrémní projevy počasí: Řešení nabízí zeleno-modrá infrastruktura]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/zelen-a-voda-tvori-pater-mesta-co-vsechno-nam-dava-a-jak-se-muzeme-chranit-pred-rozmary-prirody/</link>
      <description><![CDATA[<p class="western">V rámci projektu „<strong>Plzeň - město, které se zelená</strong>“, realizovaného díky podpoře <strong>Grantového programu Plzeňského Prazdroje</strong>, vznikla i dvě videa věnovaná významu a péči o zeleň ve městě. Poetičnost obrazovou doplňuje komentář praktický – proč je pro nás zeleň a voda ve města tak důležitá a jak je to s péčí o ni. Podívejte se na <i><span><a href="http://www.envic-sdruzeni.cz/krajina-verejny-prostor/hospodareni-se-srazkovymi-vodami/" target="_blank" rel="noopener noreferrer" class="ui-link">http://www.envic-sdruzeni.cz/krajina-verejny-prostor/hospodareni-se-srazkovymi-vodami/</a></span></i></p>
<h3 class="western">Parky, stromy, aleje</h3>
<p class="western">Proč je zeleň pro město i pro nás samé tak důležitá? Jaký je rozdíl v péči, je-li strom ve volné krajině nebo ve městě? Jak je to s ochranou přírody a zelení, která je určená k <strong>rekreaci</strong>?</p>
<p class="western">Často mnohé míjíme, jako samozřejmé. Podobně tomu bývá i s parky, stromy, alejemi. Díky svým parkům, vodě a zeleni je například právě Plzeň místem, v němž se dá dobře žít. Takových měst je už dnes ale mnohem víc.</p>
<h3 class="western">Příroda jako celek</h3>
<p class="western">Podle <strong>Kristýny Zýkové z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně</strong> je zeleň nedílnou součástí každého města a ve spolupráci s vodou spoluvytváří městskou kostru. K tomu je třeba patřičná plánovací dokumentace, jejímž cílem je realizovat projekty a ne je pouze plánovat. Příroda je sama o sobě velmi složitý a neovládnutelný <strong>celek</strong>, ale, jak ostatně říká <strong>Lucie Davídková ze Správy veřejného statku města Plzně</strong>, máme možnosti, jak přírodě a především zeleni a vodě pomoci k tomu, aby prosperovala a byla prospěšná sobě i lidem.</p>
<div class="d_cV">
<p class="c_P">Česko se podle odborníků ocitlo v roce 2050. Sucho, jaké nyní hlásí vědci, vodohospodáři a další profese závislé na vodě, mělo v našich zeměpisných šířkách nastat až za třicet let, v polovině tohoto století. Jenže vody v podzemí i na povrchu ubývá rychleji, než jak varovaly původní, deset let staré prognózy.</p>
</div>
<div class="d_cV">
<p class="c_P">„Možná jsme to viděli v nějakých filmech, ale už to prožíváme. A nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl změnit,“ prohlásil ministr životního prostředí Richard Brabec na konferenci Ochrana vody v přírodě.</p>
<h3 class="c_P">Přijdeme o jaro a podzim</h3>
<div class="d_cV">
<p class="c_P">Výpočty <strong>klimatologů</strong> jsou jasné. V příštích letech se zkrátí jaro a podzim, srážky budou mnohem více přívalové. Nic pozitivního, pokud jde o doplňování hubených zásob podzemní vody, a ještě hůř pro <strong>zemědělce, energetiky nebo rejdaře</strong>.</p>
</div>
<div class="d_cV">
<p class="c_P">Ale přijdou i škody, které dnes mylně považujeme za nemožné: developeři narazí na situaci, že jejich nové domy nebude možné připojit na vodu (nebude jí dost), umělé zasněžování svahů nebude povoleno a <strong>vlekaři</strong> přijdou o podstatné části sezóny.</p>
</div>
<div class="d_cV">
<p class="c_P">Rozsah takzvaného <strong>zemědělského sucha v Česku</strong> se za poslední měsíc trvale zvětšuje. Sucho zasáhlo v podstatě celou zemi. Třemi nejhoršími stupni sucha ze šesti trpí již téměř polovina území, napsala agentura ČTK s odvoláním na projekt InterSucho.</p>
<h3 class="c_P">Projekty na snižování teploty</h3>
</div>
</div>
<div class="d_cV">
<p class="c_P">Již zmiňované město <strong>Plzeň</strong> s <strong>projekty na snižování teploty</strong> počítá dlouhodobě. Existují plány na zelené střechy, nové parkovací plochy se zavsakováním vody nebo podzemní nádrže na vodu určenou k zavlažování. Tato nádrž se již realizuje například v <strong>areálu bývalé Reo Depony</strong>, který město rekonstruuje jako pokračování <strong>technologického parku</strong>.</p>
</div>
<div class="d_cV">
<p class="c_P">Studie sucha s pomocí satelitních snímků vyšla město na čtyřicet tisíc korun. Vzhledem k jejímu přínosu bude sběr a vyhodnocování údajů pokračovat i v následujícíchletech. „Získáme přehled o vývoji situace nad Plzní v dlouhodobějším horizontu, přičemž se podíváme i zpět, tedy budou zohledněny také <strong>archivní snímky</strong> z předešlých let. Tvůrci studie vycházejí z takzvaných bezoblačných snímků, protože mraky jsou v podstatě jediné, co <strong>získávání fotografií z družice</strong> komplikuje,“ uvedl radní města pro <strong>oblast Smart Cities</strong> a podporu podnikání Vlastimil Gola. Viz dále <i><span><a href="http://www.envic-sdruzeni.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer" class="ui-link">http://www.envic-sdruzeni.cz/</a></span></i></p>
</div>
