Shrnutí článku v bodech:

• Liberec představil návrh stanic nové lanovky na Ještěd

• Projekt klade důraz na minimalismus a ochranu krajiny

• Novinkou bude mezistanice pod vrcholem

• Dolní stanice vznikne u konečné tramvaje

• Kabina pojme asi 100 lidí, výkon cca 500 osob za hodinu

• Parkování se rozšíří na 782 míst

Moderní řešení s respektem k ikoně

Obnova lanovky na Ještěd patří mezi klíčové projekty města. Autoři návrhu navazují na tradici spojenou s Karlem Hubáčkem a jeho legendárním vysílačem s hotelem. Nové řešení pracuje s výrazně menším objemem staveb a snahou nechat dominantu hory co nejvíce vyniknout. Ambicí není pouze návrat provozu, ale vytvoření současného standardu bezpečnosti, komfortu i architektonické kvality.

Koncept počítá s minimalistickými objekty a obnovou charakteru krajiny včetně materiálů a vegetace. Horní stanice má obsahovat jen nezbytné provozní prostory a technologii, aby zásah do vrcholové partie byl co nejmenší.

„Návrh studia SIAL přináší řešení, které respektuje historii a zároveň otevírá prostor pro moderní a bezpečný provoz. Odstraňujeme starou lanovku nahoře a novou koncepčně výrazně zmenšujeme. Současně zprůhledňujeme pohled na Ještěd a dotváříme kopec, na němž stojí Hubáčkův legendární vysílač a hotel. S nadsázkou lze říci, že jsme ‚zabili‘ starého mastodonta a nahradili ho elegantním, vzdušným a moderním hrdinou, který zásadně promění vizuální zážitek všech návštěvníků unikátního Ještědu,“ říká náměstek primátora města Liberce pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby Jiří Janďourek.

Zdroj: liberec.cz, vizualizace: Studio SIAL/město Liberec

Mezistanice propojí lanovku s turistickými trasami

Významnou novinkou je plánovaná mezistanice v horní části kopce. Ta umožní vystupování ještě před vrcholem a napojí lanovku na existující komunikaci směrem k Ještědce. Návštěvníci tak získají pohodlný přístup k hřebenovým trasám Ještědsko kozákovského hřbetu bez nutnosti pokračovat až na samotný vrchol.

Dolní stanice má vzniknout poblíž konečné tramvajové tratě a současného parkovacího domu. Navržena je jako třípodlažní objekt s odbavovací halou, zázemím pro cestující i menším občerstvením. Zajímavostí je, že podobné umístění bylo plánováno už ve třicátých letech minulého století.

Zdroj: liberec.cz, vizualizace: Studio SIAL/město Liberec

Kapacita i dopravní zázemí

Projekt počítá s lanovou dráhou s jednou velkokapacitní kabinou na dvou lanech. Kabina pojme přibližně 100 cestujících a přepravní výkon má dosáhnout asi 500 osob za hodinu. Součástí návrhu je také rozšíření parkovacího domu, jehož kapacita by se měla zvýšit z 529 na 782 míst.

Zdroj: liberec.cz, vizualizace: Studio SIAL/město Liberec

Architektura jako součást zážitku

Autoři zdůrazňují, že lanovka má být nejen dopravním prostředkem, ale i kvalitním veřejným prostorem. Výsledkem má být vizuálně lehké, moderní řešení, které citlivě doplní unikátní prostředí Ještědu a zároveň zlepší komfort návštěvníků.

Pokud bude projekt realizován v navržené podobě, může nová lanovka výrazně proměnit způsob, jakým se na Ještěd cestuje i jak je tato národní dominanta vnímána. Spojení současné technologie s citlivou architekturou má ambici vytvořit důstojného nástupce původní dráhy.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/liberec-predstavil-finalni-podobu-nove-lanovky-na-jested-pripomina-vesmirnou-kapsli/]

[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-s-architekty-banik-se-vrati-na-bazaly-stadion-nove-bazaly-bude-pro-ostravu-jednou-z-nejvyznamnejsich-staveb-poslednich-desetileti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-pro-brachu-kdyz-si-architekt-a-klient-vidi-do-hlavy/]

Shrnutí článku v bodech:

• Plzeň letos zahájí první etapu úprav náměstí Republiky jako dílčí zásah do centrálního veřejného prostoru
• Úpravy se zaměří především na povrchy, pohyb chodců a zlepšení každodenní funkčnosti náměstí
• Nejde o kompletní rekonstrukci, ale o cílené kroky reagující na dlouhodobé provozní problémy
• Zásahy respektují historický a urbanistický význam náměstí Republiky
• Architektonický přístup vychází z dlouhodobých debat a odborných studií
• Město zvolilo postupnou proměnu namísto jednorázové přestavby
• První etapa má vytvořit základ pro další rozhodování o budoucí podobě náměstí

První etapa jako dílčí zásah

Město letos realizuje úvodní fázi úprav, která se soustředí na vybrané části náměstí Republiky. Zásahy se týkají zejména výměny a doplnění povrchů, úprav tras pro pěší a zpřehlednění pohybu v prostoru. Nejde o komplexní rekonstrukci celého náměstí, ale o cílené kroky, které mají reagovat na dlouhodobě vnímané problémy spojené s opotřebením povrchů a každodenním provozem.

Úpravy jsou navrženy tak, aby respektovaly historický charakter místa a zároveň zlepšily jeho funkčnost pro obyvatele i návštěvníky města.

zdroj: plzen.eu, vizualizace:  MAAUS, architektonické a urbanistické studio

Architektonický kontext a dlouhodobá diskuse

Náměstí Republiky je pro Plzeň klíčovým veřejným prostorem s výraznou historickou i urbanistickou hodnotou. Právě proto je jeho proměna dlouhodobě předmětem odborných debat. Architektonická soutěž a následné studie ukázaly, že zásahy do takto významného prostoru musí být postupné a citlivé.

Současná etapa vychází z těchto úvah a snaží se řešit konkrétní provozní problémy bez radikální změny celkové kompozice náměstí. Důraz je kladen na kvalitu detailu, materiálové řešení a lepší čitelnost prostoru.

zdroj: plzen.eu, vizualizace:  MAAUS, architektonické a urbanistické studio

Povrchy, pohyb a každodenní provoz

Jedním z hlavních témat úprav je stav povrchů, které jsou na některých místech dlouhodobě poškozené a komplikují pohyb chodců. Zlepšení se týká také tras, kudy se lidé náměstím nejčastěji pohybují, a to jak v běžném provozu, tak při konání kulturních a společenských akcí.

Cílem je zvýšit komfort pobytu na náměstí a vytvořit prostředí, které bude lépe fungovat jak v každodenním režimu, tak při mimořádném zatížení.

Postupná proměna namísto jednorázové rekonstrukce

Zvolený přístup počítá s tím, že úpravy náměstí Republiky budou probíhat po etapách. Město tím reaguje nejen na rozsah a význam prostoru, ale také na potřebu průběžně vyhodnocovat dopady jednotlivých zásahů. První etapa má sloužit jako základ pro další rozhodování o budoucí podobě náměstí.

Zahájení první fáze úprav náměstí Republiky představuje důležitý krok v dlouhodobé snaze kultivovat jeden z nejvýznamnějších veřejných prostorů v Plzni. Namísto razantní přestavby město volí postupný a opatrný přístup, který respektuje historický kontext a zároveň reaguje na praktické potřeby každodenního užívání. Další vývoj náměstí tak bude záviset nejen na architektonických návrzích, ale i na zkušenostech z realizace této úvodní etapy.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pripravy-ostrava-towers-complex-pokracuji-projekt-nejvyssi-budovy-v-cesku-se-technicky-proveruje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chata-bebech-architektura-ticha-ve-valasskych-kopcich/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zvysena-ochrana-unesco-ma-v-cesku-teprve-druheho-zastupce-je-jim-cesky-krumlov/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-florenc-navrhne-15-evropskych-atelieru-praha-zna-vitezne-architektonicke-navrhy/]

Shrnutí článku v bodech:

• Státní hrad a zámek Český Krumlov získal status zvýšené ochrany UNESCO podle Druhého protokolu Haagské úmluvy
• Jde teprve o druhou památku v České republice s tímto mezinárodním statusem, vedle vily Tugendhat
• Zvýšená ochrana se vztahuje na kulturní dědictví nejvyšší hodnoty a zajišťuje jeho nedotknutelnost v případě ozbrojeného konfliktu
• Podmínkou udělení je silná právní ochrana, absence vojenského využití a detailní krizové plánování
• Pro návštěvníky se provoz památky nemění, objekt bude pouze označen mezinárodním symbolem zvýšené ochrany
• Status potvrzuje výjimečné postavení Českého Krumlova v oblasti památkové péče i architektury

Zvláštní ochrana pro kulturní dědictví nejvyšší hodnoty

Zvýšená ochrana podle Haagské úmluvy je určena pouze památkám mimořádného významu pro celé lidstvo. Nejde tedy o symbolické gesto, ale o právně závazný mezinárodní status. Památky se zvýšenou ochranou jsou v případě ozbrojeného konfliktu považovány za nedotknutelné a jejich napadení je kvalifikováno jako válečný zločin. Český Krumlov se tak zařadil mezi velmi úzkou skupinu kulturních statků s nejvyšší mírou mezinárodní ochrany.

„Jedná se o významný odborný a diplomatický úspěch České republiky a Národního památkového ústavu, který koordinoval přípravu nominační dokumentace. Zvýšená ochrana podle Druhého protokolu byla dosud udělena pouze vybraným kulturním statkům v několika zemích světa. Jsem ráda, že právě státní hrad a zámek Český Krumlov k nim patří. Současné i dlouhodobé ozbrojené konflikty, například v Iráku, Mali, Sýrii či na Ukrajině, ukazují, že ochrana kulturního dědictví v konfliktních situacích nabývá stále většího významu,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

zdroj: npu.cz

Přísné podmínky a dlouhá příprava nominace

Získání tohoto statusu není automatické ani rychlé. Památka musí splnit několik zásadních podmínek. Musí být chráněna kvalitními vnitrostátními právními a správními nástroji, nesmí být využívána pro vojenské účely a musí mít zpracované krizové plány pro různé typy ohrožení. Ty zahrnují nejen ochranu samotné stavby, ale i detailní evidenci a připravenost k případné evakuaci movitých památek. V případě Českého Krumlova šlo o proces trvající několik let, do něhož byly zapojeny instituce z oblasti kultury, obrany i zahraniční politiky.

Architektura připravená na krizové scénáře

Zajímavým aspektem celého procesu je důraz na praktickou připravenost památkového areálu. V minulosti zde probíhala taktická cvičení složek integrovaného záchranného systému, která simulovala mimořádné události včetně bezpečnostních hrozeb. Památková ochrana se tak v tomto případě neomezuje pouze na historickou hodnotu architektury, ale zahrnuje i moderní přístup k bezpečnosti, řízení rizik a krizovému plánování.

zdroj: npu.cz

Mezinárodní kontext a význam pro památkovou péči

Haagská úmluva vznikla jako reakce na masivní ničení kulturního dědictví během druhé světové války a její druhý protokol zpřísnil pravidla ochrany i pro vnitrostátní konflikty. Status zvýšené ochrany je v současném geopolitickém kontextu stále aktuálnější. Ozbrojené konflikty v různých částech světa ukazují, že kulturní dědictví zůstává zranitelné a jeho ochrana musí být systematická a mezinárodně koordinovaná.

Co se mění pro návštěvníky a město

Pro běžné návštěvníky se fungování areálu nijak zásadně nemění. Hrad a zámek zůstává celoročně přístupný veřejnosti a nadále patří mezi nejnavštěvovanější památky v České republice. Viditelnou změnou bude pouze označení objektu mezinárodním symbolem zvýšené ochrany. Pro město i správce památky však nový status znamená dlouhodobý závazek udržovat nejvyšší standardy ochrany historického prostředí.

zdroj: npu.cz

Získání štítu zvýšené ochrany potvrzuje výjimečné postavení Českého Krumlova nejen v rámci České republiky, ale i v mezinárodním kontextu památkové péče. Pro architekturu a ochranu historických staveb jde o jasný signál, že kvalitní správa, dlouhodobé plánování a odpovědný přístup mohou vést k uznání na nejvyšší úrovni. Český Krumlov se tak stává nejen symbolem historické kontinuity, ale i moderního přístupu k ochraně kulturního dědictví.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-dum-v-letnanech-provereny-samotnym-architektem/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-usti-nad-labem-vznikne-multifunkcni-atleticka-hala-pro-2-200-divaku-projekt-cili-na-mezinarodni-uroven/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/domov-pod-kridly-jestedu-spojuje-tradici-a-moderni-design/]

Shrnutí článku v bodech:

• Letiště nejsou jen dopravní uzly, ale silně formují zážitek z cestování

• Architekti řeší nejen vzhled, ale i plynulost pohybu, světlo a emoce

• Dnešní letiště slouží i jako místa odpočinku, práce nebo uměleckého zážitku

• Dobře navržené letiště si cestující pamatují stejně jako samotnou destinaci

• Architektura má schopnost zklidnit, inspirovat i zpříjemnit čas čekání

Prostor přechodu

Letiště jsou typickými příklady tranzitních prostor. Jsou to místa, která spojují, nikoliv místa, kde zůstáváme. Přesto právě v těchto chvílích mezi odjezdem a příjezdem hraje prostředí klíčovou roli. Architektura zde není jen kulisou. Je nástrojem, který ovlivňuje naši orientaci, emoce i vnímání času. Prostor by měl být přehledný, plynulý a zároveň příjemný. Každý prvek, a to od světel přes akustiku až po rozvržení terminálu, má dopad na naši zkušenost.

Kultura očekávání

Zatímco dříve byla letiště převážně utilitárními stavbami, dnes se čím dál víc proměňují v reprezentativní a často i ikonické budovy. Architekti se snaží navodit atmosféru, která odpovídá kulturnímu nastavení dané země či regionu. Někdy záměrně evokují místní materiály nebo přírodní krajinu. Jindy vsází na velkorysost a technologickou vyspělost, která má cestující ohromit. Letiště se tak stávají jakousi první vizitkou daného místa.

Světlo, tok, orientace

Dobře navržené letiště poznáte podle toho, že se v něm neztratíte. Architekti řeší nejen estetiku, ale především plynulý tok lidí. Velkou roli hraje denní světlo, které napomáhá orientaci a snižuje stres. Prostory by měly být čitelné i intuitivní. Zvláštní pozornost se věnuje přechodům mezi částmi letiště a to od příjezdu, přes odbavení, bezpečnostní kontrolu až po odletovou halu. Každá zóna má svůj rytmus, funkci i atmosféru. A přesto by měly působit jako jeden harmonický celek.

Emoce a zážitek

Letiště jsou plná emocí. Lidé se zde loučí, těší, bojí, spěchají nebo jen pozorují. Architekti s těmito emocemi pracují a snaží se je usměrnit pomocí prostoru. Někdy pomáhá otevřený výhled na přistávací dráhu, jindy klidné posezení v zeleni. Některá letiště jsou navržena tak, aby zpomalila cestující a nabídla moment klidu. Jiná naopak podporují rychlý pohyb a orientaci. Ve všech případech ale platí, že architektura dokáže tyto pocity zesílit, nebo naopak zklidnit.

Proměna funkce

Letiště už dnes nejsou jen dopravními uzly. Jsou to často multifunkční komplexy s obchody, galeriemi, pracovišti i odpočinkovými zónami. Architektura tak musí reagovat na rozmanité potřeby lidí, kteří zde tráví i několik hodin. Přibývá prostorů pro relaxaci, meditaci, dětské herny nebo výstavy. I to je součástí moderního přístupu k návrhu letištních terminálů, kde každá část má svůj význam.

Ačkoliv letiště bývají považována za přechodná místa, jejich architektura má trvalý dopad. Zanechávají v nás vzpomínky, formují první i poslední dojmy a často zůstávají v paměti jako symbol určité cesty. Dobře navržené letiště není jen funkční, ale také inspirativní. A právě v tom spočívá jeho skutečná síla.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-vlakove-spojeni-na-letiste-promeni-dopravu-v-metropoli/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/okno-vlaku-jako-galerie-architektura-kterou-bezne-nevidime/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kdyz-se-mesto-stane-hrdinou-jak-filmy-ovlivnuji-nase-vnimani-architektury/]

Shrnutí článku v bodech:

• Vodárenská věž v Michli se na podzim výjimečně otevírá veřejnosti
• Návštěvníci uvidí 42 metrů vysokou věž, podzemní vodojem i historickou strojovnu
• Areál prošel rozsáhlou rekonstrukcí mezi lety 2014–2022
• Akci pořádá Open House Praha ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy
• Pokud nestihnete osobní návštěvu, můžete využít online prohlídku s historikem architektury Zdeňkem Lukešem

Architektonická památka s bohatou historií

Vodárenský komplex v Michli se řadí mezi významné technické památky hlavního města. Jeho srdcem je 42 metrů vysoká cihlová věž doplněná dvojicí podzemních vodojemů. Díky rekonstrukci, při níž došlo k pečlivému čištění cihel, opravám glazurovaných částí i restaurování vchodových dveří, dnes stavba opět září v plné kráse.

„Mezi lety 2014 a 2022 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého areálu, při které došlo k pečlivé opravě pláště obou vodojemů, čištění cihel, opravy glazurovaných částí či restaurování vchodových dveří. Jsme rádi, že Magistrát hlavního města Prahy umožňuje návštěvy tohoto architektonického unikátu,“ říká Klára Veselá, ředitelka Open House Praha.

Prohlídka pro odvážlivce

Zážitková prohlídka není určena pro ty, kteří se bojí výšek. Čeká vás výstup na vrchol věže s dechberoucím výhledem na Prahu, sestup do podzemního vodojemu s nepravou klenbou a ocelovými nosníky i návštěva autentické strojovny.

„Prohlídka vodárenského komplexu je určena pro odvážlivce, kteří se nebojí výšek a nevadí jim trochu adrenalinový zážitek. Vystoupáme totiž až na vrchol 42 metrů vysoké vodárenské věže, sestoupáme do podzemního vodojemu s nádhernou nepravou klenbou a ocelovými nosníky a nevynecháme ani návštěvu strojovny,“ doplňuje průvodce Open House Praha Michal Šedivý.

Propojení historie a současnosti

Areál je cenným dokladem technického a architektonického dědictví. Návštěvníci mají díky komentovaným prohlídkám možnost nahlédnout do míst, která byla dlouhá desetiletí skryta. Akce probíhá v omezeném počtu termínů, a proto se očekává velký zájem.

Online prohlídka jako alternativa

Pokud se vám nepodaří získat místo na některém z podzimních termínů, nemusíte přijít zkrátka. Zveme vás na online prohlídku s historikem architektury Zdeňkem Lukešem, který vás areálem provede prostřednictvím komentovaného videa. Díky tomu si můžete historii i architektonické detaily užít z pohodlí domova.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-michelska-vodarenska-vez/]

Vodárenská věž v Michli je příkladem industriální architektury, která dodnes fascinuje svým technickým řešením i atmosférou. Podzimní prohlídky představují příležitost zažít ji na vlastní kůži, ať už osobně, nebo prostřednictvím online přenosu.

Termíny komentovaných prohlídek:

út 9. 9. 17.00 a 18.30 hod.

čt 18. 9. 17.00 a 18.30 hod.

st 24. 9. 17.00 a 18.30 hod.

út 30. 9. 16.30 a 18.00 hod.

čt 16. 10. 16.00 a 17.30 hod.

Místo:

Vodárenská věž v Michli, Hanusova 10 (nejbližší adresa), Praha 4-Michle

Rezervace a vstupenky:

Cena vstupenky 400 Kč. Délka prohlídky 75 min.

Počet míst je omezený, vstupenky je nutné zakoupit předem na webu Open House Praha. 

Upozornění:

Prohlídka není vhodná pro osoby trpící závratí a děti. Je třeba počítat s fyzickou náročností výstupu i sestupu.

Zisk z této akce jde na podporu činnosti neziskové organizace Open House Praha, z. ú.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-michelska-vodarenska-vez/]

Shrnutí článku v bodech:

• Vítězem soutěže na nová stanoviště Pražského hradu se stal Atelier HRA.

• Návrh zaujme odlehčenou konstrukcí, flexibilitou a nerušivým designem.

• Do soutěže se přihlásilo 28 týmů, pět návrhů postoupilo do finále.

• Do hodnocení se zapojili odborníci z památkové péče, policie i ČVUT.

• První prototyp se začne testovat v příštím roce, poté proběhne výměna u všech vstupů.

Citlivé řešení pro historické prostředí

Současná kontrolní stanoviště u vstupů do Pražského hradu vznikla narychlo v roce 2016. Konstrukce už ale technicky nevyhovují a působí vizuálně rušivě. Správa Pražského hradu se proto rozhodla vyhlásit architektonicko-designérskou soutěž, jejímž cílem bylo najít nové kultivované řešení. Do výběru se přihlásilo 28 týmů.

„Působí nedůstojně, materiál degraduje, a především nevyhovují ani technicky. Apelovali jsme na to, aby v celkovém pohledu působila nová stanoviště kultivovaně a spíše nenápadně. Přestože se podle návrhu konstrukce zmenší zhruba na polovinu, splňuje všechny nezbytné technické požadavky,“ vysvětluje ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek.

Vítězem se stal Atelier HRA

Odborná porota vybrala návrh od Atelieru HRA, který zaujal subtilní konstrukcí, funkčností a možností flexibilního využití. Přístřešky ochrání před deštěm i sluncem a díky modulárnímu systému je bude možné snadno přemístit nebo rozšířit. Architekti zároveň nechtěli konkurovat historickému prostředí, ale vytvořit řešení s dočasným, nenápadným charakterem.

Hlas odborníků rozhodl

„Vítězný návrh vybrala odborná porota na základě diskuze, do které se zapojili odborníci z řad zástupců památkové péče, Policie ČR, Hradní stráže či výzkumného ústavu ČVUT. Do soutěže se mohl přihlásit kdokoliv, odevzdané soutěžní návrhy tak reprezentovaly velmi odlišné přístupy,“ říká ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

Druhé místo obsadil architekt Ondřej Císler. Porota ocenila zejména kvalitu materiálů a nenásilné zakomponování do scénografie Hradu.

Nové stanoviště už příští rok

První prototyp by měl být otestován během příštího roku. Pokud se osvědčí, budou stávající přístřešky nahrazeny u všech vstupních bodů. Navazují tím na probíhající úpravy vstupů, například na Prašném mostě se letos instalují nové výsuvné sloupky, které nahradí dosavadní zábrany.

Soutěž i její výsledek ukazují, že i citlivá místa s vysokou historickou hodnotou lze řešit moderním, nenápadným a funkčním způsobem. Nová kontrolní stanoviště tak přispějí nejen k lepší organizaci vstupu, ale také k celkově důstojnějšímu vzhledu areálu Pražského hradu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-soutez-prinese-zmeny-na-prazskem-hrade-moderni-kontrolni-stanoviste/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-vypisuje-soutez-na-upravu-chotkovych-sadu-cilem-je-oziveni-historickeho-parku/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzen-zna-viteze-architektonicke-souteze-na-dostavbu-kulturniho-domu-peklo/]

Shrnutí článku v bodech:

• Zámek Zelená Hora koupí firma Klaus Timber za 30 milionů korun
• Obec Klášter preferovala investora z regionu s vlastním financováním
• Nový majitel slíbil zachování přístupu veřejnosti a citlivou obnovu
• Technický stav zámku je nevyhovující, opravy budou probíhat postupně
• Cílem je vytvořit místo s kulturním a vzdělávacím přesahem

Nový majitel přichází z regionu

Zámecký areál na 4,5 hektarech přechází po letech do rukou soukromého investora. Dřevozpracující firma Klaus Timber, působící v Nepomucku od roku 1998, nabídla nejvýhodnější podmínky včetně okamžitého uhrazení celé kupní ceny ve výši 30 milionů korun. Obec se tak vyhnula komplikacím spojeným s dlouhodobými splátkami nebo nejistým financováním jiných zájemců.

Jasné podmínky a stabilní zázemí

Mezi důvody, proč obec vybrala právě Klaus Timber, patřila i dlouhodobá vazba firmy na region. Společnost s více než 450 zaměstnanci podporuje řadu místních aktivit a rozumí významu památky jakožto symbolu regionální identity. Většina zastupitelů pro prodej hlasovala právě díky této kombinaci ekonomické stability a patriotismu.

Zchátralý, ale cenný

Zámek Zelená Hora je sice kulturní památkou, ale jeho technický stav vyžaduje rozsáhlé rekonstrukce. Dosud byly opraveny především střechy, zbytek areálu včetně purkrabství, konírny či bašty je v nevyhovujícím stavu. Nový majitel přistupuje k opravám realisticky. Obnova bude probíhat postupně, v rámci dlouhodobého plánu.

Kultura a veřejnost jako priorita

Firma už při jednání o koupi deklarovala, že do budoucna počítá s větším zpřístupněním zámku veřejnosti. Areál má nejen historickou, ale i kulturní hodnotu, a to díky své spojitosti s Černými barony nebo projektu Paměti národa. V minulosti se zde konaly některé kulturní akce pod záštitou různých organizací, nicméně pravidelné prohlídky interiérů se příliš nekonaly. Nový majitel tak navazuje na dosavadní kulturní využití areálu a zároveň otevírá prostor pro další rozvoj.

„Na Nepomucku jsme doma a zámek Zelená Hora je obrovským symbolem našeho regionu. Vždycky nás trápilo, že o neskutečně cennou historickou a kulturní památku nejeví nikdo vlivný zájem. Motivací, proč jsme se o koupi sami začali ucházet, bylo, aby Zelená Hora neskončila v cizích rukou a my jako Nepomučáci mohli ovlivnit její další osud. Věříme, že se dokážeme o zámek dobře postarat, aby dále a více sloužil regionu,“ komentují svůj záměr Lenka a Marcel Klausovi.

Prodej zámku Zelená Hora firmě Klaus Timber představuje naději na záchranu cenné historické památky. Nový vlastník nejenže plánuje rozsáhlé opravy, ale zároveň vnímá důležitost zámku jako veřejného prostoru s kulturním přesahem. Pokud bude vše probíhat podle plánu, mohla by Zelená Hora opět ožít a tentokrát nejen v knížkách a vzpomínkách, ale i jako reálné místo pro setkávání, vzdělávání a poznávání minulosti.

[https://www.tvarchitect.com/video/nepomucko-je-pro-me-i-mou-zenu-srdecni-zalezitosti-rika-marcel-klaus-autor-projektu-u-daliborky/]

Architekti nám přiblížili, že Semela Ateliers oficiálně vznikla v roce 2017. V rozhovoru vzpomínali na své začátky, kdy kombinovali studium s prací, a na spolupráci s architektem Vladislavem Semelou. Dnes ateliér prochází proměnou brandu. Nově bude vystupovat pod skupinou Desire Group, která bude zahrnovat divize jako Desire Architecture či Desire Interiors.

La Villa Luhačovice: Luxusní bydlení v srdci lázeňského města

Během rozhovoru jsme se podrobně věnovali projektu La Villa v centru Luhačovic. Sedmipodlažní bytový dům s citlivě zasazenou architekturou do svahu vznikl v obtížných podmínkách během pandemie a války na Ukrajině. Navzdory výzvám si developer i architekti dali záležet na kvalitním provedení, včetně originální „zlaté fasády“ a mozaikových dlaždic ve společných prostorech. Projekt je zajímavý i předzahrádkami s čtyřmetrovými palmami a unikátním penthousem s rozlehlou terasou.

Eco Modular: Areál spojůící architekturu a brand

Dalším tématem byl projekt v obci Tvrdonice u Břeclavi, kde Semela Ateliers navrhli areál pro firmu Eco Modular. Zadání spojovalo výstavbu výrobní haly a administrativní budovy s prezentací samotné značky. Administrativní budova zaujme kombinací dřeva a šedých minimalistických interiérů, které kontrastují s teplem dřevěných kancelářských prostor.

Vize pro rozvoj Zlína

Bavili jsme se také o vizionářském projektu zaměřeném na transformaci brownfieldu v centru Zlína na novodobý downtown. Inspirací se stal areál bývalé továrny Svit a ikonická budova jednadvacítky. Cílem návrhu je přilákat do města nové obyvatele a investory.

Soukromé vily v Beskydech

Monika Zvonková a Pavel Šánek nám také představili projekt dvou luxusních vil v Malenovicích u Čeladné. Projekty maximálně respektují náročný svažitý terén a zaměřují se na propojení s okolní přírodou. Velkorysá prosklená průčelí nabízí dechberoucí výhledy na Lysou horu.

Rozvoj interiérové sekce

V rozhovoru zaznělo i to, že vedle architektury se studio nově intenzivně zaměřuje na realizace interiérů prostřednictvím společnosti Desire Interiors.

Rozhovor s Monikou Zvonkovou a Pavlem Šánkem ukázal, že Semela Ateliers je dynamický a tvůrčí ateliér, který se nebojí velkých výzev ani inovací. Ať už jde o luxusní bydlení, průmyslové areály či urbanistické vize, jejich práce vždy odráží snahu o kvalitu, citlivé zasazení do prostředí a individuální přístup ke klientům.

Více se dozvíte v našem rozhovoru výše.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“ můžete vidět ZDE.

Školy pro budoucí generace i lesní třída
Jedním z hlavních témat letošního ročníku je školní architektura. Pod vedením architekta Osamu Okamury proběhne série debat Školy pro budoucí generace, zaměřená na udržitelné, moderní a inspirativní vzdělávací prostředí. Návštěvníci se budou moci podívat například do Střední odborné školy v Českobrodské ulici – průkopníka v oblasti energeticky pozitivních rekonstrukcí, nebo do nově vzniklého Pavilonu tropického zemědělství ČZU. Svůj prostor dostane i lesní třída MŠ Milíčův dům, kde děti tráví většinu času v přírodě.

Železniční památky a návraty do minulosti
Festival zároveň připomíná důležitá výročí spojená s historií železnice – například 150 let od otevření zaniklého nádraží Praha-Těšnov. Do programu se proto zapojují i industriální objekty jako bývalé lokomotivní depo Masarykova nádraží, kde vznikne nové Muzeum železnice a elektrotechniky, nebo proměněné areály jako Stanice 6 v Bubenči či Praha-Bubny.

Zcela nové přírůstky v programu
Letos přibude více než 30 nových budov napříč 13 městskými částmi. Premiérově se otevřou i domovy pro seniory, například známý Domov Chodov navržený Vladimírem Milunićem, nebo výtvarně výrazný objekt Nové slunečnice. Zajímavostí je také Domov Palata, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet simulaci zrakových vad.

K jedinečným zážitkům určitě bude patřit i návštěva rezidencí velvyslanectví Litvy a Lucemburska na Smíchově. S velkým ohlasem se pravděpodobně setkají i prohlídky vysokoškolských kolejí – Budeč, Jednota, Krystal, Švehlova nebo Hlávkova – jejichž architektura sahá od funkcionalismu po rondokubismus.

Od revitalizovaných paláců po moderní kanceláře
Návštěvníci se mohou těšit i na prohlídky barokního Mladotovského paláce, známého jako Faustův dům, nebo zrekonstruovaného Paláce Dunaj na Národní třídě. Milovníci moderní architektury pak ocení projekty jako Roztyly Plaza či Hagibor – administrativní budovy, které ukazují, jak může vypadat udržitelný a esteticky přitažlivý pracovní prostor.

Open House Praha 2025 je pozvánkou do zákulisí města, které běžně zůstává očím skryté. Festival nabízí jedinečnou příležitost poznat Prahu z nové perspektivy – nejen skrze fasády budov, ale i skrze hodnoty, které nesou. Ať už vás zajímá architektura, urbanismus, nebo jen hledáte originální tip na jarní víkend, nenechte si tuto akci ujít.

Vstup je zdarma a kompletní informace najdete na www.openhousepraha.cz.

Podívat se můžete i na festivalový promospot, který odhaluje některé festivalové novinky.

Vilu si nechal postavit podnikatel Franz Stross, který do Liberce přišel z Egypta. Jeho přáním bylo vybudovat dům ve svahu nad libereckou přehradou, který by připomínal parník. Oslovil proto významného německého expresionistického architekta Thilo Schodera (1888–1979), žáka Henryho van de Veldeho z výmarské uměleckoprůmyslové školy (pozdější Bauhaus). Schoder spolupracoval také se zakladatelem uměleckých dílen Wiener Werkstätte Josefem Hoffmannem.

Návrh vily vychází ze stylu dynamického expresionismu, v němž Schoder navrhl i řadu staveb v německé Geře. Inspiroval se teoriemi moderního bydlení Henryho van de Veldeho a prériovými vilami Franka Lloyda Wrighta v USA. Vila má tři podlaží, v nichž se nachází vstupní hala, obytné prostory, zimní zahrada, pracovna a ložnice s artdecovými detaily. Stavbu v roce 1925 realizoval liberecký stavitel Adolf Bürger.

Rodina Strossových musela v roce 1938 emigrovat do Jižní Ameriky kvůli rasové perzekuci. Během druhé světové války v domě sídlilo Gestapo. Dnes je vila centrálou Krajské hygienické stanice Libereckého kraje.

Na sklonku minulého století prošla budova rekonstrukcí, při níž však došlo ke změně původní cihlově červené barevnosti fasády. Strossova vila je jedinečným příkladem expresionistické architektury a od roku 1987 je památkově chráněná.

TV Architect děkuje vedení Krajské hygienické stanice Libereckého kraje za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-spolkovy-dum-hlahol/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-siroka-ulice-v-praze/]

Jeden z centrálních prostorů Liberce, původně Tuchplatz, později Konrad Henlein Platz a Gottwaldovo náměstí, dnes opět Soukenné náměstí, prošel během let výraznými proměnami. Po válce přišel o jižní frontu domů, na jejímž místě vznikl v 70. letech obchodní dům Ještěd dle návrhu Miroslava Masáka. Tato stavba byla později zbořena a nahrazena novým nákupním centrem podle projektu Radima Kousala z ateliéru SIAL.

Ve 20. a 30. letech zde vyrostly významné stavby, které dodnes utvářejí charakter náměstí:

• Palác Donau ve stylu expresionismu a konstruktivismu od Adolfa Foehra (1880–1943), žáka Jana Kotěry, který je rovněž autorem pražských paláců Donau ve Spálené ulici a na Národní třídě.
• Obchodní dům Baťa (1930–1932) ve funkcionalistickém stylu, navržený Vladimírem Karfíkem (1901–1996), někdejším spolupracovníkem Le Corbusiera a Franka Lloyda Wrighta a dvorním architektem firmy Baťa.
• Výšková budova pro společnosti Assicurazioni Generali a Moldavia Generali (1937–1938), jedna z nejvyšších staveb tehdejší ČSR, navržená ve stylu německého neoklasicismu Fritzem Lehmannem (1889–1957), profesorem pražské německé techniky. V jejím přízemí se nacházela oblíbená kavárna Winkler, později Nisa.
• Obchodní dům Brouk a Babka v Pražské ulici, funkcionalistická stavba z druhé poloviny 30. let od Jana Gillara (1904–1967), žáka Josefa Gočára.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-negrelliho-viadukt/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-pamatnik-jana-palacha-dum-syna-a-dum-matky/]

Knihovna vznikla na základě veřejné architektonické soutěže (1994) na místě nacisty vypálené synagogy architekta Carla Königa, profesora vídeňské techniky, z roku 1899. Stavba smíření vznikla pod patronací německého prezidenta Romana Herzoga a českého prezidenta Václava Havla. Její součástí je i nová synagoga na trojúhelníkovém půdorysu (symbolizující polovinu Davidovy hvězdy), kterou spravuje liberecká židovská obec.

Vlastní knihovna s prosklenou fasádou a tzv. mediální stěnou, inspirovanou motivem typickým pro tvorbu francouzského architekta Jeana Nouvela, u nějž autor stavby dříve pracoval, zahrnuje veřejnou i vědeckou knihovnu, hudební a dětské oddělení a v suterénu depozitář vzácných knih. Součástí budovy je také víceúčelový sál, reprostředisko a kavárna.

Provoz knihovny je založen na tzv. americkém systému – návštěvníci si sami vybírají knihy z volně přístupných regálů a v případě zájmu o vypůjčení se zaregistrují. V kontextu české architektury jde o jedinečný objekt, jehož vznik podpořily nejen české instituce, ale i německé a švýcarské nadace. Velkou zásluhu na realizaci stavby měla také první ředitelka Věra Vohlídalová, která za svůj přínos obdržela Záslužný kříž od německého prezidenta.

Součástí stavby jsou i výtvarná díla Karla Malicha a Lukáše Rittsteina. Zřizovatelem knihovny je Liberecký kraj.

TV Architect děkuje vedení Krajské vědecké knihovny v Liberci za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-psychiatricka-nemocnice-bohnice/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-mestske-divadlo-pardubice/]

Neorenesanční budova, zakončená 65 metrů vysokou věží, nahradila starší radnici z let 1599–1602, kterou navrhl Marek Spazio. Autorem projektu byl vídeňský architekt Franz von Neumann, žák profesora Friedricha von Schmidta na vídeňské umělecké akademii. Schmidt je známý především jako tvůrce vídeňské radnice.

Čtyřkřídlé stavbě s vnitřním dvorem dominuje centrálně umístěná věž, zakončená sochou rytíře Rolanda (za komunismu ji nahradila rudá hvězda). Výzdobu radnice vytvořili vídeňští umělci Theodor Friedl a Andreas Groll. Po dokončení stavby budovu navštívil císař František Josef I.

Motiv věže původní radnice později použil architekt Friedrich Ohmann při návrhu budovy libereckého muzea. Na fasádě současné radnice se nachází pamětní deska obětí okupace v roce 1968. Budova je dnes národní kulturní památkou.

Před radnicí dnes opět stojí Neptunova kašna z 19. století. V roce 1925 ji nahradila kašna od sochaře Franze Metznera a architekta Josefa Zascheho, kterou však v roce 1945 zničili sovětští vojáci.

TV Architect děkuje vedení Statutárního města Liberec a odboru kultury, školství a cestovního ruchu Magistrátu města Liberec za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-tri-stavby-ladislava-machone-v-pardubicich/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-winternitzovy-mlyny/]

Pro Martina Kareše je architektura nejen estetickým vyjádřením, ale především harmonickým spojením funkčnosti a umění. Ateliér se zaměřuje na soukromou architekturu, která reflektuje individuální přístup ke každému klientovi. V jejich tvorbě se objevují prvky funkcionalismu, ale vždy s důrazem na to, jak architektura komunikuje se svým okolím.

Při navrhování si kladou otázky: Jak bude dům působit v kontextu místa? Jak se propojí s přírodou? A především – jak se v něm bude žít? Každý nový projekt začíná prázdným papírem, na kterém se postupně rodí koncept respektující prostor, světlo i osobnost investora.

Rodinný dům s výhledem na Špilberk a katedrálu sv. Petra a Pavla

Jedním z nejvýznamnějších projektů ateliéru je rodinný dům na pozemku o rozloze 4000 m² v Brně. Místo nabízí výhled na věže Špilberku i katedrálu sv. Petra a Pavla, což byl klíčový prvek návrhu.

Tento dům je pro ateliér srdeční záležitostí, protože vztah s klientem zde překročil běžnou spolupráci. Investor se stal spoluautorem celého projektu, což ateliér považuje za ideální model. Dům vzniká nejen rukou architekta, ale také s osobním vkladem majitele. Stavba se neustále vyvíjela a formovala, přičemž každý detail byl pečlivě konzultován. Výsledkem je elegantní vila, která nejen dokonale využívá svůj pozemek, ale zároveň působí intimně a přirozeně.

Vila jako místo klidu a harmonie

Jiný projekt ateliéru představovala vila navržená pro aktivní rodinu, která toužila po místě klidu a relaxace. Dům proto obsahuje wellness zónu, která slouží k regeneraci a úniku od každodenního shonu.

Oproti brněnské vile, která těží z výhledu na město, zde byl klíčovým prvkem kontakt s přírodou. Dům byl navržen tak, aby zapadal do krajiny a nerušil její přirozený ráz. Investorka si přála, aby se do domu vracela jako na dovolenou, což architekti zohlednili v konceptu interiéru i exteriéru. Dům se tak stal oázou klidu, propojenou s okolní přírodou, kde architektura ustupuje atmosféře a životnímu stylu majitelů.

Rodinný dům v srdci přírody – spojení architektury s krajinou

Dalším výjimečným projektem byl rodinný dům ve středních Čechách, který jeho majitel popsal jako „dům plný harmonie“. Tento projekt byl pro ateliér výzvou nejen kvůli tomu, že klient pocházel ze zahraničí, ale také proto, že bylo nutné najít společný jazyk mezi tradičními českými prvky a mezinárodním vnímáním architektury.

Pozemek byl zcela nedotčený, což dalo architektům volnost v návrhu, ale zároveň velkou odpovědnost. Výsledkem je dům, který z ulice působí uzavřeně, ale směrem do přírody se zcela otevírá. Obyvatelé zde žijí v těsném spojení s krajinou, přičemž interiér a exteriér na sebe plynule navazují.

Tento projekt dokazuje, že moderní architektura může být citlivá k místu a jeho historii, aniž by působila rušivě nebo cizorodě.

Připravované projekty – Zlínsko a respekt k přírodě

Ateliér aktuálně pracuje na rodinném domě na Zlínsku, jehož příběh se odvíjí podobně jako u předchozích realizací. Klientka, která oslovila architekty, má silný vztah k umění, architektuře a noblesnímu životnímu stylu. Dům proto musí splňovat vysoké nároky nejen na estetiku, ale i na funkčnost a propojení s okolním prostředím.

Součástí projektu bude interiérový bazén a další prvky, které dům promění v plnohodnotné soukromé útočiště. Zároveň se však architektura musí poklonit přírodě – pozemek je obklopen vzrostlou zahradou a stromy, které zde rostly dlouho předtím, než dům vznikl. Místo se proto nebude násilně měnit, ale naopak bude dům respektovat přírodní strukturu a citlivě se do ní začlení.

Ateliér Kareš dokazuje, že architektura může být harmonická, funkční a zároveň umělecká. Každý projekt vychází z kontextu místa a osobnosti klienta, což umožňuje vytvářet stavby, které nejsou jen domy, ale prostor pro život.

Od brněnské vily s výhledem na Špilberk, přes relaxační útočiště v přírodě až po aktuální projekt na Zlínsku. Každý dům je příběhem, ve kterém se snoubí architektura, umění a respekt k prostoru. Ateliér tak vytváří domy, které se nepřizpůsobují trendům, ale tvoří nadčasovou hodnotu.

Více se dozvíte v našem rozhovoru výše.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“ můžete vidět ZDE.

Historická budova Brillovka, postavená v roce 1898, dlouhé roky chátrala a zůstávala nevyužitá. V roce 2013 získala nového majitele, který se rozhodl pro její postupnou revitalizaci. Pod vedením ateliéru janca architect prošla Brillovka pečlivou rekonstrukcí, která zachovala její původní charakter, a zároveň ji přizpůsobila současným nárokům na administrativní a výrobní prostory.

Projekt byl výzvou nejen z hlediska technického stavu budovy, ale také kvůli nutnosti respektovat její historickou hodnotu. Výsledek ukazuje, že i stoletá stavba může dostat nový život, aniž by ztratila svou autentičnost.

Altán, který se proměnil v galerii umění

V Rožnově pod Radhoštěm stála drobná hrázděná stavba známá jako Altán. Dříve nenápadný objekt, který mnoho let sloužil různým účelům, byl v rámci rekonstrukce přeměněn na galerii umění, kde se architektura prolíná s výtvarným uměním.

Projekt byl jedinečný svou komorní atmosférou a důrazem na propojení historických prvků s moderním využitím. Výsledkem je prostor, který slouží nejen pro prezentaci uměleckých děl, ale také jako místo setkávání a inspirace.

Rekonstrukce stoletého domu – ocenění Stavba roku Zlínského kraje

Další realizací, která se zapsala do historie ateliéru, byla kompletní rekonstrukce více než 100 let starého domu v centru Rožnova pod Radhoštěm. Zadání klienta bylo jasné – zachovat ducha historického objektu a zároveň jej přizpůsobit modernímu bydlení.

Rekonstrukce byla natolik úspěšná, že v roce 2018 získala hlavní cenu v soutěži Stavba roku Zlínského kraje. Tento projekt potvrdil, že citlivý přístup ke starým budovám může vést k výjimečným výsledkům, které si zaslouží odborné uznání.

Připravované projekty – Dioflex a spolupráce s Valašským muzeem v přírodě

Ateliér janca architect se nyní podílí na přípravě projektu Dioflex, jehož detaily se postupně odhalují. Současně spolupracují s Valašským muzeem v přírodě na vytvoření nového areálu Kolibiska, který obohatí kulturní a historické dědictví regionu.

V rozhovorech Karel Janča často zmiňuje své začátky po studiích na VUT v Brně a dlouholetou praxi, která ho přivedla k zaměření na revitalizaci historických objektů.

Ateliér janca architect již více než 30 let dokazuje, že citlivá rekonstrukce historických staveb může vést k výjimečným výsledkům. Ať už jde o oživení Brillovky, přeměnu Altánu na galerii nebo rekonstrukci oceněného domu v Rožnově pod Radhoštěm, každý projekt nese rukopis zkušeného architekta, který rozumí hodnotě minulosti a jejího propojení s budoucností.

Více se dozvíte v našem rozhovoru výše.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“ můžete vidět ZDE.

Jedním z klíčových projektů ateliéru byla knihovna v Rožnově pod Radhoštěm, která vznikla jako vítězný návrh architektonické soutěže v roce 2016. Rožnovská knihovna do té doby sídlila v historizující vile, jejíž kapacita již nevyhovovala moderním požadavkům.

Architekti se rozhodli jít cestou veřejného prostoru. Navrhli novou přístavbu, která se stala hlavním vstupním bodem, a tím vytvořili přirozené místo k setkávání. Starší část knihovny si uchovala svou komorní atmosféru plnou knih, zatímco nová přístavba přinesla moderní, otevřený prostor. Tento přístup – zdůraznění veřejného prostoru – se stal klíčovým prvkem, který se od té doby propisuje do dalších projektů ateliéru.

Dětský hospic Dům pro Julii – první svého druhu v Česku

Jedním z nejsilnějších projektů ateliéru je Dům pro Julii, dětský hospic v Brně, který je prvním zařízením svého druhu v České republice. Zakladatelka Radka Vernerová za tento počin obdržela medaili od prezidenta Petra Pavla, což jen podtrhuje význam tohoto projektu.

Architekti se na návrhu podíleli od roku 2018 a inspirovali se v zahraničí, protože v Česku podobné zařízení dosud neexistovalo. Pozemek na Kociánce, který město Brno poskytlo, byl náročný kvůli dramatickému terénu. Čtyřstěn však tuto výzvu přetavil v promyšlené řešení. Některá podlaží jsou zapuštěná do terénu, čímž se vizuálně minimalizoval objem stavby a dosáhlo se lepšího propojení s okolím.

Projekt je třípodlažní, přičemž:

• Spodní patro obsahuje administrativní a technické zázemí.
• Hlavní patro s vnitřním atriem slouží dětem – atrium poskytuje chráněné venkovní prostředí pro bezpečné hry a relaxaci.
• Horní patro je určeno rodičům, kteří zde mohou zůstat ubytovaní.

Každý pokoj má vlastní terasu a díky zachování vzrostlých stromů stavba působí přirozeně, jako by zde stála odjakživa.