<p class="western">nyv</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/zelen-a-voda-tvori-pater-mesta-co-vsechno-nam-dava-a-jak-se-muzeme-chranit-pred-rozmary-prirody/</guid>
      <pubDate>Tue, 28 May 2019 09:31:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2675-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="297253"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Mekel Park u Delftské technické univerzity v Nizozemí od Mecanoo]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/mekel-park-u-delftske-technicke-univerzity-v-nizozemi-od-mecanoo/</link>
      <description><![CDATA[<p lang="zxx" style="text-align: justify;"><strong>Mekel Park</strong>, který má délku osm set metrů a šířku osmdesát metrů, přivádí na univerzitu velkolepost a poskytuje příjemné místo pro setkání mezinárodního společenství učitelů a studentů. Tvoří jej koridor pro chodce, cyklisty, bruslaře a veřejnou dopravu podél pečlivě navržené sítě cest. Tři zastávky pro autobusy a tramvaje se nacházejí na okraji hlavní cesty, nazývané <strong>Nieuwe Delft</strong>, která tvaruje délku parku.</p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;">Zajímavým prvkem parku je prodloužená kilometr dlouhá lavička z modrého kamene. Chodník složený ze <strong>smíšených štěrbinových dlažebních kostek</strong> dodává esplanádě odvážný a rozlišující charakter. Nieuwe Delft protíná síť menších cest a zbytek Mekel Park je obohacen o <strong>meandrující skupinu stromů</strong> složenou z různých druhů.</p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;">Bývalé do země zapuštěné parkovací plochy jsou přeměněny na svahy a výsledné výškové rozdíly zdůrazňují krajinu se stromy. Každá fakulta má vlastní vstupní náměstí mimo park. Plánované obchody, restaurace a kavárny s terasami orientovanými do Mekel Parku mají zintenzivnit život v areálu.</p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;"><strong>Fakta:</strong></p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;"><strong>Stav:</strong> Dokončeno</p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;"><strong>Návrh projektu:</strong> 2004-2006</p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;"><strong>Realizace projektu:</strong> 2007-2009</p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;"><strong>Adresa:</strong> Mekelweg, Delft, the Netherlands</p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;"><strong>Zadavatel:</strong> TU Delft Vastgoed</p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;"><strong>Program:</strong> Plán vytvořit park o rozloze 10 ha s fakultními náměstími a integrací tramvajové linky</p>
<p style="text-align: justify;"><iframe width="800" height="300" style="border: 0;" src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d4131.197812353731!2d4.370748793275876!3d51.999134684921515!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x47c5b58e768a1fe5%3A0x135be5421b7293c6!2sMekelpark%2C+Delft%2C+Nizozemsko!5e0!3m2!1scs!2scz!4v1517844783704" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe></p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;"><a href="http://www.mecanoo.nl/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Website – Mecanoo</a><br /><a href="https://www.facebook.com/pages/Mecanoo-architecten/194630830570795" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Facebook – Mecanoo</a><br /><a href="https://twitter.com/mecanoo_" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Twitter – Mecanoo</a><br /><a href="https://www.instagram.com/mecanoo_/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Instagram – Mecanoo</a><br /><a href="https://www.linkedin.com/company/mecanoo-architecten-b.v." target="_blank" rel="noopener noreferrer">LinkedIn – Mecanoo</a><br /><a href="https://plus.google.com/+MecanooDelft" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Google+ – Mecanoo</a><br /><a href="https://www.youtube.com/user/Mecanoo84" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Youtube– Mecanoo</a></p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;">Další články na TV Architect:</p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;"><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/nadrazi-kaohsiung-ve-meste-kaohsiung-na-taiwanu-od-mecanoo/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nádraží Kao-siung ve městě Kao-siung na Tchaj-wanu od Mecanoo</a></p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;"><a href="https://www.tvarchitect.com/channel/mecanoo/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Kanál Mecano</a></p>
<p lang="zxx" style="text-align: justify;"></p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/mekel-park-u-delftske-technicke-univerzity-v-nizozemi-od-mecanoo/</guid>
      <pubDate>Wed, 23 May 2018 14:40:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1165-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="936715"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
  </channel>
</rss>