Mateřská škola Hvězdička ve Šlapanicích

Projekt mateřské školy Hvězdička v Šlapanicích ukazuje, jak dokáže Čtyřstěn efektivně využít prostor. Kvůli malému pozemku bylo nutné vymyslet inovativní řešení.

Namísto klasické dvoupodlažní školky přišli architekti s konceptem jednopodlažní stavby, kde jsou obě třídy propojené centrální šatnou. Výhodou tohoto řešení je přímý kontakt dětí se zahradou – žádná třída není ochuzena o přístup do venkovního prostoru.

Zahrada školky je navržena s důrazem na hravost a funkčnost:

• Na střeše se nachází venkovní učebna s vyvýšenými záhony, kam vede točité schodiště.
• Pískoviště, prolézačky a malé pódium jsou chytře rozmístěné tak, aby podporovaly dětskou fantazii a pohybové aktivity.
• Dřevěné obklady oplocení vytvářejí přirozené pozadí, které vizuálně propojuje prostor.

Školka Hvězdička je důkazem, že i na malém prostoru lze vytvořit inspirativní a funkční vzdělávací prostředí.

Budoucí projekty – nové centrum městské části Brno-Bosonohy

Ateliér Čtyřstěn se kromě veřejných budov věnuje i urbanistickým projektům. V současnosti pracuje na novém centru městské části Brno-Bosonohy, kde bude kladen důraz na propojení komunitního života a veřejného prostoru.

Samozřejmě se věnují i návrhům rezidenčních projektů, kde uplatňují své zásady – minimalismus, funkčnost a důraz na kontext místa.

Ateliér Čtyřstěn si od svého vzniku v roce 2015 klade za cíl navrhovat stavby, které mají společenský přesah a mění prostředí i životy lidí k lepšímu. Ať už jde o veřejné knihovny, dětské hospice nebo inovativní školky, jejich návrhy vždy reflektují důraz na kontext, propojení s okolím a citlivé řešení prostoru. Čtyřstěn dokazuje, že architektura může být nejen krásná, ale také smysluplná a prospěšná pro celou komunitu.

Více se dozvíte v našem rozhovoru výše.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“ můžete vidět ZDE.

Jeden z projektů ateliéru, který ukazuje propojení architektury s krajinou, byla malá dřevěná zvonička v Trojanovicích. Stavba byla součástí širšího úsilí o ochranu tohoto území před těžbou uhlí. I přes svou nenápadnou velikost se zvonička stala symbolem úspěšného boje proti plánované těžbě, což potvrzuje, že i drobná architektura může mít obrovský společenský dopad. Stavba je jednoduchá, celodřevěná, s úzkým pásovým oknem umožňujícím průhled na Javorník. Spolupráce na tomto projektu probíhala se starostou Jiřím Novotným.

Horní stanice lanovky na Pustevny

Dalším významným projektem v oblasti Beskyd byla horní stanice lanovky na Pustevny, která kombinuje kámen, dřevo a sklo. Stavba se nachází v těsné blízkosti ikonických budov Libušín a Maměnka od Dušana Jurkoviče, což kladlo vysoké nároky na citlivé začlenění do historického i přírodního kontextu. Práce na tomto projektu byla výzvou zejména kvůli nutnosti sladit moderní principy architektury s přísnými podmínkami ochrany památek a chráněné krajinné oblasti. Díky pečlivému přístupu se podařilo vytvořit nadčasovou stavbu, která byla oceněna titulem „Nejlepší stavba Moravskoslezského kraje“.

Fakulta umění Ostravské univerzity

Mezi největší realizace ateliéru patří Fakulta umění Ostravské univerzity, dokončená v roce 2023. Budova má dvě části – výtvarnou a hudební, přičemž hudební sekce zahrnuje koncertní sál se špičkovou akustikou. Původní návrh budovy nebyl dostatečně funkční, a proto se ateliér pod vedením Kamila Mrvy zapojil do jeho rekonstrukce. Nový koncept přinesl nejen změnu fasády, ale také lepší propojení vnitřních prostor. Fasáda kombinuje betonový blok koncertního sálu s ocelovou konstrukcí.

Kniha k 50. narozeninám Kamila Mrvy

Významným milníkem pro ateliér byla také publikace knihy ve spolupráci s Petrem Volfem, která vyšla k padesátinám Kamila Mrvy. Publikace mapuje 50 realizací, které reprezentují jeho architektonický rukopis a vývoj studia. Tato kniha nejen shrnuje dosavadní práci ateliéru, ale také nabízí hlubší vhled do filozofie a procesu tvorby, které jsou pro Kamil Mrva Architects typické.

Kamil Mrva Architects se vyznačují citlivým přístupem k prostředí a respektováním místní architektury. Ať už se jedná o drobné stavby jako Strážkyně Beskyd, veřejné projekty jako horní stanice lanovky na Pustevny, nebo rozsáhlé realizace typu Fakulty umění Ostravské univerzity, jejich práce vždy spojuje jednoduchost, funkčnost a estetickou čistotu. Díky svému dlouholetému působení v Beskydech a současně i v Praze studio ovlivňuje podobu české architektury a ukazuje, že i moderní stavby mohou citlivě zapadat do krajiny i historického kontextu.

Více se dozvíte v našem rozhovoru výše.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“ můžete vidět ZDE.

Adventní procházky: Za příběhy architektury i historie
Každá adventní neděle nabídne tematickou vycházku zaměřenou na jinou pražskou čtvrť. Už první neděli můžete objevit vilovou kolonii v Bubenči, kde vás čeká cesta zpět do období první republiky. Prohlídka zahrnuje návštěvu okolí významných vil, například slavné vily Bianca od Jana Kotěry. Tato oblast je známá svými elegantními stavbami, které odrážejí styl života tehdejší pražské elity.

Druhá adventní neděle se zaměří na Pankrác – oblast, která prošla neuvěřitelnou proměnou. Z původně malé vsi se stala dynamická čtvrť plná kontrastů. Účastníci procházky se dozvědí, jak se vyvíjela urbanistická podoba této části Prahy a jakou roli hrála v jejím růstu industrializace.

Romantická Kampa je hlavním lákadlem třetí adventní neděle. Tato malebná část Prahy vás okouzlí nejen svými zákoutími, ale i příběhy, které vyprávějí tamní domy a jejich bývalí obyvatelé. Procházka Kampou je ideální pro ty, kdo hledají klidnou a nostalgickou adventní atmosféru.

Na poslední adventní neděli se organizátoři zaměří na dvě velmi odlišné, ale neméně zajímavé lokality. Jednou z nich jsou Staré Vinohrady, které nabídnou unikátní spojení literární stopy Jaroslava Foglara s architektonickými perličkami této čtvrti. Druhou lokalitou je Josefov – bývalé židovské ghetto, kde se účastníci dozvědí o historii zdejších staveb, včetně zaniklé barokní synagogy či renesančního paláce Jakoba Baševiho.

Štědrý den s architekturou a vánoční atmosférou
Jedinečným zážitkem bude vánočně laděná procházka Starými Vinohrady, která se poprvé uskuteční na Štědrý den. Účastníci si vychutnají slavnostní atmosféru tohoto dne a dozvědí se o historii této čtvrti, jež je považována za jeden z nejvýznamnějších urbanistických celků Prahy. Procházka zavede návštěvníky do zákoutí, která vyprávějí příběhy o bohaté minulosti a kulturním dědictví této oblasti.

Nejen adventní vycházky, ale i večerní prohlídky
Open House Praha nezapomíná ani na milovníky noční Prahy. V prosinci jsou připraveny večerní procházky po slavných kavárnách na Novém Městě, které osvětlí, jaký význam měly tyto prostory pro společenský život v minulosti. Tyto prohlídky jsou oblíbenou příležitostí nejen pro zájemce o architekturu, ale i pro ty, kteří rádi poznávají historii každodenního života v Praze.

Význam horních Nuslí a jejich příběh
Horní Nusle, jako jedna z prosincových lokalit, přinášejí unikátní pohled na pražskou čtvrť, která si udržela svou rozmanitost a osobitý charakter. Procházka odhalí, jak se tato oblast rozvíjela od svých počátků až po současnost, a představí klíčové stavby, jež se staly součástí její identity.

Prosincové komentované procházky Open House Praha představují jedinečnou příležitost, jak si zpříjemnit adventní období, ponořit se do historie Prahy a objevit skryté architektonické poklady. Ať už se vydáte na vilovou kolonii v Bubenči, slavnostní atmosféru Kampy, nebo se necháte unést příběhy židovského Josefova, každá vycházka vám přinese nové zážitky a pohled na město, které stále skrývá mnoho tajemství.

Rezervace a více informací o jednotlivých procházkách naleznete na webu www.openhousepraha.cz.

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-23-bubenec/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-23-bubenec-cast-2-/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-husuv-sbor-vinohrady/]

Ve stylu art deco projektoval v letech 1924-1925 palác Passage s populární pasáží, která propojuje třídu Míru s ulicí Za pasáží. Investory byli pardubičtí stavitelé Antonín Kratochvíl a František Veselý. V pasáži bylo 18 obchodů, populární Hofmanova kavárna a cukrárna, v podzemí pak restaurace. Čela kleneb vyzdobil freskami Machoňův švagr malíř Alexandr Vladimír Hrska. Na průčelí do tř. Míru jsou plastiky alegorií řemesel od Karla Dvořáka a keramické vlysy Karla Pokorného. Na budovu měla navazovat městská tržnice dle Machoňova návrhu, ta však nebyla nikdy postavena. V roce 2013 prošla stavba rekonstrukcí dle projektu Miroslava Petráně.

Budova Ředitelství pošt a telegrafů (dnes Krajský úřad)
náměstí Republiky 12, Pardubice
1923-1925
Ladislav Machoň

Budova Ředitelství pošt a telegrafů byla Machoněm navržena a postavena v letech 1923-1925, stavěla firma V. O. Medka. Velkorysý koncept uzavírající náměstí na půdorysu „L“ je proveden ve stylu art deco s prvky neoklasicismu. Ve vestibulu jsou u paty schodiště dva mramoroví zubři od Jaroslava Horejce, v patře je velkorysá artdecová vstupní hala.

Budova reálného gymnázia (dnes SPŠE a VOŠ)
ul. Karla IV. 13, Pardubice
1925-1929
Ladislav Machoň

Protější budova reálky ve stejném stylu z let 1925-1929 má rovněž průčelí ze žlutých cihel v kombinaci s omítanými partiemi. Dominantou je nárožní věžová nástavba s měděným obkladem. V nárožní partii je umístěna plastika Jinoch od Karla Pokorného. Součástí komplexu je i tělocvična a dům ředitele.

Machoň navrhl dále v Pardubicích v konstruktivistickém stylu budovy pošty (tř. Míru 105) a finančních a soudních úřadů (Na Třísle 118).

TV Architect děkuje tiskovému oddělení Krajského úřadu Pardubického kraje za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách někdejší Budovy Ředitelství pošt a telegrafů a Rozvojovému fondu Pardubice za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách Machoňovy pasáže.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Winternitzovy mlýny
Mezi Mosty 436, Pardubice
1909-1911, 1912-1922, 1926
Josef Gočár

TV Architect děkuje Nadaci Automatické mlýny za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách Winternitzových mlýnů.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

TV Architect děkuje vedení Městského divadla v Pradubicích za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Vstupní brána a hřbitovní zeď Ďáblického hřbitova v Praze
Při Ďáblické ulici, Praha 8 – Střížkov
1912-1913
Vlastislav Hofman

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Psychiatrická nemocnice Bohnice
Ústavní 7, čp. 91/VIII, Praha 8 – Bohnice
1906-1926
Václav Roštlapil

TV Architect děkuje vedení a oddělení komunikace a vnějších vztahů Psychiatrické nemocnice Bohnice za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Nejprve zde bude na programu letní kino. První komentované prohlídky zámku a možnost výstupu na věž bez průvodce jsou naplánovány na víkend. Tyto prohlídky budou probíhat každé úterý a sobotu od 15:00 do 20:00. V tuto dobu se také uskuteční kulturní program na schodech před zámkem, kde vystoupí více než 60 místních umělců.

„Snažíme se, aby program oslovil široké spektrum návštěvníků, od seniorů po mladé lidi. Proto zahrnujeme vystoupení dechovky i elektronické hudby,“ uvedla zástupkyně ředitele Kontaktu Marie Matějíčková.

Každou sobotu do konce srpna bude v zámecké kapli od 17:00 probíhat koncert. „Vybrali jsme vážnou hudbu, která se hodí do tohoto prostoru – historickou hudbu, smyčcová kvarteta, madrigaly, árie,“ doplnila Matějíčková.

Areál libereckého zámku, na jehož podobě se podepsala řada stavebních etap, doplňuje park s ohradní zdí a relikt opevnění. Výstavbu zámku na místě staršího panského domu započal v rozmezí let 1582–1583 tehdejší majitel panství Kryštof z Redernu. Zámek se nachází v centru městské památkové zóny, východně od Zámeckého náměstí, v prostoru vymezeném ulicemi 8. března a Guttenbergovou. Rozlehlý komplex volně řazených budov doprovází zámecký park s ohradní zdí a relikt opevnění.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/liberecti-zastupitele-rozhodli-o-budouci-podobe-lanovky-na-jested/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/liberecky-kraj-by-mohl-koupit-vysilac-jested-memorandum-by-umoznilo-cerpat-penize-na-opravu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/liberecky-kraj-vybral-tri-vitezne-navrhy-na-novou-zdravotnickou-skolu-v-liberci/]

Právě Český sál se stal jádrem celého komplexu, který vznikal v letech 1892–1893. V té době zde nechali bratři Puppovi vystavět další novostavby. Nový Grandhotel Pupp byl postaven podle plánů vídeňských architektů Příhody a Němečka ve stylu vznosné francouzské neorenesance. Soubor jednotlivých budov Grandhotelu byl do dnešní podoby scelen v neobarokní palác až v roce 1907. V roce 1936 se Puppům podařilo koupit poslední nárožní dům Boží oko a ještě před začátkem 2. světové války ho architektonicky začlenit do příčného křídla Grandhotelu.

Grandhotel Pupp i většina lázeňské části města přečkaly válku bez větší újmy. Hotel se ovšem nevyhnul znárodnění. V roce 1950 se Karlovy Vary staly dějištěm festivalu, o který se předtím dělily s Mariánskými Lázněmi. Grandhotel Pupp od té doby slouží k ubytování nejvýznamnějších festivalových hostů.

Po roce 1950 se ovšem hotel přejmenoval na Grandhotel Moskva. Klientela se změnila, hotel zaplnili zotavující se dělníci, rolníci a generalita československé armády, luxusní apartmá s oblibou využívali komunističtí prominenti. Název vrátila hotelu až Sametová revoluce. Hned poté došlo k převedení na akciovou společnost, vyrovnání se s rodinou Puppů a uzavření dohody o užívání tradiční ochranné známky Grandhotel Pupp.

V roce 1994 se prezidentem filmového festivalu stává český herec Jiří Bartoška a zahajuje jeho nejslavnější éru. I když byl Grandhotel Pupp vždy domovem nejvýznamnějších festivalových hostů, teprve od tohoto roku pravidelně přijíždějí skutečné hvězdy světového filmu. Chodbami hotelu za tu dobu prošly stovky herců, režisérů i dalších slavných filmařů, namátkou Renée Zellweger, Jamie Dornan, Salma Hayek, John Travolta, Miloš Forman či Robert Redford.

Grandhotel Pupp se také již několikrát dostal do hledáčku světových filmových producentů. Proběhlo zde například natáčení filmů Poslední prázdniny s Queen Latifah a Gérardem Dépardieu a bondovky Casino Royale s Danielem Craigem a Evou Green.

Hotelový komplex je po architektonické stránce velmi zdařilý, stejně tak i jeho výtvarná stránka.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-bude-vypadat-pitko-pred-vridelni-kolonadou-zname-vitezny-navrh/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/lonska-architektonicka-novinka-vyroste-na-filmovem-festivalu-v-karlovych-varech-i-letos/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nejlepsimi-stavbami-karlovarskeho-kraje-jsou-nemocnice-cheb-a-vridelni-kolonada/]

Kapacita nezastřešené scény bude navýšena ze současných 130 na zhruba 250 míst. Město oslovilo architekta Vávru, neboť je autorem návrhu kompletní rekonstrukce kladenského divadla, která byla dokončena v roce 2016. Oprava trvala kvůli komplikacím s tendrem i stavební firmou pět let.

Městské divadlo Kladno bylo otevřeno v roce 1912 a je jedním z nejstarších českých činoherních divadel. Sídlí v Divadelní ulici v centru města. Na repertoáru má pravidelně jak činoherní, tak muzikálové inscenace, klasická dramata i současné hry v českých premiérách.

David Vávra je český architekt, herec a spisovatel. V 70. letech stál u vzniku divadla Sklep v Praze. Jako architekt se věnuje především obnovám budov. Je podepsán ale i pod několika zcela vlastními projekty. Veřejnost má jeho osobu spjatou s televizním seriálem Šumná města, který mapoval moderní českou a moravskou architekturu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/namesti-svobody-v-kladne-ceka-zasadni-rekonstrukce-novinkou-bude-system-pro-hospodareni-s-destovou-vodou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-kladne-bude-stat-zbrusu-nova-nadrazni-budova/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-david-vavra/]

Dům stojí na 86 metrech čtverečních. Jedná se o 3+1. Projekt Karel Hubáček vypracoval s kolegy Vlastimilem Šedem, Josefem Patrmanem a Václavem Bůžkem v rámci Krajského projektového ústavu v Liberci.

Podle odborníků lze dům přirovnat ke corbusierovsky laděnému funkcionalismu. Na fasádu byly využity tehdy revoluční materiály, například experimentální panely z pěnobetonu a drcené a velice tvrdé lisované břidlice. Dalším progresivním materiálem byla omítka Cerami vyráběná v licenci britské firmy Pyrok IG.

Tento montovaný dům patří bezesporu k nejzajímavějším realizacím přelomu padesátých a šedesátých let 20. století.

Vstupenky na prohlídky lze zakoupit osobně na pokladně Severočeského muzea či online. Akce potrvá až do konce srpna.

Dům Karla Hubáčka si můžete prohlédnout také virtuálně na webu www.dumkh.cz

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jested-slavi-pulstoleti-zajimavou-vystavou/]

[https://www.tvarchitect.com/video/jested-national-gems-ii/]

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Včelín, i přes své stáří, je plně funkční a upravený pro chov osmi včelstev, která ročně produkují od deseti do šedesáti kilogramů medu na úl. Tento med je využíván pro protokolární potřeby Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu. Ve včelíně jsou nyní chovány matky linie Sklenár, kterým patří polovina včelína, zatímco druhá polovina slouží jako včelařská pracovna.

V polovině 30. let 20. století nechal prezident Tomáš Garrigue Masaryk vystavět včelín spolu s Masarykovou vyhlídkou. Včelín byl na jeho přání postaven jako replika slovenského včelína v Bystričce u Turčianského Svätého Martina, kam Masaryk často jezdíval a kde měl letní dům. Místo pro včelín vybral Jože Plečnik, který ho umístil na osu Masarykovy vyhlídky ve střední části zahrady. Stavba byla provedena slovenskými tesaři tradičními metodami.

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-34-zahrada-na-baste/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-35-masarykova-vyhlidka/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-36-oranzerie/]

Libeňský most
Praha 7 Holešovice-Bubny, Praha 8 Karlín, Libeň
1925-1928
Pavel Janák, František Mencl

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Účastníci akce budou moci navštívit například zámecký pivovar, brandýskou katovnu, budovu barokní piaristické koleje, projít si židovskou čtvrť včetně synagogy a hřbitova. Otevře se i část rezidence, ve které pobýval Ludvík Salvátor Toskánský. Lidé budou moci nahlédnout také do hřbitovní kaple staroboleslavského hřbitova.

Lákadlem akce má být rovněž novorenesanční vila brandýského podnikatele a majitele továrny na zemědělské stroje Františka Melichara známá jako Melicharova vila. Navrhl ji pražský architekt Václav Roštlapil, který stál například za návrhem pražské Strakovy akademie. Objekt postavený v roce 1902 dnes vlastní Středočeský kraj.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatkove-chranena-kantorova-vila-v-jablonci-se-docka-obnovy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-oranzerie-i-fantova-budova-se-staly-hlavnimi-lakadly-festivalu-otevrenych-budov/]

Kromě zmiňovaných míst, která se těšila vysoké návštěvnosti měli lidé zájem nahlédnout také do Hrzánského či Lichtenštejnského paláce. Lákala ale i méně známá místa jako staré loděnice v Podolí, Vinohradská sokolovna, nebo funkcionalistické garáže Pod Slovany. Lidé si nenechali ujít ani návštěvu industriálních prostorů továrního komplexu Koh-i-noor ve Vršovicích. Otevřena byla také neorenesanční Hlávkova kolej ČVUT s nádhernými sgrafity navržená Josefem Fantou. Unikátem bylo i zpřístupnění kaple Božího hrobu na Zderaze od Jana Blažeje Santiniho-Aichela, která svým vzhledem vychází z podoby kaple stojící uvnitř Chrámu Božího hrobu Ježíše Krista v Jeruzalémě. 

„Svátek architektury a dobrovolnictví jsem si letos opravdu moc užila. Sama jsem během soboty a neděle zavítala do několika budov a moc mě těší, když vidím, že návštěvníky v otevřených budovách vítají i ministři nebo starostky, a že se prohlídek ujímají i sami architekti nebo majitelé budov. Představují je v kulturních, historických i architektonických souvislostech, což přispívá k propojení s místní komunitou,“ hodnotí zakladatelka a kreativní ředitelka festivalu Andrea Šenkyříková. 

Město otevřené pro všechny 

Hlavním tématem letošního ročníku festivalu Open House Praha byla myšlenka města otevřeného a přístupného pro všechny, která se prolínala celým programem. Kromě speciálních prohlídek pro děti tak na některých budovách probíhaly i další inkluzivní akce. Bezbariérové tematické akce byly realizovány v rámci projektu Open House Europe s podporou Evropské unie. 

„Máme radost, že jsme zaznamenali velký zájem o specifické prohlídky pro osoby se sluchovým nebo zrakovým handicapem, které skutečně zprostředkovávají architekturu všem. Potěšil mě i velký úspěch, který měla městská hra Open Senses,“ komentovala ředitelka festivalu Klára Veselá. 

Jako každý rok i letos hlavní program doplnily nejrůznější vzdělávací akce. Doprovodný program zahrnoval workshopy či debaty odborníků.

Festival už tradičně připomněl i několik významných architektů, jejichž výročí narození připadala na letošní rok. Mezi nimi nechyběli Josef Fuchs (*130 let) a Oldřich Tyl (*140 let), spoluautoři Veletržního paláce. Velký zájem pak vzbudila přednáška připomínající letošní výročí 50 let od zahájení provozu pražského metra. 

Nově i s aplikací 

Letošní novinkou byla aplikace Open House Praha, která nabízela nejen všechny praktické informace týkající se otevírací doby a prohlídky, ale rovněž průběžně aktualizované údaje o čekací době v budovách, délce prohlídek a chat. 

Open House Praha neznamená jen květnový festival, pořádající nezisková organizace nabízí prohlídky zajímavých budov či procházky po Praze během celého roku.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-pamatnik-jana-palacha-dum-syna-a-dum-matky/]

[https://www.tvarchitect.com/video/open-house-praha-kramarova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/video/open-house-praha-fakulta-strojni-cvut-v-praze/]

Hejduk proslul svými sochami - domy, ale i reálnými stavbami, např. domy v rámci výstavby IBA v Západním Berlíně. Před Fakultou architektury ČVUT v Praze-Dejvicích najdeme i repliku jeho plastiky Rolling House.

Památník Jana Palacha - Dům syna a Dům matky
John Hejduk
Alšovo nábřeží, Praha 1 - Staré Město
1995-2016

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Jedná se o zrealizovanou společnou myšlenku Elišky Fuchsové Kaplicky, prezidentky Nadačního fondu KAPLICKY CENTRE a Heleny Koenigsmarkové, emeritní ředitelky UPM zachovat a zpřístupnit veřejnosti část světa, který slavného architekta obklopoval. Rozšířená expozice je dílem architekta Jakuba Ciglera a autora obsahové a grafické koncepce Alana Záruby. 

V expozici najdete ikonické sofa evokující pohodlí a styl s ukázkami z designové tvorby Jana Kaplického a jeho Future Systems, první návrh Champagne Bucket a originální skleničku. Je zde i architektova pracovna s výhledem na část vlastního knižního fondu, inspirativní fotografie i křivky jeho druhé ženy. Stolu dále vévodí červený psací stroj Olivetti, kterým část svého života architekt komunikoval. Do prostoru vede nepřehlédnutelný futuristický vstupní otvor vytvářející dojem zpřítomnění Kubrickovy Vesmírné odyseje, který zdobil byt Deyana Sudjice, emeritního ředitele Design Musea v Londýně. 

V Ostravě bude instalace k viděni minimálně do července, možná i do konce roku. Pak se bude stěhovat do Uměleckoprůmyslového musea v Praze. V jednání je i cesta do Varšavy či Madridu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-nachod-se-mozna-bude-v-budoucnu-pysnit-stavbou-od-jana-kaplickeho/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ve-vile-cerych-kterou-znate-i-z-filmovych-platen-vznikne-kreativni-centrum-venovane-kaplickemu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pred-deseti-lety-odesel-kontroverzni-architekt-jan-kaplicky/]

Funkce objektu pro vodoléčebné lázeňské procedury nebyla nikdy změněna, byla zde používána obyčejná voda v nejrůznějších formách většinou k prokrvení a masáži svalů. 

Rekonstrukce byla zahájena na konci března 2021 a hlavním cílem byla záchrana výjimečného architektonického díla Dušana Jurkoviče. Bývalá plovárna s bazénem a kabinkami u Vodoléčebného ústavu po rekonstrukci již nebude sloužit ke koupání, ale vzniká zde okrasný biotop.

Vodoléčebný ústav i Sluneční lázně jsou kulturní památkou. Kromě standardního návštěvnického využití by měl areál poskytovat ideální zázemí pro konání kulturních akcí pro dospělé i děti.

Celý areál bude také připomínat skladatele Leoše Janáčka, který v lázeňském městě často pobýval. Dominantou hlavní prohlídkové trasy v expozici ve Vodoléčebném ústavu je zrestaurovaná Jurkovičova Odpočívárna vybavená replikami původního mobiliáře z roku 1902. Nechybí zde ani části původního mlýna, na jehož místě byl Vodoléčebný ústav vystavěn. Druhé podlaží je věnováno právě Leoši Janáčkovi a jeho tvorbě.

Areál zažil největší slávu v období první republiky, nyní má ambici stát se dalším turisticky atraktivním místem Luhačovic pro následující generace.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dusan-jurkovic-lidova-tvorba-v-rukach-genia/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pred-10-lety-vyhorela-chata-libusin-jak-dnes-vypada-perla-dusana-jurkovice/]

Palác KOVO
Zdeněk Edel a kol.
Jankovcova 2, čp. 1518/VII, Praha 7 - Holešovice
1974-1977

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Procházka s názvem Kafka v ulicích se uskuteční v pondělí 29.4.2024. v 16:30. Projdete se ulicemi, dvorky a tajnými průchody Starého města, dozvíte se, kde Franz Kafka žil, tvořil a setkával se s přáteli a dalšími umělci. Dozvíte se například i to, kam chodil malý Franz do školy, nebo kde bydlela Milena Jesenská. Procházka bude doplněna i krátkými ukázkami z knih německy píšící menšiny té doby.

Další tematická akce připomínající Franze Kafku se uskuteční v rámci festivalového víkendu 18. a 19. května v Goethově institutu. Ve foyer bude ke zhlédnutí výstava unikátních fotografií s názvem Fotoalbum rodiny Kafkových. Najdete tu fotografie zachycující spisovatele a jeho příbuzné, z nichž mnohé dosud nebyly nikdy publikovány. Prohlédnout si pak můžete celý secesní palác včetně sklepní sauny zbudované v dobách, kdy objekt sloužil jako velvyslanectví NDR.

V neděli 19. května budete moci v rámci festivalu navštívit Nový židovský hřbitov, který je největší v Česku. Kromě obřadní síně a modlitebny můžete obdivovat funerální díla slavných českých umělců. Najdete tu mimo jiné i hrob Franze Kafky od Leopolda Ehrmanna ve tvaru šestibokého krystalu.

O festivalovém víkendu bude zpřístupněn i opulentní neobarokní palác postavený na sklonku 19. století pro pojišťovnu Assicurazioni Generali. Palác je dnes známý pod jménem Forum a údajně zde jako zaměstnanec pojišťovny legendární spisovatel pracoval.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jubilejni-desaty-rocnik-tradicni-architektonicke-akce-open-house-praha-se-letos-zameri-na-vyznamna-vyroci/]

Cenu Historické město roku dostává už třicet let sídlo, které je odborníky vybrané jako nejlepší při realizaci Programu regenerace Městských památkových rezervací a Městských památkových zón. Žatec se stal vítězem v jubilejním roce, kdy Program regenerace slaví 30 let své existence. Na druhém až třetím místě této soutěže byla vyhlášena města Jablonec nad Nisou a Moravské Budějovice.

Žatec je známý pro svou tradici chmelařství. V jeho historickém jádru se nachází 12 nemovitých kulturních památek. Střed Žatce byl v roce 1961 prohlášený památkovou rezervací, nabízí řadu architektonicky významných staveb od doby románské po secesi. Mezi významné stavby patří například židovská synagoga či historické měšťanské domy.

Vítěz celostátního kola získává nejen prestižní ocenění, ale také finanční odměnu 1 milion Kč. K tomu patří také odměna 100 tisíc Kč pro výherce krajského kola v Ústeckém kraji.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatka-ktera-predstavuje-prvni-priklady-mestskeho-stredovekeho-stavitelstvi-v-zemi-se-dockala-obnovy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/historicky-mederuv-dum-v-centru-zatce-se-po-sesti-letech-oprav-otevrel-verejnosti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatkove-chranene-nadrazi-v-zatci-se-docka-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zatecke-divadlo-ceka-rekonstrukce-ma-odhalit-prvky-zakryte-za-minuleho-rezimu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-ma-jedinecneho-pruvodce-po-mistni-architekture/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-zije-architekturou-novinkou-je-publikace-o-slavnych-vilach/]

[https://www.tvarchitect.com/video/zatec-national-gems-ii/]

Návštěvníci se budou moci podívat i do technického zázemí nebo na střešní terasu Veletržního paláce, jedné z realizací architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla (*140 let). V době svého vzniku patřila tato osmipodlažní konstruktivistická stavba, svého druhu největší na světě, k absolutní špičce moderní architektury. Kromě výstavních prostorů zde bylo kino, restaurace a kavárna na střešní terase. V roce 1974, tj. před 50 lety, však palác zničil obrovský požár. Po dlouhých diskuzích bylo rozhodnuto tuto výjimečnou stavbu obnovit pro potřeby Národní galerie. V seznamu budov je ještě jedna nenápadná realizace od architekta Oldřicha Tyla – Garáže Pod Slovany na Novém Městě. V době své největší slávy nabízely garáže prvotřídní servis pro vozy své zámožné klientely a některé detaily z jejich bohatého vybavení se podařilo uchovat až dodnes. 

„V souvislosti s letošními jubilanty jsme ve spolupráci se Zdeňkem Lukešem připravili v rámci doprovodného programu na úterý 14. května od 18 hodin přednášku věnovanou tvorbě Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse, která se uskuteční v netradičních prostorách klubu Fuchs2. Objekt bývalé restaurace u rušné magistrály je posledním mementem kdysi slavného a dnes již zbouraného areálu zimního stadionu na ostrově Štvanice, kde se psaly sportovní dějiny. Přednáška přiblíží nejen historii místa, ale lidé budou mít také příležitost se podívat, jak prostor v posledních letech ožil alternativní kulturou a uměleckými instalacemi,“ říká Andrea Šenkyříková, kreativní ředitelka festivalu.

Během víkendu zájemci nahlédnou i do Základní školy a Mateřské školy Bílá, označované jako malý klenot československého funkcionalismu, který vynesl svému velmi mladému autorovi Janu Gillarovi (*120 let) mezinárodní uznání. Školní areál byl dokončen před devadesáti lety po vzoru nizozemských a německých škol typu open-air, jeho základem byl železobetonový skelet. Důraz byl kladen na maximalizaci plochy učeben, jejich přirozené osvětlení a propojení s okolní zelení. 

K zástupcům českého funkcionalismu patří také stavby od Adolfa Benše (*140 let) jako budova Elektrických podniků Praha – Bubenská 1 a Terminál 4 na Letišti Václava Havla.

Letošních 70 let od úmrtí Josefa Fanty připomene festival zpřístupněním neorenesanční budovy Hlávkovy studentské koleje, která byla slavnostně otevřena před 120 lety. Její fasádu zdobí sgrafita s motivy studentů, zemských znaků a svatováclavské orlice. Po několikaleté rekonstrukci budou otevřeny úchvatné secesní prostory v severním křídle Fantovy budovy Hlavního nádraží. K nahlédnutí bude i vládní salonek na 1. nástupišti, kde trávil čas při čekání na vlak císař František Josef I. nebo prezident T. G. Masaryk. Fantovo dílo připomene i budova Ministerstva obchodu a průmyslu ČR s ikonickou prosklenou kopulí, do které budou moci lidé v rámci festivalu vystoupat. 

Posledního letošního jubilanta Karla Hubáčka (*100 let) připomene netradiční umělecký prostor Divadla DISK se střechou ve tvaru ponorky. Návštěvníci si budou moci prohlédnout nejen divadelní zázemí, ale i spletité podzemní chodby, jejichž historie sahá až do dávných středověkých dob. Karel Hubáček se také podílel se svým architektonickým ateliérem SIAL na rekonstrukci již zmiňovaného Veletržního paláce.

 Infocentrum

Od 13. května se otevře v prostorách Kampusu Hybernská (Hybernská 998/4, Praha 1) festivalové infocentrum a nabídne možnost zakoupení Festivalového průvodce, limitované edice merchandise i dalších materiálů. 

Praktické informace

Většina budov a prostorů je otevřena po oba víkendové dny od 10 do 18 hodin, existují ale výjimky. Konkrétní časy zpřístupnění a další informace (např. o bezbariérovosti) najdou lidé na stránkách akce. Vstup do budov je zdarma bez nutnosti předchozí registrace. Prohlídky budou odbavovány průběžně nebo v předem avizovaných časech (nevidomí, neslyšící, děti či AJ). Informace o aktuálním provozu v otevřených budovách se lidé budou moci dozvědět v nové festivalové aplikaci, která bude ke stažení pro systémy Android i iOS na začátku května. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-projekt-na-podporu-turismu-predstavuje-vyznamna-mista-spojena-s-tomasem-batou/]]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zdenek-lukes-zamiril-do-plzne-pojdte-s-nami-prozkoumat-treti-nejvetsi-synagogu-v-evrope-i-interiery-adolfa-loose/

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zdenek-lukes-slavi-70-narozeniny-k-nasemu-blahoprani-se-pripojuji-i-vyznamne-osobnosti-ceske-architektury/]

„Mezi dominanty Zlína patří obnovený Památník T. Bati, architektonický skvost mezinárodního významu, v původní Vile Tomáše Bati se koná řada zajímavých akcí. Jsem rád, že jsme součástí projektu, který turistům představí všechna baťovská místa na jedné platformě,“ dodal primátor.

Partnery projektu jsou nejen provozovatelé turistických cílů, ale také ti, kterým je baťovské myšlení a podnikání vlastní. Mezi nimi najdete například Univerzitu Tomáše Bati s Informačním centrem Baťa, Zlínský architektonický manuál, který mapuje architektonické a umělecké objekty, soubory staveb a veřejných prostranství vzniklých v letech 1894–2018 na Zlínsku. Nedílnou součástí projektu, který se snaží propojit veřejný a soukromý sektor, jsou také firmy nesoucí Baťův odkaz. Mezi ně patří Obchodní dům Zlín, hotel Tomášov a Interhotel Zlín, provozovatelé kaváren, bister a výrobních podniků sídlících v baťovských budovách.

 „Nejdůležitějším přínosem projektu je skutečnost, že se vůbec poprvé potkali zástupci všech organizací, které se baťovskému tématu věnují. Už první společné aktivity projektu Baťův region představují veřejnosti téma uceleně a atraktivní formou,“ říká Jana Tkadlecová, manažerka destinace Zlínsko a Luhačovicko. Turisté a výletníci už nebudou muset hledat informace na různých místech, ale budou je mít přehledně seřazené a aktualizované v jednom on-line rozcestníku. Právě tady bude představena i nová vizuální identita Baťova regionu.

Baťův region v nejbližších dnech představí také papírového průvodce po baťovských místech. Brožura bude k dispozici v informačních centrech i na recepcích hotelů. Tiskovina prezentuje nejen město Zlín, ale také unikátní plavební vodní cestu Baťův kanál, satelity obuvnického impéria Otrokovice a Napajedla i město Luhačovice, kam jezdil Tomáš Baťa s rodinou do lázní.

„V první fázi jsme upřeli síly k mapování našich lokálních cílů a atraktivit, které může turista obsáhnout při návštěvě Zlínského kraje. Protože dobře víme, že Baťův region nemá hranic, v dalších krocích chceme doporučit výletníkům návštěvu také takzvaných malých Zlínů, baťovských enkláv, které vznikaly po celém světě po zlínském vzoru,“ doplňuje manažerka projektu Žaneta Kögler.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatnik-tomase-bati-ve-zline-je-po-rekonstrukci-opet-otevreny-nechybi-ani-replika-letounu-junkers-f-13/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-4-obchodni-dum-bata/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/slavny-vytah-v-batove-zlinskem-kralovstvi-je-po-rekonstrukci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zapadni-cast-batovy-jednadvacitky-je-konecne-pristupna-navstevnici-tak-mohou-projit-cely-dum/]

TV Architect děkuje Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v Praze za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Letošní novinky

Nové prohlídkové trasy a prostory se otevřou pro návštěvníky na státním zámku Litomyšl. Od července budou moci návštěvníci zavítat například do historické kuchyně či na zámeckou věž. Nový návštěvnický okruh bude zpřístupněn na státním zámku Uherčice. Od konce dubna lidé budou moci nahlédnout do obnovených zámeckých komnat prvního patra východního křídla. Jejich dochovaná umělecká výzdoba patří k nejhodnotnějším prvkům celého areálu. Nová trasa Šumavská klenotnice na státním hradu Velhartice pak zavede návštěvníky do dosud nepřístupných prostor sklepení. Přenese je do doby nástupu Jiřího z Poděbrad na královský trůn, kdy zde byly ukryty korunovační klenoty. Na státním zámku Lysice skončila obnova zahrady a celková rekonstrukce všech objektů zahradnictví včetně jedinečné technické památky – fíkovny s posuvnou střechou. Prohlídka zámecké zahrady s unikátní sloupovou kolonádou s krytou pergolou, založené v období renesance, bude volná nebo komentovaná s průvodcem. Kompletní obnovou, včetně restaurování interiérů, nástěnných maleb, mechanismu kouzelného stolečku a grotty, prošel Letohrádek Bellaria na státním hradu a zámku Český Krumlov a od září ho představí nová návštěvnická trasa. Obnovenou barokní lékárnu včetně dobových herbářů a původního vybavení, například lisu na rostliny nebo laboratorních vah a dalších zajímavostí, si budou moci od začátku letošní sezóny prohlédnout návštěvníci kláštera Zlatá Koruna. Lékárna původně patřila jezuitskému řádu v Jihlavě.

Po stopách šlechtických rodů 2024

Letošní ročník projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů nese podtitul Habsburkové – domovem i v Českých zemích. Veřejnosti představuje, jak Habsburkové a zejména reprezentanti toskánské panovnické linie bydleli v Čechách a na Moravě v 18. až 20. století a jak zděděná či zakoupená sídla přizpůsobovali svému vkusu i zálibám. Zaměřuje se na ty členy rodu, kteří v Čechách a na Moravě pobývali dlouhodobě a měli zde svá zázemí a domovy. Hlavními objekty jsou státní zámky Konopiště, Ploskovice a Zákupy. Tyto památky nabídnou nové okruhy či večerní prohlídky. Hlavním počinem na Moravě v rámci roku Habsburků bude na státním zámku Velké Losiny zpřístupnění apartmánu Alžběty Amálie Habsburské, sestry Františka Ferdinanda d'Este. Novinky nabídne i státní hrad Bouzov. V rámci projektu jsou také připraveny odborné akce, výstavy, přednášky.

Státní zámek Konopiště bude 24. srpna centrem tradičního vyvrcholení návštěvnické sezony, Hradozámecké noci 2024.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sazavsky-klaster-odkryl-velka-tajemstvi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/slavnou-vilu-tugendhat-si-muzete-projit-prostrednictvim-virtualni-prohlidky/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/tachov-otevrel-zrekonstruovanou-jizdarnu-ve-svetcich/]

Jízdárna byla postavena v letech 1857 až 1862 podle plánů chebského architekta Adama Haberzettla. Budova dlouhá 60 metrů a vysoká 26 metrů má všechny místnosti pro koně i návštěvníky pod jednou střechou. Nejvzácnější částí jsou dřevěný krov a skleněný strop. Budova v sobě spojuje prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby. V době svého vzniku se jednalo o naprostý unikát. Dispoziční řešení bylo plně podřízené účelu. V Jízdárně bylo možno ustájit 24 koní. Nejkrásnější místností je knížecí lóže s výhledem do jízdárenské haly.

Budova po druhé světové válce chátrala. Byla zde tělocvična pro vojáky a také sýpka na obilí. V roce 1985 byla dokonce určená k odstřelu, v té době se také stala častým terčem rabování. V devadesátých letech památku koupilo město a díky dotaci od Ministerstva kultury začaly opravy. Do roku 2008 se městu podařilo staticky zajistit konstrukce, objekt zastřešit a prostory stavebně obnovit. Od roku 2021 díky penězům EU bylo vybudováno technické zázemí, zabezpečení, dva výtahy, opravily se fasády, malby a krov.

Zájem o objekt je i mezi filmaři, natáčel se zde například životopisný film o Marii Terezii.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-jizdarny-svetce-u-tachova-pokracuje-hotovo-bude-na-zacatku-pristiho-roku/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jizdarnu-svetce-ceka-dokonceni-kompletni-rekonstrukce-hotovo-by-melo-byt-do-konce-roku-2023/]

Unikátní technická památka, na kterou se téměř zapomnělo, nyní působí jako prostředí z jiného světa dávno zaniklých civilizací nebo scény z počítačových her. Dva cihlové a jeden betonový vodojem sloužily svému účelu až do roku 1997 a v roce 2019 se je podařilo dostat pod památkovou ochranu. 

Mimo vodojemů prošel rekonstrukcí i bývalý domek strážného, který bude fungovat jako návštěvnické centrum se vším potřebným zázemím jako pokladny, posezení nebo toalety. Nový je také výtah, který osobám s pohybovým omezením umožní vstoupit do prvního cihlového vodojemu. Návštěvníkům se také otevírá zcela nový park.

Chrámově působící cihlová architektura druhého vodojemu areálu na Žlutém kopci z 90. let 19. st. představuje vysoce hodnotnou technickou památku. Celkově je celý soubor jedinečný svou architekturou a nemá v Evropě obdoby. Stavba zastupuje řešení zásobování vodou populačně expandujícího městského organismu 19. století.

Mysteriózní vodojemy se otevírají kompletně 22. března. Na své si přijdou návštěvníci preferující odborný výklad i individuální turisté, kteří si celý areál včetně revitalizovaného parku projdou na vlastní pěst. Připraveny jsou i poutavé audiovizuální instalace.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/brno-dokoncilo-3d-mapovani-mesta/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-pasohlavkach-vznikne-lecebne-rehabilitacni-sanatorium/]

Dřevěná chata Libušín byla otevřena 6. srpna 1899. Její interiér byl vyzdoben freskami a grafity s motivy valašských a slovenských pověstí podle návrhu výtvarníka Mikoláše Alše. Portréty jsou dílem akademického malíře Karla Štaplera. Stavby na Pustevnách vznikaly podle principů skládání a kombinování různých prvků a motivů lidového stavitelství. Byly převzaty jak z lokalit Valašska, tak z lokalit Slovenska. Stavby na Pustevnách mu vynesly označení „Básník dřeva“ a mezinárodní proslulost.

V roce 1947 hrozila stavbám (kromě Libušína a sousední chaty Maměnka tvoří areál i objekty Pustevenka a Valašská zvonice) kvůli jejich špatnému technickému stavu demolice. Podruhé hrozil areálu zánik na přelomu 80. a 90. let, kdy byla kvůli nedostatku peněz zastavena rekonstrukce objektů. Celou situaci navíc komplikoval spor o vlastnictví objektů.

V roce 1995 se vlastníkem areálu stalo Valašské muzeum v přírodě a ve stejném roce byl areál vyhlášen národní kulturní památkou. V roce 1996 zahájilo muzeum rekonstrukci Libušína a Valašské zvonice, které byly zpřístupněny veřejnosti v roce 1999. Ve stejném roce byla zahájena rekonstrukce útulny Maměnka.

Při vyšetřování požáru kriminalisté zjistili, že oheň nebyl založen úmyslně a že ho nezpůsobila závada na elektroinstalaci. Místem požáru vyšetřovatelé určili těleso komína. Případ se poté dostal ke vsetínskému okresnímu soudu, podle obžaloby způsobil neštěstí Pavel Pryszcz z Karvinska, který v roce 2007 zanedbal opravu komínových těles. Okresní soud ve Vsetíně nakonec Pryszcze zprostil obžaloby.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jakub-masak-z-atelieru-masak-partner/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/po-sestilete-rekonstrukci-se-verejnosti-otevre-chata-libusin/]

Spolkový dům Hlahol
Josef Fanta
Masarykovo nábřeží 16, Vojtěšská 5, Praha 1 - Nové Město, čp. 248/II
1903-1905

TV Architect děkuje vedení Zpěváckého spolku Hlahol v Praze za spolupráci a umožnění natáčení v jejich prostorách.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Pětici finalistů v kategorii Architektura tvoří kromě galerie Plato v Ostravě také studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu, škola Reggio v Madridu, konvent Sainte-Lucie-de-Tallano na Korsice a veřejný prostor Hage ve švédském Lundu.

„Je to něco fantastického, protože to je nejprestižnější architektonická cena v Evropě. Myslím si, že se opravdu projevila zkušenost architekta Konieczného, má zkušenost se soutěžemi a je to architekt zvučného jména," řekl náměstek ostravského primátora Břetislav Riger. 

Porota v březnu navštíví finalisty a 25. dubna oznámí vítěze. Slavnostní předání cen Miese van der Roheho se uskuteční 14. května 2024 v Barceloně.

Porota prý místa navštěvuje utajeně, město tedy nemá možnost být s porotci v kontaktu nebo jim objekt osobně blíže představit.

Historie ostravských jatek sahá do konce 19. století. Město tehdy zainvestovalo do zařízení, které ve své době bylo nejlepší v Rakousko-Uhersku. Jatka fungovala v různých fázích až do roku 1965, kdy se přestěhovala do Martinova, poté nevyužívaný objekt začal chátrat. Budovu se naštěstí v nedávné době podařilo opět přivést k životu. Rekonstrukce proběhla v celé budově i v jejím okolí. Z původního objektu zůstalo opláštění a skelet. Jedna část musela být zcela odstraněna. Uvnitř se rekonstruovalo téměř vše. 

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-mestska-jatka-v-ostrave/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravska-galerie-plato-se-dostala-do-uzsiho-vyberu-ceny-miese-van-der-rohe/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pred-budovou-zrekonstruovanych-jatek-v-ostrave-vykvetla-prvni-brownfieldova-zahrada/]

Návštěvníci virtuální prohlídky mohou například ze všech stran prozkoumat třeba mechanismus ovládání oken, od něhož běžné návštěvníky odděluje páska se zákazem vstupu.

Brněnskou funkcionalistickou vilu dal koncem 20. let minulého století postavit textilní podnikatel Fritz Tugendhat. Objekt od roku 2001 patří na seznam kulturního dědictví UNESCO, kam se dostala jako jedenáctá česká památka. Unikátní dům, který navrhl slavný architekt Ludwig Mies van der Rohe, bývá označován za stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení a která patří k základním dílům světové moderní architektury.

Virtuální prohlídka nemá v žádném případě nahradit fyzickou návštěvu vily. „Žádná fotografie tohoto domu nemůže zprostředkovat ten správný dojem. Člověk se musí v tomto domě pohybovat, jeho rytmus je jako hudba,“ uvedl kdysi slavný architekt Ludwig Hilberseimer. Nejlepší formou poznání vily proto zůstává klasická prohlídka. I tak si ale lidé mohou udělat prostřednictvím moderních technologií alespoň obrázek o jedinečnosti objektu.

Je také třeba připomenout, že vila Tugendhat již nějaký čas nabízí speciální prohlídky i ledem se sluchovým postižením.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-vila-tugendhat/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/brnenska-vila-tugendhat-nabizi-moznost-prohlidek-pro-sluchove-postizene/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zahrady-brnenskych-vil-tugendhat-a-low-beer-jsou-opet-propojene/]

Široká ulice
Josefov V a Staré Město I, Praha 1

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Víte, od kdy se v Praze vaří káva a kde tento nápoj mohli Pražané poprvé ochutnat? Kde se scházeli na kávu obrozenci nebo ve kterém podniku se zrodil Devětsil? Nejslavnější pražské podniky, i ty dávno zaniklé, jejich jedinečnou architekturu a příběhy jejich majitelů nabídne procházka v neděli 18.2. od 17:30.

Výprava do Stínadel I.

Kdo by neznal Stínadla, tajuplnou čtvrť, kterou tak nezapomenutelným způsobem popsal Jaroslav Foglar ve své románové trilogii. Zrodila se skutečně jen ve fantazii spisovatele?

Během komentované procházky ztemnělými uličkami Starého Města se možná dozvíte další zajímavé informace. Tajemství Rychlých šípů můžete odkrýt 3.2. a 15.2. 2024. V plánu je i výprava po Stínadlech II. 4.2. a 22.2. 2024.

Praha šlechtická II: Thunové na Malé Straně

Procházka vám představí šlechtický rod Thunů, který zásadním způsobem ovlivňoval českou historii po několik staletí. Původem jihotyrolský rod spojil svůj osud s českými zeměmi v 17. století. Na vrchol moci v českých zemích se Thunové dostali v 19. století, kdy se několik zástupců rodu stalo dokonce vrcholnými představiteli zemské politiky. Procházka začne u paláce na Hradčanech, který dnes slouží potřebám Ministerstva zahraničí. Další kroky povedou k ambasádám dvou evropských mocností. Procházka bude završena doporučením návštěvy malebného Malostranského hřbitova. Vyrazit můžete 4.2. v 15:00.

Architektura interaktivně II. – Baroko na Hradčanech a Malé Straně

Jaké z malostranských a hradčanských památek jsou postaveny v barokním stylu? Proč zrovna baroko je nejvíce zastoupeným architektonickým slohem nejstarší části Prahy? Najdeme na Malé Straně fasády domů, které nejsou dotčené pozdějšími úpravami? Naučte se v rámci interaktivní procházky rozeznávat charakteristické prvky barokního stavitelství, které se na našem území rozvíjelo v období od konce třicetileté války až do první poloviny 18. století. Workshop se uskuteční 11.2. 2024.

Hledání Páté čtvrti – Josefov

Procházka vás zavede do pražského Josefova. Za honosnými fasádami činžovních domů zde lze dodnes vycítit tajuplnou atmosféru prastarých uliček s jejich exotickými vůněmi a pohnutými lidskými osudy. Co zbylo do dnešních časů z dávného ghetta, kde stávaly zbourané barokní synagogy i renesanční palác Jakoba Baševiho? A co sochy, které mnohdy nepovšimnuty míjíme v ulicích Páté čtvrti? Odpovědi hledejte 11.2. 2024.

Skrytý svět mytických bytostí Starého Města

Věděli jste, že ulice města sdílíme s mnoha tajemnými bytostmi – pohádkovými vílami, jednorožci i draky, kteří vypadají jakoby vystoupili ze světa Harryho Pottera? Vydejte se do srdce Starého Města a pozvedněte svůj pohled o trochu výše než obvykle. Spatříte poutavé kamenné detaily na fasádách starobylých domů, které vás vtáhnou do středověkého duchovního univerza. Nahlédněte na známé pražské ulice a domy novýma očima a odhalte významy skryté v symbolice domovních znamení a architektonických článků. Procházka se koná 18.2. 2024.

V proudu času na Malé Straně

Vydejte se zpět v proudu času za poznáním zaniklých domů, příběhů a legend zachycujících skutečné události na Malé Straně. Komentovaná procházka představí architektonický vývoj jedné z nejstarších částí Prahy, která se pyšní celou řadou kostelů, historických paláců, památek a zahrad. Procházka se koná 18.2.2024.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-nejvyssi-purkrabstvi-prazskeho-hradu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-dostavba-katedraly-sv-vita/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-kaprova-ulice-a-filozoficka-fakulta-univerzity-karlovy/]

Návrh od architekta Ludvíka Gryma, který v minulosti odsouhlasila Rada města Plzně, zpracovává architektonické, funkční a dispoziční řešení rekonstrukce budovy. To zahrnuje vojenskou expozici nazvanou Muzeum generála Pattona a dále plánovanou obnovu a vhodné využití zdejších Loosových interiérů, a to včetně jejich zpřístupnění veřejnosti a doplnění o potřebné administrativní prostory. V domě na Klatovské 19 původně bydlela rodina továrníka Hugo Semlera. Ta však musela uprchnout před nacisty a za války pak v budově sídlilo německé velitelství wehrmachtu.

Architekt Ludvík Grym má již zkušenosti například s realizací rekonstrukce bytu Viléma Krause v Bendově ulici 10 v Plzni, který byl navržen Adolfem Loosem stejně jako vysoce hodnotný interiér Semmlerova bytu v 1. patře domu na Klatovské 19.

Návrh nabízí řešení, kde spolu může existovat rovnocenné partnerství osobností Loose a Pattona a kde zároveň dochází k vytvoření živého a současného prostoru, v němž je kladen důraz na návštěvníka.

Mezi další významné akce, které Plzeň chystá patří například rekonstrukce tramvajové trati Koterovská, stavba parkovacího domu Světovar, stavba tribuny Atletického stadionu ve Skvrňanech i haly pro míčové sporty na Borských polích, příprava vývařovny pro městský ústav sociálních služeb, rekonstrukce DEPO2015 i Dělnického domu Peklo.

„Máme připravenou stovku skvělých projektů, které zlepší a zpříjemní život v Plzni. Slíbili jsme, že nebudeme stavět ‚pomníky‘ za miliardy korun, ale že budeme investovat do projektů, které Plzeňané pocítí v každodenním životě. Prioritou pro nás jsou infrastrukturní projekty, ale i opravy a záchrana památek a historicky hodnotných staveb, investice do sportovní infrastruktury a sportu nebo kultury. Mám velkou radost i z takových věcí, jako je třeba městský holubník, protože nás stojí málo peněz, ale dokážeme díky němu šetrnou cestou regulovat holubí populaci, a chránit tak památky v našem městě,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-byt-doktora-vogla-a-byt-krausovych-pusobeni-adolfa-loose-v-plzni/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-brummeluv-dum-pusobeni-adolfa-loose-v-plzni/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-semlerova-rezidence-pusobeni-adolfa-loose-v-plzni/]

Kaprova ulice
Josefov V a Staré Město I, Praha 1

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Součástí památníku je Palachův rodný dům i nová budova s multimediální expozicí. Stavba má připomínat Palachův osud a zároveň má návštěvníky motivovat k zamyšlení nad klíčovými událostmi naší historie. Památník symbolizuje situaci, kdy do života země, rodiny a člověka zasáhlo zvenčí zlo, které představuje takzvaná hrana zla, která se symbolicky zastavuje o stůl, jenž je poctou Palachově rodině. Hranu tvoří velký kovový hranol. Okna budovy jsou zatemněná, ven lze nahlédnout jen malými škvírkami, které symbolizují oddělení rodiny od společnosti. V expozici je mimo jiné posmrtná maska Jana Palacha vytvořená sochařem Olbramem Zoubkem a jím vytvořená socha zvaná Jan.

„Chtěli jsme silně oslovit lidi, zasáhnout je mocí, kterou ta architektura má. Kromě nového pavilonu, kde jsou historické informace, samotný památník přináší i zážitek. Jedná se o věc, která lidi přivede k tomu, aby se do té situace dostali a procítili ji. Tady jsme došli daleko v tom, že jsme architekturou nechali sdělit lidem poselství Jana Palacha. Velká hrana symbolizuje vpád zla té doby a výzvu lidem, že i oni mohou na nějaká svá životní zla reagovat,“ uvedla k unikátnímu dílu architektka Pavla Melková.

Historická expozice přibližuje především životní příběh Jana Palacha a jeho protest, kterým chtěl 16. ledna 1969 vyburcovat veřejnost z rezignace, do níž upadala necelých pět měsíců po srpnové okupaci. V expozici historika Petra Blažka jsou k vidění jak autentické předměty, tak interaktivní obrazovky, které zprostředkují návštěvníkům dobové obrazové a zvukové záznamy. Grafický návrh expozice vytvořil výtvarník Jáchym Šerých.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-pavla-melkova/]

[https://www.tvarchitect.com/video/profilove-video-pavla-melkova/]

„Gustav Geipel měl obrovské zásluhy na rozvoji města. Stál v čele úspěšné rodinné textilní továrny, jako městský radní nechal většinu ašských ulic vydláždit, zřídil fond na výstavbu gymnázia, věnoval pozemky na výstavbu školy, podporoval kulturní život, kostelu věnoval nádherné varhany, miliony zlatých věnoval na plicní sanatorium, krytí dluhů města a mnoho dalšího. Deset let po jeho úmrtí mu zde postavili i pomník. Po válce se stal vlastníkem vily stát,“ říká autor projektu poznejdomy.cz Radomír Kočí.  

V tomto roce vila konečně získala nového majitele a má určitě potenciál stát se znovu reprezentativním sídlem, popřípadě i objektem k bydlení. Jaké plány s objektem majitel má zatím není jasné. 

Tento dům a mnoho dalších historických objektů můžete najít na zajímavém webu poznejdomy.cz, který představuje nejen historii a architekturu opuštěných nemovitostí, ale i osudy jejích majitelů. Mnohdy zde najdete opravdu zajímavé architektonické kousky. Web je možné využít i jako turistický deníček. Je zde už přes 800 míst a zajímavá je například nabídka audioprůvodce. Pokud jednotlivá místa navštívíte, můžete je hodnotit a porovnávat zkušenosti s ostatními uživateli. Atraktivních funkcí postupně přibývá. Informace o jednotlivých stavbách se zájemci dozví vcelku hravou formou v podobě interaktivní mapy. „Naší snahou je nezahlcovat návštěvníky dlouhými texty. Přesto, že jsme v začátcích, snažíme se web intenzivně doplňovat každý den. Aktuálně lze vyhledat stovky míst. V blízké budoucnosti chceme, aby do databáze mohli přidávat tipy na zajímavá místa i samotní uživatelé,“ říká Radomír Kočí. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/poznavejte-opustene-ale-i-jinak-zajimave-domy-v-nove-databazi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ikonicka-vila-v-cernosicich-u-prahy-uz-neni-krejcirova-pojdte-se-s-nami-podivat-na-jeji-novou-image/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-historie-schubertovy-vily-ktera-ceka-na-noveho-majitele/]

Sauna, dříve určená především pro tanečníky a další umělce Národního divadla, se před zhruba dvěma lety otevřela i veřejnosti. Nachází se na střeše provozní budovy divadla. Zajímavé je, že při večerním pobytu v ní mohou návštěvníci poslouchat živé přenosy opery či baletu. Noví provozovatelé saunu z roku 1976 zrekonstruovali. Přesto tady zanechali prvky připomínající 80. léta. Milovníci designu především ocení osvětlení, nábytek a další doplňky jako kliky a zábradlí.
Nově vybudovaná finská sauna je obložená dřevem tak, že na stropě obklad vytváří symbol české vlajky.

Hotel Thermal

V Karlových Varech v hotelu Thermal mají návštěvníci k dispozici dvě patra plná různých saun. Využít i v zimě mohou venkovní plavecký bazén s vyhřívanou vodou a termální lázně s výhledem na ikonický hotel. Architektonická soutěž na tuto budovu byla vypsána v 60. letch. Vítězný návrh Věry a Vladimíra Machoninových začal vznikat v roce 1968, kdy byl položen základní kámen tohoto komplexu. Slavnostní zahájení provozu pak proběhlo o 9 let později, tedy v roce 1977. Dodnes je hotel, jehož součástí je i velký kinosál, neodmyslitelně spojen s tradičním Mezinárodním filmovým festivalem. Komplex se skládá z několika budov. Hlavní je šestnácti podlažní železobetonová stavba ve stylu brutalismu, výška budovy je 65 metrů.

INFINIT SEN

V malebném ladovském kraji nedaleko meandrů řeky Sázavy vzniklo nové moderní wellness. Prostor je přístupný skrze podzemní podlaží sousedního hotelu, kde najdeme recepci, šatny, sprchy a zázemí. „Přišli jsme s konceptem pohádkového místa. Sauny zde reprezentují truhly, které jsou obložené dřevem a mají na sobě pulzující magické runy. Místo má celkově úžasnou magičnost, na první dojem se může zdát, že jde o běžný wellness, nám se ale podařilo sem dostat příběh, kdy návštěvníci postupně odkrývají tajemství. Každá sauna má jedinečný design šitý přímo na míru,“ říká architekt Jan Kačer ze studia REAKTOR.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-74-dil-narodni-divadlo/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jakub-heidler-a-jan-kacer-ze-studia-reaktor/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zakladnou-mezinarodniho-filmoveho-festivalu-karlovy-vary-je-ikonicky-hotel-thermal/]

Nedávné rekonstrukce zahrnuly obnovu interiérů, ale také revitalizaci vnější fasády a výměnu střechy. Součástí modernizace bylo rovněž vybudování nového bezbariérového přístupu pomocí výtahu nebo restaurátorské práce v interiéru i exteriéru. Mezi nejrozsáhlejší patří kompletní restaurování dřevěného táflování stěn a kazetového stropu v bývalé jednací síni městské rady a dále kamenné prvky ve vstupních prostorách prvního patra, na fasádě a loubí budovy.  

V přízemí radnice vznikl prostor pro kavárnu a recepci, v prvním patře jsou pak výstavní plochy a druhé patro obsadí stálá expozice, která se bude věnovat historii pivařského a vinařského regionu. Aktuálně ji připravují architekti a hotová bude až na přelomu let 2025 a 2026.

Od začátku následujícího roku bude možné navštívit prohlídky radnice a mimo to budou moci zájemci nahlédnout i do jedinečného zasedacího sálu, kterému zásah restaurátorů dodal původní barevnost. Prohlídky se budou konat od úterý do pátku mezi 12:30 a 14:30 a o víkendech od 8:30 do 12:30.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zamecky-areal-kunratice-je-na-prodej-najde-noveho-majitele-v-elektronicke-aukci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kostel-nanebevzeti-panny-marie-v-neratove-znate-unikat-se-sklenenou-strechou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sazavsky-klaster-odkryl-velka-tajemstvi/]

Suterén domu byl na dobu středověku nezvykle vysoký. Na výšku mohl měřit až 4 metry. Nad ním byla dnes již jen částečně dochovaná valená klenba a podlaha vyššího podlaží, kterou tvořily nezdobené pálené dlaždice. „Tento objev je výjimečný stavem dochování. Takto dobře dochovaný suterén z období vrcholného pozdního středověku se nachází výjimečně,“ uvedl archeolog Národního památkového ústavu Zdeněk Neustupný, garant výzkumu v klášteře Sázava.

Kromě pozůstatků domu byly objeveny ale i další zajímavé předměty. Našlo se například početné množství úlomků středověkých kachlů a velké množství druhotně uložených lidských kostí. Celkově bylo v rámci terénní akce získáno několik tisíc nálezů, které jsou rozděleny do různých materiálových skupin. Vzácné jsou pak především předměty ze skla, například zlomky kruhových okenních terčíků a stolních nádob. Mezi zajímavosti pak patří umělé vejce pro slepici.

„Kolekce pozdně gotických kachlů, která byla objevena v zásypu sklepa, poukazuje na úroveň vybavení domácnosti a skutečnost, kdy nejpravděpodobněji v jedné z nadzemních částí nebo i přízemí domu byla umístěna bohatě zdobená kachlová kamna. Mezi reliéfními vyobrazeními na čelních vyhřívacích plochách jednotlivých kachlů jsou mimo jiné patrné husitské symboly,“ říká Blanka Černá.

„Jsme v úvodní etapě zpracování výsledků výzkumu. Kromě revize a digitalizace terénní dokumentace pořizujeme kresebnou a fotografickou dokumentaci vybraných nálezů. Některé předměty budou podrobeny dalšímu konzervátorskému a restaurátorskému zásahu. V několika případech se budeme snažit o rekonstrukci vybraných artefaktů,“ uvedl archeolog NPÚ a garant výzkumu Tomasz Cymbalak. Současně probíhá antropologické vyhodnocení kosterních pozůstatků z hrobu nalezeného v těsné blízkosti gotického domu. „Pozůstatky dospělého muže byly odhaleny ve starší nálezové situaci, kterou lze spojit s 12. stoletím. Podle předběžného antropologického posouzení to byl člověk navyklý namáhavé fyzické práci. Posléze, pomocí radiouhlíkového datovaní, proběhne pokus o přesnější stanovení doby, kdy tento člověk zemřel,“ doplnil Cymbalak.

Sázavský klášter založil na začátku 11. století poustevník Prokop. Usadil se v jeskyni nad řekou, ze které podle legendy vyhnal tisíc démonů. Nad ní poté vystavěl kapli Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Ve spolupráci s přemyslovskými knížaty Oldřichem a Břetislavem I. tady vznikl po roce 1032 benediktinský klášter. Byl třetím nejstarším mužským benediktinským klášterem v Čechách. Od jiných se odlišoval používáním staroslověnštiny a písma hlaholice. Jazykovědci předpokládají, že v Sázavě vznikly vzácné rukopisy např. Pražské zlomky nebo část Remešského evangeliáře. Po smrti Prokopa se Sázava stávala poutním místem. 4. července 1204 byl Prokop oficiálně svatořečen.

Samotný Sázavský klášter prošel v posledních letech rozsáhlou obnovou. Autorem návrhu bylo Studio acht. Součástí komplexní rekonstrukce bylo restaurování barokního chrámu svatého Prokopa, věže a gotického trojlodí, dokončení a zpřístupnění krypty, vybudování komunitního a informačního centra v budově fary a celková obnova předpolí kostela. Studio acht má s rekonstrukcemi památek i církevních staveb dlouholeté zkušenosti.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/svatoprokopske-poutni-misto-na-sazave-se-dockalo-obnovy-podle-navrhu-studia-acht/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/obnova-kostela-v-lanech-pod-taktovkou-studia-acht/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kostel-nanebevzeti-panny-marie-v-neratove-znate-unikat-se-sklenenou-strechou/]

Velkolepost sálu můžeme připsat jak jeho velikosti, tak i výzdobě. Španělský sál je díky svým rozměrům vůbec největším slavnostním prostorem Pražského hradu. Délka 47 m, šířka 24 m z něj dělají unikátní monumentální prostor. Noblesu tomu všemu dodává také bohatě štukovaný strop ve výšce 13 metrů. Sál vystavěl severoitalský architekt raného římského baroka G. M. Filippi.

V první polovině 18. století byl Španělský sál zvýšen a přibyla horní řada oken. Další větší úprava pak proběhla v letech 1865-1868 k chystané, ale neuskutečněné korunovaci císaře Františka Josefa I. Podél sálu byla vytvořena tzv. klínová chodba, což vedlo k zazdění některých oken, která nahradily malby malíře J. A. Saeckeliho. V této době byly také položeny nové dubové parkety a stropy dostaly světlé tóny díky štětci Josefa Navrátila. Přibylo 8 nových velkých zrcadel a slavné sochy Věda, Průmysl, Obchod a Umění autora A. P. de Vigne. 

Ne vždy ale patřil Španělský sál jen blyštivým událostem. V 50. letech tady byly například vystaveny rakve s ostatky komunistických prezidentů Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého. Od 70. let minulého století na místě pak zasedal Ústřední výbor KSČ.

Dnešní podoba sálu je tak výsledkem několika rozsáhlých přestaveb. Z rudolfinské doby se zachovala část štukové výzdoby stěn. Většina děl ale byla odvezena jako válečná kořist do Švédska, jako habsburský královský majetek do Vídně a mnoho předmětů ze sbírek bylo za směšné peníze rozprodáno. Část sbírek, která v Praze zůstala, je součástí expozice Obrazárny Pražského hradu.

Velkou zajímavostí je pak to, že na současné podobě Španělského sálu se podílela jedna z nejslavnějších světových rockových kapel The Rolling Stones. Je všeobecně známo, že členové kapely měli velmi blízký vztah k bývalému prezidentovi Václavu Havlovi. Při návštěvě Prahy v roce 1996 mu darovali většinu současného osvětlení sálu. Dva tisíce žárovek se dá ovládat dálkovým ovládáním se stmívačem.  

Španělský sál má kapacitu 770 osob. Zpravidla dvakrát do roka, v souvislosti s oslavami státních svátků 8. 5. a 28. 10., se spolu s dalšími reprezentativními prostory otvírá návštěvníkům Pražského hradu.

Pražskému hradu a jeho architektuře se věnuje také teoretik Zdeněk Lukeš v pořadu Skryté poklady architektury. Vybrané díly můžete vidět zde:

• Skryté poklady architektury - 61. díl, část 1. - Úpravy Pražského hradu - Otto Rothmayer
• Skryté poklady architektury - 61. díl, část 2. - Úpravy Pražského hradu - Otto Rothmayer
• Skryté poklady architektury - 62. díl, část 1. - Úpravy Pražského hradu - Pavel Janák
• Skryté poklady architektury - 62. díl, část 2. - Úpravy Pražského hradu - Pavel Janák
• Skryté poklady architektury - 63. díl - Úpravy II. nádvoří a Středního křídla Nového královského paláce - Jaroslav Fragner
• Skryté poklady architektury - 43. díl - Pražský hrad – Sloupový sál
• Skryté poklady architektury - 33. díl, část 2. - Zahrada Na Valech, Pražský hrad
• Skryté poklady architektury - 30. díl - První nádvoří Pražského hradu
• Skryté poklady architektury - 31. díl - Třetí nádvoří Pražského hradu
• Skryté poklady architektury - 32. díl - Rajská zahrada, Pražský hrad

Při rekonstrukci vily se stavebníci snažili zachovat co nejvíce původních prvků, což se podařilo u schodiště, velké části oken a obkladů.

V současné době je připravena také rehabilitace zahrady, která na opravy domu naváže. Jedná se o pozemek mezi ulicemi Černopolní a Drobného, navazujícího na Lužánecký park. „Součástí dokončení rehabilitace bude i koncept volně přístupných zahrad vily Tugendhat, Löw-Beer a Arnoldovy vily, který bude návštěvníkům nabízet relaxační zelený vnitroblok na pozadí kontextu životního stylu 19. a 20. století s akcentem historického soužití české, německé a židovské komunity,“ přibližuje ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.

Vila byla postavena Josefem Arnoldem a sloužila jako sezónní sídlo v rámci tzv. první vilové kolonie nad lužáneckým parkem, který vznikl dle urbanistického konceptu Heinricha Ferstela, jednoho z hlavních architektů vídeňské Ringstrasse.

Od 15. ledna 2024 bude vila ve zkušebním provozu. Veřejnosti bude objekt průběžně zpřístupňován v 1. čtvrtletí roku 2024 s nabídkou přednášek, komunitních setkání, edukačních programů, zapojování spolků a jiných specifických projektů. Od 1. května bude již k dispozici kompletně i se zahradou.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vila-tugendhat-ma-nove-ochranne-pasmo-pobliz-domu-se-tak-nesmi-promenit-charakter-zastavby/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-secesni-brnenske-arnoldove-vile-vznikne-centrum-pro-milovniky-architektury/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/muzeum-mesta-brna-dostalo-do-spravy-arnoldovu-vilu-jeji-oprava-se-blizi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/brnenska-arnoldova-vila-zachrani-ji-norske-fondy/]

První procházka zavede zájemce 24.12. do dolní části Žižkova. Představí urbanistický vývoj této rezidenční čtvrti a ukáže nejen jedny z nejstarších žižkovských domů, ale i ty kulturně-historicky nejcennější, jaké tu lze najít. Jedna ze zastávek nabídne také návštěvu místní Betlémské kaple, nenápadné, ale působivé modernistické stavby s kubizujícími prvky, která je skryta očím veřejnosti ve dvoře domovního bloku poblíž žižkovské radnice. Akce startuje v půl jedné po poledni. 

Druhá vycházka pak odhalí tajemství vil Petschků v Bubenči. Petschkové v Bubenči vlastnili více než desítku domů, na procházce se dozvíte například to, kde bydleli jednotliví členové pražské větve rodiny, ale i celou řadu dalších zajímavostí z jejich historie. Součástí vycházky je i výstup tajnou stezkou vedoucí kolem slavné vily Bianca od architekta Jana Kotěry. Tato akce začíná v půl třetí odpoledne. 

Zajímavé akce jsou naplánované ale i na začátek roku 2024. V sobotu 6.1. je naplánovaná prohlídka Dejvic, kde zájemci budou moci nahlédnout do jedné z rodinných vil, která se nachází v blízkém sousedství vily Vlasty Buriana. Konstruktivistickou vilu s prvky art deco si nechal pro svou rodinu v roce 1930 postavit ředitel spediční firmy Karlík a spol. Za jejím návrhem stála Milada Petříková-Pavlíková, první žena, která byla promována architektkou na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. 

V pondělí 8.1. jste pak zváni na další komentovanou prohlídku Elektrického podniku v Holešovicích. Nahlédnout budete moci do funkcionalistické budovy a seznámit se s její historií i novodobou proměnou. Představeny budou také moderní elektrické domy, které jsou i dnes oblíbeným místem k bydlení, a to nejen pro milovníky architektury.  

Vstupenky lze koupit v Kalendáři akcí na webu Open House Praha. 

Vánoční dárky pro milovníky architektury

Hledáte tip na zajímavý vánoční dárek spojený s architekturou. Open House Praha nabízí například limitovanou edici architektonického plánovače. Jedná se o krásný dárek i velice praktického pomocníka. Spojení ilustrací od Jana Šrámka citlivě zasazených do nástěnného plánovače potěší nejedno oko. Jako milé překvapení může být i připomínka významných architektonických výročí, která nás čekají v roce 2024, nebo tipy na další festivaly v mezinárodní síti Open House Worldwide.

Potěšit mohou i plakáty s ilustracemi významných pražských staveb od Jana Šrámka, jejichž počet se nám neustále rozrůstá. Novinkou je plakát zachycující Nákladové nádraží Žižkov, které si možná někteří z vás měli možnost důkladně prohlédnout na podzim v rámci komentované prohlídky. Celkem máte na výběr aktuálně z jedné desítky budov. Plakáty můžete zakoupit samostatně, nebo ve zvýhodněném balíčku tří, kde si konkrétní motivy nakombinujete podle svých preferencí. 

Pro ty, kteří raději než hmotné dárky předávají zážitky, bude vhodným dárkem poukaz na komentované procházky a prohlídky.

[https://www.tvarchitect.com/video/open-house-praha-kramarova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/video/open-house-praha-fakulta-strojni-cvut-v-praze/]

Nedaleko Prahy najdete stavbu, která vznikla v místech bývalého mírně bažinatého pole teprve mezi lety 2001–2002. Hlavním záměrem této pozoruhodné stavby bylo od počátku seznámit návštěvníky s majitelovou rozsáhlou sbírkou.  V objektu sídlí Muzeum českého venkova a najdete tu i skanzen nebo dobovou krčmu.  

Hrad Švecburg

První písemná známka o hradu Švecburg pochází z roku 2007, kdy jej dokončil hradní pán Jan Švec, původním povoláním zedník. Romantický hrad v okrese Strakonice má dvě věže a k nim přilehlé dvě malé místnosti. Je tu kamenný přístřešek s lavičkou, kaplička a část hradeb. Celý objekt je zasvěcen svatému Hubertovi. Stavba je z kamenů, které majiteli pomohli z pole sesbírat jeho přátelé. Jméno dali hradu sami obyvatelé přilehlé obce.

Tyto hrady nám připomínají, že historie není pouze věcí minulosti, ale neustále se vyvíjejícím příběhem. Mladé hrady v České republice jsou svědky moderních časů, politických změn a architektonického vývoje.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novogoticky-zamek-ve-skrivanech-jde-do-drazby/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ve-vile-cerych-kterou-znate-i-z-filmovych-platen-vznikne-kreativni-centrum-venovane-kaplickemu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byvaly-jezuitsky-seminar-v-klatovech-se-docka-rekonstrukce/]

Stejně jako Kotěra vycházel i Novotný ze soudobé anglické vilové architektury. Charakteristický je vysoký asymetricky umístěný štít v uličním průčelí. Novotný navrhnul také realizovanou vnitřní výzdobu, zařízení i nábytek, a to ve stylu inspirovaném skotským architektem Ch. R. Mackintoshem.

„Vilu navrhl Kotěrův žák, tehdy začínající architekt Otakar Novotný, který se později proslavil především projektem pražské budovy Spolku výtvarných umělců Mánes. Na budově vily dodnes najdeme autenticky dochované prvky, které kombinují anglickou vilovou architekturu se zdobnými kotěrovskými detaily, jako jsou geometrické motivy, florální motivy nebo kombinace kontrastních povrchů," uvedl Jakub Drozda z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Za 2. světové války sloužil dům jako ubytovna Hitlerjugend. Po válce pak dům rodina prodala státu kvůli nedostatku financí, od té doby objekt chátral.  V 90. letech se dostala do rukou soukromého majitele, který zde provedl zdařilou rekonstrukci.

Součástí objektu je i rozlehlá zahrada, která vytváří oázu klidu mezi Pražskou a Miřiovského ulicí.

Letos již Ministerstvo kultury v jižních Čechách přidalo na seznam kulturních památek pět dalších objektů. Jsou to Hardtmuthova vila v Českých Budějovicích, návesní kaple v Herbertově, kovárna v Číčenicích na Strakonicku, nový most v Písku a železniční most přes řeku Lužnici na trase Tábor - Bechyně.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-zije-architekturou-novinkou-je-publikace-o-slavnych-vilach/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/poznavejte-opustene-ale-i-jinak-zajimave-domy-v-nove-databazi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jizni-cechy-maji-12-novych-kulturnich-pamatek/]

Pražské vodní stavby Františka Sandera
Holešovice-Bubny, Nové Město, Smíchov, Praha 7, 1, 2 a 5
1905-1923

TV Architect děkuje společnosti Prague Boats za spolupráci a umožnění natáčení tohto dílu z plavby po Vltavě.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Ve své době dům způsobil malou revoluci. Projekt tehdy Karel Hubáček vypracoval s kolegy Vlastimilem Šedem, Josefem Patrmanem a Václavem Bůžkem v rámci Krajského projektového ústavu v Liberci. Vytvořili několik alternativ kombinujících různé hmotové, výškové a dispoziční řešení včetně dvojdomů. Projekt měl předvést levný, dostupný a kvalitní dům pro nejširší vrstvy obyvatel a dokázat, že ho lze vytvořit i s minimem prostředků. Zůstalo však jen u tohoto prototypu, do kterého se po skončení výstavy nastěhoval Karel Hubáček s rodinou.

Podle odborníků lze dům přirovnat ke corbusierovsky laděnému funkcionalismu. Na fasádu byly využity tehdy revoluční materiály, například experimentální panely z pěnobetonu a drcené a velice tvrdé lisované břidlice. Dalším progresivním materiálem byla omítka Cerami vyráběná v licenci britské firmy Pyrok IG.

Kraji nemovitost nabídli architektovi synové. Část interiéru by měla být uvedena do podoby, kdy zde žil Karel Hubáček se svou rodinou. Konat by se zde mohly různé výstavy a stejně tak část zahrady bude využívaná pro pořádání kulturních akcí. Prohlídky a události by mělo mít na starosti Severočeské muzeum v Liberci.

Tento montovaný dům patří bezesporu k nejzajímavějším realizacím přelomu padesátých a šedesátých let 20. století.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hrabalova-chata-se-uz-v-unoru-otevre-lidem/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vila-znameho-cestovatele-se-otevrela-verejnosti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zikmundova-vila-se-otevre-verejnosti/]

V pořadu naší televize Skryté poklady architektury se vydal zmapovat Vyšehradský železniční most, Palackého most, Most Legií, Mánesův most či Jiráskův a Štefánikův most.

V několika dílech důkladně popsal okolnosti vzniku mostních konstrukcí, jejich osudu v průběhu uplynulých let až do dnešní doby, zhodnotil jejich aktuální stav i funkci, uměleckou výzdobu a věnoval se i příběhům architektů, kteří mosty projektovali.

Věděli jste, že Vyšehradský železniční most nemá oficiální název a uvažuje se o jeho demontáži? Nebo že při stavbě Palackého mostu byly poprvé u nás použity kesony? Dozvíte se ale i to, proč Most Legií nesl v minulosti jméno slavného skladatele, či kdo je autorem Jiráskova a Štefánikova mostu.

Sledujte pořad Skryté poklady architektury a poznejte nejen pražské mosty ale i další významné architektonické stavby pohledem Zdeňka Lukeše. Velmi zajímavá je například i procházka Plzní, kde se v několika dílech seznámíte s tvorbou slavného architekta Adolfa Loose.

Skryté poklady architektury - 114. díl - Vyšehradský železniční most

Skryté poklady architektury - 115. díl - Palackého most

Skryté poklady architektury - 116. díl - Jiráskův a Štefánikův most

Skryté poklady architektury - 117. díl - Most Legií

Skryté poklady architektury - 118. díl - Mánesův most

Mánesův most
Mečislav Petrů – František Mencl, Alois Nový
Praha 1-Staré Město – Praha 1-Malá Strana
1910–1914

TV Architect děkuje společnosti Prague Boats za spolupráci a umožnění natáčení tohto dílu z plavby po Vltavě.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Kraj na rekonstrukci cenné budovy ovšem nevyhlásil architektonickou soutěž, což se v uplynulých měsících stalo velmi diskutovaným tématem. Studii svěřil úřad přímo týmu pražského studia Evy Heyworthové. Rozhodnutí kritizovala v otevřeném dopise kraji asi třicítka architektů.

Pro obnovu lázní zvolil kraj metodu Design&Build, kdy bude vítězný dodavatel projektovat i stavět. Výběrové řízení vyhlásí v první polovině příštího roku. Stavba by měla začít nejpozději na jaře 2025 a potrvá více než dva roky. Aktuálně se řeší ještě některé detaily týkající se památkové péče. Kraj se také snaží jednat o dotacích na energetické úspory. Před podpisem už je smlouva na demolice zadní přístavby kotelny, která začne v prvních měsících příštího roku.

Venkovní výstava v Kopeckého sadech představí na jednotlivých panelech architektonický návrh, vizualizace a popíše i nové využití budovy.

Provoz lázní byl ukončen v roce 1993 a od té doby budova chátrala. Město se následně objektu zbavilo výměnou za zhruba desetiprocentní podíl ve společnosti Invest shop, která pak zkrachovala. Několik let bývalé lázně patřily společnosti Amádeus Real. Ta je nabídla městu za 25 milionů, zastupitelé to odmítli s tím, že město pro budovu nemá využití a že jsou na rekonstrukci zapotřebí stovky milionů korun. Lázně se tak několikrát staly předmětem majetkových sporů. Se stavem objektu dlouhodobě nesouhlasí řada Plzeňanů. Podle aktuálních odhadů si investice do přestavby vyžádají zhruba 1,2 až 1,5 miliardy korun. 

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-1-dil-mestske-lazne-plzen/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/o-budouci-podobe-mestskych-lazni-v-plzni-budou-s-verejnosti-diskutovat-odbornici/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byvale-mestske-lazne-v-plzni-se-jeste-letos-zacnou-opravovat/]

„V tom není Praha ani Česká republika výjimkou, podobný proces můžeme pozorovat na západ i na východ od našich hranic. Poměr příznivců a odpůrců se mění ve prospěch zachování architektury druhé poloviny 20. století. O mnoho významných staveb a interiérů jsme však již přišli, o to naléhavěji vyvstává potřeba chránit ty, které ještě zbývají,“ říká Matyáš Kracík za kurátorský tým Národního památkového ústavu.

Cílem výstavy je přiblížit roli Národního památkového ústavu (NPÚ) při ochraně poválečné architektury, představit časté problémy a popsat aktuální stav ochrany tohoto kulturního dědictví. Výstava tak návštěvníka vtáhne nejen do minulosti, ale donutí ho i přemýšlet o důležitosti zachování a ochraně architektonického dědictví pro budoucí generace.

Hlavní část výstavy tvoří pražské metro, které se stalo předmětem průzkumu a dokumentace v posledních letech. Výstava se soustředí na původní architektonické řešení tohoto nejrozsáhlejšího veřejného interiéru, který v období normalizace vznikl a má památkový potenciál. K vidění jsou kromě nákresů i fyzické vzorky obkladů metra – například ikonické „puklice“ z trasy A nebo charakteristiky jednotlivých tras metra a vybraných stanic.

Výstava nabízí i zajímavý doprovodný program:

• Čtvrtek 26. 10. 2023 v 18:00: Přednáška historičky architektury Anny Cymer (PL)
•  Středa 1. 11. 2023 v 18:00: Přednáška historika architektury Dániela Kovácse (H)
• Úterý 21. 11. 2023 v 15:00: Komentovaná prohlídka areálu Betlémské kaple s historikem a pedagogem architektury Lukášem Beranem
• Úterý 21. 11. 2023 v 16:30: Sympozium o areálu Betlémské kaple a architektu Jaroslavu Fragnerovi
• Čtvrtek 23. 11. 2023 v 18:00: Přednáška publicisty Owena Hatherleyho (UK)
• Procházka ve spolupráci s týmem Mapamátky

[https://www.tvarchitect.com/clanek/poznavejte-opustene-ale-i-jinak-zajimave-domy-v-nove-databazi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/za-svezeni-v-prazskem-paternosteru-si-turiste-zaplati/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dve-vystavy-predstavi-dedictvi-i-soucasnou-podobu-architektury-plzenskych-skol/]

TV Architect děkuje společnosti Prague Boats za spolupráci a umožnění natáčení tohto dílu z plavby po Vltavě.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Hejtmanství již v minulosti zvažovalo, že by zámek sloužil jako reprezentativní sídlo úřadu pro zahraniční i domácí návštěvy. V plánu bylo i školící centrum pro potřeby kraje, samospráv nebo pro komerční účely.

Nebylo ale jisté, zda by přestavba byla rentabilní. Obec Skřivany záměr prodeje zámku vítá. Obávala se, aby areál nezůstal opuštěný.

Dražba památky je naplánovaná na 22. listopadu. Jedná se o prodej celého areálu, tedy včetně zámeckého parku s pozemky o celkové rozloze 41 500 metrů čtverečních. Zámek je aktuálně v majetku kraje.

Budova zámku je členitá, převážně dvoupatrová v neogotickém stylu. Kolem se nachází rozlehlý park, jehož součástí je i cukrovar či náhon s vodní elektrárnou. Západně při zámku se nachází také hospodářská budova – bývalá kočárovna.

Mezi dřívější majitele zámku patřili například Maxmilián Ledvinka z Orlové Skály, který na zámku jako vychovatele svých dětí zaměstnával Františka Ladislava Čelakovského. Dalším vlastníkem byl Gustav Ledvinka či Adolf Ritter ze Záhony. Dalšími majiteli zámku byli Liebigové.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-zije-architekturou-novinkou-je-publikace-o-slavnych-vilach/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zamek-zelena-hora-u-nepomuka-by-se-mohl-stat-v-budoucnu-klenotem-plzenskeho-kraje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zamek-v-litomysli-ktery-je-na-seznamu-unesco-se-letos-docka-rekonstrukce/]

Štefánikův most
Vlastislav Hofman – Otakar Širc
Praha 1-Nové a Staré Město – Praha 7-Holešovice-Bubny
1949 - 1951

TV Architect děkuje společnosti Prague Boats za spolupráci a umožnění natáčení tohto dílu z plavby po Vltavě.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Publikace je k dispozici na žateckém infocentru zdarma. „V knížce se čtenáři dozví mnohé o majitelích domů, jejich architektech i pozdějších obyvatelích. Obsahuje historické plány budov, krásné fotografie historické i současné a další zajímavosti," uvádí Monika Klímová. 

Lüdersdorfa vila je v Žatci asi nejznámější vilou. Dvoupodlažní objekt majitele někdejší továrny na papírové krabice Moritze Lüdersdorfa sousedí těsně s areálem továrny, který byl v minulosti největším svého druhu v monarchii. S rozvojem podniku se rozrůstalo i rodinné sídlo majitele. Nakonec vznikla honosná vila, která ale měla být kdysi zbourána a nahrazena supermarketem. Dnes je naštěstí památkou.

Zajímavá je taktéž Křížova vila z roku 1769. Tato stavba má výraznou neorenesanční fasádní výzdobu. Výrazná je taktéž balustráda s atikou, doplněna keramickým obkladem. Stejně tak interiér vily je bohatě zdoben štukovými a papírmašovými prvky. Dochovaly se zde působivé nástropní malby od ústeckého malíře Josefa Reinera. Zachovala se také zdobená kachlová kamna a původní lustr. Dům je unikátním dokladem novorenesanční architektury čerpající inspiraci v severoitalské renesanci.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zatec-a-krajina-zateckeho-chmele-se-staly-soucasti-svetoveho-dedictvi-unesco/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/historicky-mederuv-dum-v-centru-zatce-se-po-sesti-letech-oprav-otevrel-verejnosti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zatecke-divadlo-ceka-rekonstrukce-ma-odhalit-prvky-zakryte-za-minuleho-rezimu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-ma-jedinecneho-pruvodce-po-mistni-architekture/

[https://www.tvarchitect.com/clanek/na-prohlidku-zatecke-synagogy-si-bude-muset-verejnost-jeste-pockat/]

Co se architektury týká, rozhledna má spíše jednoduchou konstrukci. „Tvoří ji základní ortogonální rastr nosných dřevěných prvků, který je položen na betonovém soklu se stěnami z pohledového betonu. Vnější plášť rozhledny je zhotoven ze dřeva modřínu. Laťování se směrem vzhůru zhušťuje,“ uvádějí architekti.

Betonový základ tvoří první podlaží, dále navazuje pět dalších dřevěných pater. Stavba využívá kombinaci dřevěných nosných prvků a ocelových styčníků, které zvyšují odolnost a trvanlivost stavby. Vyhlídka, ke které vede dřevěné schodiště je zastřešena valbovou střechou s minimálním spádem a krytinou z asfaltových střešních pásů.

Kolem rozhledny byla vybudována zpevněná plocha z kamenné dlažby a k místu vede i cyklostezka. Už nyní je lokalita oblíbenou zastávkou při projížďkách a procházkách valašskou krajinou.

Tato stavba, na které pracovali především místní tesaři a řemeslníci se objevila také na seznamu finalistů architektonické soutěže Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2023 v kategorii Krajinářská architektura a zahradní tvorba.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rozhledny-jako-symbol-ceske-krajiny-nechavam-se-inspirovat-okolni-krajinou-i-mistni-historii-rika-architekt-rozhleden-pavel-jura/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-architekti-jiri-vojtesek-a-jakub-rolecek-z-atelieru-keeo-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rozhledny-se-v-ceske-republice-staly-vyznamnymi-architektonickymi-stavbami/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-rozhledna-tycici-se-nad-zilinou-vede-sve-navstevniky-k-jedinecnemu-vrcholu/]

Palackého most
Bedřich Münzberger – Josef Reiter
Praha 2-Nové Město – Praha 5-Smíchov
1876 - 1878

TV Architect děkuje společnosti Prague Boats za spolupráci a umožnění natáčení tohto dílu z plavby po Vltavě.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Budova je reprezentativní ukázkou bruselského stylu v architektuře. Jeho spoluautorem byl Josef Hrubý, jeden z autorů československého pavilonu na Expu ’58 v Bruselu. Dům v místech, kde za první republiky fungovalo zahradnictví, si oba sochaři postavili svépomocí na začátku 60. let. Každý z manželů měl k dispozici jedno křídlo budovy. V roce 1997 dům upravila architektka Alena Šrámková pro potřeby stálého bydlení. Celý objekt o necelý metr zvýšila a vestavěla do něj nové patro s ložnicí, koupelnou a knihovnou. Někdejší Vladimírův ateliér se změnil v obývák s kuchyňským koutem, zatímco Věřin pracovní prostor zůstal zachován a dál sloužil svému původnímu účelu. Rekonstrukce domu v letech 2020–2022 byla realizována podle návrhu architekta Lukáše Ehla, blízkého spolupracovníka Aleny Šrámkové, a týkala se hlavně technického stavu domu.

Posláním nadace Věry a Vladimíra Janouškových je především péče o umělecký odkaz obou sochařů. „Ateliér nemá být jen muzeem, ale též badatelnou, místem setkávání i prostorem pro tvůrčí rezidence. Autorem výtvarného řešení expozice je Dominik Lang, jehož koncepce pracuje s vloženými moduly, které tematizují tyto různé funkce ateliéru,“ vysvětluje Jan Skřivánek, šéfkurátor Musea Kampa.

Věra a Vladimír Janouškovi, kteří byli oba ročník 1922, se poznali již při studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V průběhu 60. let se stali výraznými osobnostmi domácí umělecké scény – Vladimír byl vyhledávaným tvůrcem soch do veřejného prostoru, Věra mnohem více vystavovala. Známé jsou zejména její svařované figury vytvářené ze starých smaltových hrnců, poklic a kuchyňského náčiní. Vedle smaltových soch byly v posledních dvou dekádách její tvorby důležité také koláže.

V roce 1970 Vladimír Janoušek zaujal na Expo ʼ70 v japonské Ósace monumentálním sousoším Hrozba války. Věnoval se také dílům určeným do interiérů, zejména reliéfům. Po okupaci Československa měl méně zakázek a nebyla pro něj možnost vystavovat. Šikana ze strany státní bezpečnosti přispěla k Vladimírovu zhoršujícímu se zdravotnímu stavu a k jeho předčasné smrti v čtyřiašedesáti letech. Věra Janoušková svého manžela přežila o dvacet čtyři let. Zemřela v létě 2010 v nedožitých osmaosmdesáti letech.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/z-vice-nez-100-let-stare-budovy-byvale-elektrarny-v-trutnove-vzniklo-nove-centrum-soucasneho-umeni-epo1/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-sokolovskem-zamku-se-otevrela-vystava-venovana-zivotu-a-tvorbe-prvorepublikoveho-zidovskeho-architekta-rudolfa-welse/]

Vyšehradský železniční most
Praha 2 - Vyšehrad, Praha 5 - Smíchov
1901

TV Architect děkuje společnosti Prague Boats za spolupráci a umožnění natáčení tohto dílu z plavby po Vltavě.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

„Zápis statku Žatce a krajiny žateckého chmele na Seznam světového dědictví UNESCO je významným uznáním naší kultury, historie a odkazu. Chtěl bych upřímně poděkovat celému týmu, který se na přípravě nominační dokumentace podílel. Je to výsledek mnoha let tvrdé práce, oddanosti a vášně pro zachování a oslavení tohoto jedinečného místa a jeho významu pro naši zemi. Toto ocenění je nejen pro nás, ale pro všechny hrdé Žatečany, kteří s hrdostí sdílejí toto kulturní dědictví,“ řekl Jaroslav Špička, předseda Steering group. 

Zapsaná památka se skládá ze dvou částí. První tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce spolu s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části jsou propojené řekou Ohří.

Lokalita a její chmelařské stavební dědictví svědčí o tradici dlouhé přes 700 let. V krajině se nachází řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků.

Zápis přinese městu nové příležitosti pro rozvoj a propagaci.

[https://www.tvarchitect.com/video/zatec-national-gems-ii/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zatecke-divadlo-ceka-rekonstrukce-ma-odhalit-prvky-zakryte-za-minuleho-rezimu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-ma-jedinecneho-pruvodce-po-mistni-architekture/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/na-prohlidku-zatecke-synagogy-si-bude-muset-verejnost-jeste-pockat/]

Vstupné na památky 

Vstupné zůstalo v letošním roce na stejné úrovni jako v roce 2022. Pro děti od 6 do 17 let se pak dokonce snížilo. Děti do 6 let mají nadále vstup zdarma. Slevu 20 % na vstupné pak mohou využívat mladí lidé mezi 18 a 24 lety a také senioři 65+. Zvýhodněné vstupné mohou čerpat také ZTP a jejich doprovod nebo například vedoucí turistických skupin. Systém slev ve stejné výši zůstane zachován i v příštím roce. Od února 2024 se ale zvýší základní vstupné, a to v průměru o 10 %, což představuje průměrně 20 korun na jednu vstupenku pro dospělého návštěvníka.

Santiny i Habsburkové

Památky se sice pomalu chystají na zimní spánek, Národní památkový ústav ale chystá nejrůznější akce. 7. prosince se v centru Pražská křižovatka uskuteční odborná konference, která představí geniálního architekta Jana Blažeje Santini-Aichela, od jehož úmrtí uplyne 7. 12. přesně 300 let.

Závěr roku pak bude na památkách tradičně ve znamení vánočních zvyků a na mnoha místech se chystají mimořádné prohlídky.

A také na příští rok se chystá akce Po stopách šlechtických rodů. 14. ročník projektu bude oslavovat Habsburky. Hlavními objekty oslav tohoto rodu budou zámky Ploskovice, Zákupy a Konopiště.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/poznavejte-opustene-ale-i-jinak-zajimave-domy-v-nove-databazi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zamek-zelena-hora-u-nepomuka-by-se-mohl-stat-v-budoucnu-klenotem-plzenskeho-kraje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dittrichova-hrobka-patri-nove-mestu-krasna-lipa/]

TV Architect děkuje Západočeské galerii v Plzni za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách Semlerovy rezidence.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

[https://www.tvarchitect.com/clanek/poznavejte-opustene-ale-i-jinak-zajimave-domy-v-nove-databazi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pardubicky-kraj-podpori-revitalizaci-larischovy-vily/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektonicka-soutez-se-chysta-v-humpolci-hleda-se-nova-podoba-a-vyuziti-spolkoveho-domu/]

Výstava popisuje období od seznámení Welsových rodičů do chvíle, kdy se o osudu předků dozvídají jeho potomci ve Velké Británii prostřednictvím utajeného rodinného archivu, který se za druhé světové války zázrakem zachoval. Welsovi si před transportem do koncentračního tábora totiž uschovali u přátel krabici obsahující rodinné paměti, dopisy, fotografie, kresby a další dokumenty. Nejstarší syn Rudolfa Welse Tomáš, který uprchl do Británie, si po válce krabici vyzvedl, uložil ji do skříně a o životě v Československu nikdy nevyprávěl. Dokumenty pak objevily až jeho děti, které příběh rodiny zrekonstruovaly.

Putovní výstavu s názvem „Není noci tak tmavé“ pořádá pobočka Paměti národa pro Karlovarský kraj ve spolupráci s Muzeem Sokolov. Jejím autorem je David Vaughan. Britský novinář a spisovatel žijící od roku 1991 v Praze se zapojil do pátrání a pomohl Welsovým zjistit podrobnosti o životě rodiny.

Rudolf Wels pocházel z rodiny židovského obchodníka, po studiu na plzeňské stavební průmyslovce pracoval v Praze, kde složil stavitelskou zkoušku. Byl přijat na vídeňskou Akademii výtvarných umění, kde studoval s vynikajícími studijními výsledky u Friedricha Ohmanna. Navštěvoval také soukromé kurzy Adolfa Loose a stal se i jeho spolupracovníkem v ateliéru.

Welsovy stavby najdeme ve Vídni, Praze, ale především Sokolově a Karlových Varech. V Sokolově je Welsovým nejznámějším dílem Hornický dům, za pozornost stojí i dvě školní budovy. V Karlových Varech, kde má více než desítku realizací, patřily k nejvýznačnějším stavbám budova Okresní zdravotní pojišťovny, parní lázně či lázeňský dům Bellevue. Společně s Adolfem Loosem a Kurtem Ungerem projektoval v Karlových Varech také dnes nedochované sanatorium Esplanade. Wels se jako architekt uplatnil také ve filmu – spolupracoval například na Voskovcově a Werichově snímku Hej rup! Zabýval se i návrhem užitého umění pro sklárnu Moser, pro kterou také projektoval. Poté, co společně s manželkou a synem marně usiloval o americké vízum, byla celá rodina deportována do Terezína a následně do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau (Březinka), kde život talentovaného a na detail zaměřeného architekta předčasně skončil.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-brummeluv-dum-pusobeni-adolfa-loose-v-plzni/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-velka-synagoga-v-plzni/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-byt-doktora-vogla-a-byt-krausovych-pusobeni-adolfa-loose-v-plzni/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/loosova-vila-v-hrusovanech-u-brna-se-zrejme-docka-obnovy/]

Brummelův dům
Adolf Loos
Husova 58, Plzeň
1928-1929

TV Architect děkuje společnosti PLZEŇ-TOURISMUS v Plzni za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách Brummelova domu.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Další Loosův interiér najdeme v nedaleké Bendově ulici 10. Byl navržen pro Ing. Václava Krause a jeho ženu Gertrudu (ta i s dětmi zahynula během války v koncentračním táboře). Dnes zde můžeme navštívit salon s jídelnou s obklady s mramorem cipollino a mahagonovou dýhou části stěn a kazetového stropu, dále pracovnu a ložnici. I tady najdeme důmyslně navržený vestavěný nábytek a překvapí nás nezvyklá barevná řešení. Původní mobiliář se ovšem nedochoval a prostory architekt Jan Sapák novodobě doplnil o stylově neutrální kusy. Byt rovněž spravuje město Plzeň a lze ho navštívit.

Byt Krausových
Adolf Loos
Bendova 10, Plzeň
1930-1931

TV Architect děkuje společnosti PLZEŇ-TOURISMUS v Plzni za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách bytů Josefa Vogela a Václava Krause.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Partneři, včetně Plzeňského kraje, obce Klášter, města Nepomuk, Ministerstva kultury ČR, Paměti národa a Matice sv. Jana Nepomuckého, se na společném setkání shodli na podpoře stěžejních kroků, které povedou k uskutečnění vize, kterou je nové využití zámku Zelená Hora. Studii nechal zpracovat Plzeňský kraj. Příslušný materiál vytvořil kolektiv odborníků pod vedením Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje.

Podle plánů by mělo místo nabídnout komplexní návštěvnický program založený na nejvýznamnějších historických fenoménech, s nimiž je zámek spojen. Konkrétně jde například o obnovení návštěvnické trasy v zámeckých interiérech. Lákadlem může zámek být i jako naleziště Rukopisu zelenohorského, nachází se zde původní středověké podzemí, hradní poutní kostel nebo místo výhledu ze zámecké věže. Na své by si zde měli přijít i milovníci novodobých dějin, chystá se totiž i expozice reflektující období totalitních režimů.

„Jsem rád, že dohoda partnerů směruje ke vzájemné spolupráci při obnově zámku a jeho okolí a že všichni partneři preferují, aby areál zůstal veřejně přístupným kulturním objektem,“ říká radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu pan Libor Picka a dodává: „Plzeňský kraj pro naplnění výše uvedené vize podpoří obec Klášter finanční podporou na pořízení podmiňující technické dokumentace. Pomoci hodlá také poskytnutím odborných kapacit pro vedení projektu obnovy i souběžného provozu areálu tak, aby návštěvníci i za současných podmínek měli z návštěvy co nejpříjemnější prožitek. Dokonce se již nyní pracuje na přípravě projektu, díky kterému by v první fázi obnovy měly být zlepšeny podmínky pro příchod, vstupní obsluhu návštěvníků, vybudování potřebného sociálního zázemí a snad i rekonstrukci a otevření vyhlídkové věže.“

„Je zřejmé, že obnova areálu je komplexní a především dlouhodobý úkol. Nebojím se, že by postupně nenalezly dotační prostředky na jeho záchranu. Jako první úkol vidím využití evropských fondů na řešení bezprostředních potřeb návštěvníků a opětovné zařazení areálu do Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR,“ uzavírá radní Picka.

Areál zámku Zelená Hora a především jeho okolí utrpělo zejména v časech totality, kdy jej využívala armáda. Současný technický stav mnohdy nevyhovuje bezpečnostním požadavkům. Chybí zde také návštěvnický standard, jako jsou kvalitní toalety, občerstvení či parkování.

„Definovaná vize je klíčovým předpokladem pro získávání dotačních prostředků. Pro přípravu projektů obnovy jsou nyní zásadní zajištění stavebně historických a technických průzkumů a zaměření objektů,“ zdůraznil závěrem ředitel Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje Filip Uhlík.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/loosova-vila-v-hrusovanech-u-brna-se-zrejme-docka-obnovy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ikonicka-vila-v-cernosicich-u-prahy-uz-neni-krejcirova-pojdte-se-s-nami-podivat-na-jeji-novou-image/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/letnimu-bytu-v-centru-karlovych-varu-dominuje-puvodni-vymalba-i-kachlova-kamna/]

Nově vystavěné sídlo už mnozí z nás velmi dobře znají. Dům Radovana Krejčíře byl pověstný nejen tím, kolik ve své době stál (cena se původně odhadovala na 400 milionů), ale i nejrůznějšími výstřelky kontroverzního podnikatele. Krejčíř byl pověstný tím, že ve své vile choval žraloka a měl zde také jednu z nejjedovatějších oceánských ryb – perutýna. Odborníci dodnes vilu posuzují jako velmi pozoruhodné dílo. 

Titulky časopisů vila začala plnit poté, co se 18. června 2005 Radovanu Krejčířovi podařilo uprchnout přímo z domu během policejní domovní prohlídky. Stalo se tak za přítomnosti asi deseti ozbrojených detektivů, dvou státních zástupců a dvou policistů. Po útěku Radovana Krejčíře se o vilu podle svědectví starali Krejčířovi přátelé a rodina. Ti ji udržovali v obyvatelném stavu. Přesto došlo k několika vloupáním. Především šlo o bezdomovce, recidivisty, či další osoby, které vilu využili pro své zviditelnění. Původně honosné sídlo pak dál jen chátralo. První neúspěšná dražba objektu se konala v září roku 2017. Stejně tak dalších několik dražeb se setkalo s nezájmem. V roce 2019 pak vilu zastihl požár. Ten zničil velkou část střechy a za sebou zanechal škodu ve výší 20 milionů korun. V listopadu 2021 byla vila konečně vydražena za více než 21 milionu korun.

Aktuálně vila díky novému majiteli dostala novou střechu, čistý interiér, statické zajištění i exteriérové úpravy. Je uvedena do stavu shell&core a nachází se v nabídce realitní kanceláře Nemovito za 54.900.000 korun. Vila je připravena v základu pro vybudování skutečně jedinečného sídla pro náročné. „Na ploše zhruba 1.000 m^₂, si můžete splnit prakticky jakýkoliv sen. Tato vila splní to, co nikdo jiný nemá,“ říká realitní makléř Ondřej Černovický.

Je až neuvěřitelné, jak dům, který se v minulosti stal cílem nezvaných návštěv vandalů a atrakcí youtuberů nyní nabízí neskutečné možnosti pro vybudování moderního sídla. „Střecha domu, která byla poškozena při požáru a vandalismu, byla kompletně vyměněna. Nová je pochopitelně nejen krytina, ale také celé krovy. V originálním stavu se naopak nachází venkovní kurt, který je ukrytý v prostoru mezi vilou a společenským zázemím. Společenské zázemí v sobě dále ukrývá kurt na squash a několik dalších zajímavých prostor,“ říká Ondřej Černovický.

Ačkoliv je dům vystavěn v klasičtějším stylu, s velkou prosklenou plochou si nezadá i se soudobou modernou. „Na domě proběhla řada zásahů, jako je například nová fasáda nebo oprava schodů. Množství travertinu, které bylo na této stavbě použito, je možná až šokující. Materiál, který naleznete prakticky v celém exteriéru, byl použit také pro výstavbu známého kolosea,“ dodává Černovický.

Této vile nelze odepřít nezměrné množství prostoru, perfektní umístění či dechberoucí výhled. Černošice a okolí budou mít budoucí majitelé jako na dlani. Objekt se nachází v přímém sousedství lesa v okrajové části obce s téměř nulovým provozem. 

„Dům, který s postupujícím svahem mizí v terénu, se nachází uprostřed pozemku. Se zadním objektem je propojen pod povrchem, což je ostatně velkou specialitou tohoto domu, spousta prostor je totiž ukryta pod zemí. Úchvatná je i velká terasa, která navazuje na podlaží s obývacím pokojem, nabízí téměř 100 metrů čtverečních plochy,“ uvádí Ondřej Černovický. Dále zde najdeme i wellness zázemí s velkým vnitřním bazénem. Díky velkým panoramatickým oknům nabízí tento prostor výhledy přímo z bazénu.

„Mramorové točité schodiště propojuje všechna podlaží. Do garáží se svezete výtahem, který byl v roce 2022 vyměněn za nový. Dalším specifickým prvkem tohoto domu je spojovací tunel, který propojuje garáže se zbytkem stavby. Ten se v místě nachází už desítky let a sloužil jako přístup již k předchozímu objektu,“ dodává Černovický. 

Podle realitního serveru je stavba aktuálně připravena k dokončení interiérů. Vizualizace zobrazují jejich možnou budoucí podobu a pracují s minimálními zásahy do konstrukcí domu či jeho dispozice, představují především doplněné povrchy.

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-4-dil-krejcirova-vila/]

TV Architect děkuje společnosti Židovská obec Plzeň za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách Velké plzeňské synagogy.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Zajímavý je například poslechový okruh, který vás zasvětí do historie i současnosti Pragerových kostek, jedné z nejznámějších budov věhlasného československého architekta Karla Pragera. V současnosti v nich sídlí Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Okruh má osm zastávek, které návštěvníci najdou v přehledné mapě a mohou si je sami poslechnout. Zjistí detaily o architektuře stavby, životě Karla Pragera nebo o fungování CAMPu.

„Jsme rádi, že můžeme být první českou kulturní institucí, která je součástí platformy Bloomberg Connects. Chceme našim českým i zahraničním návštěvníkům poskytnout nový multimediální obsah, který blíže představí naše prostory i výstavy. Kromě toho v srpnu oslavíme 100 let od narození Karla Pragera, takže jsme vytvořili podrobného průvodce, který představí architektův život a tvorbu,“ popisuje vedoucí kanceláře CAMP Štěpán Bärtl. 

Aplikaci Bloomberg Connects si můžete stáhnout na Google Play nebo App Store.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/obnovy-se-dockaji-pragerovy-kostky-v-arealu-emauzy-vznikne-zde-park/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/fotograficka-vystava-v-campu-poprve-v-praze-predstavi-tvorbu-slavneho-holandana/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-scenu-narodniho-divadla-ceka-rekonstrukce/]

Informace o jednotlivých stavbách se zájemci dozví vcelku hravou formou v podobě interaktivní mapy. „Naší snahou je nezahlcovat návštěvníky dlouhými texty. Přesto, že jsme v začátcích, snažíme se web intenzivně doplňovat každý den. Aktuálně lze vyhledat stovky míst. V blízké budoucnosti chceme, aby do databáze mohli přidávat tipy na zajímavá místa i samotní uživatelé,“ říká Radomír Kočí. 

Uživatelé si mohou také díky mobilu s GPS značit, jaká místa již navštívili a přidat komentář či hodnocení. Lidé za každou návštěvu získají bod a mohou si tak porovnávat zážitky s ostatními. Součástí webu jsou i trasy, které tematicky spojují jednotlivá místa a je u nich i audio komentář. „Funkce jako trasy nebo možnost ukládání návštěv, jsou dostupné uživatelům, kteří přispějí na další rozvoj projektu. Nejsou to rozhodně žádné vysoké částky, pro odemčení všech funkcí a první vyzkoušení stačí přispět i 200 Kč na rok. Chystáme i různé výzvy, katalogy domů, přehledy zajímavých akcí a mnoho dalšího,“ říká Radomír Kočí. 

Velmi zajímavé je také to, že iniciátoři projektu jsou mnohdy v přímém spojení s aktuálními majiteli zachráněných objektů a díky tomu vznikají velmi unikátní galerie srovnávacích fotografií. „Zrovna teď se chystá jedna parádní galerie ze zámku v jižních Čechách. Budeme samozřejmě moc rádi, když nás i majitelé případně kontaktují a pozvou na takové návštěvy zajímavých domů,“ dodává Radomír Kočí.

„Ač se jedná o nový projekt, tomuto tématu se věnuji přes deset let. Mezi mé osobní srdcové projekty patří například dům U tří bílých lilií v Praze nebo zámek Ohrazenice. Mnoha objektům jsem také v minulosti pomohl najít nové majitele. Jedná se například o zámek Hájek nebo bývalou včelařskou školu v Novém Kníně,“ uzavírá Radomír Kočí. 

Poznejdomy.cz najdete také na sociálních sítích, kde můžete sdílet své příspěvky.

Radomíra Kočího jste na naší televizi mohli vidět v pořadu Chátrající skvosty, kde nám pomohl zmapovat historii několika domů. Posledním je Cukrovarnický palác, který se proměnil díky novému investorovi na luxusní hotel Andaz Prague. Díl o jedinečné proměně opuštěného a chátrajícího objektu v centru Prahy na moderní ubytovací zařízení najdete ZDE:

Chátrající skvosty - 8. díl - Cukrovarnický palác

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-6-dil-sklarna-elias-palme/]

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-textilia-ostravica/]

Lázně ve Mšeně se veřejnosti otevřely v roce 1932. Toto místo na každého návštěvníka dýchne atmosférou první republiky. Výrazná jsou především zdobená okna a bílé dřevěné trámy lázeňské budovy s cihlovou podezdívkou. Kdo stál za architektonickým návrhem celého areálu není dodnes zcela jasné. Jisté je pouze to, že šlo o jednoho z žáků Jana Kotěry – Jindřicha Freiwalda, Čeňka Vořecha nebo Františka Jandu. Místo se stalo pro svůj vzhled oblíbené především mezi českými i zahraničními filmaři.

Koupaliště Dachova u Hořic

Prvorepublikovou plovárnu z roku 1925 najdete v okrese Jičín. Ikonické dřevěné převlékárny byly zhotoveny podle projektu profesora místní sochařsko-kamenické školy Ing. Karla Bachury. Na velmi jednoduché koncepci je dobře vidět, jak se takzvaný národní dekorativismus rozšiřoval ve 20. letech do nejrůznějších vrstev české architektury. Budova je výrazná především svou barevností. Místo je oblíbeným cílem plavců ale i filmařů.

Prvorepublikových plováren najdeme v České republice daleko více. Za zmínku stojí areál Jureček u Říčan, kam prý chodíval i Oldřich Nový či městské koupaliště v Opavě z roku 1931. Stejně tak je zajímavá plovárna v Luhačovicích, ta ovšem dostala nový moderní kabát.

Hotel Thermal

V Karlových Varech v hotelu Thermal mají návštěvníci k dispozici venkovní plavecký bazén a termální lázně s výhledem na ikonický hotel. Architektonická soutěž na tuto budovu byla vypsána v 60. letch. Vítězný návrh Věry a Vladimíra Machoninových začal vznikat v roce 1968, kdy byl položen základní kámen tohoto komplexu. Slavnostní zahájení provozu pak proběhlo o 9 let později, tedy v roce 1977. Dodnes je hotel, jehož součástí je i velký kinosál, neodmyslitelně spojen s tradičním Mezinárodním filmovým festivalem. Komplex se skládá z několika budov. Hlavní je šestnácti podlažní železobetonová stavba ve stylu brutalismu, výška budovy je 65 metrů. K hlavnímu venkovnímu bazénu patří čtyři plavecké dráhy o délce 25 metrů, klidová část s podvodními lehátky a masážními prvky a především nezapomenutelný panoramatický výhled na Karlovy Vary přímo z bazénu. 

Městská plovárna Luhačovice

Také zde sahá historie až do 20. let, kdy vznikla původní funkcionalistická podoba podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse. Budova se ale nově dočkala přestavby a nabízí krytý bazén, venkovní terasy a letní kino. Místní architekt Ladislav Semela se snažil skloubit letní venkovní slunění a výhody krytého bazénu s celoročním provozem. Samotná bazénová hala je umístěna do nejhlubší části pozemku a svými zády dotváří urbanistické řešení území. Původní letní pobytový prostor plovárny je nahrazen atriem s širokými terasami pro letní slunění. Projekt získal hlavní cenu v soutěži Stavba roku 2010 Zlínského kraje v kategorii Realizace rozvojových projektů měst a obcí. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jested-slavi-pulstoleti-zajimavou-vystavou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ceske-rozhledny-lakaji-nejen-vyhledy-ale-i-architekturou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pardubicke-krematorium-slavi-100-let-chysta-filmove-projekce-i-zajimave-prohlidky/]

Kultovní film Juraje Herze, Spalovač mrtvol, který je úzce spjatý s touto budovou, bude uveden ve dnech 27. září a 4. října. Vstupenky na tuto jedinečnou projekci si můžete zakoupit v předprodeji u Východočeské divadlo Pardubice. Promítat se bude přímo ve velké obřadní síni.

Diváci se tak dostanou na místo, které má s touto hororovou černou komedií neodmyslitelnou spojitost, neboť podstatná část filmu byla natáčena přímo zde! „Věříme, že možnost sledovat příběh Karla Kopfrkingla přímo v prostředí, kde byl natočen, bude pro mnohé zájemce velmi lákavá,“ prozradili organizátoři.

Součástí oslav bude také den otevřených dveří v krematoriu 28. října. Návštěvníci budou mít možnost hlouběji nahlédnout do historie a současnosti zařízení. Uvidí nejen celou historickou budovu včetně jejího zázemí, ale i moderní část s aktuálně používanými kremačními pecemi.

K výročí bude rovněž vydána speciální edice sběratelských známek připomínajících 100 let krematoria v Pardubicích. Budou k dostání od 1. září.

Zájemci mají také stále možnost navštívit venkovní výstavu, jejíž součástí jsou dobové historické fotografie a plány krematoria. Zájemci si mohou výstavu prohlédnout během otevírací doby centrálního hřbitova do 20. listopadu 2023.

„Poodkrýváme historii stavby krematoria v Pardubicích. Součástí panelů jsou dobové historické fotografie a plány krematoria. Naším velkým přáním je přiblížit dnešnímu návštěvníkovi hřbitova to, co mohl prožívat kdokoliv před 100 lety: uvědomit si, jak důležitým krokem stavba krematoria byla, co pro lidi znamenala,“ říká kurátorka výstavy Veronika Schiebelová.

Krematorium v Pardubicích rozhodně patří mezi skvosty pardubické architektury a je jednou z nejvýznamnějších českých staveb. Od roku 2010 je proto zapsané na seznam národních kulturních památek. Stavba má hned několik prvenství. Jedním z nich je, že jde vůbec o první české krematorium. Druhým prvenstvím je, že na krematorium byla v tehdejším Československu vypsána poprvé veřejná architektonická soutěž.Té se v roce 1919 zúčastnilo 81 autorů s 95 projekty, porota se však plně nespokojila s návrhy a z toho důvodu neudělila první místo. Až druhým místem byl oceněn Janákův projekt, který byl nakonec vybrán k realizaci.

Stavba objektu v rondokubistickém slohu odstartovala po přepracování plánu v roce 1921 a byla dokončena o dva roky později. Výsledný návrh, který tehdy vyšel na 1,9 milionu korun, se stal manifestem českého národního stylu.

U paty hlavního schodiště střeží budovu krematoria dva světlonoši od sochaře K. Lenharta. Osm a půl metrů vysoká obřadní síň je vyzdobena malbou profesora J. Kysely.

Od roku 1998 je vlastníkem této budovy společnost Služby města Pardubic. Objekt prošel generální rekonstrukcí, kdy byla například instalována nová zdviž katafalku, byla vybudována malá obřadní síň, čekárna smutečních hostů včetně sociálního zázemí, provedena byla také rekonstrukce vstupního schodiště, upraveno bylo i podkroví pro sklad květinových darů a zřízena byla i nová kancelář obřadníka.

Zajímavosti

• Soutěže na architektonický návrh krematoria se zúčastnilo neuvěřitelných 81 návrhů. Návrh posuzovali například architekti Josef Gočár, Ladislav Machoň nebo Karel Kotten.
• Stavba krematoria byla zadána firmě Ing. Karel Kohout a Jaroslav Krupař.
• První obřad se v pardubickém krematoriu uskutečnil 28. září 1923 a zesnulou byla paní Marie Řezačová.
• Do září 2022 bylo celkově v pardubickém krematoriu provedeno 345 182 žehů.
• Pece se do 30. let 20. století se vytápěly koksem, poté svítiplynem
• Původní spalovací zařízení vybudované firmou Rottenbach z Bernu bylo v provozu až do roku 1995.
• Autorem vnitřní výmalby je malíř František Kysela.
• Kolumbárium dokončené ve 30. letech navrhl architekt Karel Řepa.
• V roce 1958 byla budova krematoria  zapsána na seznam kulturních nemovitých památek, v roce 2010 byla prohlášena národní kulturní památkou.

Další realizace významného českého architekta Pavla Janáka, můžete vidět v našem oblíbeném pořadu Skryté poklady architektury!

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pardubicke-krematorium-od-pavla-janaka-slavi-100-let/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-62-dil-cast-1-upravy-prazskeho-hradu-pavel-janak/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-62-dil-cast-2-upravy-prazskeho-hradu-pavel-janak/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-prezidentsky-domek/]

Realizaci dnes slavné stavby předcházela architektonická soutěž významných soudobých architektů. Ve finálním kole se jich sešlo deset a každý představil porotě svůj model nového hotelu a vysílače. Celou soutěž spolu s kritickými ohlasy veřejnosti i odborníků na vybraný Hubáčkův projekt právě tato výstava představuje. Na výstavě mohou návštěvníci spatřit deset nově realizovaných modelů z rukou zkušených modelářů ni vzácné dobové fotografie, které veřejnost neměla možnost dosud spatřit.

Výstava, kterou k výročí Ještědu přichystalo Severočeské muzeum v Liberci. Navazuje na rok 2013, kdy měla veřejnost tehdy poprvé příležitost spatřit původní interiér hotelu i dosud nepublikované dobové fotografie a seznámit se tak s fenoménem unikátní stavby.

Hotel a vysílač Ještěd slouží od roku 1973 a patří k nejoriginálnějším architektonickým dílům v Česku. Architekt Karel Hubáček získal za projekt prestižní mezinárodní Perretovu cenu. Od roku 2006 je stavba národní kulturní památkou a lidé ji také zvolili českou stavbou století. Stavba je dominantou Liberce i celého kraje. Město dokonce usiluje o zapsání Ještědu na seznam památek UNESCO.

Interiéry stavby včetně veškerého mobiliáře navrhnul architekt Otakar Binar, restauraci vybavil autorským nádobím výtvarník Karel Wünsch, který je také autorem jejích dekorativních zrcadlových příček. Na svém místě zůstala původní umělecká díla: skleněná plastika Spad meteoritů Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Kovanou mříž v hotelové chodbě vytvořil Jaroslav Klápště. Z původního vybavení salonku se zachoval stůl či tapiserie od Vladimíra Křečana. Salónek v černobílé kombinaci barev byl v době svého vzniku velmi unikátní a neobvyklý.

[https://www.tvarchitect.com/video/jested-national-gems-ii/]

Naučná interaktivní stezka bude zaměřena na baroko a barokní památky Hradčan a Malé Strany. Pokud byste rádi uměli rozeznat jednotlivé architektonické styly a zajímá vás, proč je zrovna baroko nejvíce zastoupeným slohem staré Prahy, pak vyrazte na workshop 23. července v 11 hodin.

Tváře Karlína

Komentované vycházky vás zavedou na nejstarší pražské předměstí. Poznáte rozmanitou architekturu a historii Karlína. Začíná se v úterý 18. července moderní architekturou, pokračovat se bude ve středu 26. července stavbami klasicistními a industriálními a putování Karlínem bude završeno ve středu 16. srpna, kdy si budete moci prohlédnout secesní realizace a Invalidovnu. Začátek procházek je vždy v 18 hodin.

Památky na Letné

Letenská pláň byla svědkem vojenských přehlídek či demonstrací, významným dějištěm sametové revoluce a dodnes slouží jako místo pro setkávání a konání velkých kulturních akcí. Kromě poutavé historie Letná nabízí také několik významných staveb, jako je Letenský zámeček, vodárenská věž, pavilon Expo 58 a další. Příběh a architekturu Letné odkryje procházka v neděli 6. srpna od 17 hodin.

Malá Strana

V jedné z nejmalebnějších pražských čtvrtí je skutečně co objevovat. V neděli 23. července od 9 hodin prozkoumáte někdejší italskou čtvrť, v neděli 6. srpna od 19 hodin se vydáte proti proudu času do historie čtvrti, ve stejnou hodinu v úterý 8. srpna a v neděli 13. srpna vyrazíte po stopách výtvarníka Jana Zrzavého a v neděli 20. srpna v 17 hodin zavítáme na ostrov Kampa.

Strahovský stadion pro celou rodinu

Standardní prohlídka jednoho z největších stadionu na světě proběhne v neděli 30. července v 16 hodin a v neděli 27. srpna ve 14 hodin. Speciální prohlídka pro děti od 6 do 12 let se konají v úterý 18. července v 15 hodin, ve středu 9. srpna rovněž v 15 hodin a v sobotu 26. srpna ve 14.30 hodin.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-ustav-slechticen-rozmbersky-palac/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-nejvyssi-purkrabstvi-prazskeho-hradu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-petrinska-rozhledna/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-palac-elektrickych-podniku/]

Památka připomínající druhého československého prezidenta a jednoho z nejvýznamnějších prvorepublikových politiků je nyní otevřena od úterý do neděle. V říjnu pak bude objekt otevřen vždy o víkendech. Návštěvníci tak mají výrazně více možností tuto architektonicky i historicky cennou vilu prozkoumat.

„Chtěl jsem vilu otevřít návštěvníkům v největší možné míře, protože to bude mít pro veřejnost bezesporu mnohem větší význam, než kdyby tam premiér jezdil o víkendu ‚na chalupu‘. Když už jsme k tomu přistoupili, bylo pro mě prioritou, aby měli lidé při pohybu v objektu co největší volnost, a mohli si tak prohlídku Benešovy vily a Památníku dr. Edvarda Beneše užít co nejvíc,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

„Vilu se snažíme otevřít co nejvíce, aby měl každý příležitost přijít a podívat se, posedět, dozvědět se něco o historii naší země, a jak významné místo to je. Jsem ráda, že se nám podařilo domluvit s Husitským muzeem vhodný způsob, jak vilu, kudy procházely dějiny, zpřístupnit co nejvíce,“ vysvětlila vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková.

Nově vzniklý návštěvnický okruh začíná v Památníku dr. Edvarda Beneše a volně navazuje procházkou přilehlým parkem do vily Benešových. „S využitím audioprůvodce, který bude k dispozici, si budou moci návštěvníci na jednotlivých stanovištích v areálu horní zahrady a také přímo ve vile poslechnout informace o prezidentském páru, historii vily a okolí, o vystavených exponátech a další zajímavosti,“ popsala Jana Kotalíková.

Návštěvníci Benešovy vily se nově nebudou muset na prohlídku v předstihu registrovat, pro vstup bude stačit zakoupení vstupenek. Cena plného vstupného pro dospělé bude 80 korun, děti a senioři zaplatí 60 korun.

Novinky v areálu

Rozšíření návštěvních dnů Benešovy vily však není jedinou změnou, která se v letošním roce v areálu uskutečnila. V první polovině letošního roku došlo k odstranění bazénu, který na zahraně vily vznikl při necitlivé rekonstrukci v letech 1977 a 1978. Cílem likvidace bazénu a souvisejících stavebních prací bylo navrátit parku původní ráz, jaký měl v dobách, kdy ve vile manželé Benešovi pobývali.

Další ozvláštnění návštěvy Benešovy vily návštěvníkům nabídne panelová výstava fotografií s názvem 13 českých premiérů, která se do Sezimova Ústí přesune ze zahrady Strakovy akademie na přelomu srpna a září.

Architektura

Dům byl postaven na počátku 30. let dle projektu architekta Petra Kropáčka a byl postaven dle přání zadavatele ve stylu jihofrancouzské romantické vily v krásné zahradě, jejímž autorem byl architekt Otokar Fierlinger. Po smrti architekta Kropáčka byla roku 1937 přistavěna k vile předsunutá terasa na arkádě a přidalo se patro na terase, dům tak získal romantičtější podobu. V areálu také v té době vznikl menší domek pro správce a prezidentovu ochranku. Po prezidentově smrti byla v areálu zahrady postavena rodinná hrobka dle návrhu Pavla Janáka s bustou E. Beneše od Karla Dvořáka.

Na další slavné vily se můžete podívat s námi díky pořadu Skryté poklady architektury, kterými vás pravidelně provází historik architektury Zdeněk Lukeš.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-vila-tugendhat/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-lannova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-24-wilfertova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-51-dil-werichova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-56-dil-winternitzova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-59-dil-mullerova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-trmalova-vila/]

Pavilon vyroste opět vedle hotelu Thermal, a proto respektuje jeho ryzí charakter. Celý projekt dočasné stavby zapadl do konceptu filmového festivalu. Pozitivním aspektem dočasné stavby je její nenáročnost. Místo, na kterém modulární stavba vyroste, nepotřebuje žádná zvláštní specifika. Další velkou výhodou modulárního řešení je znuvupoužitelnost celého systému, takže po skončení karlovarského festivalu stavbu rozebereme a přesuneme na další lokalitu k jinému využití.

„Mnoho let jsme přemýšleli, jak co nejlépe využít prostor vedle Hotelu Thermal, až jsme ho na loňském ročníku vzali zcela pod svá křídla. Od začátku jsme věděli, že nechceme jít cestou nějakých jednorázových a jednoduchých řešení, proto jsme se spojili s renomovaným architektonickým studiem Chybík + Krištof, které navrhlo ambiciózní modulární stavbu tak, aby co nejvíce respektovala kontext, ve kterém se nachází. Přáli jsme si vytvořit prostor, ve kterém se mimo filmové projekce budou potkávat filmoví tvůrci i běžní diváci a v tomto směru KVIFF.TV Park naplnil naše očekávání. Letos už máme na co navazovat a festivaloví návštěvníci se opět mohou těšit na celodenní bohatý program,“ říká výkonný ředitel KVIFF Kryštof Mucha.

Prefabrikované stavební moduly nacházejí stále větší uplatnění jak v České republice, tak ve světě. Tento způsob stavebnictví je efektivní, ekonomický a environmentálně udržitelný. Velkou výhodou je minimální objem vzniklého odpadu, variabilita i opakované využití. 

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/jednim-z-trendu-v-udrzitelne-vystavbe-je-modularita/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/popularizace-modularnich-staveb-spolecnost-koma-spousti-skolu-modularity/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/bydleni-modularni-mesto-i-zazemi-pro-umeni-vystavba-z-prefabrikovanych-modulu-ma-v-dnesnim-svete-nezastupitelne-misto/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/budoucnost-bydleni-i-takhle-mohou-vypadat-malometrazni-modulove-domy/]

Státní opera (dříve Nové německé divadlo)
Ferdinand Fellner - Hermann Helmer – Karl von Hasenauer
Wilsonova 4/101/XII, Praha 1 - Vinohrady
1885-1888

TV Architect děkuje společnosti Národní divadlo za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách budovy Státní opery.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

„Fyzická expozice by neměla být postavena na panelech s fotografiemi či modely a hutnými texty, měla by spíše fungovat jako tematický a prostorový rámec pro živý doprovodný program a setkávání a budování komunity. Zaměří se na prezentaci témat, která jsou v architektuře aktuální či ji mohou nějak obohatit,“ prozradilo vedení galerie.

Počítá se i s bohatý doprovodným programem. Některé akce by proto měly být přístupné zdarma a zajištěno je i hlídání dětí. „Galerie bude zviditelňovat a oceňovat často neviditelné různé typy péče. Organizovat program a fungování tak, aby byl dostupný co nejširšímu publiku i pro lidi s handicapem,“ dodává nové vedení.

Ředitelka galerie vypsala také opencall, v rámci kterého hledá kreativní lidi, kteří by se na zabydlování podíleli. Cílem je z areálu Betlémské kaple vytvořit kulturně-komunitní prostor v historickém centru Prahy pro setkávání. V galerii se budou prodávat i odborné publikace a v přízemí by měl začít fungovat studentský klub s kavárnou.

České vysoké učení technické v Praze zakoupilo objekt galerie od Nadace české architektury v roce 2020 a ještě dva roky dobíhala smlouva s původním provozovatelem galerie. Na jaře 2022 vypsalo ČVUT výběrové řízení na nové vedení galerie. Galerie nyní spadá přímo pod Rektorát ČVUT a měla by nadále sloužit veřejnosti.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/z-humpolecke-tovarny-se-diky-rekonstrukci-stala-galerie-soucasneho-umeni/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/expozici-narodni-kulturni-pamatky-vysehrad-ceka-modernizace-pod-taktovkou-architektonickeho-atelieru-rsaa/]

Vanguard Prague

V pražských Modřanech vyrostl rezidenční projekt v bývalé továrně Microna na letecké přístroje. Vanguard Prague je dům nabízející 150 exkluzivních loftů. Projekt má specifickou industriální atmosféru.

„Je to naše srdcová záležitost a zároveň velmi náročný projekt. Jedná se o naprosto výjimečnou stavbu pro bydlení i práci. Dům jsme rozřízli a dovnitř jsme implementovali auto-výtah, tím si každý přímo s autem vjede do vlastního patra přímo k obývacímu pokoji. V domě je také výjimečný wellness s 20metrovým bazénem.  Prostory nabízíme jako Shell&Core, což znamená, že si budoucí majitelé mohou prostory upravit podle vlastních představ, a realizovat tak vlastní architektonická řešení,“ říká Marek Padevět ze společnosti PSN.  

TV Architect představuje - Marek Padevět, ředitel rezidenčních projektů PSN

Nová Elektra 

Nová Elektra je bytový projekt v bezprostřední blízkosti bývalé továrny na žárovky. Název odkazuje na průmyslovou historii západní části Hloubětína. V roce 1921 zde byla založena továrna na žárovky Elektra, v roce 1932 ji koupila nizozemská firma Philips a po druhé světové válce byla znárodněna a fungovala pod názvem Tesla. Komplex továrny byl vybudován ve 20. letech 20. století na jižní straně Poděbradské ulice. Projekt Nová Elektra nabízí atraktivní bydlení a skvělou dostupnost do centra.

Developerské projekty - 14. díl - Nová Elektra k prodeji

Čtvrť Emila Kolbena

Čtvrť Emila Kolbena je moderní čtvrť s kvalitním městským bydlením a bohatým veřejným prostorem s odkazem na industriální minulost tohoto místa. Projekt v těsné blízkosti vysočanského toku řeky Rokytky vzniká v duchu odkazu Emila Kolbena. Některé bytové domy jsou zde dokonce pojmenované po dcerách vynálezce. Továrna, kterou pražských Vysočanech založil Emil Kolben, bývala světovou chloubou. V lokalitě je například i naučná stezka, která seznámí místní s historií místa a životem Emila Kolbena. Dále tady jsou lavičky i venkovní kanceláře pro zaměstnance na home office.

„Je velmi důležité, aby se s brownfieldy do budoucna aktivně pracovalo. Nikdo nechce, aby uprostřed jeho města byly nějaké staré továrny, rozbořené stavby, nefunkční prostory, plochy kontaminované látkami z předešlých průmyslových výrob. Je to nutnost pracovat na brownfieldech v Praze. Nabízejí obrovský potenciál proto, aby se město nemuselo rozrůstat jen do šířky. Nemusejí se pak budovat nové sítě a nová infrastruktura. Je dobré tady vytvářet nové čtvrti,“ řekl Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality.

TV Architect představuje - Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality

Galerie umění PLATO

Historie ostravských jatek sahá do konce 19. století. Město tehdy zainvestovalo do zařízení, které ve své době bylo nejlepší v Rakousko-Uhersku. Jatka fungovala v různých fázích až do roku 1965, kdy se přestěhovala do Martinova, poté nevyužívaný objekt začal chátrat. Nyní se ale podařilo budovu jatek opět přivést k životu, slouží jako galerie umění.

„Rekonstrukce proběhla v celé budově i v jejím okolí. Z původního objektu zůstalo opláštění a skelet. Jedna část musela být zcela odstraněna. Uvnitř se rekonstruovalo téměř vše. V areálu se dokončuje park,“ říká Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora města Ostravy.

V nově zrekonstruovaných prostorách zahájila činnost galerie umění PLATO. Po letech tak získává zázemí odpovídající současným evropským standardům. Návštěvníci zde najdou nově pět výstavních sálů, unikátní je především zcela nové řešení otočných stěn, díky kterému se jednotlivé sály dají otevřít, a propojit tak vnitřní expozice s venkovními prostory.

Autorem rekonstrukce stavby je evropsky proslulý architekt a průkopník pohyblivé architektury Robert Konieczny. 

Ostrava dokončila záchranu památkově chráněných jatek a otevřela v nich galerii současného umění PLATO

Galerie Josefa Gočára

V areálu bývalých Automatických mlýnů v Pardubicích vzniká nová galerie. Ta bude věnována slavnému architektovi Josefu Gočárovi, který je zároveň autorem hlavní budovy mlýnů. Rekonstrukce začala v polovině roku 2020 a hotovo by mělo být v příštím roce. Aktuálně je galerie stavebně hotová, následovat bude zařizování interiérů. První výstavy budou moct lidé navštívit nejspíš v létě. Stavbu mlýnů navrhl architekt Josef Gočár a je národní kulturní památkou. Nové výstavní prostory budou mít pět nadzemních podlaží. V interiéru bude využita bílá barva, dřevěné podlahy či původní betonové či zděné stěny. Schody do pater jsou z původních dřevěných trámů. Po dokončení bude mít budova industriální patinu. Vrátí se sem také historická okna, která budou z vnitřní strany uzpůsobena současným požadavkům na vytápění a propustnost světla. Zajímavostí je, že zde zůstanou zachované některé původní mlynářské technologie.

Přístav

V pražských Holešovicích v prostorách bývalé truhlárny vznikl industriální prostor s názvem Přístav. Tento hub je dílem architektů ze studia REAKTOR, kteří zde zároveň našli své zázemí. Pracují zde nejen oni, ale i další architekti, stavaři, grafici či designéři, kterým tento sdílený prostor nabízí příjemné a kreativní útočiště. Většina materiálů zde zůstala v původní surové podobě. Najdeme zde spoustu zajímavých detailů, jako jsou průmyslové lampy, kovové regály či originální industriální nábytek.

TV Architect představuje - Jakub Heidler a Jan Kačer ze Studia Reaktor

[https://www.tvarchitect.com/clanek/premena-byvale-tovarny-meopta-v-prazskych-kosirich-byla-zavrsena-kolaudaci/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/byli-jsme-prvni-kdo-s-kamerou-nahledli-do-noveho-industrialniho-projektu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/promena-brnenske-spitalky-v-chytrou-mestskou-ctvrt-a-stylove-bydleni-v-blizkosti-centra/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/developerske-projekty-garden-lofts/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/gocarova-galerie-v-pardubicich-se-navstevnikum-otevre-v-lete/]

V interiérech schodišťových hal se uplatňuje pastelová barevnost. Stavba má kongresový sál a desítky jednotně zařízených kanceláří podél centrální chodby v každém patře. V nízkých křídlech se nacházejí byty zaměstnanců a obchody.

Autoři považovali palác za první etapu stavby nového Žižkova v intencích Le Corbusierových velkorysých urbanistických koncepcí, kde nové výškové dominanty měly nahradit starou strukturu této svérázné pražské čtvrti. V tomto smyslu vznikla i řada studií nové zástavby nejen od dvojice H+H, ale také architekta Bohumíra Kozáka nebo Emanuela Hrušky. Ty zůstaly  jen na papíře. Po válce byly ve stavbě umístěny kanceláře Odborů, dnes je budova prázdná a noví majtelé připravují její rekonstrukci.

Dům Radost (dříve palác Všeobecného penzijního ústavu)
Josef Havlíček – Karel Honzík
náměstí Winstona Churchilla 1800/2, Praha 3 - Žižkov
1929-1934

TV Architect děkuje za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách budovy Dům Radost.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Jako nábytek slouží převážně křesla Barcelona a Brno, některé kusy nábytku navrhla Miesova spolupracovnice Lilly Reichová. Od zahrady je prostor oddělen skleněnou stěnou, jejíž některé panely lze mechanicky spouštět do podlahy. Na této úrovni domu je též kuchyně. Suterénní prostory dnes slouží jako výstavní síň a muzeumshop. Dům s ocelovou skeletovou konstrukcí, provedený firmou bratří Moritze a Arthura Eislerových, byl vybaven klimatizací a obklopuje ho rozlehlá zahrada. Po náročné rekonstrukci (studio Omnia) je dnes otevřen veřejnosti, návštěvu je však třeba objednat předem.

Autor stavby Němec Ludwig Mies van der Rohe (1886-1969) působil rovněž jako poslední ředitel slavné německé školy Bauhaus. Později odešel do emigrace v USA, kde přednášel na Illinoiském technologickém institutu. Navrhl mrakodrapy na Lake Shore v Chicagu, Crown Chapell tamtéž, mrakodrap Seagram v New Yorku nebo Muzeum umění 20. století v Západním Berlíně. Vedle Franka Lloyda Wrighta nebo Le Corbusiera bývá označován za jednoho z největších architektů minulého století.

Vila Tugendhat
Ludwig Mies van der Rohe
Černopolní 45/237, Brno - Černá Pole
1928-1930

TV Architect děkuje paní Ivetě Černé a Petru Dvořákovi za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách Vily Tugendhat.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Hotel Avion
Bohuslav Fuchs
Česká 20/150, Brno
1926-1928

TV Architect děkuje panu Stanislavu Berouskovi za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách Hotelu Avion.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE