„Revitalizace levého břehu Ostravice je klíčovým projektem pro zvýšení atraktivity tohoto veřejného prostoru. Navazuje na první fázi, která byla dokončena v roce 2022, a zahrnovala úsek mezi mostem Na Karolině a Střelniční ulicí. Snížení rychlosti jízdy na maximálně 30 km/h a rozšíření prostoru pro cyklisty i chodce přispěje ke zklidnění celé oblasti,“ říká Břetislav Riger, náměstek primátora pro investice a dopravu. Dodává také, že proměna nábřeží je součástí širšího plánu na revitalizaci městského prostoru, který začal již v roce 2012 s prvními úpravami Havlíčkova nábřeží, kdy byly instalovány dvě visuté vyhlídkové galerie.

Stavební práce na břehu Ostravice zahrnují nejen zpevnění břehu pomocí kamenů různých velikostí, ale i vytvoření esteticky příjemného a funkčního prostoru, který propojí univerzitní kampus s rekreačními zónami podél řeky. Tento krok je součástí širšího plánu na revitalizaci okolí Černé louky, která se postupně mění z nevzhledné lokality na atraktivní místo pro odpočinek a rekreaci. Cílem je také dlouhodobě vytvořit pohodlné cyklistické a pěší spojení mezi centrem města, mostem Miloše Sýkory, kampusem a Dolními Vítkovicemi.

První etapa prací zahrnovala vybudování propojovacích chodníků, schodiště pod City Campusem Ostravské univerzity, instalaci veřejného osvětlení a sadové úpravy, které dodaly oblasti novou zelenou tvář. Důležitou součástí projektu byl také mobiliář, který má zvýšit komfort pro návštěvníky.

Revitalizace levého břehu Ostravice je dalším krokem v transformaci Ostravy na moderní a přívětivé město, které nabízí kvalitní veřejný prostor pro své obyvatele i návštěvníky. Tato proměna přináší nový život do tradičních částí města a vytváří z nich atraktivní destinace, kde se setkávají historie, příroda a moderní architektura.

Manuál, známý také jako „pražská kuchařka kvalitních ulic“, pomáhá městským organizacím a firmám vytvářet prostory, které lidi přitahují, místo aby je odrazovaly. Od jeho zavedení v roce 2014 přináší principy, pravidla a doporučení pro tvorbu veřejného prostoru, řeší dlouhodobě zanedbávané problémy a podporuje kvalitu od celkového konceptu až po detaily.

„Veřejný prostor by měl být neustále diskutován, protože se mění s požadavky každé generace. Mít však kvalitní základ jako je Manuál je nezbytné. Skutečnost, že Praha tento dokument vytvořila před deseti lety a obhájila jej i na evropské úrovni, potvrzuje, že držíme krok s Evropou a někdy ji dokonce inspirujeme,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje.

Viditelné změny v Praze

Díky Manuálu bylo revitalizováno mnoho významných míst v Praze, například Smetanovo nábřeží, dolní část Václavského náměstí nebo okolí Národního muzea. Manuál je závazný pro městské organizace a projekty financované z pražského rozpočtu a jeho principy jsou implementovány i v soukromých projektech.

IPR rozvíjí myšlenky Manuálu pomocí tzv. Plug-In dokumentů, které se zaměřují na specifická témata jako jsou umělecká díla ve veřejném prostoru, pražské hřbitovy nebo aktuálně připravované kultivované dopravní značení.

Mezinárodní úspěchy

Manuál byl přeložen do angličtiny, korejštiny a rumunštiny a získal prestižní ocenění Evropské komise za příklad dobré praxe. Praha byla také vybrána mezi 12 měst, která mohla hostit odborníky z celé Evropy. Tito experti z devíti zemí diskutovali o kvalitě veřejného prostoru, přičemž klíčovými tématy byly bezpečnost, přístupnost a ochrana kulturního dědictví.

„Překvapilo mě, kolik věcí už Praha z Manuálu za těch 10 let skutečně stihla realizovat, jako třeba městský mobiliář. Kvalitní veřejný prostor spočívá v detailech a kontinuální péči o něj,“ říká Evelina Ozola, hlavní architektka lotyšské Rigy.

Pražský Manuál tvorby veřejných prostranství ukazuje, jak důležité je mít kvalitní a dobře plánované veřejné prostory. Po deseti letech od jeho vzniku můžeme vidět konkrétní výsledky, které přinášejí užitek obyvatelům i návštěvníkům Prahy. Dokument si můžete stáhnout zde.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-vybrala-viteze-verejne-zakazky-na-dostavbu-centra-nova-palmovka-kde-bude-sidlit-agenture-evropske-unie-pro-kosmicky-program/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-planuje-revitalizovat-lokalitu-kolem-negrelliho-viaduktu/]

Dnešní stav náměstí, které je spíše průchozím než pobytovým prostorem, ukazuje na nutnost jeho revitalizace. Hlavní důvody, proč lidé náměstím pouze procházejí, jsou nedostatek míst k setkávání a odpočinku a vysoké dopravní zatížení. Technický náměstek primátora Pavel Bosák například poukazuje na potřebu zpříjemnit prostor a zavést dosud chybějící stromy, které by mohly přispět k většímu komfortu a estetické hodnotě náměstí.

Cíle revitalizace jsou jasně stanoveny: zvýšit pobytovou kvalitu a bezpečnost prostoru, nabídnout větší komfort a bezpečnost chodců a cyklistů, a zónovat prostor pro vznik nových předzahrádek a dalších prvků, které by podpořily společenský život. Důležité je zachování centrální plochy pro trhy a kulturní akce, což náměstí dodává dynamiku a živost. Zlepšení odtokových poměrů a retence vody, doplnění mobiliáře a umístění zeleně jsou dalšími kroky, které mohou zásadně přispět k ekologické a funkční kvalitě prostoru.

Význam odborné spolupráce

Zapojení širokého spektra odborníků do procesu návrhu je klíčové. Soutěžní porota složená z předních odborníků na architekturu, krajinářskou architekturu a urbanismus, stejně jako zástupců města a dalších expertů, zajišťuje komplexní a informovaný přístup k návrhu. Důraz na odbornou spolupráci odráží snahu o vytvoření prostoru, který bude funkční, estetický a trvale udržitelný.

Výzvy a příležitosti

Revitalizace tak významného prostoru přináší řadu výzev. Je třeba zohlednit historický kontext, současné potřeby obyvatel i budoucí vývoj města. Klíčovou výzvou bude integrace nových prvků do stávajícího prostředí tak, aby nedošlo k narušení historického rázu náměstí. Zároveň je zde obrovská příležitost vytvořit prostor, který bude sloužit jako živé centrum městského života, kde se lidé budou rádi setkávat, odpočívat a účastnit se kulturních akcí.

Architektonická soutěž na úpravu centrálního náměstí Republiky v Plzni je výjimečnou příležitostí pro transformaci tohoto historického prostoru. Cílem je vytvořit místo, které bude nejen krásné, ale i funkční a přívětivé pro všechny obyvatele a návštěvníky města. Správné vyvážení mezi zachováním historických hodnot a moderními potřebami je klíčem k úspěchu tohoto projektu. Pokud se podaří dosáhnout těchto cílů, náměstí Republiky se může stát skutečným srdcem Plzně, které bude pulsovat životem každý den.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzen-vybuduje-moderni-interaktivni-expozici-venovanou-generalu-pattonovi-a-zpristupnime-unikatni-loosovy-interiery/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzenske-sklenene-peklo-jde-k-zemi/]

Projekt nezahrnuje ale jen tvorbu nové scény, architekt se zaměří na komplexní řešení včetně zázemí účinkujících a techniků.

„Důležité je, aby festival mohl provozovat nejenom hudbu v základní podobě, jako třeba v koncertní síni, ale aby bylo možné provozovat i představení s nějakou scénografií, protože Smetanova Litomyšl je festival, kde má své významné místo opera a měl by dávat prostor i dalším žánrům. Také orchestr musí mít důstojné místo před nebo pod pódiem. To všechno jsme museli zohlednit, ale tak, aby krása památkového objektu nebyla porušena a zároveň tam nepršelo," dodává architekt. 

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/]

[https://www.tvarchitect.com/video/josef-pleskot-vyvoj-architektury-v-cechach-a-ve-svete/]

[https://www.tvarchitect.com/video/video-josef-pleskot-provazi-unikatni-vystavou-ktera-shrnula-jeho-tvorbu-v-praze-ostrave-a-litomysli/]

Kapacita nezastřešené scény bude navýšena ze současných 130 na zhruba 250 míst. Město oslovilo architekta Vávru, neboť je autorem návrhu kompletní rekonstrukce kladenského divadla, která byla dokončena v roce 2016. Oprava trvala kvůli komplikacím s tendrem i stavební firmou pět let.

Městské divadlo Kladno bylo otevřeno v roce 1912 a je jedním z nejstarších českých činoherních divadel. Sídlí v Divadelní ulici v centru města. Na repertoáru má pravidelně jak činoherní, tak muzikálové inscenace, klasická dramata i současné hry v českých premiérách.

David Vávra je český architekt, herec a spisovatel. V 70. letech stál u vzniku divadla Sklep v Praze. Jako architekt se věnuje především obnovám budov. Je podepsán ale i pod několika zcela vlastními projekty. Veřejnost má jeho osobu spjatou s televizním seriálem Šumná města, který mapoval moderní českou a moravskou architekturu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/namesti-svobody-v-kladne-ceka-zasadni-rekonstrukce-novinkou-bude-system-pro-hospodareni-s-destovou-vodou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-kladne-bude-stat-zbrusu-nova-nadrazni-budova/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-david-vavra/]

Nákladové nádraží Žižkov leží na festivalové trase mezi „dolním Žižkovem“ a Malešickým lesem. Letošní ročník nese podtitul Cesta z města a zapojili se do něj přední architekti i výtvarní umělci. Například na civilizační odpad upozorňuje dvojice umělců Aleš Hnízdil a Aleš Kurz, z recyklovaného materiálu vytvořil monumentální objekt Jan Zdvořák. Od architektů Mjölk najdeme na festivalové mapě k hrám i sportu určenou dvanáctimetrovou kladinu a stejně tak i dřevěnou pergolu, jež bude naopak sloužit odpočinku. Elhl & Koumar architekti jsou autory dočasného altánu na Jarově. Nami Ňami studio připravili instalaci, která bude sloužit dětským hrám a Jan Tyrpekl nabízí pojízdný pavilon umístěný na kolejišti bývalé vlečky. Mostu za Nákladovým nádražím vdechla poetiku Anna Beata Háblová a kolemjdoucí k posezení láká křeslo od Zdeňka Ruffera. Do festivalu se letos dále zapojili známí umělci Dagmar Šubrtová či Epos 257, ateliéry MOD architekti nebo zerozero a již tradičně skupina Prague Idiots. Své vize nabídnou také studenti AVU z ateliérů intermedia I a intermedia II. Landscape festival připravil kurátorský tým Anna Borovská, Lada Kolaříková a Dan Merta. Festival se věnuje širším souvislostem architektury, krajiny, veřejného prostoru a umění a jeho hlavní program doplní doprovodné výstavy, přednášky a diskuse.

Výstavy Landscape festivalu

Jednou z tradičních a významných výstav Landscape festivalu je prezentace vítězů a finalistů Evropské ceny za městský veřejný prostor, která nabídne výběr nejzajímavějších počinů v oblasti revitalizace veřejného prostoru v letech 2020-2022. Další z výstav se zaměří na inspirativní skateboardové parky v ČR a Evropě nebo na projekty inspirativních dětských hřišť. Festival nabídne i unikátní kolekci fotografií veřejných toalet v tokijské čtvrti Shibuya.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-modest-artificials-studio-dan-merta/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-dan-merta-galerie-jaroslava-fragnera/]

Náměstí B. Martinů v Poličce je pro autory studie místem až mystickým, které svojí polohou a výškou připomíná Akropoli v Aténách. V projektu pracují s významnou osou, která vede od věže barokní radnice na Palackého náměstí k budově fary. Nové navrhované prvky navazují na život nejslavnějšího rodáka.

Soutěžící budou v území Žofinky navrhovat jak urbanistickou strukturu navrhované nové zástavby, tak její objemy a charakter zástavby, ale také i dopravní řešení, kostru veřejných prostranství a řešení modro-zelené infrastruktury. Cílem je začlenění území do struktur města a vznik důležitého propojení centra Ostravy s Dolní oblastí Vítkovic a pěší a cyklistické návaznosti na širší okolí.

 „Soutěž bude probíhat od června 2024 do dubna 2025. Porota architektonické soutěže vybere 5–7 účastníků na základě přihlášek s portfolii referenčních prací. Ti se pak zúčastní tří soutěžních workshopů, během kterých se porota, investoři, samospráva a další aktéři území zapojí do dialogu přímo se soutěžními týmy, “ vysvětlil Petr Návrat z plánovací kanceláře ONplan.

„S vítězem soutěže budeme jednat o zpracování územní studie s regulačními prvky pro celé řešené území a o přípravě projektu pro realizaci 1. etapy rozvoje Žofinky. Práce na rozvoji území máme v plánu zahájit v roce 2027,“ říká Libor Adámek, předseda správní rady společnosti Pod Žofinkou Holding a.s.

O výběru soutěžních týmů a na závěr i vítězného návrhu rozhodne soutěžní porota, ve které budou jak zástupci zadavatele a samosprávy, tak i nezávislí odborníci z řad architektů, urbanistů a krajinářských architektů. V porotě zasedne mimo jiné i architekt a urbanista Filip Tittl z kanceláře UNIT architekti, která se stala vítězem urbanistické soutěže na rozvoj pražského brownfieldu Florenc nebo architekt Ivan Reimann z uznávaného berlínského studia Müller Reimann Architekten, který porotu obohatí svými zkušenostmi z německého prostředí. Soutěžní návrhy budou posuzovat také odborníci v tématech udržitelné mobility a životního prostředí.

Veřejnost bude mít možnost se do soutěže zapojit i během 2. fáze soutěže, tedy na jaře 2025, kdy proběhne konzultace vybraných soutěžních návrhů.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravsky-mrakodrap-se-zrejme-dockal-noveho-majitele/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-nova-radnice-ostrava/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-promenila-park-ve-svinove-z-nevzhledne-plochy-na-zelenou-oazu-k-posezeni-relaxaci-i-vzdelavani/]

Fontána s vodotrysky dosahujícími výšky od 2 do 5 metrů byla vybudována jako rekreační a zklidňující prvek v rámci rekonstrukce dolní části náměstí podle návrhu architekta Petra Kučery. Poprvé byla spuštěna v květnu 2022. Čtvercový prvek tvoří 16 trysek osazených v LED reflektorech zapuštěných do pochozích žulových desek. Součástí zařízení je strojovna s akumulační nádrží o objemu 2 000 litrů umístěná v podzemní šachtě. Fontána řízená počítačovým systémem funguje v recirkulačním režimu, který přispívá k ekologickému a energeticky šetrnému provozu – voda chrlící z vodotrysků stéká zpět do nádrže, odkud se po filtraci včetně chemické úpravy vrací zpět do oběhu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kvuli-novemu-zakonu-pripravila-praha-vlastni-stavebni-predpisy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-bude-mit-manual-ktery-da-dopravnimu-znaceni-kultivovanou-podobu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-odsouhlasila-pokracovani-rekonstrukce-slechtovy-restaurace-i-jeji-financovani/]

Do finálního výběru postoupily týmy:

• Šrámek a Krejčí architekti + Steiner a Malíková krajinářští architekti
• atelier tečka + Radmila Fingerová + Studio Richard Loskot + Jan Matoušek a Miroko Maroko
• Kolektiv Betlém (Sebastian Sticzay, Jakub Herza, Lenka Dřevjaná, Eduard Herrmann)

Pracovní skupina u vybraných týmů rozhodovala dle referencí, portfolií přihlášených týmů a také dle prvotních nápadů. Ocenila především koncepční přístup k prostoru. Zaujala ji také návaznost na historii nádvoří, práce se zelení, hospodaření s dešťovou vodou a v neposlední řadě také interdisciplinární složení a zkušenosti vybraných týmů.

Cílem open callu bylo nalézt vhodný tým pro spolupráci na vytvoření koncepce nádvoří s přiloženým manuálem, který bude závazným dokumentem jak pro aktéry sídlící v areálu, tak pro externí partnery, kteří si některé z prostor pronajmou.

Nádvoří v současné době využívá Galerie Jaroslava Fragnera v rámci výstav i doprovodného programu. Současně se v objektu nachází také studentský Klub Betlémská a část nádvoří pro něj slouží jako venkovní posezení a prostor pro kulturní akce.

Výsledkem by měl být reprezentační prostor, který bude vhodný pro všechny zde konané akce. Současně by ale měl být zachován genius loci místa. Betlémská kaple se nachází přímo v centru hlavního města. Jde o národní kulturní památku, která připomíná osobnost Jana Husa a husitské období českých dějin. Právě v ní byly totiž postaveny základy českého reformního hnutí. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/fragnerova-galerie-na-betlemskem-namesti-meni-majitele-tim-je-nove-cvut/]

„Na pozemcích se nachází části komunikací, které již jsou v majetku hlavního města a také zeleň. Pozemky jsou v okolí Negrelliho viaduktu a pod ním. Jejich odkupem sjednocuje hlavní město svůj majetek, který tak v budoucnu bude moci lépe strategicky rozvíjet,” říká radní hl. m. Prahy pro majetek, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.

Mimo jiné se jedná o pozemky, kde se nacházejí části ulic Křižíkova, Malého, Pernerova, Pobřežní a Prvního pluku. Komunikace jsou ve vlastnictví hlavního města Prahy a ve správě Technické správy komunikací hl. m. Prahy. Na dalším odkupovaném pozemku se rozkládá menší park. Součástí transakce jsou i pozemky pod některými z oblouků viaduktu. 

První vestavba v oblouku č. 036 je nyní v realizaci, zbývající bude možné zpřístupnit až po dvouletém pilotním provozu, který prověří dopad provozu na památkově chráněnou stavbu. Práce jsou rozděleny na čtyři etapy. Řešení vestaveb a návrh urbanistické koncepce okolí připravoval Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy podle koncepční studie, kterou zpracoval ateliér MOBA studio s.r.o. Doposud oblouk sloužil jako garáž. Oživení prvního oblouku viaduktu přirozeně prověří nejen funkčnost celého budoucího řešení, ale také provázanost na dostupné dopravní trasy v okolí a občanskou vybavenost v rámci koncepce tzv. 15minutového města. V budoucnu tam totiž postupně vyrostou nové kavárny, bistra, kulturní projekty, ale i zázemí pro startupy. Během dvouletého zkušebního provozu bude prostor ve spolupráci s ČVUT monitorován.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nigrelliho-viadukt-v-prazskem-karline-dostane-atraktivni-vyuziti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-hleda-logo-a-vizualni-identitu-pro-projekt-vyuziti-prostoru-pod-oblouky-negrelliho-viaduktu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-palackeho-most/]

Vymezení třetí zóny nyní Praha změnila tak, že pokrývá celé zbývající území Prahy, přičemž dosud byla definována katastrálními územími, jejichž plocha je tvořena územím s vyšším než 30% podílem ochranného pásma Pražské památkové rezervace.

Namísto úplného zákazu umisťování reklamních plachet v třetí zóně jsou nově stanoveny podmínky, za nichž plachty být umisťovány mohou. Má to ale svá pravidla. Nesmí být nasvíceny, umístěny mohou být jen na slepých stěnách budov a také nesmí překračovat obrys těchto stěn.

„Vůči ÚOHS jsme argumentovali, že ač v nařízení o regulaci reklamy plachty na domech ve třetí zóně zakazujeme, provozovatelé je stále mohou umisťovat dle Pražských stavebních předpisů, takže k žádné diskriminaci nedochází. ÚOHS nicméně na tento argument neslyšel, proto nařízení upravujeme,“ říká radní pro majetek, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-bude-mit-manual-ktery-da-dopravnimu-znaceni-kultivovanou-podobu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jubilejni-desaty-rocnik-tradicni-architektonicke-akce-open-house-praha-se-letos-zameri-na-vyznamna-vyroci/]

Zastupitelé vybírali ze tří variant, ve hře byla i oběžná lanovka s malými kabinami. Pro zvolenou variantu se rozhodli jak zastupitelé, tak pro ni hlasovalo i nejvíce respondentů ve veřejné anketě. V ideálním případě by výstavba lanovky měla začít v roce 2026.

Podle ekonomické analýzy, která byla součástí podkladů pro zastupitele, by v prvních letech po zprovoznění měla lanovka přepravit půl milionu cestujících ročně. Před tragickou nehodou to bylo ročně čtvrt milionu. V analýze se počítá s cenou pro jednu cestu ve výši 400 korun, pro Liberečany za 200 Kč.

Výstava LANOVKA NA JEŠTĚD

Technické muzeum v Liberci také otevírá novou výstavu “Lanovka na Ještěd”. Hlavní exponáty - dvě původní lanovkové kabiny - zapůjčilo Severočeské muzeum, které se také spolupodílelo na přípravě scénáře celé expozice.

První vystavená kabina z roku 1933 je v nálezovém stavu, kdy po vyřazení dlouhá léta sloužila jako bufet, kůlna či včelín. Druhá, z roku 1975, potom byla náhradní kabinou až do skončení provozu v roce 2021. Výstavu doplňují drobnější technické díly lanové dráhy.

Informační panely seznamují návštěvníky s historií a technickými parametry lanové dráhy Horní Hanychov - Ještěd v širších souvislostech. Vizuální vyznění celé expozice podtrhuje instalace velkoplošného panoramatické pohledu na Liberec za letního svítání. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/liberec-predstavil-sest-moznosti-obnovy-lanovky-na-jested/]

[https://www.tvarchitect.com/video/jested-national-gems-ii/]

Tachovské náměstí neprošlo zásadní rekonstrukcí již více jak půl století. Ačkoliv se projekt připravoval dvacet let, nelze ho považovat za zastaralý. V roce 2002 byla zadána a zpracována Urbanistická architektonická studie úprav náměstí a vybraných veřejných prostranství a ulic v rámci městské památkové zóny. V souladu s touto studií byly v následujících letech realizovány úpravy Hradební, Kostelní a Soudní ulice. V letech 2009 – 2011 byla studie aktualizována, a reagovala tak na měnící se skutečnosti. Zároveň aktualizace odrážela mnohdy nelehká jednání například s orgány státní památkové péče, při kterých byl hledán kompromis mezi památkovými požadavky a požadavky moderního života. Přípravné fáze projektu zahrnovaly i některé průzkumy. Například dopravní průzkum, který ukázal, že 70 - 85 % automobilů náměstím pouze projíždí. Současný projekt také počítá s parkováním na náměstí. 

Novinky na náměstí Republiky 

Co se povrchu týká, ten bude tvořen velkoformátovou dlažbou v trasách hlavního pohybu a dlažbou v menších formátech různých velikostí i barvy v plochách. Zmizí také vyvýšená pěší zóna. Stromy budou zachovány ve východní a severní frontě v počtu mírně vyšším, než je tomu dnes. Předpokládá se, že na náměstí také přibydou mobilní kontejnery se stromy a květinami. Na původní místo se vrátí replika Mariánského sloupu, který byl zničen na začátku 70. let minulého století. Jeho okolí ozdobí nové sochy.

O mobiliáři rozhodne veřejnost! 

V současnosti je také vybírán nový mobiliář. Ten nejprve projde posouzením památkářů. Ze schválených prvků pak veřejnost svým hlasováním rozhodne o tom, jaký mobiliář bude výslednou podobu tachovského náměstí dotvářet. 

Nový život pro náměstí

Vedení města počítá s tím, že by se zde nově mohly konat nejrůznější kulturní akce a společenská setkání. Také v tomto směru město vítá iniciativu všech občanů.

Stavba by měla být hotová do léta roku 2025.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatkami-roku-se-staly-jizdarna-u-tachova-a-kaple-v-jevicku/]

Stěžejním prvkem nového podia bude asymetricky řešená střecha, která dodává celému prostoru moderní a dynamický vzhled. Pro zlepšení akustiky a atmosféry jsou zde zvoleny dřevěné akustické panely na vnitřních stěnách. Součástí revitalizace bude i nový povrch taneční plochy.

Architektonická studie zahrnuje také řešení pobytové části parku, která bude sloužit jako odpočinková a společenská zóna pro místní obyvatele vesnice. Tato část parku bude harmonicky zapojena do okolní přírody a poskytne obyvatelům příležitost relaxovat a setkávat se s přáteli. „V rámci revitalizace jsme navrhly i nová místa k sezení a pár laviček. V prostoru budou i nové herní prvky. Navíc střecha podia přechází plynule do lavice,“ dodává Hana Al-Gibury.

Osvětlení bude zajištěno tak, aby podtrhlo atmosféru a umožnilo pořádání akcí i ve večerních hodinách. Obec by zde ráda pořádala koncerty, letní kino či nejrůznější tradiční akce. Realizace parku je plánovaná na letošní srpen.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-hana-al-gibury-a-adela-smeidlerova-z-atelieru-mama-design/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/design-interieru-kvetinarstvi-v-centru-brna-podtrhuje-hravou-atmosferu-maleho-obchodu/]

„Účastníci této architektonické soutěže budou řešit zlepšení pobytových kvalit tohoto prostoru a to, jak se může stát plnohodnotnou, a přitom svébytnou součástí systému veřejných prostranství města. Podstatnou součástí řešeného území je i betonový monument Galerie cti, který je jedním z dokladů vizuální kultury v období reálného socialismu a pozdní moderny. Město bude v soutěži hledat možnosti, jak s tímto monumentem pracovat jako s dokladem doby a podnětem ke kritickému zamyšlení se nad vývojem nejen českých dějin,“ popisuje náměstek primátorky pro oblast územního plánování a památkovou péči Adam Záruba.

Do celého procesu přípravy soutěže bude zapojena i veřejnost, a to několika způsoby. První setkání s veřejností se uskuteční už 15. února, a to od 18 hodin v bývalém objektu střední odborné školy, ve vnitrobloku u křižovatky Koruna. Výstupy z této akce poslouží jako podklady pro přípravu zadání soutěže. Na toto veřejné setkání pak naváže ještě odborná debata, která se uskuteční 29. února od 18 hodin v Galerii moderního umění v Hradci Králové.

První kolo architektonické soutěže se uskuteční v dubnu. Z předložených prací vybere odborná porota v anonymním režimu minimálně pět konceptů, jejichž autory město vyzve k předložení podrobnějších návrhů. Ve druhé fázi soutěže porota ocení nejlepší návrhy. S vítězem soutěže bude město jednat o dopracování projektu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-hradec-kralove-predstavilo-promenu-velkeho-namesti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dnes-zahajuje-cinnost-nove-centrum-architektury-kralovehradeckeho-kraje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prostor-nekdejsi-galerie-cti-u-koruny-v-hradci-kralove-se-zmeni-v-inspirativni-prostor/]

Z náměstí zmizí jeho charakteristická, ale dnes už velice zastaralá budova ve tvaru lodi, která slouží jako trafika. Položena bude nová dlažba a dojde k vykácení stromů ve špatném zdravotním stavu. Hodnotné stromy samozřejmě zůstanou zachovány, a navíc se vysadí nová zeleň. Změní se i tvar náměstí a instalován bude nový mobiliář, přibydou lavičky, vodní prvky, toalety i kryté zastávky pro autobusy.

„Využíváme rekonstrukci k tomu, abychom odstranili všechny neduhy, které tam dnes jsou. Naopak z tohoto náměstí chceme udělat špičkový prostor a výkladní skříň města. K rekonstrukci přistupujeme komplexně a nezapomínáme ani na práci s dešťovou vodou, což je dnes ve městech velké téma. Celkovou rekonstrukcí dokážeme vytvořit podmínky k tomu, aby se tam veškerá dešťová voda zadržovala a napájela stromy i další vegetaci. Hospodaření s dešťovkou je jedním ze zásadních prvků rekonstrukce,“ říká Ondřej Rys, architekt a kladenský radní pro rozvoj.

Náměstí leží v centru Kladna. Jedná se o dopravní uzel i frekventovanou zónu, kterou denně projdou tisíce lidí. V blízkosti se nachází magistrát, nemocnice i několik základních a středních škol.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-podobu-sitenskeho-mostu-v-kladne-navrhne-architekt-josef-pleskot/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kladenska-vyhlidka-nabidne-pohled-na-jested-a-stredohori/]

Město chce proto původní projekt upravit a doplnit o nové přístupy. Koncept studie zpracovávalo sdružení ARN studio s.r.o. – architekti chmelík & partneři s.r.o.  Architekti v konceptu zohlednili i názory veřejnosti, které vzešli z participace. Mezi nejčastější podněty zapojené veřejnosti patřilo snížení počtu parkovacích míst a snaha navrátit náměstí všem občanům jako setkávací plochu, nikoliv veřejné parkoviště. „Mohli jsme buď pokračovat v územním řízení, začít celý projekt připravovat od začátku včetně nové architektonické soutěže, nebo provést potřebné úpravy a nechat přepracovat projektovou dokumentaci tak, aby se koncept vítězného projektu posunul a zároveň inovoval podle požadavků dnešní doby. Po pečlivém zvážení všech faktorů, zejména finančních a časových, a naší politické odpovědnosti, jsme se rozhodli přepracovat projektovou dokumentaci na základě upraveného původního konceptu a následně předložit novou žádost o územní rozhodnutí,“ uvádí primátorka města Hradce Králové Pavlína Springerová.

„Sdílená zóna je druh dopravního režimu, ve kterém není upřednostněna žádná forma dopravy. Chodci, cyklisté i automobily jsou si rovni. Vznikne tak otevřený prostor a příjemná zóna pro návštěvníky Velkého náměstí. V návrhu je kladen důraz na bezbariérovost celé plochy náměstí, vše se odehrává tak, jak to bylo historicky, celé náměstí bylo jednotnou vydlážděnou plochou,“ doplňuje architekt Jiří Krejčík. Studie počítá s tím, že by na náměstí měla jezdit i linka MHD. 

Nové dopravní plochy by měly vzniknout v ulici Víta Nejedlého za budovou soudu nebo Komenského ulici. Na náměstí by mělo být výrazně víc prostoru pro pěší a hodně se promění třeba i zahrádky restaurací na náměstí, které budou přímo na dlažbě náměstí bez nějakých obrubníků, schodů nebo podsad.

Koncept studie bude v následujících týdnech projednán s hradeckými zastupiteli, komisemi, výbory, komisemi místní samosprávy, veřejností, podnikateli a rezidenty. Současně město začne připravovat zadávací podmínky na výběr zpracovatele projektových prací. Se zahájením výběru zhotovitele projektové dokumentace město zatím počítá ke konci letošního roku.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hradec-kralove-ma-noveho-tisteneho-pruvodce-po-moderni-architekture/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-37-hotel-okresni-dum/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-38-gocarovy-skoly/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-39-ambrozuv-sbor/]

„Cílem provozu pilotního oblouku bude dle požadavku památkářů a Správy železnic otestovat, jaký má provoz dopad na kulturní památku, jak je energeticky náročný a jaký je zájem veřejnosti i potenciálních nájemníků na obsazení zbylých oblouků. S těmito informacemi prověříme reálnost naplnění vize schválené Radou hlavního města Prahy na zasklení a zprovoznění všech více než 40 oblouků pod viaduktem,“ říká radní pro majetek, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.

„Dnešní trend využívání technických staveb k přeměně na nová kulturní centra považuji za velmi chytrý přístup a plně ho podporuji. Takovéto projekty dokážou oživit městský prostor a vytvořit neobvyklá místa k setkávání, což umožní Pražanům aktivně se zapojit do kulturního dění a posílit pulz městského kulturního života,“ zdůrazňuje Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury. 

„Ve zprovoznění oblouků pod Negrelliho viaduktem a v kultivaci jeho okolí vidím velkou příležitost nejen pro Karlín. Zajímavé budou i synergie se sousedními kasárnami. Ta jsou už teď významným místem setkávání Pražanů a věřím tomu, že místu vdechne novou energii i obnovený viadukt,“ dodává radní Zábranský. 

Cílem soutěže je zajistit vytvoření jednotného vizuálního stylu viaduktu, jež poslouží pro přehlednou a srozumitelnou komunikaci s veřejností a potenciálními pronajímateli prostor viaduktu.

„Soutěže se mohou zúčastnit grafičtí designéři a designérky, kteří chtějí svým nápadem a kreativitou přispět k budoucímu využití veřejného prostoru v centru Prahy a vtisknout projektu novou tvář. Součástí hodnotící komise budou, kromě zástupců do projektu zainteresovaných stran, i nezávislí odborníci, kteří přispějí k výběru nejkvalitnějšího návrhu,“ prozrazuje marketingový manažer TRADE CENTRE PRAHA Martin Boška. 

Soutěžní návrhy je možné podávat nejpozději do 29. února 2024. Předmětem jednokolové otevřené soutěže je návrh logotypu a grafického řešení prezentace pilotního oblouku, který bude v prvotní fázi zkušebního provozu sloužit jako infocentrum, meeting point a místo pro konání různých kulturních akcí.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byla-zahajena-stavba-pilotniho-oblouku-pod-negrelliho-viaduktem/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nigrelliho-viadukt-v-prazskem-karline-dostane-atraktivni-vyuziti/]

Otisky rukou poskytla Palachova neteř Andrea Palachová a Zajícova sestra Marta Janasová. Při zmáčknutí jedné dlaně se pomník rozsvítí červeně, při zatlačení na druhou dlaň se pomník zbarví do modra. Pomník je jinak bílý, takže barvy vytvoří trikoloru.

David Vávra je český architekt, herec a spisovatel. V 70. letech stál u vzniku divadla Sklep v Praze. Jako architekt se věnuje především obnovám budov. Je podepsán ale i pod několika zcela vlastními projekty. Veřejnost má jeho osobu spjatou s televizním seriálem Šumná města, který mapoval moderní českou a moravskou architekturu. 

Osobnosti současné architektury - David Vávra

[https://www.tvarchitect.com/video/exkluzivne-expo2020-pohledem-zdenka-lukese-a-davida-vavry/]

Ateliér A8000 se jako odborník na téma města a vody soustředí především na propojení historického centra s jihem Olomouce podél Mlýnského potoka. Vznikne zde promenáda pro pěší i cyklisty, řada možností pro trávení volného času i relaxování v zeleni s vodními prvky.

Lidé tak v budoucnu budou mít přístup k vodě a projekt zároveň bude sloužit jako základ pro budoucí dotvoření dlouhého koridoru bez bariér podél řeky. Právě Mlýnský potok se totiž má stát dominantou nového městského celku. Návrh počítá například s kavárnou či dětským hřištěm. Součástí plánu je také rekonstrukce zbořeného jezu a mezi zvažované varianty patří i vodácký kanál.

Cílem je vytvořit z lokality celoročně využívané rekreační území. Místo by mělo sloužit všem obyvatelům města a nejrůznějším cílovým skupinám, a to po celý den.

Architektonický ateliér A8000 se dlouhodobě tématu město a voda věnuje. Již dříve ateliér zpracoval například studii Město a voda 2020 v Českých Budějovicích. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ceske-budejovice-maji-novy-sportovni-areal-od-atelieru-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-kanade-vznikne-unikatni-turisticke-stredisko-podle-navrhu-studia-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-ostrov-ktery-je-jednim-z-hlavnich-piliru-promeny-jezera-medard-predstavuje-symbol-transformace-a-revitalizace/]

Současná podoba náměstí na pomezí Vinohrad a Žižkova již dlouho nevyhovuje vytížení, ani fungování této lokality. Díky revitalizaci by náměstí mělo získat jednotnou a ucelenou podobu. Architekti z ateliéru MCA zvolili řešení, které zachovává charakter místa jako městského parku s velkým podílem zeleně. Zároveň však před kostelem vytvořili menší náměstí s vodním prvkem a celý prostor oddělili od frekventovaných komunikací pomocí podélných alejí stromů. Součástí obnovy je také vytvoření povrchového přechodu křižovatky Vinohradská Slavíkova a obnovení stávajících zastřešení východů z metra. Do budoucí podoby náměstí mohla promluvit také veřejnost.

„Věhlasné a esteticky krásné náměstí Jiřího z Poděbrad především promění svůj charakter směrem k městskému parku s vysokým podílem zeleně. Před kostelem vznikne v podélné ose menší „náměstí“, které rozšíří prostor pro veřejné akce. Tuto dlážděnou plochu budou lemovat podélné aleje platanů. Součástí návrhu je také zlepšení systému zavlažování a celkové zkvalitnění zelených ploch, a to včetně vybudování retenční nádrže,“ dodává Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí a klimatický plán.

Předpokládané náklady na proměnu náměstí činí 477,7 milionu korun. Podpora od Ministerstva pro místní rozvoj by mohla dosáhnout až poloviny z celkových investičních nákladů, tedy 238,8 milionů korun.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazske-namesti-jiriho-z-podebrad-bude-hezci-a-bezpecnejsi/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-pavla-melkova/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dlouho-planovana-rekonstrukce-namesti-jiriho-z-podebrad-zacne-jeste-letos/]

Čtyřmetrový památník připomíná ikonickou dýmku, s níž je Ferdinand Peroutka ztvárněn prakticky na všech fotografiích ze svého tvůrčího období. Dílo má povrch z leštěného nerezového kovu, přičemž hlavu dýmky zakončuje zrcadlová plocha, která zachycuje chvilkové portréty kolemjdoucích. Na dýmce pak najdeme nápis Jací jsme, což vyzývá veřejnost k zamyšlení. Zároveň se jedná o odkaz na Peroutkovo rané dílo z roku 1924.

„V rámci parku tak vznikl výrazný solitér viditelný už z dálky, podobně jako byl samotný Peroutka. Přitom ale nenarušuje harmonii zeleně, naopak zdejší atmosféru vhodně doplňuje,“ říká autor díla Radek Talaš.

Jedná se o vůbec první památník Ferdinanda Peroutky u nás. „Jeho umístění nebylo vybráno náhodně. Dýmka jako by ukazovala směrem k domu č.p. 1286 na okraji parku, kde Peroutka žil až do svého vynuceného odchodu do exilu po komunistickém převratu,“ vysvětlil radní Prahy 5 pro kulturu Štěpán Rattay.

„Chtěl jsem vyjádřit, že Peroutka zmizel z Prahy nejen fyzicky, ale potom i mentálně, když byl ve druhé polovině 20. století vymazán z našich učebnic dějepisu. Moje dílo je jakousi satisfakcí velkému člověku a navrácením jeho odkazu tam, kam patří,“ dodává Radek Talaš. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-stalou-expozici-o-dejinach-designu-otevrelo-umeleckoprumyslove-muzeum/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/podobu-budovaneho-dvoreckeho-mostu-doplni-neokubisticke-sochy-od-kristofa-kintery/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/atelier-manzelu-very-a-vladimira-janouskovych-se-po-letech-otevrel-verejnosti/]

„Jsem rád, že Praha opět investuje do kultury. Pod nově vznikajícím Dvoreckým mostem vyroste takzvaná botanická zahrada světla. V Praze tak bude další atraktivní místo, které poslouží nejen našim spoluobčanům, ale zároveň i zahraničním turistům, jelikož vybraná díla pochází od umělců z celého světa. Botanická zahrada nabídne další propojení veřejného prostoru a kultury. Vnímám to jako skvělé využití volného prostranství k umělecké činnosti,“ říká Jiří Pospíšil, náměstek primátora pro oblast kultury a památkové péče.

Pořízeno bude celkem pět uměleckých děl, mezi ně patří například také neokubistická betonová skulptura nazvaná Heavy Head Boy s elektronicky řízeným vodním systémem. Podoba soch je součástí vítězného návrhu, který vzešel z dvoukolové architektonické soutěže. „Chceme, aby sochy kromě dotvoření výzdoby mostu také doplnily nově vznikající veřejné prostranství o hodnotné umělecké prvky a funkční mobiliář. Na smíchovské straně mostu vznikne světelná zahrada Light Removes Darkness, kde místo stromů vyroste 120 různých lamp veřejného osvětlení z celého světa, například z indonéské Jakarty, Lucemburska nebo Ázerbájdžánu. Na podolské straně pak mimo jiné vznikne plovárna, prostor pro konání koncertů a divadelních představení, skatepark nebo lezecká stěna. Ani tady nebudou chybět umělecké prvky,“ doplňuje náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

„Dvorecký most bude díky uměleckým prvkům od Krištofa Kintery splňovat nejen svou primární funkci dopravní stavby, ale jeho okolí bude také fungovat jako místo lákající k trávení volného času. Zároveň se stane cílem obdivovatelů současné architektury a umění. Takto bychom měli přemýšlet o všech investičních akcích hlavního města,“ říká I. náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib. 

Celý most bude charakteristický kubistickým tvaroslovím. Nová umělecká díla vytvoří s architekturou stavby jeden celek, stejně tak jako s novou tváří přilehlého okolí.

Často se také vede debata ohledně názvu mostu. Označení Dvorecký most je pracovním názvem. Jednou z variant je, že by se most mohl jmenovat po zesnulé bývalé ministryni zahraničí Spojených států Madeleine Albrightové.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zacala-stavba-dvoreckeho-mostu-pres-vltavu-jake-dalsi-mosty-se-chystaji/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-bude-mit-novy-most-propoji-prahu-4-a-5/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stavba-dvoreckeho-mostu-zacne-v-polovine-zari/]

„Díky zvolené konstrukci jsme lávku navrhli jako zastřešenou, poskytující komfort a ochranu proti nepohodě a nabízející atraktivní průchod mezi korunami stromů nad řekou Loučnou s výhledy na město,“ říkají architekti.

Ocelová konstrukce lávky je doplněna zábradlím z nerezové ocelové sítě a kulatým nerezovým madlem. Atmosféru lávce ve večerních hodinách dodává osvětlení, které navíc podporuje kontrast lehké ocelové konstrukce a pohledového železobetonu.

Stavbu oživují grafiky Ivany Šrámkové. Najdeme je na vstupech do výtahu a zadní stěně pylonu.

Mezi další významné letošní stavby, které získávají ocenění ve významných soutěžích patří také Sídlo Kloboucké lesní v Brumově-Bylnici navržené Janem Machem a Janem Vondrákem z ateliéru mjölk architekti. V soutěži Česká cena za architekturu získal návrh čestné ocenění Finalista. Poroty soutěží zaujala také Rekonstrukce historické budovy bývalých jatek pro účely galerie Plato Ostrava.

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-to-vypada-kdyz-se-poslani-firmy-propise-do-architektury-jejiho-sidla/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-litomysli-maji-betonovou-lavku-s-vytahem-slouzi-jako-vyhlidka/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zname-viteze-grand-prix-architektu-narodni-ceny-za-architekturu-2023/]

„Náměstí Jiřího z Poděbrad je veřejným prostorem celoměstského významu, který navíc bezprostředně navazuje na Vinohradskou ulici, což je jedna z nejdůležitějších městských tříd. Jiřího z Poděbrad má tak velký kulturní význam a lidé zde tráví mnoho času, kvůli současnému stavu však nemůže být plně využíváno,“ komentuje proměnu náměstí Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

Architekti z ateliéru MCA zvolili řešení, které zachovává charakter místa jako městského parku s velkým podílem zeleně. Zároveň však před kostelem vytvořili menší náměstí s vodním prvkem a celý prostor oddělili od frekventovaných komunikací pomocí podélných alejí stromů. Součástí obnovy je také vytvoření povrchového přechodu křižovatky Vinohradská Slavíkova a obnovení stávajících zastřešení východů z metra. Do budoucí podoby náměstí mohla promluvit také veřejnost.

Obnova řeší kompletní plochu náměstí včetně technické infrastruktury, mobiliáře, ploch chodníků po obvodu náměstí a přilehlou ulici Lucemburská. „Dlážděnou plochu před kostelem budou lemovat podélné aleje platanů. Součástí návrhu je také zlepšení způsobu zavlažování a zkvalitnění zelených ploch včetně vybudování retenční nádrže. Vše pak bude respektovat městské standardy jak pro hospodaření s dešťovou vodou, tak pro stromořadí. Obnova řeší celé náměstí komplexně včetně technické infrastruktury i mobiliáře,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

Také pražský dopravní podnik předloni v září na náměstí zahájil opravu stanice metra. Vznikají tam nové výtahy pro vozíčkáře a rodiče s kočárky, podnik také vyměňuje eskalátory a opravuje další části stanice. Magistrát již delší dobu připravuje i kompletní rekonstrukci Vinohradské ulice, ale zatím není jasné, kdy začne.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-pavla-melkova/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazsky-magistrat-si-prevezme-rekonstrukci-namesti-jiriho-z-podebrad-od-prahy-3/]

Nově na zdi, která obklopuje Zahradu smyslů v areálu bývalé Karnoly, vzniklo umělecké dílo, jehož autorkou je streetartová umělkyně Nellida. Čtyři motivy představují čtyři roční období. Nellida není Krnovanům neznámá. Je autorkou díla, které od loňského léta zdobí stejnou zeď, jen ze strany od parkoviště v ulici Mlynářské.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/umeni-ktere-kultivuje-verejny-prostor-mural-art-v-ceskych-ulicich/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-krnov-chysta-stavbu-novych-lazni/]

„Naší dlouhodobou vizí je zachovat sociální různorodost a navázat na historii Karlína coby přístavní a historicky průmyslovou část Prahy, která dnes trpí intenzivní gentrifikací vedoucí k vystěhování nejen nízkopříjmových skupin, ale i k vymazávání řemeslné a rukodělné tvorby. Velký dík patří neúnavné práci kolegů architektů Yvette Vašourkové a Igora Kovačeviče, kteří dlouhou dobu pracovali na vizi využití prostoru pod viaduktem. Bez aktivního přístupu města, IPR Praha, a spolupráci NPÚ, Správy železnic a Prahy 8 bychom dnes neměli stavební povolení na pilotní projekt, takže ještě jednou všem zapojeným aktérům děkuji za součinnost.“ uvedl Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje.

Samotné konstrukce vestavby jsou navrženy jako plně demontovatelné. Zasklení prostoru oblouku neovlivní pěší ani jiné komunikační trasy v místě. Jako průchod a průjezd pod viaduktem jsou využívány vedlejší portály, které překlenují ulici Sokolovská. V rámci pilotního projektu vzniknou nové zasklené fasády na východní a západní straně oblouku 036 Negrelliho viaduktu. Zbudován bude také interiér a zázemí pro infocentrum.

„Oživení prvního oblouku viaduktu přirozeně prověří nejen funkčnost celého budoucího řešení, ale také provázanost na dostupné dopravní trasy v okolí a občanskou vybavenost v rámci koncepce tzv. 15minutového města. V budoucnu tam totiž postupně vyrostou nové kavárny, bistra, kulturní projekty ale i zázemí pro startupy. Během dvouletého zkušebního provozu budeme prostor ve spolupráci s ČVUT monitorovat,“ říká Zdeněk Hřib, I. náměstek primátora pro oblast dopravy. „Pilotní zasklení je sice navrženo jako trvalá stavba, ze strany Správy železnic a dalších dotčených orgánů, třeba Národního památkového ústavu, je ale kladena podmínka otestovat vliv provozu na památkově chráněnou stavbu viaduktu. V případě vyhovujících podmínek bude pokračovat zasklení zbylých oblouků. V případě negativního vlivu je možné stavbu odstranit, bez jakéhokoliv poškození historického mostu,“ upřesňuje Zdeněk Hřib. 

Město bude po dokončení prací, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, sledovat stavebně-fyzické parametry zkušebního provozu, které budou následně využity při rekonstrukcích zbylých oblouků.

„V kultivaci okolí Negrelliho viaduktu a zprovoznění oblouků pod ním vidím velkou příležitost pro Karlín a jeho okolí. Zajímavé budou i synergie se sousedícími Kasárnami Karlín, která Praha brzy získá do vlastnictví. Ta jsou už dnes významným místem setkávání Pražanů, a věřím tomu, že místu vdechne nový život i obnovený viadukt,“ uvádí Adam Zábranský, pražský radní pro majetek, transparentnost a legislativu a dodává: „K dočasnému provozu byl vybrán oblouk 036 Negrelliho viaduktu jižně od křižovatky ulic Sokolovská a Prvního pluku. Vizí po zprovoznění všech oblouků je mix aktivit: jednak čistě komerční pronájem za předem stanovenou částku na dobu 5 let pro 40 % vybraných oblouků, model s tzv. kreativním fungováním při zvýhodněné ceně za 3 roky (40 % oblouků), a variantu krátkodobého pronájmu na 1 rok, ideální například pro startupy (20 % oblouků). Cílem je, aby celkový provoz byl ziskový.“ 

„Jsem rád, že po letech příprav se oživení oblouků Negrelliho viaduktu dostává do nové fáze. Věřím, že testovací provoz dopadne dobře a využije se tak jedinečná příležitost, jak zcela změnit k lepšímu tento prostor nejen pro obyvatele Prahy 8, ale věřím, že svým významem bude lákat k návštěvě všechny Pražany. Karlín tak získá úplně nový, krásný veřejný prostor s kvalitními službami a zajímavým programem. Je samozřejmě také nutné využít tento testovací mezičas k dokončení celkové revitalizace okolí viaduktu podle již připravovaného projektu,“ dodává Tomáš Slabihoudek, radní MČ Praha 8 pro dopravu a zastupitel hl. m. Prahy.

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-13-industrialni-karlin/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-hlavkuv-most/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/negrelliho-viadukt-do-budoucna-nabidne-kavarny-coworkingova-centra-nebo-novy-park/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nigrelliho-viadukt-v-prazskem-karline-dostane-atraktivni-vyuziti/]

Na plánu rozvoje se podílí mnoho subjektů, nejen státní orgány či správní úřady, ale také komerční poskytovatelé, kteří zajistí nabíjecí infrastrukturu a následný provoz. Elektromobilita má nároky nejen na jednotlivé pozemky, může také proměnit urbanismus města a tím pádem i vzhled veřejného prostoru.

Instalace nabíječek na lampách dává smysl z několika důvodů. Distributor elektřiny musí postupně obnovovat kabeláž veřejného osvětlení, a tak se tyto lampy mohou současně připravit zvýšením příkonu a dalšími úpravami i na to, že budou veřejně nabíjet.

Pražané mohou využívat nabíjecí stanice na stožárech městských lamp například v Praze 2, a dobíjet tak svoje vozy přímo z distribuční soustavy. Stanice jsou instalované na speciálně upravené stožáry veřejného osvětlení. Jde o černý box, u kterého řidiči najdou kabely i piktogramy vysvětlující, jak stanici použít. Většina stanic umožňuje současné nabíjení dvou vozidel.

„Vytvoření efektivní dobíjecí infrastruktury je jednou z hlavních podmínek rozvoje elektromobility v hlavním městě. Sloučením nabíjecích stanic pro elektromobily s veřejným osvětlením se navíc předchází umisťování dalších sloupků do veřejného prostoru,“ uvedl již dříve Jan Chabr, radní hl. m. Prahy pro oblast majetku. 

„V zavádění prvků Smart Cities jsme byli vždy průkopníkem, společně s Pražskou energetikou jsme s budováním sítě na dobíjení elektromobilů začali už před lety. Rozvoj elektromobility nakonec ukázal, že je potřeba kapacitu dobíjecích stanic nadále navyšovat. Zprovoznění nových dobíjecích míst tak jistě naši občané uvítají,“ dodal Jan Recman, místostarosta Prahy 2 pro oblast životního prostředí, výstavby a územního rozvoje.

Praha nyní hledá partnera pro realizaci projektu pro design chytrých nabíjecích lamp veřejného osvětlení. Lhůta pro kvalifikaci dodavatelů a podání žádostí o účast je stanovena do 15. 8. 2023 do 10 hodin. Přihlášky přijímá společnost Technologie hlavního města Prahy, a.s. 

Rozhodně podle dřívějších informací hlavního města by do roku 2030 podle odhadu mohlo fungovat až 4500 dobíjecích bodů.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-se-meni-praha-verejna-prostranstvi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budoucnost-prazske-magistraly-plynula-doprava-a-kvalitni-verejny-prostor/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/poznavejte-opustene-ale-i-jinak-zajimave-domy-v-nove-databazi/]

Cílem návrhu bylo vytvořit z lokality celoročně využívané rekreační území. Místo by mělo sloužit všem obyvatelům města a nejrůznějším cílovým skupinám, a to po celý den. Od snídaně po denní sport a rekreaci až po večerní kulturu. Navrhované objekty nijak neomezují kapacitu koryta a nepůsobí ohrožení v případě povodně.

Architektonický ateliér A8000 se dlouhodobě tématu vody v Českých Budějovicích věnuje. Již dříve ateliér zpracoval studii Město a voda 2020. „Jedná se o strategické zamyšlení nad příležitostmi, které nabízí zdejší vodní toky. Studie se soustředí na obrácení města, městské zástavby i pozornosti obyvatel směrem k řekám, neboť právě řeka může být tím, co celou komunitu spojuje a posiluje. Jedná se o rozpracování jednoho z klíčových témat Strategického plánu města České Budějovice na období 2017–2027,“ uvedli zástupci ateliéru.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-kanade-vznikne-unikatni-turisticke-stredisko-podle-navrhu-studia-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-na-vode-plne-udrzitelnych-modernich-technologii-takove-jsou-plany-studia-a8000-na-jezere-medard-na-sokolovsku/]

[https://www.tvarchitect.com/video/profilove-video-atelier-a8000/]

„Tato lokalita dožila a zaslouží si revitalizaci. Jedná se o významný veřejný prostor, a proto připravujeme architektonickou soutěž, která by měla být odrazovým můstkem pro následný projekt, stavební povolení a realizaci. Prezentace výsledků by měla proběhnout ještě tento rok,“ říká starosta Martin Mrkos. 

Podle České komory architektů je předmětem soutěže návrh urbanistického, architektonického a krajinářského řešení veřejného prostranství Kulturního domu ve Žďáře nad Sázavou. Soutěž bude jednofázová a předpokládaný termín vyhlášení je 31.5. 2023. 

Kulturní dům stojí v panelovém sídlišti Libušín, je ovšem nedaleko historického centra blízko rušné komunikace. Vznikl na základě studie architekta Milana Blahuta. Stavba byla realizována v druhé polovině 80. let. Vedle velkého sálu se v budově nachází restaurace, kanceláře a další užitné prostory. Vlastníkem budovy je město, které v roce 2013 investovalo do rekonstrukce.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-informacni-a-turisticke-centrum-vznikne-ve-zdaru-nad-sazavou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-informacni-centrum-na-zelene-hore-navrhne-architekt-petr-stolin/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/na-zelene-zacaly-opravy-ambitu-za-vic-nez-sto-milionu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/objevte-cesko-pamatky-unesco-z-ar-nad-sazavou/]

„Bylo chybou, když komunisté zavedli přímo do centra města silnici dálničního charakteru a rozdělili město na dvě části. Toto je proto další krok v postupné humanizaci magistrály, podobně jako byla například úprava tzv. chodníčku smrti a zavedení nových přechodů pro chodce u Muzea. Nepředpokládáme výrazný dopad na průjezdnost magistrály, protože její kapacita je určena už existujícími křižovatkami a semafory například u Muzea. Využívání semaforu na tlačítko pochopitelně zpočátku nebude ani příliš časté, dokud se neoživí prostor naproti historické Fantově budově,” říká Zdeněk Hřib.

První studie z dílny ateliéru agps architecture ze švýcarského Curychu (spolupráce: IBV Hüsler AG, MOBA studie, Tomáš Cach, Petr Tej, JV Projekt VH, Aquatis, monolot) se zabývá krátkodobými a střednědobými opatřeními pro úpravy severojižní magistrály v úseku Hlávkův most – křižovatka Bulhar, a to při jejím zachování na estakádě.

Město si dlouho přeje lepší začlenění magistrály do městského prostředí s ohledem na stále se zvyšující dopravu. První fáze by měla přinést například změnu typu osvětlení a dopravního značení. Pokračovat by se mělo úpravou šířky či počtu jízdních pruhů při současném rozšíření chodníků s cyklostezkou. Vzniknout by zde měla i kvalitní veřejná prostranství. „Toto roky zanedbávané místo v centru Prahy má velký potenciál. Do budoucna by tam mělo přibýt několik nových stromů a další zeleň, která přirozeně zkultivuje a ochladí celý prostor. Pokračujeme v našem slibu vysázet milion stromů,” říká náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib.

„Není správné vnímat toto místo v centru města jen jako prázdný prostor pro průjezd dálničního typu. Byť se to možná nezdá, celá oblast podél magistrály neslouží jen řidičům automobilů. Na stanici I. P. Pavlova se například pohybuje pěšky, na kole nebo v MHD podobný počet lidí jako v autech. Chceme zpříjemnit tento prostor i pro ně,” dodává Zdeněk Hřib.

Zpracovateli druhé ideové studie bylo uskupení nizozemských urbanistů a krajinářů z ateliérů De Architekten Cie. a Lola Landscape architects společně s brněnským architektonickým studiem M2AU. Zadáním tohoto týmu bylo představit cílovou vizi řešení parku Těšnova za předpokladu, že intenzity dopravy výhledově umožní stávající estakádu v budoucnu odstranit. Studie současně prověřuje možné umístění stavby archeologického muzea jako protiváhu k Muzeu hl. m. Prahy.

„Studie od nizozemského ateliéru je schvalována jako jeden z podkladů, který bude sloužit pro dlouhodobé aktivity v oblasti Těšnova v horizontu 2035+. Jedná se o řešení, které počítá s výrazným úbytkem automobilového provozu, se kterým počítáme s kompletním zprovozněním městského okruhu. S vymístěním magistrály by se tak otevřel velký prostor pro transformaci území na park a možností umístění kulturní instituce,” doplňuje Petr Hlaváček. 

„Tato studie je spíše dlouhodobou vizí. Odstranění estakády na Těšnově není zatím reálné. Razantnější změny na celé magistrále se dají dělat, až po výrazném zklidnění centra, poté, co se pokročí dál ve stavbě okruhů, protože jinak to kapacitně zjevně nevychází. Už dnes je ale vhodné mít jasnou vizi pro budoucnost,” vysvětluje Hřib. 

Třetí schválená studie se věnuje prostoru před Fantovou budovou a byla zpracována Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) jako podklad pro připravované úpravy spojené s probíhající rekonstrukcí samotné Fantovy budovy a s připravovanou rekonstrukcí stropní desky Nové odbavovací haly.

Před hlavním vchodem secesní budovy tak vznikne nový přechod pro chodce, zároveň dojde k redukci odbočovacího a připojovacího pruhu ke křižovatce U Bulhara. Současně prostor získá nový městský charakter, který dále bude kultivovat celý navazující veřejný prostor magistrály. Úpravy jsou navrhovány i v souvislosti s probíhajícím soutěžním dialogem Nový Hlavák, které mimo jiné řeší navazující prostor Vrchlického sadů. 

„Prostor před historickou budovou nádraží je dnes velmi nereprezentativní a pohyb v oblasti nádraží je mnohdy opravdu nepříjemný a často nebezpečný. Snažíme se sjednotit celý prostor a lépe propojit budovu a samotné nádraží se svým okolím,” říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

[https://www.tvarchitect.com/video/v-hybernske-ulici-naproti-masarycce-vznika-hotel-s-unikatni-architekturou/]

Rekonstrukce úseku nad železnicí u pravého břehu je pak součástí aktuálně připravované územní studie širšího centra města a primárním důvodem oprav je vedle technického stavu i nová podoba přemostění, která by měla odpovídat koncepci rozvoje území.

Kancelář architektury města Karlovy Vary ve výběrovém řízení vybrala čtyři architektonická studia. Všechny návrhy si může veřejnost prohlédnout na náměstí Dr. M. Horákové. Jeden z návrhů patří architektonickému studiu A8000.

„Při procesu tvorby mostu jsme se soustředili nejen na samotný účel propojení dvou břehů, ale také na širší přínos pro město a obyvatele při zachování respektu k původní podobě mostu z 19. století. Náš návrh zohledňuje nárůst automobilové zátěže, klade však důraz rovněž na pěší a cyklo dopravu. Díky rozšíření konstrukce mostu a revitalizaci okolí s využitím přilehlých náplavek by vzniklo místo, které by bylo plnohodnotným veřejným prostorem a nikoliv pouhým nástrojem pro transport," prozradili zástupci studia A8000 na sociálních sítích.

Návrh ateliéru A8000

Návrh - A6+Pontex

Návrh - Sagasta

Návrh - AoC Bridge structures

Kancelář architektury města má takém přepočítat reálné náklady na každou studii. Nejlevnější varianta totiž počítá s investicí 120 milionů korun, nejdražší je pak za 290 milionů. Rozptyl je tedy velmi široký. Při dalším rozhodování pak bude také záležet na dohodě radních s odbornou veřejností, poté se vybere nejvhodnější forma rekonstrukce.

Chebský most postavený v roce 1869 je kulturní památkou. Veškeré práce na něm proto podléhají a budou podléhat dohledu památkářů.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-karlovych-varech-vznika-divadelni-korzo/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-cisarskych-lazni-v-karlovych-varech-se-blizi-ke-konci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zakladnou-mezinarodniho-filmoveho-festivalu-karlovy-vary-je-ikonicky-hotel-thermal/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/karlovy-vary-hledaji-novou-dominantu-vstupu-do-vridelni-kolonady/]

Most byl částečně opraven v roce 1994 a doplněn o protihlukové stěny, ani to mu ale moc nepomohlo. „Most je oslaben korozí, kontaminován je i beton. Má nízkou zatížitelnost a nedostatečný průtočný profil. Proto bylo navrženo most odstranit a nahradit zcela novým,“ dodal Klíma s tím, že v současnosti je na mostě i omezení nosnosti na 23 tun, což je pro komunikaci vnitřního městského okruhu v Mánesově ulici dlouhodobě nevyhovující.

Cílem architektonicko-konstrukční soutěže je návrh nového městského mostu, který bude kvalitní jak z architektonického, tak konstrukčního a dopravního hlediska. „Zároveň očekáváme takové řešení, které bude adekvátní vzhledem k umístění mostu v širším centru města. Kraj investuje nemalé prostředky na zprůjezdnění Českých Budějovic, brzy otevřeme jižní tangentu, připravujeme realizaci stavby severní spojky. Je tedy nutné, aby i Mánesova ulice, která je klíčovou českobudějovickou dopravní tepnou, byla v pořádku a sloužila Jihočechům,“ doplnil hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.

Výsledky soutěže by měly být veřejnosti představeny do konce tohoto roku a pak bude následovat projektová příprava. Stavět se může po dokončení dálnice a dalších dopravních staveb tak, aby Mánesovu ulici bylo možné objet.

Soutěžní porota vybere ty nejlepší návrhy. Složena bude ze zástupců kraje i odborné architektonické a inženýrské obce. Zasednou v ní například architekti Ladislav Kuba, Jan Pačka, Eva Kováříková, Luboš Zemen a odborníci na mostní konstrukce Tomáš Rotter a Michal Drahorád. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/areal-vystaviste-ceske-budejovice-prochazi-promenou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ceske-budejovice-budou-mit-novy-sportovni-a-volnocasovy-areal-od-atelieru-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/molo-lipno-resort-od-chapman-taylor-slavi-uspechy-v-architektonickych-soutezich/]

V roce 2016 byla kvůli havarijnímu stavu stropní konstrukce Vřídla odstraněna, zhotovena byla nová betonová mísa a veškeré technologie přivádějící vřídelní vodu. Na jaře loňského roku byl pak výtrysk Vřídla po rekonstrukci objektu vrácen zpět na své původní místo.

Nyní hledá Kancelář architektury města Karlovy Vary nový pitný stojan Vřídla, který bude umístěn u vstupu do areálu. Dílo bude součástí rekonstrukce Vřídelní ulice a Divadelního náměstí. Aktuální rekonstrukce budovy Císařských lázní a její přeměna pro kulturní využití, obnova Vřídelní kolonády a důstojné umístění nové jezdecké sochy Karla IV.  totiž vyžadují postupnou obnovu celé promenádní osy.

Divadelní korzo bude prostor od Divadelního náměstí až k Císařským lázním. Na prostorovém uspořádání se podílelo studio VRTIŠKA & ŽÁK. Studie počítá hlavně se zklidněním dopravy a reorganizací parkovacích míst s vazbou na plánované parkovací domy. Podpořena by měla být hlavně pěší doprava a cyklodoprava, v prostoru by měla být vysazena nová stromořadí. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/unikatni-multifunkcni-vestavba-se-stane-dominantou-jednoho-ze-symbolu-karlovarskeho-lazenstvi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-karlovych-varech-vznika-divadelni-korzo/]

Nový projekt upravuje krajinu tak, aby dokázala zadržovat maximum vody. Navrhuje také síť propojených parků, lávky pro kola, pěší i koně nebo nové návštěvnické centrum. 

Na prvním místě se umístil soutěžní tým složený ze tří ateliérů: katalánských krajinářů zaměřujících se na environmentální design EMF (ES-CAT), pražských architektů NORMA (CZ) a francouzského ateliéru PARETO (FR). Krajina bude upravena tak, aby zadržovala co nejvíce vody. Příměstský park tak ochrání Prahu před potenciální povodní. 

„Vítězný návrh mě velmi potěšil, protože se v něm snoubí přístupy a opatření, které jsem si jako Praha vytyčili v klimatickém plánu. Budoucí podoba příměstského parku přispěje k biodiverzitě daného území, zajistí lepší zadržování vody v krajině skrze revitalizaci břehů obou řek a také k přírodě šetrnou protipovodňovou ochranu obcí s ním sousedícím. Návrh naplňuje cíle udržitelného rozvoje města, ke kterému se jako Praha hrdě hlásíme,“ komentuje Jana Komrsková, náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí. 

 „Porota se jednomyslně shodla, že tento návrh je nejlepší v celé soutěži, označila ho jako inspirativní, vizionářský, ale zároveň i pragmatický. Návrh nabízí velmi jasnou strategii na mnoha úrovních. Master plan je detailní, odpovědný a pečlivě zpracovaný, zahrnuje další regionální aspekty. Jedná se o kompletní partituru, která ukazuje, jak postupně realizovat změny. Navíc porota oceňuje pečlivou práci na detailech, které přispívají k vlastní strategii, například navržené návštěvnické centrum. Autoři prokázali svou citlivost v návrhu projednání a argumentace, což bude v následujících krocích klíčové,“ shodli se porotci pod vedením krajinářského architekta Michaela Schwarze-Rodriana.

Mezinárodní porotě předsedal krajinářský architekt Michael Schwarze-Rodrian, dále v ní zasedli krajinářská architektka Maike van Stiphout, architekt Martin Rusina, koordinátorka projektů EUROPARC Teresa Pastor, teoretička architektury Jana Tichá, náměstkyně primátora hl. m. Prahy Jana Plamínková, zastupitelka MČ Praha-Zbraslav Zuzana Vejvodová, radní MČ Praha-Lipence Martin Vanko, ředitel investičního odboru Magistrátu hl. m. Prahy Petr Kalina.

Soutěžní návrhy si můžete prohlédnout od 27. dubna do 10. května v Bílém sále CAMPu. Výstavu doplní jednotlivé dílčí projekty, jako je předpolí Radotínské a Černošické lávky, obnova údolnice Berounky nebo nové bezpečné propojení historických center Zbraslavi a Radotína.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-se-meni-praha-verejna-prostranstvi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-se-meni-praha-mestske-casti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/trojska-kotlina-se-zmeni-k-nepoznani-vznikne-zde-park-i-nova-stezka/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rohansky-ostrov-se-opet-stane-ostrovem-navic-prahu-ochrani-pred-povodnemi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hleda-se-budouci-podoba-primestskeho-parku-soutok-v-praze/]

Na stavbě pracují desítky specialistů se zkušenostmi ze staveb mostů ve Švédsku a Norsku, kromě těžké pozemní techniky využívají i několik remorkérů a pontonových soulodí. „Lávka je navržena jako bílá subtilní linka vinoucí se městskou krajinou. Je vyrobena z kvalitního ultra-vysokohodnotného betonu (UHPC – ultra-high performance concrete) s povrchem připomínajícím bílý mramor,“ přibližuje autor lávky architekt Petr Tej.

Architekta stavby vybral Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy v architektonické soutěži. „Prostupnost vnímáme jako jeden z důležitých aspektů příjemného města. Lávka propojí dvě významné a oblíbené čtvrti s dnes špatně přístupným ostrovem Štvanice. Zároveň mě těší, že jedna z prvních architektonických soutěží pořádaných IPR se dostala do fáze, kdy je vidět výsledek. Díky patří všem, kdo na úspěšném dokončení pracovali,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Tři sta metrů dlouhá konstrukce z bílého betonu podle návrhu Petra Teje a Marka Blanka se začala stavět v lednu 2022. Jednotlivé segmenty se vyrábějí s milimetrovou přesností v panelárně ve Štětí, na místo určení putují postupně na nákladních autech a lodích. Pochozí šířka je čtyři metry, u ramene na ostrov Štvanice pak tři metry. Most bude osvětlen LED pásy ukrytými v madle zábradlí, nebude tedy vznikat zbytečný světelný smog. Poslední pole mostu u holešovické strany bude možno nadzvednout tak, aby odolalo i průtoku tisícileté vody.

Autoři lávky: Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek, Vít Najvárek; Realizace: Skanska a.s.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/holesovice-a-karlin-propoji-nova-lavka/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-hradci-kralove-vznikla-nova-lavka-pres-labe/]

 „Výsledkem je věcné a přitom osobité řešení podvědomě a intuitivně zachytitelné ve vizuálním smogu městského prostředí,“ říkají zástupci ateliéru A69.

Designeři se v metru a ulicích zaměřili na mnoho prvků a zabývali se větším detailem, než Praha požadovala. Vítězný tým řešil třeba návaznosti na různé obklady v podzemních stanicích. Architekti z ateliéru A69, kteří v Praze pracují třeba na terminálu u Smíchovského nádraží, vymysleli konstrukci nových nosičů informací. Systém se ale může umístit i na stávající tabule.

Cílem je Prahu vybavit postupně a neplýtvat veřejnými prostředky.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-se-meni-praha-verejna-prostranstvi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/treti-nejvetsi-prazske-namesti-se-uz-brzy-docka-nove-podoby/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/webova-aplikace-praha-rozmanita-ziskala-mezinarodni-oceneni/]

Již do léta má proto na lévém břehu vzniknout místo plné života. Areál nabídne koupání v řece za loukou, pěší korzo, cyklostezku, dětské hřiště, parkourové hřiště, workoutový koutek i hřiště pro beach volejbal. Zároveň zde bude občerstvení nabízející kvalitní gastronomii. Součástí projektu je také sezónní eventová plocha s kapacitou až 1 500 lidí.

Cílem je vytvořit z lokality celoročně využívané rekreační území. Místo by mělo sloužit všem obyvatelům města a nejrůznějším cílovým skupinám, a to po celý den. Od snídaně po denní sport a rekreaci až po večerní kulturu. Navrhované objekty nijak neomezují kapacitu koryta a nepůsobí ohrožení v případě povodně.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/atelier-a8000-bude-mit-na-starosti-rekonstrukci-otaciveho-hlediste/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektonicke-studio-a8000-navrhlo-hokejovou-halu-v-hluboke-nad-vltavou/]

[https://www.tvarchitect.com/video/profilove-video-atelier-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-martin-krupauer-atelier-8000/]

Stavbu lávky v minulosti zdržela řada okolností. K projektu měli výhrady ochránci přírody. Zdržení a spory provázely i architektonickou soutěž. K podobě lávky vznesli výhrady ornitologové, protože navržená lávka by mohla zasahovat do vzletových drah ptáků, zejména labutí. Projekt byl proto kvůli připomínkám ekologů upraven.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jatka-predelana-na-galerii-po-ostrave-by-mohl-dalsi-projekt-vzniknout-v-hradci-kralove/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-39-ambrozuv-sbor/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kralovehradecky-kraj-chce-casteji-vyhlasovat-architektonicke-souteze/]

Debata o nemotorové dopravě se uskuteční ve středu 22. února od 18.00 hodin v Krenovce v prostorách Čítárny Unijazz. Akce se zaměří na současné možnosti pohybu po Praze pěšky a na kole. Pozornost bude věnována i překážkám, na které mohou lidé při využívání jiné než motorové dopravy narazit. Mezi řečníky se objeví například Jarmila Johnová, spoluzakladatelka Pěšky městem, Zuzana Poláková ze spolku AUTOmat – Laboratoř udržitelného urbanismu, architekt Matěj Michalk Žaloudek či Rozálie Kašparová, urbanistka z Kanceláře veřejného prostoru IPR Praha.

Proměně Prahy se pravidelně zabývá i naše televize. Informujeme vás o místech, která se v budoucnu promění a zlepší tak podmínky pro chodce či kolaře.  

Náměstí Jiřího z Poděbrad

Tato lokalita se po letech konečně dočká nové podoby. Architekti z ateliéru MCA zvolili řešení, které zachovává charakter místa jako městského parku s velkým podílem zeleně. Zároveň však před kostelem vytvořili menší „náměstí“ s vodním prvkem a celý prostor oddělí od frekventovaných komunikací pomocí podélných alejí stromů. Součástí obnovy je také vytvoření povrchového přechodu křižovatky Vinohradská Slavíkova a obnovení stávajících zastřešení východů z metra. Místo se tak stane bezpečnější pro chodce.

Smetanovo nábřeží 

V budoucnu se má jednat o atraktivní veřejné místo s pěší promenádou s vyhlídkou na Pražský hrad. První etapa přinesla do míst více stromů, nové zastávky a chystá se pokračování. Místo by mělo být přívětivější pro chodce, cyklisty i řidiče a celkově by mělo odpovídat potřebám moderní městské promenády.

Vítězné náměstí 

Vítězné náměstí neboli Kulaťák dnes nefunguje jako plnohodnotné náměstí. Jde v podstatě o nedokončenou dopravní křižovatku, která myslí na chodce až v poslední řadě. V budoucnu se má lokalita proměnit na přívětivé místo plné zeleně, chodníků a nových moderních domů. Nové řešení symbolu Dejvic odklání veškerou dopravu mimo střed náměstí. Cílem je navázat na původní Engelův návrh, který vznikl již před 100 lety.

Korunovační ulice

Chodníky se zde sjednotí na základě nového prostorového uspořádání, přibude zde více stromů, pro chodce vzniknou přechody a pro cyklisty pak bude zajištěn lepší průjezd lokalitou.

Revoluční ulice

V ulici by v budoucnu měla zpomalit auta, rychlost se jim tady sníží na 30 km/h a povrch vozovky bude vydlážděn. Přibude i stromořadí, které jednak zatraktivní celkový vzhled ulice a také pomůže vsakování vody do půdy. Vznikne i větší prostor pro chodce, a to díky rozšířeným chodníkům.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazska-revolucni-ulice-se-stane-novou-mestskou-tridou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazska-korunovacni-ulice-se-stane-prijemnym-mistem/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/o-budouci-podobe-vitezneho-namesti-rozhodne-mezinarodni-workshop/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/revitalizace-smetanova-nabrezi-v-praze-pokracuje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/uprava-namesti-jiriho-z-podebrad-v-praze-je-o-krok-blize-realizaci/]

„V Česku nebývá zvykem, aby veřejné prostory soukromé developerské výstavby byly doplněny zhusta volným a užitým výtvarným uměním. Když už nějaké dílo vznikne, téměř vždy naplňuje znaky mělkého korporátního umění. Zcela jinak je to v tomto případě u tohoto zadavatele, který věnuje propojení architektury, veřejného prostoru a uměleckého díla mimořádnou pozornost a chce pomocí uměleckých zásahů vybudovat nové a silné Genius loci a podpořit sociální a ekologické ambice celého stavebního celku. Nebývalá pozornost byla věnována přípravě celého procesu vztahu k zástavbě a veřejného prostranství, vytipování míst, definování libreta, témat a funkce uměleckých děl. Výběr realizovaných uměleckých objektů zadavatel dokonce ponechal na transparentní výtvarné soutěži s odbornou komisí, ve které zasedají profesionálové v oblasti současného umění ve veřejném prostoru. Od začátku stavebního projektu se počítá s žádoucí úzkou spoluprací mezi architekty a výtvarníky. Taková snaha se musí odrazit v hojné účastí soutěžících a kvalitním výsledku. Šanci uspět dostanou i noví a začínající tvůrci. Zúčastněte se soutěže a spoluvytvořte budoucí životní prostor projektu Modřanský cukrovar,“ zhodnotil Pavel Karous, předseda nezávislé poroty soutěže ART.cukrovar.

Porota soutěže bude složena z významných jmen, zasednou do ní čeští umělci – sochař Pavel Karous, designér Maxim Velčovský a dále také krajinářská architektka Štěpánka Endrle, Marie Foltýnová z Galerie hlavního města Prahy, hlavní architekti projektu z ateliéru Chybik+Kristof a zástupci IPR Praha, MČ Praha 12 a Skanska Residential.

Díla mohou mít jakoukoliv výtvarnou formu, mají být navržena na míru konkrétního místa a vycházet z jeho kvalit, historie a principů udržitelného rozvoje. Autoři vítězných návrhů obdrží finanční odměnu a skicovné čeká i na soutěžící, kteří projdou soutěžním workshopem a odevzdají svůj návrh ve druhém kole.

„V roli developera přijímáme odpovědnost tvořit prostředí, v němž mohou lidé kulturně žít a vychovávat nové generace. Ambicí společnosti Skanska je vytvářet novou kulturu bydlení, kterou stavíme na čtyřech hlavních pilířích – respektu k lokalitě, respektu ke zdrojům, bydlení jako trvalé investici a k životu mezi budovami. Právě ten je akcentován v soutěži ART.cukrovar, která má do veřejného prostranství Modřanského cukrovaru přinést kromě funkčnosti i estetiku za pomoci těch nejpovolanějších – české umělecké scény,“ uvedl Petr Dušta, senior projektový manažer Skanska Residential.

Projekt Modřanský cukrovar nabídne v 6 fázích téměř 800 bytových jednotek na ploše 58 tis. m². V současné době probíhá výstavba první etapy a její dokončení je naplánováno na rok 2024.

U jednoho stolu - Petr Dušta, Ondřej Mundl a Eva Tylová nad projektem Modřanský cukrovar

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-petr-dusta-ondrej-mundl-a-eva-tylova-nad-projektem-modransky-cukrovar/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/odstartovala-stavba-prvni-etapy-modranskeho-cukrovaru/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-skanska-reality-petr-michalek/]

Porota byla složená z nezávislých odborníků, zástupců města Ostravy a městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

„Porota soutěže hodnotila pozitivně, že se návrh nesnaží konkurovat novostavbě koncertního sálu, naopak jí přirozeně poskytuje zázemí příjemné reprezentativní městské zahrady. Autoři dle porotců také výborně zohlednili všechna specifika parku, ať už se jedná o jeho historii, nebo množství uměleckých děl, která se zde nachází,“ uvedl předseda poroty, krajinářský architekt Petr Velička.

Začátek realizace proměny parku se odhaduje na rok 2026.

Město Ostrava celkově prochází velkou architektonickou proměnou. Kromě významných budov, jako je zmiňovaná nová koncertní síň, procházejí revitalizací i nejrůznější parky, veřejná prostranství, parkovací domy či administrativní budovy. 

[https://www.tvarchitect.com/video/intenzivni-pripravy-noveho-koncertniho-salu-a-souvisejici-rekonstrukce-dkmo-pokracuji/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-textilia-ostravica/]

[https://www.tvarchitect.com/video/prokesovo-namesti-v-centru-ostravy-nabizi-mistnim-i-turistum-novy-verejny-prostor/]

[https://www.tvarchitect.com/video/revitalizovany-smetanuv-sad-v-ostrave-se-stal-mistem-traveni-volneho-casu-rodin-i-studentu-z-prilehle-skoly/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-promenila-park-ve-svinove-z-nevzhledne-plochy-na-zelenou-oazu-k-posezeni-relaxaci-i-vzdelavani/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budouci-ostravsky-koncertni-sal-ma-svuj-model-ktery-muze-nyni-videt-i-verejnost/]

„Pražané ze sídlišť si zaslouží mít okolo sebe moderní a pěkné prostředí. Je ostudou, že se tomu dřív nikdo nevěnoval. Terminál Černý Most denně využívají desítky tisíc lidí, kterým toto prostředí ani trochu nevyhovuje. My z něj naopak plánujeme udělat výkladní skříň celé oblasti. Cílem koncepční studie je navrhnout nejvhodnější dlouhodobé řešení autobusového terminálu, které v horizontu 10 let nahradí současný stav. Studie nabízí to nejlepší pojetí předprostoru terminálu včetně bezprostředních návazností a návrhu zástavby,“ komentuje studii Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Koncepční studie řeší převážně nedostatky současného stavu, jako je špatně odvodněná mostní konstrukce, degradující materiál, neustálé znečišťování a špatně zastřešené autobusové nástupiště. Cílem rekonstrukce je vytvořit atraktivní místo s náměstím, obchody, stromy a dopravním terminálem, které bude příjemné pro obyvatele sídliště, přestupující, nebo také návštěvníky obchodních center v blízkosti terminálu.

„Černý most je i přes svou nevzhlednost hojně využívaným dopravním uzlem. I proto jsem rád, že se na něj architekti podívali čerstvýma očima, pojali nové řešení velmi zeširoka a navrhují dotvořit tento neatraktivní kus města v moderní veřejný prostor. V okolí terminálu tak snad brzy vznikne příjemné a pohodlné místo pro cestující i místní obyvatele,“ říká řekl Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj a územní plán.

Celá studie vznikala ve spolupráci s obyvateli Prahy a cestujícími, kteří denně terminál využívají. Zároveň byla předem projednávána také s městskou částí Praha 14, ROPID, Dopravním podnikem Hl. m. Prahy, policií ČR a Odborem dopravy pražského Magistrátu.

Rekonstrukce by měla být zahájena do 10 let. Do té doby se počítá s provizorními úpravami, které alespoň částečně zlepší celkovou podobu terminálu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-se-meni-praha-mestske-casti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-se-meni-praha-verejna-prostranstvi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-klimaticky-neutralni-prazska-ctvrt-by-mela-vyrust-v-okoli-budouci-vltavske-filharmonie/]

Vítězné náměstí neboli Kulaťák dnes nefunguje jako plnohodnotné náměstí. Jde v podstatě o nedokončenou dopravní křižovatku. Vítězné náměstí je přitom dokonce čtyřnásobně větší než třeba Staroměstské náměstí. Proto se město rozhodlo, že Vítězné náměstí získá novou tvář a stane se bezpečnější pro chodce. Návrh studia Pavel Hnilička Architekti odklání veškerou dopravu mimo střed náměstí. Uprostřed náměstí vznikne nová pěší zóna s centrálním monumentem. Místo tak bude vhodné například pro setkávání, kulturní akce, trhy, veřejná shromáždění nebo pro ústřední monument. Návrh vychází z odkazu prof. Engela, autora urbanistického návrhu Dejvic. Hotovo by mělo být v roce 2025.

Václavské náměstí

Proměna současné tváře Václavského náměstí je v plánu už od roku 2005. Několikrát pozastavený či odložený projekt byl nedávno zásadně doplněn o nové dopravní řešení, které na náměstí přivede tramvajovou trať, jako tomu bylo v minulosti. Projekt revitalizace Václavského náměstí jasně vymezuje jednotlivé prostory pro různé druhy dopravy. Rozšiřuje prostor pro chodce, v plánu je zřízení samostatného pruhu pro cyklisty a redukování prostoru pro automobily. Návrat tramvají pak pomůže posílit tramvajovou síť v centru. Projekt podle Ateliéru DUA a JAKUB CIGLER ARCHITEKTI je rozdělen do dvou základních etap. Proměna spodní části náměstí začala v roce 2020, zahájení stavebních prací v horní části je odhadováno na začátek letošního roku. Realizace a dokončení pak bude trvat jeden až dva roky. Václavské náměstí patří k hlavním pražským náměstím, se svou rozlohou přibližně 42 tisíc metrů čtverečních je druhým největším ve městě i v České republice.

Hradební korzo

V centru Prahy vznikne nová dvoukilometrová trasa, která povede od Národní k Prašné bráně. Podle plánů by se mělo jednat o zajímavou cestu vhodnou pro procházky, která lidem zpříjemní pobyt v centru. Souvislé území vedoucí od mostu Legií ke Štefánikovu mostu by se mělo stát novým bulvárem a obchodní třídou. Studii vypracoval Aoc ateliér. Jako první by se zhruba za 2 roky měla začít měnit Revoluční ulice. „Jedná se o jedno z nejrušnějších a také nejvýznamnějších kulturně společenských center Prahy, nicméně v dnešní době je prostor přesycen nevzhlednou reklamou, v převážné většině přetížen automobilovou dopravou jak v pohybu, tak parkujícími auty v ulicích. Studie nabízí řešení všech těchto problémů, dojde i k rekonstrukci povrchů, opravu a doplnění nového mobiliáře nebo umístění zeleně,“ říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Smetanovo nábřeží

Pražské Smetanovo nábřeží je historicky velice hodnotný prostor. V budoucnu se má jednat o atraktivní veřejné místo s pěší promenádou s vyhlídkou na Pražský hrad. Ohledně jeho budoucí podoby se dlouho vedly diskuse. První etapa začala v nedávné době vysazením stromořadí sedmnácti jerlínů japonských. Vznikl zde také prostor pro restaurační zahrádky, osazeny byly nové lavičky a postavena byla dlážděná cyklostezka, která v tomto úseku evropské cyklotrasy EV7 chyběla. Na první etapu bude navazovat druhá a následně i další zásahy. Úpravou by měl projít úsek od Mánesa, okolo Karlova mostu přes Křižovnické náměstí, dále Křižovnickou ulicí až k náměstí Jana Palacha. Druhá etapa by měla být dokončena v roce 2024. Studie zlepšuje podmínky pro pěší, cyklistickou a veřejnou dopravu, pro automobilovou dopravu se po realizaci prací nic nezmění. Součástí revitalizace je také úprava prostoru Křižovnického náměstí.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/revitalizace-smetanova-nabrezi-v-praze-pokracuje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-historie-hradebniho-korza-v-praze/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-historickem-centru-prahy-vznikne-hradebni-korzo/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-stromoradi-na-vaclavskem-namesti-bude-zavlazovat-retencni-nadrz-ktera-vznikne-v-jeho-horni-casti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dostavba-vitezneho-namesti-v-praze-laka-svetoznama-architektonicka-studia/]

Součástí projektu je mimo jiné rozšíření stávajícího počtu kolejí ze sedmi na devět, rekonstrukce všech nástupišť, vybudování nové platformy nad kolejištěm, která odstraní bariéry v území, umožní přístupy na jednotlivá nástupiště a nabídne přímý přestup na linku metra B. Výběrové řízení na zhotovitele by mělo být vypsané na jaře, v průběhu letošního roku by pak měly začít i samotné stavební práce. Hotovo bude v roce 2026.

Cílem rozsáhlých úprav, které Správa železnic chystá, je přinést cestujícím komfort odpovídající dnešní době. V lokalitě vznikne více nástupišť a kolejí, které propojí centrum Prahy s letištěm.

Nad kolejištěm by měla vzniknout nová platforma, která zajistí prostupnost územím, propojí Florenc s Hybernskou a Masarykovou ulicí s hlavním nádražím. Součástí úprav je také vznik nového vestibulu pro cestující. Z něj povedou eskalátory, schodiště a výtahy rovnou na jednotlivá nástupiště. Část platformy se osadí zelení a vznikne tak klidová oáza přímo v centru metropole.

Ve stanici bude celkem šest bezbariérových nástupišť. Rekonstrukcí projde kolejiště, veškeré technologie, trakční vedení a napájení. Stavba bude probíhat z velké části za provozu. Přestavba Masarykova nádraží je součástí modernizace železnice z centra Prahy do Kladna.

V této lokalitě vznikne také nové nádraží - unikátní architektonické dílo autorů z ateliéru Zahy Hadid. „Projekt Masaryčka, který zahrnuje jak samotné nádraží, tak i další plochy až k Florenci, bude realizován v několika etapách s plánovaným dokončením v letech 2023 – 2026. Dvě budovy jsou od ateliéru Zahy Hadid, navazovat bude přestřešení a na druhé straně nádraží je už ve výstavbě hotel,“ dodává Petr Palička, Country Managing Director ze společnosti Penta Real Estate.

Projekt zvaný Masaryčka je vlajková loď společnosti Penta Real Estate. Obrovský brownfield patřící k Masarykově nádraží vnese do centra hlavního města novou kvalitu každodenního života. Místo se má stát novým centrálním pulzujícím srdcem Prahy.„Díky projektu Masaryčky se i ulice Na Florenci rozšíří o pět metrů. Vzniknou zde masivní chodníky. Samotný objekt je rozdělen na dvě části, které propojí dané území a udělají jej propustným. Ti, co v budoucnu přijedou vlakem, ihned vystoupí na ulici, kde budou obchody a restaurace. Toto místo propojí Masarykovo nádraží jak s Florencem, tak s hlavním nádražím,“ říká architekt Jakub Cigler.

U jednoho stolu - Jakub Cigler a Petr Palička nad projekty Masarykovo nádraží a Nová Waltrovka

Rekonstrukce prostranství se připravuje už od roku 2000, kdy vedení radnice schválilo architektonický návrh od MCA ateliéru. Proti tomuto návrhu několikrát protestovali místní obyvatelé, nelíbilo se jim především odstranění fontány. Po mnoho let pak následovaly nejrůznější peripetie až po úplné zastavení plánů. Až předloni zastupitelé rozhodli o další možnosti rekonstrukce a přepracování projektu dle potřeb obyvatel. Původně měla práce zajistit i zaplatit městská část Praha 3, poté ale projekt převzal pražský magistrát. 

Nově by náměstí mělo získat jednotnou a ucelenou podobu. Bude obnovena funkčnost fontány, přibude zeleň a zavlažovací systém. Místo se také díky úpravě křižovatky stane bezpečnějším.

„Náměstí Jiřího z Poděbrad je veřejným prostorem celoměstského významu, který navíc bezprostředně navazuje na Vinohradskou ulici, což je jedna z nejdůležitějších městských tříd. Jiřího z Poděbrad má tak velký kulturní význam a lidé zde tráví mnoho času, kvůli současnému stavu však nemůže být plně využíváno. I proto jsme se na základě mnoha jednání rozhodli, že jeho obnova bude financována z rozpočtu hlavního města,“ komentuje proměnu náměstí Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

Náměstí Jiřího z Poděbrad se tak po letech konečně dočká nové podoby. Architekti z ateliéru MCA zvolili řešení, které zachovává charakter místa jako městského parku s velkým podílem zeleně. Zároveň však před kostelem vytvořili menší „náměstí“ s vodním prvkem a celý prostor oddělili od frekventovaných komunikací pomocí podélných alejí stromů. Součástí obnovy je také vytvoření povrchového přechodu křižovatky Vinohradská Slavíkova a obnovení stávajících zastřešení východů z metra. Do budoucí podoby náměstí mohla promluvit také veřejnost.

„Dlážděnou plochu před kostelem budou lemovat podélné aleje platanů. Součástí návrhu je také zlepšení způsobu zavlažování a zkvalitnění zelených ploch včetně vybudování retenční nádrže. Vše pak bude respektovat městské standardy jak pro hospodaření s dešťovou vodou, tak pro stromořadí. Obnova řeší celé náměstí komplexně včetně technické infrastruktury i mobiliáře,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

Už loni se v této lokalitě začalo s opravou stanice metra. Rekonstrukce bohužel pokročila do fáze, kdy se bude muset zastávka na více jak půl roku uzavřít z důvodů výměny eskalátorů a budování nového výtahu. 

Skryté poklady architektury – 7. díl – Kostel Nejsvětějšího srdce Páně

Osobnosti současné architektury - Pavla Melková - MCA

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazske-namesti-jiriho-z-podebrad-bude-hezci-a-bezpecnejsi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazsky-magistrat-si-prevezme-rekonstrukci-namesti-jiriho-z-podebrad-od-prahy-3/]

• Henning Larsen Architects A/S sídlící v dánské Kodani, kteří zaujali svým přístupem mimo jiné založeným na datech a důkazech, jímž připravují města na budoucnost bez uhlíku. Projekty z jejich portfolia ukazují, jak lze vytvořit město, kde se dobře žije.
• re:architekti+baukuh+YellowOffice, česko-italské konsorcium, které ve svých pracích spojuje přístup k historii, moderním technologiím a dopravním stavbám.
• Miralles Tagliabue EMBT S.L.P. + OCA architects Prague, s.r.o., konsorcium španělských a českých architektonických studií. Ve svých minulých realizacích se snažilo o citlivé propojení nejrůznějších městských struktur.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/revitalizace-uzemi-kolem-hlavniho-nadrazi-v-praze-je-zase-o-krok-dal/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-vyhlasila-soutez-na-novou-podobu-haly-hlavniho-nadrazi-v-praze/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/do-souteze-na-podobu-okoli-a-haly-hlavniho-nadrazi-se-prihlasilo-26-tymu/]

Nyní objektu svitla naděje. Uvnitř historické památky začaly stavební práce a už brzy se objekt opět otevře veřejnosti. Obnovy se dočká i přilehlé okolí objektu. V interiéru byly obnoveny nosné prvky mezi patry, rekonstruovaly se podlahy a stropy a bylo dozděno chybějící zdivo. Brzy se začne pracovat také na vnější podobě budovy.

Rekonstrukce se dotkne dvou ze tří objektů. Rekonstrukce třetího objektu bude řešena zvlášť. I přes to, že oba rekonstruované objekty jsou vnímány jako jeden dům, zcela novou fasádu získá pouze nárožní objekt. Druhý bude rekonstruován v duchu původní architektury vzhledem k jeho památkové ochraně. „Nová odsazená lamelová fasáda je navržena tak, aby bylo možné z každého úhlu vidět na původní fasádu domu. Druhý objekt bude zrekonstruovaný co nejblíže původní podobě,“ říká Jan Jadrníček ze studia Master Design. Cílem rekonstrukce je provázat přízemí všech budov se vznikajícím veřejným prostorem na náměstí Dr. E. Beneše.

Venkovní prostor v budoucnu nabídne příjemné prostředí pro trávení času či konání různých aktivit. Zároveň se také počítá s možností budoucí výstavby v ploše bývalého Německého domu. První etapa obnovy náměstí by se mohla rozběhnout v roce 2024.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-mestska-jatka-v-ostrave/]

Bývalý módní dům bude nově sloužit jako tzv. Business boutique inkubátor. Půjde o prostory určené pro vznik a rozvoj nových podnikatelských nebo uměleckých aktivit. V Ostravici najdou zázemí začínající podnikatelé v oborech jako 3D tisk a zobrazování, herní průmysl, nebo e-sport. Pro veřejnost zde vznikne kavárna, restaurace a divadelní sál. Rekonstrukce by měla být dokončena v červnu 2023. 

Ostravica rozhodně nebude první ani poslední z opuštěných a zchátralých budov, kterým se vrací nebo v blízké budoucnosti vrátí život. Nové podoby i využití se dočkala Městská jatka, rekonstrukcí prochází Grossmanova vila, nové přístavby podle návrhu amerického architekta Stevena Holla se dočká Dům kutury města Ostravy a hotový je také projekt na přestavbu 64 metrů vysokého mrakodrapu. Novou architektonickou podobu této výškové budovy má na starosti  světoznámá architektka Eva Jiřičná se svým kolegou Petrem Vágnerem ze studia AI- DESIGN.    

Podívejte se také na další díly pořadu Chátrající skvosty ZDE.

Psali jsme také:

• Ostrava bude mít mrakodrap podle návrhu Evy Jiřičné
• Pokračuje rekonstrukce ostravské Grossmannovy vily
• Rekonstrukce městských jatek v Ostravě přináší zcela unikátní řešení pohyblivých stěn
• V Ostravě začíná rekonstrukce bývalého obchodního domu Ostravica-Textilia

• Budoucí ostravský koncertní sál má svůj model, který může nyní vidět i veřejnost

Rozhledna na Pekelném kopci

Rozhledna na Pekelném kopci stojí jižně u Třebíče na místě s bohatou kulturní tradicí. Základní geometrie stavby je tvořena dvěma vzájemně otočenými pravoúhlými rámy čtvercového půdorysu, které jsou doplněny svislými diagonálami z masivních dřevěných prvků a subtilními ocelovými sloupky. Takto vytvořená konstrukce je velmi odolná proti vodorovnému zatížení větrem a založená na jednoduchém řádu. „Hledali jsme základní pincipy, z kterých je možné vytvořit bohatý celek. Stavba na Pekelném kopci je založena na jednoduchém geometrickém principu a rotaci základního konstrukčního prvku. Vícenásobným použitím základních pravidel a prvků pak vzniká celková kostra stavby – konstrukce a formy současně. Vnější konstrukce vynáší vrcholový ocelový rám – korunu stavby, ze které je vyvěšeno vřetenové schodiště.“ říká architekt Pavel Jura.

Akátová věž

Rozhledna na kopci Výhon u Židlochovic je unikátní stavba z akátového dřeva vysoká necelých 18 metrů. Navržena je na pravidelném kruhovém půdorysu třiceti dřevěných akátových sloupů. Díky kruhové konstrukci mají návštěvníci výhled do okolí v celém rozsahu 360°. „Akát je velmi dobrá konstrukční dřevina, je velmi tvrdá a dobře odolává plísním a dalším škůdcům. Problémem je, že roste poměrně křivě, tudíž je obtížné najít rovné řezivo, což byl i problém u této stavby,“ říká architekt Pavel Jura.

Každý sloup se skládá z fošen, které mají stejnou tloušťku. Počet fošen směrem nahoru řídne, návštěvníkům se tak postupně otevírá pohled do krajiny. „Cílem bylo udělat rozhlednu tak, aby měla ponechaný vnitřní volný prostor. Lidé tak při pohledu zdola vidí nad sebou nekonečnou spirálu, která běží proti světlu. Stejně jako u jiných staveb i zde usilujeme o jednoduchost návrhu, tedy o společná pravidla konstrukce a formy,“ dodává Pavel Jura.

Rozhledna Kaplice

Rozhledna stojí na Hradišťském vrchu u města Kaplice na Českokrumlovsku. Rozhledna stojí ve výšce 780 metrů nad mořem a je vysoká zhruba 30 metrů. Její půdorys odkazuje na tvar pentagramu. Konstrukce stavby kombinuje modřínové dřevo a ocelové pozinkované prvky. „Místo stavby bylo původně keltským hradištěm, v širším kontextu leží v krajině a kultuře jižních Čech. Návrh stavby je tedy založen na principech keltských haťových konstrukcí – sloupové konstrukce proplétané menším profilem a geometrii pentagramu – pětilisté růže jako rodového znaku Rožmberků. Subtilní prvky haťových konstrukcí mají různou délku. Vnější podoba stavby tak není na první pohled zcela pravidelná, i když je založena na pravidelné geometrii i principech,“ říká architekt Pavel Jura.

„Vždy jsme toho názoru, že stavba musí nejen z kontextu místa vycházet, ale i tento kontext dále rozvíjet. Naším úkolem je proto „dešifrovat“ místo stavby a přenést do staveb lokální charakter. Stejně tak je důležitý historický kontext místa, neboť každá stavba je jen jednou z vrstev vývoje a na předchozí vrstvy musí logicky navazovat tak, aby nepřerušila kontinuitu vývoje," uzavírá architekt Pavel Jura.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-jura-et-consortes-architekt-pavel-jura/]

Po celodenním rozhodování porota vybrala pro účast v soutěži těchto deset týmů:

• A69 – architekti (ČR)
• Benthem Crouwel International (NL)
• Cityförster (NL) + Studio Perspektiv (ČR)
• Chybik+Kristof Associated Architects + Thornton Tomasetti + Marko and Placemakers (ČR)
• MLA+ (NL)
• MVRDV (NL)
• OMA – Office for Metropolitan Architecture (NL)
• Pavel Hnilička Architects+Planners (ČR) + Baumschlager Eberle Architects (A)
• Pelčák a partner architekti (ČR) + Thomas Müller Ivan Reimann, Gesellschaft von Architekten (D)
• Snøhetta – Studio Innsbruck (A)

„Důležitým kritériem při posuzování přihlášek byla kvalita referenčních projektů představených v portfoliu, kterými týmy prokazovaly své zkušenosti s obdobným úkolem, tedy návrhem dostavby v již založené urbanistické struktuře. Porota posuzovala i složení týmů a popis profesního přístupu k dostavbě 4. kvadrantu,“ uvedl předseda poroty Kees Christiaanse, nizozemský urbanista a zakladatel kanceláře KCAP.

„Považujeme za skvělé, že porota po dlouhém jednání vybrala jak nejlepší evropské kontextuální architekty, tak i současnou českou architektonickou špičku složenou z uznávaných matadorů i mladých talentů. Věříme, že tento výběr přinese architektonicky kvalitní řešení samotných budov i navazujícího veřejného prostoru,“ doplnil Petr Palička, ředitel Penta Real Estate a současně jednatel společnosti Fourth Quadrant.

Mezinárodní soutěž proběhne formou takzvaného soutěžního workshopu. Jeho cílem je vytvořit novou podobu a architektonické a urbanistické řešení severozápadní části Vítězného náměstí. Počítá se s tím, že v lokalitě by mělo vzniknout až 100 000 m² ploch pro občanskou vybavenost, byty a administrativní funkci. Soutěžní workshop navazuje na vítězný návrh revitalizace Vítězného náměstí od studia Pavel Hnilička Architects and Planners z roku 2018 a na koncepci revitalizace kampusu Dejvice, jejímž zpracováním IPR v roce 2020 pověřil ateliér MCA. Zadání ovšem respektuje původní urbanistický koncept Antonína Engela.

„Mám radost, že jsme se za čtyři roky posunuli od interních soutěží developerů za zavřenými dveřmi k otevřenému dialogu. Výbornou zkušenost máme ze soutěže Florenc 21, kdy se podařilo najít společnou řeč mezi veřejným a soukromým zájmem. U 4. kvadrantu, investoři hned na začátku oslovili město a chtěli na hledání architektonického řešení spolupracovat.  Engelovy Dejvice byly nejambicióznějším urbanistickým počinem celé generace a dodnes tvoří hlavní kouzlo této populární čtvrti. Jsem přesvědčen, že se nám společně s investory podaří jej zachovat a zároveň harmonicky rozvinout dál. Výběr respektovaných architektonických ateliérů k tomu jednoznačně směřuje,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.

Vybraní účastníci by se měli sejít koncem října v Praze, aby se zde seznámili s řešením území. Soutěžní návrhy následně týmy představí v únoru 2023. Poté proběhne třetí soutěžní workshop a výsledný návrh dostavby bychom měli znát zhruba v červnu příštího roku.

Soutěž pořádá společnost Fourth Quadrant ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT), hlavním městem Praha, městskou částí Praha 6 a IPR Praha.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/okoli-dejvicke-v-praze-bude-kompletne-dostaveno/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/okoli-dejvicke-v-praze-bude-kompletne-dostaveno/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/o-budouci-podobe-vitezneho-namesti-rozhodne-mezinarodni-workshop/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-boris-redcenkov-a69-architekti/]

Rozhledna na kopci Výhon je navržena na pravidelném půdorysu třiceti dřevěných akátových sloupů. Díky kruhové konstrukci mají návštěvníci výhled do okolí v celém rozsahu 360°, tento profil zároveň zajišťuje odolnost vůči zatížení větrem. Každý z akátových sloupů je složen z několika fošen, jejichž počet se po výšce sloupu zmenšuje. Zajímavé je řídnutí nosné konstrukce, nejvíce zatížený masivní sokl se postupně otevírá až po korunu věže. Vytváří se tak spirála, která se při výstupu postupně otevírá. Ocelové prvky rozhledny jsou pozinkované bez další povrchové úpravy. „Akátová věž byl jeden z prvních projektů, které jsem dělal v brněnské kanceláři. Do dnešního dne je to pro mě srdeční záležitost. Jednalo se o jednoduchý záměr udělat věž, která bude v krajině naprosto přirozená a jednoduchá. Stavba má přitom jasné detaily a poctivé řemeslné provedení. Celá rozhledna se skládala jako stavebnice. Stavba byla oceněna čestným uznáním v soutěži Grand Prix Architektů v roce 2009 a byla publikována v řadě zahraničních médií. První projekt tak měl velký úspěch,“ říká architekt Pavel Jura.

Komunitní centrum Židlochovice

Trojice nových objektů v historickém jádru centra města vytvořila polouzavřený areál s náměstím a kašnou. Jedna z novostaveb navazuje přímo na starou radnici, se kterou je propojena krčkem a vznikly v ní další kanceláře městského úřadu. Druhý objekt slouží jako zázemí a klubovny komunitního centra, ve dvoře pak najdeme stavbu s víceúčelovým sálem, která je napojena na místní sad. Centrum poskytuje sociální služby obyvatelům, zejména pak seniorům, dětem a sociálně slabým. „Usilujeme o to, aby architektura, kterou vkládáme do města, byla nedílnou součástí celku, což se tady podařilo. Za tento projekt jsme dostali Českou cenu za architekturu, to nás poměrně překvapilo, neboť nám stavba připadá velmi normální a nenápadná,“ říká Pavel Jura.

Smuteční síň, Tišnov

„Jedná se o velmi stěžejní zakázku, žijeme tím projektem již 6 let a snad už se blížíme k dokončení realizace. Stavba je zajímavá kombinací střech. V projektu je zelená střecha, ale také vrchlík, který je výrazným prvkem. Poměrně dlouho jsme technologicky řešili proveditelnost této střechy.  Celá síň je postavena na struktuře bílých cihelných zdí, které se prolínají celou stavbou z interiéru do exteriéru, využili jsme tak fenoménu hřbitovních zdí. Součástí stavby je také oddělená část hřbitova ve formě smuteční zahrady, kam směřuje hlavní síň. Nechtěli jsme navrhnout sterilní prostor, ale propojit psychicky náročný obřad s přírodou,“ uvádí architekt Pavel Jura.  

Šelepka, Brno

Jedná se o ikonické brněnské místo a jeden z nejdéle fungujících hudebních klubů v Brně. Díky rekonstrukci by místo mělo získat moderní ráz a velké využití. „Zakázka je zajímavá tím, že navrhujeme dům v parku, a přitom ve městě. Dlouho jsme hledali ideální podobu, nakonec jsme z toho udělali velký proutěný piknikový koš. Původně se jedná o dvě stavby otočené k sobě zády, po rekonstrukci konečně získá prostor jednotný ráz,“ říká Pavel Jura.

Přestavba železničního uzlu, Brno

„Projekt je pro nás zajímavý svým měřítkem, neboť se jedná o velké území. K projektu nás přivedl Ivan Koleček, se kterým jsme dělali první návrh z roku 2016 a poté i druhý soutěžní návrh spolu s dalšími kolegy. Projekt z roku 2016 byl velmi zajímavý svým rozsahem, zpracovávalo se celé území od centra Brna až k odsunutému nádraží. Projektem jsme definovali novou městskou čtvrť s převýšenou zástavbou, která do té doby v Brně chyběla,“ říká Pavel Jura.

Rezidenční výstavba, Pasohlávky, Šumperk

„Jedná se o vcelku standardní developmenty. V Pasohlávkách jsme hledali formu soudobého obytného souboru, který zapadne do struktury původní vesnice. Nakonec se nám podařilo navrhnout skladbu stejných domů, které jsou ovšem různě natočené, takže z každé strany nabízejí jiný pohled. Projekt se nyní realizuje a je těsně před dokončením,“ říká Pavel Jura.

„V Šumperku bylo cílem vytvořit kvalitní bydlení na okraji města o rozsahu 380 bytových jednotek. Chtěli jsme vytvořit jednoduchou a dobře obyvatelnou novou čtvrť s kvalitní architekturou, která bude navazovat na předchozí vrstvy města a kultury a zároveň bude nahlížet dopředu,“ dodává Pavel Jura.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kultovni-brnensky-podnik-selepka-se-docka-obnovy/]

V ulici přibydou nová stromořadí a další zeleň. Upraveny budou povrchy chodníků a vyřešena bude i dopravní situace. Výrazného zlepšení podmínek se v lokalitě dočkají také chodci a cyklisti. „Obě studie byly v průběhu přípravy zadání i během zpracování prezentovány veřejnosti, která se mohla k budoucnosti lokality vyjádřit. Těší mě, že panuje shoda mezi všemi důležitými aktéry. Studie totiž byly projednány i se zástupci městské části Praha 3, s orgány památkové péče i ochrany prostředí. Studie byla také představena i zástupcům důležitých vlastníků v území, zejména domu Radost a.s., Vysoké školy ekonomické a Gymnázia Karla Sladkovského,“ komentuje Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

V plánu je využití nejmodernější modro-zelené infrastruktury, díky které bude zadržována dešťová voda. Při velkých deštích se tak nebude zaplavovat křižovatka Bulhar, jako tomu je v současné době. Vodou následně budou zavlažovány okolní stromy a rostliny, což by mělo zmírnit důsledky klimatických změn.

„Těší mě, že hospodaření s dešťovou vodou je již součástí téměř všech projektů v Praze, díky čemuž pomáháme boji s klimatickou změnou. Seifertova ulice je však prvním „nezeleným“ projektem, na kterém otestujeme tato opatření v praxi,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Prostor křižovatky u Bulhara a okolí Hlavního nádraží projdou taktéž proměnou, budou ovšem řešeny samostatnými projekty.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-historickem-centru-prahy-vznikne-hradebni-korzo/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/do-souteze-na-podobu-okoli-a-haly-hlavniho-nadrazi-se-prihlasilo-26-tymu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/revitalizace-smetanova-nabrezi-v-praze-pokracuje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/developer-da-praze-penize-na-vystavbu-skolky-a-parku-na-rohanskem-ostrove/]

Nové centrum se podle návrhů má citlivě začlenit do současné městské struktury. Projekt doplní stávající urbanistický koncept Americké ulice a díky vzniku nových pěších tras vnese život do atraktivního prostředí v blízkosti řeky. S ohledem na požadavky co nejmenší energetické náročnosti všech budov i venkovních prostor a co největší ohleduplnosti k životnímu prostředí bude nová plzeňská čtvrť splňovat parametry enviromentální certifikace LEED. Ta zohledňuje především správné hospodaření budov s energiemi a celkové snížení spotřeby těchto energií.

Místo přinese nové bydlení i pracovní příležitosti. Vzniknout zde má více než 120 bytů, přes 21 000 metrů čtverečních administrativních ploch a asi 100 obchodů. Chybět nebudou ani parkovací místa, počítá se s podzemním prostorem pro 1 500 aut.

Podobu budoucí čtvrti, která se nachází naproti hlavnímu vlakovému nádraží, mají na starosti studia Chapman Taylor a AGE project. Londýnský ateliér má na kontě například známý projekt The Flow Building na Václavském náměstí v Praze.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-plzni-jsou-pripravene-projekty-ktere-vyznamne-promeni-dlouho-zanedbane-lokality/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-jan-pokorny-chapman-taylor/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-projekty-studia-age-project-milan-mlada/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zchatrale-lazne-v-centru-plzne-uz-znaji-svou-cenu-kraj-jednal-s-italskym-majitelem-o-odkupu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-vedeni-plzenskeho-kraje-necha-znovu-posoudit-planovanou-stavbu-galerie/]

„Cílem úprav bylo odstranit asfaltové plochy a nahradit je mlatovými chodníčky a dosadit novou zeleň. Vysazeny byly trvalkové záhony a různé traviny. V prostoru jsou také broučkoviště či krmítka, která slouží jako výukový prvek,“ říká Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora města Ostravy.

„Jednotlivé enviromentální prvky slouží školám a školkám jako venkovní učebny, zároveň jsme tím posílili i funkci lesa. U všeho lze najít informační tabule," říká Magda Cigánková Fialová, krajinářská architektka.

Tento park není jediným zeleným počinem, který se v poslední době realizoval. Další úpravou prošly například Smetanův sad, Farská zahrada, Havlíčkovo nábřeží či nové terasy na břehu řeky Ostravice.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-mestskych-jatka-v-ostrave-prinasi-zcela-unikatni-reseni-pohyblivych-sten/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/namesti-edvarda-benese-v-centru-ostravy-by-v-budoucnu-melo-slouzit-k-odpocinku-i-spolecenskym-aktivitam/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/havlickovo-nabrezi-v-ostrave-se-meni-na-atraktivni-lokalitu/]

Plocha parku byla rozdělena na dvě části. První s pískovištěm je blíže k panelové zástavbě a slouží pro rodiny. Vydlážděná zóna u vstupu budovy střední školy poskytuje dostatek prostoru pro setkávání studentů.

V průběhu revitalizace parku byly položeny nové asfaltové povrchy a provedeno dláždění některých pěších tras a ploch. Chodníčky v centrální části jsou z přírodních materiálů, například ze žulových kostek nebo z přírodního kamene. Prostor zdobí také stovky trvalek, travin a cibulovin včetně tulipánů, narcisů, krokusů a kosatců.

V místech se dříve nacházel hřbitov, který byl roku 1920 zdemolován, poté zde vznikl veřejný sad, který dostal jméno Smetanův sad. „My jsme to jméno a odkaz významného skladatele chtěli zachovat. To se nám podařilo i díky tomu, že jsme do kamenných ploch nechali vytesat názvy děl Bedřicha Smetany, taktéž je najdeme i v opěradlech dřevěného posezení,“ dodává Kateřina Šebestová.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-mestskych-jatka-v-ostrave-prinasi-zcela-unikatni-reseni-pohyblivych-sten/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/namesti-edvarda-benese-v-centru-ostravy-by-v-budoucnu-melo-slouzit-k-odpocinku-i-spolecenskym-aktivitam/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/havlickovo-nabrezi-v-ostrave-se-meni-na-atraktivni-lokalitu/]

Původní zámková dlažba v rohu náměstí byla nahrazena stejným typem dlažebních desek, jaké jsou na celé ploše před radnicí. Nově vzniklou plochu doplňují podsvícené lavičky s dřevěnými sedáky, stojan na kola, odpadkové koše a zídky se zelení. Stromy jsou lemovány cortenovým plechem, který v dlažbě tvoří zajímavý prvek. Sadové úpravy zároveň odhlučnily prostor od frekventované křižovatky.

V Ostravě v poslední době vzniklo více podobných zelených projektů. Příkladem je Farská zahrada, Smetanův sad, rekonstrukce Havlíčkova nábřeží či nové terasy na břehu řeky Ostravice.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-mestskych-jatka-v-ostrave-prinasi-zcela-unikatni-reseni-pohyblivych-sten/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/namesti-edvarda-benese-v-centru-ostravy-by-v-budoucnu-melo-slouzit-k-odpocinku-i-spolecenskym-aktivitam/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/havlickovo-nabrezi-v-ostrave-se-meni-na-atraktivni-lokalitu/]

„Všechny přihlášené týmy představily vysoce kvalitní profesní přístupy. Rozhodování komise v první fázi soutěžního dialogu tedy nebylo jednoduché. Po dvou intenzivních dnech se však všichni členové hodnotící komise jednomyslně shodli na nejlepších čtyřech týmech, které budou v mezinárodním soutěžním dialogu pokračovat. Tři týmy pochází z Nizozemí a jeden z Belgie, všichni pak mají české partnery, s nimiž spolupracují. Belgie i Nizozemí patří mezi architektonicky mimořádně vyspělé země, které kladou důraz na veřejný prostor a které mají velké zkušenosti s projekty na vodě. Věříme proto, že v návrzích přinesou inovativní řešení, jež ochrání Prahu před povodněmi a zároveň nabídne obyvatelům nové místo k rekreaci, sportu a odpočinku,“ říká Petr Hlaváček, I. náměstek primátora pro územní rozvoj.

„Budoucí rozvoj rozsáhlého zeleného prostoru podél řeky Vltavy, z nichž naprostá většina je nezastavitelná, by měl respektovat historii místa, vycházet z jeho charakteru a odrážet divoký ráz tamní krajiny. Cílem projektu je připravit plán rozvoje lokality na příští desítky let, a především nově vypracovat projekt povodňového Parku Maniny, který primárně vznikl jako jedno z protipovodňových opatřeních a jeho součástí je i vznik nového ramene řeky. Oceňuji, že významnou roli u vybraných týmů hraje adaptace na změnu klimatu, propojení přírodního prostředí a zejména vody s městským organismem,“ doplňuje Jana Plamínková, náměstkyně primátora pro životní prostředí. 

Porota ocenila u vybraných týmů především důraz na nejrůznější hlediska udržitelnosti řešení, jako je biodiverzita, inkluze, inovace, kulturní či vzdělávací aspekty. Týmy reagují na nutnost adaptovat se na změnu klimatu. 

„Všímali jsme si jejich schopnosti navrhovat v symbióze městský urbanismus a přírodní prostředí. Hledali jsme komplexní řešení propojující složité městské infrastruktury s ekosystémy vody a jejími procesy. V neposlední řadě je pro nás důležitý akcent na lidské měřítko, zapojení stakeholderů a veřejnosti, a to i v průběhu fungování projektu,“ upřesňuje kritéria výběru týmů architekt a předseda komise Petr Kučera.

Projekt Rohanského a Libeňského ostrova je jedním ze tří největších zelených projektů na Vltavě pod taktovkou IPR.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rohansky-ostrov-se-stane-atraktivnim-mistem-pro-bydleni-i-odpocinek/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vystava-rohansky-ostrov-predstavuje-historii-kulturu-i-prirodni-unikaty-karlina-a-libne/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rohansky-ostrov-se-opet-stane-ostrovem-navic-prahu-ochrani-pred-povodnemi/]

Architektonická podoba mostu vznikla již za minulého vedení města. Projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovaly společnosti Tubes a Atelier 6. Pravomocné stavební povolení získala stavba letos na jaře. Upraven bude také prostor pod mostem podle návrhu výtvarníka Kryštofa Kintery.

Stavebně se jedná o šestipolový trámový most komorového průřezu z předpjatého železobetonu s celkovou délkou nosné konstrukce 331,6 m. Výškové umístění konstrukce mostu splňuje podmínku jednoho metru nad hladinou povodně z roku 2002. Návrh by měl podle odborníků nenásilně zapadnout do vltavského údolí. Při hledání tvarového řešení se autoři inspirovali Františkem Menclem, který byl projektantem mostů pro hlavní město Praha v první polovině 20. století. Součástí projektu je mimo jiné kavárna či pikniková zóna. 

Často se také debatuje o názvu mostu. Označení Dvorecký most je pracovním názvem. Jednou z variant je, že by se most mohl jmenovat po zesnulé bývalé ministryni zahraničí Spojených států Madeleine Albrightové. O finálním jménu nového mostu se ale bude ještě jednat.

Most v budoucnu zlepší přestup mezi dopravními uzly Lihovar a Dvorce. Jezdit po něm bude také část autobusových linek, které nyní jezdí po vytíženém Barrandovském mostu. Sloužit by měl začít svým účelům na přelomu let 2024 a 2025.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/do-prahy-dorazil-vyznamny-pamatecni-zvon/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/holesovice-a-karlin-propoji-nova-lavka/]

Návrhy by podle požadavků radnice měly podporovat zážitek vystoupení z tunelu na denní světlo či naopak. Může připomínat lokální historii nebo typické prvky Žižkova. Peníze na renovaci chce městská část získat v programu Umění pro město, kterým pražský magistrát podporuje umisťování uměleckých instalací ve veřejném prostoru.

Obdélníkové Tachovské náměstí se nachází u Koněvovy a Husitské ulice. V současné době je nevzhledné a stojí na něm nevyužitá budova bývalých veřejných záchodů. Po rekonstrukci objekt zmizí, přibude posezení ve středu náměstí pod šesti novými vzrostlými stromy a vzniknou pobytové plošiny podél domů s možností instalace restauračních zahrádek. Vstup na cyklostezku bude bezbariérový a trávník povede až k vinici na úpatí Vítkova.

Praha 3 plánuje také úpravy dalších náměstí. V blízké době by měla začít více než 20 let připravovaná přeměna náměstí Jiřího z Poděbrad, kterou podle projektu žižkovské radnice uskuteční magistrát. Ten připravuje také úpravy vrchu Vítkov. Začít by se ještě letos mělo i s úpravou horní části Žižkova náměstí.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-dolni-casti-vaclavskeho-namesti-ma-byt-hotova-v-polovine-zari/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazske-namesti-jiriho-z-podebrad-bude-hezci-a-bezpecnejsi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/o-budouci-podobe-vitezneho-namesti-rozhodne-mezinarodni-workshop/]

Doba výstavby pavilonu by měla být osm měsíců, počítá se ale s technologickou přestávkou. Hrubá stavba by tak mohla být hotova do zimy. Pavilon má mnoho specifických detailů, například bezrámová okna či zelenou střechu. Čelní strana bude téměř celá prosklená a bude tak vytvářet otevřený prostor. Konstrukce bude monolitická železobetonová.

U nedalekého parkoviště P+R na Borech pak vyroste ještě druhý objekt, který letos Plzeň spustí. Jednat se bude o zázemí pro řidiče Plzeňských městských dopravních podniků a veřejné linkové dopravy, v jehož přízemí budou veřejné toalety, kavárna, prostory pro technickou správu objektu, nájemní komerční prostory.

Borský park představuje nejrozsáhlejší parkově upravenou plochu na území města o rozloze 39 hektarů. Byl založen v roce 1914 na místě bývalého vojenského cvičiště. Návrh parku vypracoval architekt Leopold Batěk, ředitel pražských městských sadů. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-plzni-jsou-pripravene-projekty-ktere-vyznamne-promeni-dlouho-zanedbane-lokality/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zchatrale-lazne-v-centru-plzne-uz-znaji-svou-cenu-kraj-jednal-s-italskym-majitelem-o-odkupu/]

„Oblast, o které se bavíme, je v současné chvíli rozpadlá na několik částí a trpí absencí dlouhodobé koncepce rozvoje, kterou by někdo naplňoval. Hrozí, že dílčí necitlivé zásahy by mohly vést k nevratné devastaci posledních zbytků říční krajiny v Praze. Soutěž, kterou jsme vyhlásili, pomůže tento opomenutý prostor začlenit zpět do života nejen Pražanů,“ říká Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.

S vítězným krajinářským architektem či urbanistou bude uzavřena smlouva o dlouhodobé spolupráci na tvorbě „guide plánu“ krajiny a založení příměstského parku Soutok. Ten bude návodem, jak celé území dále rozvíjet.

Cílem je obnova okolí řeky, protipovodňová opatření, návrh lávek, pěší a cyklistické propojení a návaznost na spoje městské hromadné dopravy.

„Tuto iniciativu určitě vítáme, protože může přispět k adaptaci na nepříznivé dopady měnícího se klimatu. Jde o cennou říční krajinu, která je potenciálně významnou rekreační oblastí pro občany,“ uvádí Eva Tylová, místostarostka městské části Praha 12.

„Za projekt příměstského parku Soutok jsem velice rád, a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé se jedná o významnou přeshraniční spolupráci mezi Středočeským krajem a Prahou a zadruhé zde v rámci revitalizace proběhne krajinářské řešení okolí lávky v Dolních Černošicích, poprvé se bude tak bude tato lokalita řešit jako součást veřejného prostranství s vazbami na okolní prostředí. Vstupní bod Černošice přinese kromě rekonstrukce lávky také autobusovou zastávku PID či řešení evakuačního bodu pro Dolní Černošice,“ říká Filip Kořínek, starosta města Černošice. 

Projekt vychází z Memoranda o spolupráci na rozvoji a budoucím využití území kolem soutoku Berounky a Vltavy uzavřeném mezi hl. m. Prahou, místními městskými částmi a městem Černošice. Vítězný návrh bude znám v dubnu příštího roku.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/promenu-nejcennejsi-prazske-prirodni-lokality-predstavuje-vystava/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/terminal-dlouha-mile-na-trase-z-prahy-na-letiste-zna-svoji-podobu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-stanici-metra-depo-zlicin-navrhne-atelier-petr-stolin-architekt/]

Parkovací dům za Katedrálou Božského Spasitele bude vybudován v proluce o výměře přesahující 2000 m². Multifunkční parkovací dům bude mít dvě podzemní a sedm nadzemních podlaží a nabídne 400 parkovacích míst. V parteru objektu budou prostory pro obchody, služby i gastronomii.

Architektonicky má stavbu na starosti renomované studio Chalupa architekti. Jedná se o vítězný návrh, který byl vybrán odbornou porotou v architektonické soutěži. Porotci hodnotili kvalitu celkového urbanisticko – architektonického řešení, ale také provozní, dopravní a technické řešení, jeho hospodárnost a ekonomickou přiměřenost. O vítězi rozhodla porota složená mimo jiné z renomovaných odborníků, jako jsou Martin Krupauer a architekti Ondřej Chybík, Vladimír Fialka, Milena Vitoulová, Lucie Chytilová Kadrmanová a Petr Stanjura.

Budoucí parkovací dům u katedrály nebude jen parkovacím domem, ale novým objektem a prostorem, který přitáhne do centra města nové lidi a dá jim nové místo k životu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/havlickovo-nabrezi-v-ostrave-se-meni-na-atraktivni-lokalitu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-mestska-jatka-v-ostrave/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-grossmannova-vila/]

Kino je propojeno s Městským divadlem Prachatic a celkově vhodně navazuje na přilehlý park. Místo by se tak v budoucnu mohlo stát prostorem pro konání kulturních akcí města.

Areál kina je v ochranném pásmu městské památkové rezervace, proto zde byly vytvořeny kamenné dlažby i příjezdová cesta, podobně jako se použil kámen při opravě Štěpánčina parku. Vydlážděná plocha kina zabírá asi 3000 metrů čtverečních. V areálu budou zastřešené jak části pódia, tak i hlediště.

Areál se už ovšem stal předmětem sporu. Podle vedení města bylo vhodné navázat na tradici letního kina, které zde promítalo zhruba 50 let. Opoziční hnutí projekt považuje za nepotřebný a drahý.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jizni-cechy-maji-12-novych-kulturnich-pamatek/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/atelier-a8000-bude-mit-na-starosti-rekonstrukci-otaciveho-hlediste/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/navstivte-architektonicky-zajimave-plovarny/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/navstivte-architektonicky-zajimave-plovarny/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budovu-brnenskeho-byvaleho-prioru-nahradi-nova-zastavba/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-grossmannova-vila/]

Dominantou budoucího terminálu bude jeho zastřešení. Výška střechy se bude měnit podle funkcí jednotlivých částí objektu. Zastřešení by mělo být nejnižší nad autobusovými nástupišti, následně by mělo po křivce stoupat směrem k hlavnímu vstupu do podzemní části s přestupem na vlak. Střecha by měla být částečně prosklená a součástí budou i fotovoltaické panely, které mají pokrýt spotřebu terminálu a případně umožní dobíjet elektromobily na parkovišti. Řešení zahrnuje také čekárnu, obchody a zázemí.

Trať k letišti je součástí železnice z centra Prahy do Kladna, která je rozdělena na několik úseků. V současnosti je hotový jediný, a to na Negrelliho viadukt. Další úseky se začnou stavět nejspíš v příštím roce, začít by se mělo rekonstrukcí Masarykova nádraží.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pribeh-za-navrhem-vltavske-filharmonie-snohetta-a-afry/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-ivo-simek-afry/]

Výstava Dotkni se řeky představuje tři nejvýznamnější chystané projekty, které byly připravovány v uplynulých dvou letech. Podílela se na nich i řada dotčených aktérů, jakou jsou Povodí Vltavy, městská část Praha - Troja i městské organizace TSK, ZOO Praha či Galerie HMP. Nyní na dokončené studie navážou další kroky, které projekty posunou blíže k realizaci. Ta by mohla začít za tři roky.

Prvním projektem představeným na výstavě je protipovodňová ochrana zoologické zahrady a Trojského nábřeží. Cílem je ochránit místní vzácnou populaci užovek i zpříjemnit nábřeží i pro návštěvníky.

„Projekt přinese úpravy břehů, které budou v části od Trojské lávky k zámku přístupnější. Vzniknou zde nová schodiště, terasy i pěšiny. Zdejší přírodní peřeje, v Praze jedinečné, tak budou k vidění i zblízka. Parkoviště před zámkem se promění v příjemný prostor pro lidi a vstup do zámecké galerie,“ představuje Petr Hlaváček, I. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu. Právě předpolí Trojského zámku prošlo v minulých dnech již první provizorní úpravou.

Další část výstavy představuje vznik nových lávek z Bubenečského břehu přes plavební kanál na Císařský ostrov a přes hlavní koryto až do Troji. Přes trojské svahy tato cesta pokračuje dále směrem do Čimického a Ďáblického háje.

Třetím velkým projektem je Divoká Vltava. „Projekt vytváří na Císařském ostrově povodňový park – nové rekreační centrum Trojské kotliny se dvěma potoky, brody a tůněmi. Vzniknou zde i nové pláže a místa pro odpočinek i sport na ostrově. Dalším cílem je zlepšení protipovodňové ochrany vytvořením tzv. řízeného přelivu přes povodňový park, který chrání ostrov před dalším protržením. Projekt podpoří také přírodu například malým rybím přechodem a novými biotopy, kterými budou rozmanité břehy, ostrovy, ale i samotný park,“ říká Jana Plamínková, náměstkyně primátora pro životní prostředí. Rozšíření koryta s novými ostrůvky bude mít pozitivní vliv na snížení hladiny řeky při povodni. Zvýší se tak stávající protipovodňová ochrana Troje, Holešovic i Karlína.

Výstava připomíná i historii území. Každé místo výstavy je pak doplněno o zábavné úkoly pro děti a zajímavý je i letní doprovodný program.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chcete-mit-lepsi-prehled-o-praze-pomuze-vam-staronova-aplikace/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/lanovku-z-prazske-podbaby-do-bohnic-navrhnou-britsti-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/parky-jako-nedilna-soucast-urbanistickeho-celku/]

Vítězné náměstí neboli Kulaťák dnes nefunguje jako plnohodnotné náměstí. Jde v podstatě o nedokončenou dopravní křižovatku, která myslí na chodce až v poslední řadě.  

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-ludek-sekyra-sekyra-group/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/koncepcni-studie-promeny-vitezneho-namesti-bude-do-konce-roku/]

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-ludek-sekyra-boris-redcenkov-a-tomas-homola-nad-projektem-smichov-city/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-bude-vypadat-kulatak-tv-architect-byla-na-vyhlaseni-vysledku/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/okoli-dejvicke-v-praze-bude-kompletne-dostaveno/]

„Náměstí Jiřího z Poděbrad je veřejným prostorem celoměstského významu, který navíc bezprostředně navazuje na Vinohradskou ulici, což je jedna z nejdůležitějších městských tříd. Jiřího z Poděbrad má tak velký kulturní význam a lidé zde tráví mnoho času, kvůli současnému stavu však nemůže být plně využíváno. I proto jsme se na základě mnoha jednání rozhodli, že jeho obnova bude financována z rozpočtu hlavního města,“ komentuje proměnu náměstí Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

Náměstí Jiřího z Poděbrad se tak po letech konečně dočká nové podoby. Architekti z ateliéru MCA zvolili řešení, které zachovává charakter místa jako městského parku s velkým podílem zeleně. Zároveň však před kostelem vytvořili menší „náměstí“ s vodním prvkem a celý prostor oddělili od frekventovaných komunikací pomocí podélných alejí stromů. Součástí obnovy je také vytvoření povrchového přechodu křižovatky Vinohradská Slavíkova a obnovení stávajících zastřešení východů z metra. Do budoucí podoby náměstí mohla promluvit také veřejnost.

„Dlážděnou plochu před kostelem budou lemovat podélné aleje platanů. Součástí návrhu je také zlepšení způsobu zavlažování a zkvalitnění zelených ploch včetně vybudování retenční nádrže. Vše pak bude respektovat městské standardy jak pro hospodaření s dešťovou vodou, tak pro stromořadí. Obnova řeší celé náměstí komplexně včetně technické infrastruktury i mobiliáře,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

Skryté poklady architektury – 7. díl – Kostel Nejsvětějšího srdce Páně

Osobnosti současné architektury - Pavla Melková - MCA

Psali jsme také:

• Pražský magistrát si převezme rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad od Prahy 3

Vznikne zde subtilní lávka přístupná z nástupiště po schodišti i bezbariérovými výtahy, která spojuje železniční stanici s druhou stranou města. Součástí budou i prosklené autobusové zastávky.

„Propojovat výtvarné umění a architekturu je v současné době velmi trendy, zároveň je to i potřebný princip, který do veřejného prostoru přináší nový inovativní tvar,“ dodává Kočí.

Podívejte se také na reportáže s nejen brněnskými architekty v pořadu TV Architect v regionech.

Mohlo by vás zajímat:

• Brněnští výtvarní umělci otevřeli své ateliéry v rámci akce Open Studios

Budovy mají být ekologicky šetrné, což zahrnuje například využití dešťové vody pro splachování a závlahy, v budovách bude úsporné osvětlení, v garážích a kolárnách budou stanice pro dobíjení auta a kol na elektřinu. Kanceláře budou mít také sprchy a šatny, aby měli lidé dojíždějící na kole potřebné zázemí.

Psali jsme také:

• Po 20 letech práce je hotovo – město Brno má nový území plán
• Město Brno v polovině ledna vypíše zakázku na stavbu koncertního sálu
• Brno postaví nový hospic pro nevyléčitelné děti
• Návrh nového územního plánu pro město Brno je na světě

Soutěž bude postupně přecházet do své další fáze. Přihlášené týmy, které prokážou svoji kvalifikaci pro účast v soutěžním dialogu, budou vyzvány ke zpracování metodiky přístupu k jednotlivým tématům, které bude nutné v území řešit. Na základě toho pak hodnotící komise v září 2022 vybere 5 architektonických týmů, které v dialogu budou dále pokračovat.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/revitalizace-uzemi-kolem-hlavniho-nadrazi-v-praze-je-zase-o-krok-dal/]

„Jako náhradník hodnotící komise se budu zářijového jednání také účastnit, a už nyní jsem na konečný výběr velice zvědavý. Myslím, že hodnotící komisi čekají velmi zodpovědná, ale zároveň složitá rozhodnutí. Mezi přihlášenými účastníky je celá plejáda skvělých týmů architektů, já osobně mám radost zejména ze zajímavého českého zastoupení. O to těžší bude vybrat jen 5 týmů“, uzavírá Jakub Cigler. 

Soutěžní záměr Nový Hlavák počítá s novým konceptem a přeměnou Vrchlického sadů včetně výstavby nové tramvajové trati, která povede z Opletalovy ulice k Národnímu muzeu, a s rozsáhlou rekonstrukcí odbavovací haly pražského hlavního nádraží. Cílem je vytvoření výrazně lepších podmínek jak pro obyvatele Prahy, tak pro cestující.

Soutěžní dialog a následné uskutečnění projektu je společnou aktivitou Magistrátu hlavního města Prahy, Správy železnic, Dopravního podniku hl. m. Prahy a Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Cílem je vybrat nejvhodnější architektonický návrh. Výsledky by měly být známy zhruba za rok.

Psali jsme také:

• Praha schválila financování další fáze Vltavské filharmonie
• Okolí autobusového nádraží na Florenci v Praze projde v budoucnu zásadní proměnou
• Nové pražské náměstí plné života vznikne před Masarykovým nádražím
• Z Vinohradské třídy kolem hlavního nádraží do Bolzanovy ulice povede tramvajová trať

Sochy byly dlouhodobě ve špatném stavu. Jsou totiž složeny ze tří velkých bloků a všechny dutiny a spáry mezi nimi byly vyplaveny, takže tam zatékalo, uchytávala se tam vegetace a hrozilo, že vegetace a mrazová destrukce sochy poškodí a poruší jejich statiku.

Práce začaly loni čištěním, při kterém zjistil narušení soklů do takové míry, že bylo později nutné jejich části nahradit novými kameny. Ve druhé etapě, která začala na jaře se vyměnily například bloky ve spodních částech soch.

Sochami to ale rozhodně nekončí. Město nedávno vybralo v architektonické soutěži autory budoucí podoby veřejných prostranství v tržnici, kterými se stalo Studio Perspektiv. Areál tržnice se podle návrhu dočká nových vstupů, které by měly být rozděleny na vstupy pro pěší a vjezdy pro automobily, nového náměstí, dětského hřiště, zeleně či vodních prvků a mobiliáře. Proměna tržnice bude trvat zhruba deset let, první změny by měly být vidět asi v roce 2027.

Areál původně pražských jatek byl založen v roce 1895. Jako jatka fungoval do 80. let minulého století, kdy se začal měnit na tržnici. Areál byl prohlášen kulturní památkou.

Psali jsme také:

• Holešovická tržnice se dočká obnovy
• Šest návrhů se dostalo do druhého kola soutěže na budoucí podobu prostranství holešovické Pražské tržnice
• Areál holešovické tržnice se promění v příjemné místo pro korzování
• Holešovickou tržnici čeká razantní proměna. Podívejte se, jak má vypadat
• Budova bývalé burzy v Pražské tržnici v Holešovicích se dočká obnovy

• Vedení hlavního města ruší tendr na rekonstrukci bývalé burzy v Holešovicích

Budova kláštera sv. Alžběty se nachází na pravém břehu řeky Svratky, na ulici Kamenné. V současnosti je velká část historické budovy využívána jako hospic, ostatní prostory slouží řádovým sestrám a knihovně Biskupství brněnského. Severní křídlo je novodobá dostavba, patrně z počátku dvacátého století. Ateliér TJ Architekti zde vytvořil novou přístavbu. „Jedná se o barokní památkově chráněný objekt. V tomto případě se nám podařilo nastavit projekt tak, aby se zde klienti cítili příjemně. Ze všech pokojů je možné vyjet s postelí přímo na terasy a následně do přilehlé zeleně,“ říká architekt Tomáš Jurák.

Rozhledna Holedná a rozhledna na Velké Deštné

„Rádi se inspirujeme přírodou, která se nachází v místě dané stavby. Například u rozhledny Holedná jsme se nachali inspirovat všudypřítomným dubovým lesem. Ta inspirace pocházela konkrétně z dubových kmenů, které se skládají z dvou nosných vrstev, dřeva a borky. To se přetavilo do návrhu v podobě nosného ocelového jádra se schodištěm a vnějšího pláště z ocelových táhel,“ uvádí architekt Tomáš Jurák.

„Rozhledna na Velké Deštné je zase inspirovaná větrem a deštěm. Podle úhlů, jak déšť dopadá na zem, jsme natočili dřevěný laťový obklad na jednotlivé stěny věže rozhledny. Déšť se tak stal hlavním vizuálním konceptem stavby,“ dodává Jurák.

Spolupráce s výtvarnými umělci

„Spolupráce s výtvarnými umělci nás velmi baví. Spolupracovali jsme například s Václavem Kočím na minimalistickém interiéru bytu. Václav Kočí do tohoto bytu navrhl reliéfní výtvarné dílo, které se propisuje přes dvě podlaží a ovlivňuje všechny prostory obytných místností. Reliéf je zajímavý jak ze vzdáleného pohledu, tak z detailu, kdy jsou jednotlivé díly podbarveny a díky průsvitnosti materiálu se podbarvení mlhovým způsobem propíjí. Zajímavý pohled nabízí dílo i ve tmě díky podsvícení,“ říká Jurák.

[https://www.tvarchitect.com/video/brnensti-vytvarni-umelci-otevreli-sve-ateliery-v-ramci-akce-open-studios/]

Aktuálně ateliér připravuje projekt interiéru hotelu Quality, kde opět spolupracuje s Václavem Kočím. Jedná se o nové propojení restaurace a vstupní haly s možností po ukončení provozu restaurační prostory uzavřít. Cílem je vytvořit příjemné prostředí a zároveň moderní svěží interiér. Dalším chystaným projektem je funkcionalistická vila v Masarykově čtvrti. „Největší zásahy se zde provádějí v přízemí, kde vznikne prostorná vstupní hala a pracovna. Čtvrté patro bude přestavěno a vznikne zde prostorná terasa s výhledem,“ říká Jurák. Zajímavý je také projekt revitalizace návsi v Deblíně na Tišnovsku. „Snažíme se zde uspořádat jednotlivé plochy, aby se daly využívat pro každodenní život i kulturní akce. Navrhli jsme zde novou zastávku, aby odpovídala urbanistickému pojetí prostoru. Vznikne zde také mlatová plocha s lavičkami a jakési hlediště směrem k této ploše,“ dodává architekt Tomáš Jurák.

Další díly pořadu „TV Architect v regionech“ můžete vidět ZDE

Porotě soutěže předsedá nizozemský architekt Arjan Dingste, dále v ní jsou německá designérka Christiane Bausback a z českých odborníků designérka Henrieta Nezpěváková, architekt Patrik Kotas a projektant Ivan Němec. Kromě toho v porotě zasedli zástupci města a dotčených městských částí.

DPP se v červenci chystá vyhlásit také designérskou soutěž na nová vozidla pro lanovku na Petřín. Tu již dříve jednou vyhlásil, ale následně ji zrušil z důvodu, že se přihlásil pouze jeden účastník. 

Mohlo by vás zajímat:

• Praha schválila financování další fáze Vltavské filharmonie
• Praha vyhlásila soutěž na novou podobu haly hlavního nádraží v Praze
• Okolí autobusového nádraží na Florenci v Praze projde v budoucnu zásadní proměnou
• Nové pražské náměstí plné života vznikne před Masarykovým nádražím
• Z Vinohradské třídy kolem hlavního nádraží do Bolzanovy ulice povede tramvajová trať
• Revitalizace území kolem hlavního nádraží v Praze je zase o krok dál

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mezinarodni-filmovy-festival-v-karlovych-varech-je-v-plnem-proudu-kde-bydli-filmove-hvezdy/]

Studie Divadelního korza počítá hlavně se zklidněním dopravy a reorganizací parkovacích míst s vazbou na plánované parkovací domy. Podpořena by měla být hlavně pěší doprava a cyklodoprava, v prostoru by měla být vysazena nová stromořadí. Studie řeší i návrh kvalitních povrchů s jednoduchými, ale funkčními detaily. Studie se týká pravého břehu Teplé od Vřídelní kolonády po Císařské lázně, které by se měly znovu stát jednou z dominant tohoto prostoru.

Aktuálně se daří projekt pomalu naplňovat, například umístěním sochy na Divadelním náměstí nebo drobnými zásahy, jako jsou židle a stolky k odpočinku. Nyní se připravuje další stupeň projektové dokumentace k realizaci ulice Vřídelní a Sadů Karla IV.

Psali jsme také:

• Projekt rekonstrukce Císařských lázní v Karlových Varech se mění
• Karlovarský hotel Thermal se po rozsáhlé rekonstrukci otevírá
• Ikonický osmihran se vrací na vrchol Vřídelní kolonády

„Olšanská ulice se nachází v širším centru Prahy, kvalitou veřejných prostranství však neodpovídá svému potenciálu. Aktuálně je v okolí Olšanské ulice naplánováno několik rozsáhlých investičních akcí v různém stádiu přípravy. Je nanejvýš důležité, aby budoucí rozvoj této oblasti byl koordinován tak, aby zde vznikla kvalitní část města, která bude přínosem pro současné i budoucí obyvatele území,“ říká Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.

Zpracovatelé architektonicko-urbanistické studie, ateliér UNIT architekti, připravili koncept studie, která si klade za cíl zlepšit podmínky pro pěší, cyklistickou i hromadnou dopravu, zkoordinovat plánované investiční záměry v území a nastavit regulaci pro další rozvoj okolí ulice tak, aby vznikla plnohodnotná městská třída.

Hlavní kostrou návrhu jsou zelená propojení především parku Parukářka a Olšanských hřbitovů, či vznik nového parku ze severu Olšanských hřbitovů. Na křižovatce ulic Olšanská a Jana Želivského by zase mohlo vzniknout nové náměstí. Obyvatelé by tady v budoucnu mohli příjemně trávit volný čas.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zizkovske-ulice-dostanou-novy-kabat-zmizi-hluk-a-opravi-se-koleje/]

Co se týče dopravy, vzniknout by zde mohla obousměrná cyklostezka, která bude součástí páteřní cyklotrasy A8 spojující Olšanské náměstí s Malešicemi a východním okrajem Prahy. Obnovy by se mohla dočkat i v současné době odkrytá tramvajová trať, která by měla být zatravněná. Návrh počítá i s novým stromořadím. Olšanská ulice tak bude výrazně zelenější, studie počítá také s využitím dešťové vody pro zavlažování zeleně.

„Z konceptu studie mám velkou radost. V okolí Olšanské by mohlo vzniknout nové centrum městské části, kde lidé najdou kromě bydlení a práce také kvalitní veřejná prostranství a celý prostor se tak oživí. Jedná se o velký potenciál pro celou Prahu 3 a už se těším, až se tudy budu v budoucnu procházet po nově plánovaném zeleném prostupu kolem zdi Olšanských hřbitovů, sednout si na kafe pod novým stromořadím, nebo se projedu po nové, oddělené a bezpečné cyklostezce,” komentuje koncept studie Pavel Dobeš, místostarosta Městské části Praha 3.

„Jsme rádi, že se projekt posouvá do fáze, kdy máme v ruce již konkrétní návrh toho, jak by v budoucnu mohla tato část Prahy 3 vypadat. Samotnému zadání studie předcházelo podrobné prověřování celého území a setkávání s místními aktéry a do finální podoby studie aktuálně opět zapojujeme veřejnost. Ke konceptu studie se nyní může vyjádřit každý prostřednictvím online dotazníku, který lze vyplnit až do 17.července 2022“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

K návrhu se může vyjádřit také veřejnost, a to prostřednictvím online formuláře na stránkách IPRu. Studie by měla být dokončena do konce roku 2022.

Psali jsme také:

• Pražská Korunovační ulice se stane příjemným místem
• Veřejnost se může svým názorem podílet na proměně okolí technického muzea
• Letenský kolotoč z konce 19. století se dočká obnovy
• Vedení hlavního města ruší tendr na rekonstrukci bývalé burzy v Holešovicích
• Zastupitelé Prahy schválili další postup v přípravě koncertního sálu na Vltavské

„Naše společnost se soustředí na rozvoj developerských projektů především v Praze. Rozvíjíme projekty v oblasti rezidenčního bydlení, administrativních budov i obchodních center. V současné době rozvíjíme v Praze více jak milion metrů čtverečních nových ploch v rámci projektů Smíchov City, kde investice přesáhne více jak 20 miliard korun, Rohan City, kde vybudujeme zelené centrum Prahy s promenádou, ostrovem a byty a Žižkov City, kde vznikne více jak tři tisíce bytů. Klademe důraz na udržitelnost, aby šlo o ekologické šetrné projekty a snažíme se změnit tvář Prahy v 21. století,“ říká Luděk Sekyra, zakladatel společnosti Sekyra Group.

Projekt se opírá o principy tradičního města. Chybět proto nebude kvalitní veřejný prostor, parky, náměstí, škola a vyřeší se také doprava a parkování. „Toto místo prošlo obrovským vývojem. Tím, že se zde zastavil průmysl, zůstalo území volné a neprůstupné,“ říká Boris Redčenkov z ateliéru A69, který má na starosti urbanistický koncept území.

Podle plánů zde má v budoucnu vzniknout téměř 400 000 m² bytových, administrativních, obchodních či veřejných ploch, včetně 28 m širokého městského pěšího bulváru o délce jednoho kilometru, který protne celou čtvrť. Bulvár bude těžištěm celého projektu a místem setkávání. „Snažili jsme se vše napojit na stávající ulice, stále nám ale chyběla hlavní osa, a tak jsme vytyčili novou ulici, která propojuje Radlické údolí s náměstím Na Knížecí, což se stalo páteřní linií, která je dnes pěší zónou,“ říká Boris Redčenkov.

„Od 90. let zde dochází na Smíchově k velkému stavebnímu rozmachu, například pak v okolí Radlické ulice, kde byly v minulosti položeny základy vnímání toho, jak by rozvoj mohl pokračovat. Po roce 2010 stále ještě probíhala změna územního plánu v lokalitě jižního Smíchova, kde se diskutovalo o tom, jak se lokalita bude vyvíjet. Zde vznikl onen koncept dotvoření Smíchova, bylo tak navázáno na stávající strukturu a byla definována podoba nového města,“ říká Tomáš Homola, místostarosta městské části Praha 5.

Nová Smíchovská zástavba by měla vynikat pestrostí a rozmanitostí, a to především díky rozdílným přístupům architektonických kanceláří. O podobu Smíchov City–Sever a design jednotlivých domů se totiž postarala uznávaná studia, která zvítězila v nezávislé mezinárodní architektonické soutěži. Autorem urbanismu a nárožní administrativní budovy Na Knížecí je studio A69 Architekti. Budou zde také domy navržené architektonickými studii Kuba & Pilař architekti, Haascookzemmrich STUDIO 2050, Chalupa architekti, LÁBUS AA – Architektonický, D3A nebo Projektil.

„Koncept odrážející tradiční zástavbu a schopnost integrovat bytové domy, úřad i školu je cestou k udržitelnosti města, do budoucna se tak dá s tímto konceptem pracovat. Snažíme se na Smíchov navázat měřítkově, to že se na projektu bude podílet několik architektonických kanceláří, je zárukou barvitosti a různorodosti. Mohl by zde vzniknout katalog současné české architektury,“ říká Boris Redčenkov.

Tradiční Smíchov je oblíbenou a frekventovanou pražskou čtvrtí pro běžný život, práci i zábavu. Velkou výhodou je pak blízkost historického centra Prahy i letiště Václava Havla. Dos­tup­nost ještě více zlepší postavení nového dopravního uzlu či plánovaný nový ter­mi­nál smíchovského nádraží.

„Cílem bylo propojit čtvrť s existujícím Smíchovem, bariérou ovšem bylo náměstí Na Knížecí, které je momentálně dopravním terminálem. My jsme se proto rozhodli autobusovou dopravu přesunout blíže železniční stanici Smíchov. Tím se nastartovala myšlenka většího terminálu a prostor Na Knížecí se tím pádem uvolnil, vzniknout by zde mělo Smíchovské náměstí a příjemný veřejný prostor,“ říká Redčenkov.  

„V tomto projektu vytváříme plnohodnotnou městskou čtvrť, kde budou byty, škola, parky, komunitní centru a zcela nový bulvár. Bude to první velký kompaktní počin od doby Vinohrad, kdy se buduje zcela nová čtvrť v blízkosti historického centra Prahy. Věřím, že to bude čtvrť, která zásadním způsobem obohatí urbanismus Prahy,“ uzavírá Luděk Sekyra.  

Mohlo by vás zajímat: 

• Developer se dohodl s Prahou 5 na stavbě školy v nové čtvrti Smíchov City
• U jednoho stolu: Josef Pleskot a Dušan Kunovský nad projektem Rezidence Park Kavčí Hory
• U jednoho stolu - Petr Hlaváček, Josef Pleskot a Martin Krupauer na téma Vltavské filharmonie
• U jednoho stolu - Jakub Cigler, Petr Vágner a Dušan Kunovský nad projektem Centrum Nového Žižkova

Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků a rozpadajících se domů.

Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie znamenala příliv návštěvníků a novou výstavbu. V místech se začaly objevovat bankovní instituce, kavárny, restaurace i luxusní bytové domy. Ulice Na Příkopě byla například korzem lemovaným vzrostlými kaštany. Na konci 19. století tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.

Nyní má projekt Hradebního korza za cíl podpořit rozšíření pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku Jungmannovo náměstí – náměstí Republiky do celého území od mostu Legií, až po Štefánikův most.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-historickem-centru-prahy-vznikne-hradebni-korzo/]

„Součástí koncepce je i návrh tramvajové trati, která bude propojovat zastávky Náměstí Republiky, Národní třída a Muzeum. Tramvaj zde jezdila do roku 1985, kdy došlu k rozhodnutí ji zrušit po dokončení výstavby metra,“ říká náměstek pro oblast dopravy Adam Scheinherr.

Hlavním záměrem je takto důležité obchodní tepně Prahy navrátit důstojnost metropolitního bulváru, zajistit příznivé podmínky pro nemotorovou a hromadnou dopravu, podpořit zdravou ekonomiku, a hlavně vytvořit vysoce kvalitní veřejný prostor.

Psali jsme také:

• Praha schválila financování další fáze Vltavské filharmonie
• Praha vyhlásila soutěž na novou podobu haly hlavního nádraží v Praze
• Praha bude mít nový most. Propojí Prahu 4 a 5

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-ondrej-chybik-a-michal-kristof/]

Každý z modulů měří kolem 6 metrů na délku, 3 metrů na šířku a 2,5 metrů na výšku a váží od 900 kg až po 4 tuny v závislosti na dispozici a funkci jednotlivých kontejnerů. Celková rozloha modulární stavby je 30 metrů na délku, 18 metrů na šířku a 6 metrů na výšku.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zakladnou-mezinarodniho-filmoveho-festivalu-karlovy-vary-je-ikonicky-hotel-thermal/]

„Celý projekt nového festivalového centra se zvládl připravit a realizovat za mimořádně krátkou dobu. Od prvního dílenského výkresu až do montáže a předání modulární stavby uběhly jen necelé dva měsíce,“ popisuje Kateřina Hinková, přípravářka realizace projektů.

Pavilon bude na místě u hotelu Thermal po celou dobu festivalu. Poté se rozebere a moduly se přemístí na jinou lokalitu, kde opět poslouží pro vytvoření společenského či komerčního prostoru.

KVIFF.TV Park bude otevřený každý den od 11 hodin. Pořadatelé si připravili bohatý program. Filmový festival v Karlových Varech potrvá do 9. července 2022.

Psali jsme také:

• Ikonický osmihran se vrací na vrchol Vřídelní kolonády
• Bazén v karlovarském hotelu Thermal se otevře veřejnosti tento týden
• Karlovarský hotel Thermal se po rozsáhlé rekonstrukci otevírá
• Odstartovaly hlavní práce na opravě bazénu karlovarského hotelu Thermal
• Ikonický bazén hotelu Thermal v Karlových Varech by mohl začít fungovat v létě
• Vřídelní kolonáda v Karlových Varech by měla být zprovozněna už na začátku lázeňské sezóny
• Projekt rekonstrukce Císařských lázní v Karlových Varech se mění
• Karlovarský hotel Thermal se po rozsáhlé rekonstrukci otevírá

„Jedná se o jedno z nejrušnějších a také nejvýznamnějších kulturně společenských center Prahy, nicméně v dnešní době je prostor přesycen nevzhlednou reklamou, v převážné většině přetížen automobilovou dopravou jak v pohybu, tak parkujícími auty v ulicích. Studie nabízí řešení všech těchto problémů, dojde i k rekonstrukci povrchů, opravu a doplnění nového mobiliáře nebo umístění zeleně,“ říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Cílem koncepce je takto důležité obchodní tepně Prahy navrátit důstojnost metropolitního bulváru, zajistit příznivé podmínky pro nemotorovou a hromadnou dopravu, podpořit zdravou ekonomiku, a hlavně vytvořit vysoce kvalitní veřejný prostor.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-77-dil-topicuv-dum-a-palac-pojistovny-praha/]

„Součástí koncepce je i návrh tramvajové trati, která bude propojovat zastávky Náměstí Republiky, Národní třída a Muzeum. Tramvaj zde jezdila do roku 1985, kdy došlu k rozhodnutí ji zrušit po dokončení výstavby metra,“ říká náměstek pro oblast dopravy Adam Scheinherr.

„Společně s ateliérem Aoc jsme připravili informační kontejner, který byl umístěn přímo na území hradebního korza. Cílem bylo občanům představit historii území či jeho možný vývoj a zároveň od nich získat podněty. Většina místních si stěžovala na katastrofální dopady masového turismu, na kvalitu a nabídku služeb a prostor. Mnoho architektonických prvků nebo mobiliář jsou za hranicí své životnosti,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR. „Studie navíc nabízí moderní pohled na revitalizaci lokality u Prašné brány, která se v nedávné době právem stala předmětem plamenných diskuzí,“ dodává Boháč.

Samostatnou částí je pak přeměna ulice Revoluční. Ta by měla být dokončena v roce 2024. Kromě širších chodníků a odstranění bariér zde přibydou na dvě desítky nových stromů.

Psali jsme také:

• Praha schválila financování další fáze Vltavské filharmonie
• Praha vyhlásila soutěž na novou podobu haly hlavního nádraží v Praze
• Praha bude mít nový most. Propojí Prahu 4 a 5

Cílem opatření je zkapacitnit koryto řeky Moravy tak, aby bylo schopné provést městem povodeň s průtokem 650 metrů krychlových za sekundu. To je množství, které odpovídá 380leté vodě.

Stavba třetí etapy bude náročná pro vodohospodářské a technické profese. Náročný zásah se čeká i od krajinných architektů. V souvislosti s touto etapou chce proto také radnice vypsat architektonickou soutěž na úpravy v okolí řeky.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/projekt-ktery-muzeum-v-olomouci-planuje-uz-deset-let-se-priblizil-realizaci/]

Aktuálně stavbaři v centru města dokončují druhou etapu protipovodňových opatření, která zahrnuje vybudování dvou nových mostů v Komenského a Masarykově ulici. První etapa v centru města nahradila v roce 2007 nevyhovující most u plynárny dvěma novými mosty a vybudovala obtokové rameno. Na ni po proudu Moravy navázala druhá etapa, která rozšířila prostory kolem řeky. Jejím přímým pokračováním je čtvrtá etapa na Nových Sadech, která byla rozdělena na dvě části. První část je v povolovací fázi, druhá v projektové přípravě. Důvodem předřazení čtvrté etapy před třetí etapu je její jednodušší příprava.

Psali jsme také:

• Olomoucká Šantovka Tower získala územní rozhodnutí, má měřit sedmdesát šest metrů
• V Olomouci vyroste nová hala pro sportovní akce, ale i koncerty

Díky navýšení zdiva tady pak mohl vzniknout nový chodník podél řeky. Cyklisté a chodci tak mají konečně oddělený a bezpečný prostor. V lokalitě přibily také nové designové lavičky, odpadkové koše a informační tabule.

„Úpravám okolí řeky v centru města se systematicky věnujeme již několik let. V roce 2015 jsme začali estetizací na pravém břehu v úseku od loděnice po Sýkorův most.  Nejprve jsme odkoupili pozemek nad cyklostezkou a museli jsme se vypořádat s velkým množstvím odpadu, suti a zanedbané zeleně. Vysadili jsme nové stromy, okrasné keře a záhony. Opraven byl mostní pilíř původní střelniční lávky a nového vzhledu se dočkalo také okolí sochy Miloše Sýkory. Kladné ohlasy jsme měli i na nově vybudovanou terasu s velkými betonovými schody k posezení právě pod památníkem a bezbariérové napojení na chodník a cyklostezku. Pokud jde o proměnu Havlíčkova nábřeží, jedná se o další etapu. V úseku od krajského soudu po Hradní lávku jsme nechali vyměnit povrchy, rozšířili prostor před Dockem navýšením nábřežní zdi, vysadili nové stromy a celý prostor doplnili o designový mobiliář. Parkovací stání jsme nově přesunuli pod most,“ shrnula náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-mestskych-jatka-v-ostrave-prinasi-zcela-unikatni-reseni-pohyblivych-sten/]

Druhý úsek, který je ohraničený ulicemi Na Hradbách a Kostelní má taktéž nový povrch, a i zde byl oddělen prostor pro chodce a cyklisty. Vzniklo zde nově 210 metrů cyklostezky a chodníku podél nábřežní zdi. Rekonstrukcí prošlo rovněž veřejné osvětlení.

Zrekonstruované nábřeží je již zpřístupněno, nicméně stavba prozatím není zcela dokončena. „Stavbu jsme převzali se zpožděním kvůli prodlení s dodávkami na straně jedné stavební firmy. Ta nyní bude až do dubna odstraňovat vady a nedodělky. Zároveň probíhá kolaudační řízení. Místním a návštěvníkům proto děkujeme za trpělivost a věříme, že finální výsledek jim nabídne další atraktivní možnost trávení času v centru města,“ připomenula Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora pro investice.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/namesti-edvarda-benese-v-centru-ostravy-by-v-budoucnu-melo-slouzit-k-odpocinku-i-spolecenskym-aktivitam/]

Autorem architektonického návrhu je Pavel Obroučka z kanceláře Arkos. „Tato stavba je téměř poslední částí ze souboru záměrů, které byly obsahem urbanistické studie zpracovány již dříve pro město naší kanceláří. Jejím posláním bylo hledat možnosti, jak přiblížit řeku občanům a návštěvníkům Ostravy, jejich zájmům a životu. Postupně se pak podařilo zrealizovat loděnici s restaurací u soutoku Ostravice s Lučinou, vodácký přístav, dva jezy s navazujícími odpočinkovými platy – ‚slunícími plochami‘ na obou březích, visuté galerie před krajským soudem a v ulici Matiční. Jsem rád, že se podařilo v rámci celkových úprav slezského břehu prosadit i odstranění náletové a neudržované zeleně u památníku Miloše Sýkory, které tak znovu otevřelo pohled na krásnou Slezskoostravskou radnici.“

Psali jsme také:

• Rekonstrukce městských jatek v Ostravě přináší zcela unikátní řešení pohyblivých stěn
• V Ostravě začíná rekonstrukce bývalého obchodního domu Ostravica-Textilia
• Náměstí Edvarda Beneše v centru Ostravy by v budoucnu mělo sloužit k odpočinku i společenským aktivitám
• V Ostravě by v květnu mohla začít stavba nové lávky podle návrhu architekta Josefa Pleskota
• Ostravský mrakodrap hledá investora
• V centru Ostravy vznikne moderní městská čtvrť - Rezidence Stodolní
• Ostrava bude mít mrakodrap podle návrhu Evy Jiřičné
• Okolí Hlavního nádraží v Ostravě čeká revitalizace. Město hledá architekty
• Akustika budoucího ostravského koncertního sálu se měří pomocí speciálního modelu

Městské lázně mají být postaveny v areálu letního koupaliště, na který provozně a organizačně naváží a vytvoří s ním celoroční centrum vodních sportů, relaxace a zábavy. Zároveň dojde i na stavbu nového parkoviště, což v lokalitě vyřeší dlouhodobé problémy.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-brne-odstartovala-dlouho-ocekavana-stavba-noveho-bazenu/]

"V souladu se soutěžními podmínkami architektonické soutěže o návrh nových městských lázní v areálu koupaliště bude nyní vyzván její vítěz, tým Aoc architekti, k podání nabídky na vytvoření všech požadovaných stupňů projektové dokumentace a výkon inženýrské činnosti i autorského dozoru. V případě, že v jednání s vítězem nedojde k dohodě, vyzveme účastníka, jehož návrh se umístil na druhém místě, případně na místě třetím,“ doplnila vedoucí odboru investic a správy majetku Klára Hazuchová.

Nové lázně v budoucnu nahradí současné lázně uvedené do provozu v roce 1973, jejichž technologie jsou již zastaralé a nevyhovující.

Psali jsme také:

• V Brně odstartovala dlouho očekávaná stavba nového bazénu
• Plzeň vyhlásila architektonickou soutěž na nový krytý bazén
• Bazén v Moravské Třebové by měl být opraven

[https://www.tvarchitect.com/clanek/historicky-mederuv-dum-v-centru-zatce-se-po-sesti-letech-oprav-otevrel-verejnosti/]

Náklady na přípravu projektu se pohybují okolo 700.000 korun, samotná realizace je odhadována na pět až 15 milionů korun. Město se bude snažit hledat i jiné možnosti financování než z rozpočtu města. Práce mají začít příští rok.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/na-zelene-zacaly-opravy-ambitu-za-vic-nez-sto-milionu/]

Psali jsme také:

• Nové informační centrum na Zelené hoře navrhne architekt Petr Stolín
• Nové informační a turistické centrum vznikne ve Žďáru nad Sázavou
• Robotické drony pomáhají historikům v mapování významných objektů

„Urbanistickou studii Nového Sedlce jsme zadali před dvěma lety s cílem koordinovaného rozvoje lokality. Pro obsluhu území zadáváme DPP přípravu nové tramvajové tratě. Vznikne propojení Strahova přes Kulaťák do Suchdola. Nová trať také pomůže zklidnění dopravy a uvolní městu ruce při revitalizaci Vítězného náměstí. Studie tak pomůže urychlit plánování a koordinaci jak tramvajové trati, tak výstavby bytů a s ní související veřejné vybavenosti,“ říká Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

„Vznikne důležitá nová trať, která propojí Dejvice a Suchdol, kterou využijí nejen studenti ze strahovských kolejí při cestě na Českou zemědělskou univerzitou. Je to i řešení naplňující náš klimatický závazek v oblasti ekologičtější dopravy. Nové tramvajové spojení pomůže také zklidnit Vítězné náměstí od vysokého provozu autobusů a s ním spojený hluk a zátěž na ovzduší”, říká primátor hlavního města Prahy, Zdeněk Hřib.

Jedním z hlavních důvodů zavedení tramvaje je i rozvoj vysokoškolského areálu České zemědělské univerzity, kam v současnosti jezdí pouze autobusy, ty jsou ale mnohdy přeplněné a ve špičce nabírají na zpoždění kvůli silnému provozu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/okoli-dejvicke-v-praze-bude-kompletne-dostaveno/]

„Tramvajová trať umožní ve své trase na Suchdol zajistit plošnou dopravní obsluhu rozvojového území Nového Sedlce, která by jinak ani nebyla možná. V ulicích Podbabská a Roztocká se předpokládá nezávislé vedení tratě a na jejím konci se uvažuje o vzniku záchytného parkoviště P+R. Tramvaj zajistí vysokou spolehlivost spojení, jelikož naváže na samostatné vedení trati v ulici Jugoslávských partyzánů, kde se dnes autobusy často dostávají do kolon. Tramvajová trať, která předchází výstavbě Pražského okruhu pomůže efektivně zajistit veřejnou dopravu směrem k centru městské části Praha 6 “ doplňuje Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy.

„Cílem projektu je společně s tramvajovou tratí vytvořit i příjemné okolí. Prověřování záměru prošlo od roku 2006 dynamickým vývojem s celou řadou variant. Tramvajová trať bude mít nakonec více než 5 kilometrů, zastaví celkem na devíti zastávkách a budou na ni jezdit tři denní a jedna noční linka,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Tramvajová trať do Podbaby je i součástí Plánu udržitelné mobility hl. m. Prahy a jejím záměrem je snížení uhlíkové stopy, zvýšení spolehlivosti dopravy a zlepšení její dostupnosti. Nové tramvajové spojení uleví Vítěznému náměstí od vysokého provozu autobusů a s sním spojenou míru hluku a kvalitu ovzduší. Cestující ze Suchdola navíc získají přímé spojení s centrem města.

Psali jsme také:

• Rekonstrukce Václavského náměstí v Praze se prodraží o více jak 100 milionů Kč
• Z Vinohradské třídy kolem hlavního nádraží do Bolzanovy ulice povede tramvajová trať
• Po patnácti letech plánování začíná oprava spodní části Václavského náměstí
• Nové stromořadí na Václavském náměstí bude zavlažováno z retenční nádrže, která vznikne v jeho horní části
• Přes Václavské náměstí v Praze opět tramvají? Současné vedení hlavního města má jasno

Nový návrh, který vzejde ze soutěže by měl mít optimální architektonické a urbanistické řešení severozápadní části Vítězného náměstí. Soutěž bude pořádat společnost Fourth Quadrant, která je spolu s Vysokou školou chemicko-technologickou majitelem pozemků.

„Soutěžní workshop bude financován soukromými vlastníky a bude sloužit jako platforma pro přípravu návrhu, který bude reflektovat veřejné i soukromé zájmy v území. V soutěži budou samozřejmě zohledněny přilehlé projekty a koncepční studie, které již Praha pořídila. Tedy především projekt rekonstrukce Vítězného náměstí a Koncepci revitalizace veřejného prostoru Kampusu Dejvice,“ říká Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

„Jsem za hlavní město Prahu rád, že se architektonické a urbanistické soutěže stávají zcela součástí hledání ideálního řešení daného území a že do přípravy soutěže se zapojí všichni, kterým na území záleží. Zcela samozřejmou složkou procesu bude také zapojení obyvatel na participaci,“ dodává Petr Zeman, předseda výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči.

Soutěž naváže na urbanistický koncept Antonína Engela, který ve 20. letech 20. století předurčil dnešní podobu Dejvic. „Vítězný návrh pro dostavbu 4. kvadrantu doplní již existující návrh přeměny Vítězného náměstí, který vzešel z mezinárodní urbanisticko-architektonické soutěže, kterou jsme v roce 2018 spolupořádali,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Porota vybere do soutěže asi 10 účastníků. V 1. fázi soutěže připraví účastníci koncept, který bude v 2. fázi rozpracován do architektonického návrhu. Do přípravy zadání soutěže bude zapojena i veřejnost.

Vítězné náměstí neboli Kulaťák dnes nefunguje jako plnohodnotné náměstí. Jde v podstatě o nedokončenou dopravní křižovatku, která myslí na chodce až v poslední řadě.  

Osobnosti současné architektury - Pavel Hnilička (Pavel Hnilička Architects+Planners)

Psali jsme také:

• Metropolitní plán zavádí nová pravidla, jak snadněji navrhnout veřejnou vybavenost pro Prahu
• Revitalizace území kolem hlavního nádraží v Praze je zase o krok dál
• Obnovy se dočkají Pragerovy „kostky“ v areálu Emauzy. Vznikne zde park!

• Sídelní kaše poukazuje na rozpínání měst a obcí

Vrchlického sady mají dlouhodobě špatnou pověst, a to především kvůli lidem bez domova a drogově závislých. "Ten prostor dlouhodobě nebyl ozdobou našeho města, já bych se nebál říci, že byl spíše ostudou," uvedl k okolí hlavního nádraží primátor Zdeněk Hřib.

Dopravu má zlepšit má tramvajová trať, která povede od Vinohradské třídy přímo sady kolem nádraží a napojí se na nynější koleje v Bolzanově ulici. Původně město zvažovalo vedení tramvaje Opletalovou ulicí, ale to narazilo na hlukové limity. Přitom koleje tudy v minulosti již vedly. Soutěž se nebude týkat magistrály.

V plánu je také úprava parkovacích míst. Ze střechy haly by se mělo přestěhovat pod zem. Garantem soutěže je architekt Jakub Cígler, podle jeho slov potvrdily účast již desítky světových architektonických studií.

Podívejte se také:

U jednoho stolu - Jakub Cigler a Petr Palička nad projekty Masarykovo nádraží a Nová Waltrovka

Psali jsme také:

• Okolí autobusového nádraží na Florenci v Praze projde v budoucnu zásadní proměnou
• Nové pražské náměstí plné života vznikne před Masarykovým nádražím
• Z Vinohradské třídy kolem hlavního nádraží do Bolzanovy ulice povede tramvajová trať

• Revitalizace území kolem hlavního nádraží v Praze je zase o krok dál

Mohlo by vás zajímat:

• TV Architect představuje - Jakub Cigler Architekti
• Osobnosti současné architektury - Jakub Cigler
• TV Architect představuje - Marek Padevět, ředitel rezidenčních projektů PSN
• V oblíbené lokalitě Prahy 6 odstartovala rekonstrukce bytového domu z 30. let 20. století
• Developeři krájí Nákladové nádraží Žižkov jako koláč. Penta Real Estate by si také vzal

Masarykovo nádraží, někdy též zdrobněle Masaryčka, je jedno z posledních pražských neprůjezdných terminálových nádraží sloužících k osobní přepravě. Nachází se v Praze na okraji Nového Města. Historicky se jedná o první nádraží parostrojní železnice v Praze. Vzniklo ve 40. letech 19. století. 

Projekt zvaný Masaryčka je vlajková loď společnosti Penta Real Estate. Obrovský brownfield patřící k Masarykově nádraží vnese do centra hlavního města novou kvalitu každodenního života. Místo se má stát novým centrálním pulzujícím srdcem Prahy. Autory projektu jsou světově proslulí architekti z ateliéru Zahy Hadid, kteří zde chtějí vytvořit nový orientační bod. Cílem projektu je také respektovat historii území a navázat na stávající zástavbu. Vzniknout zde má unikátní architektonické dílo.

„Toto nádraží umožňuje lidem díky své poloze dostat se velmi rychle a ekologicky do centra Prahy. Nachází se jen pár minut pěšky od Staroměstského náměstí. Zároveň celé to území kolejišť rozděluje několik městských čtvrtí. Místo má úžasný potenciál, neboť změní mentální obraz této části Prahy. Díky projektu Masaryčky se začíná toto místo měnit a začíná se z něho stávat zcela nové město,“ říká architekt Jakub Cigler.   

Projekt je v současné době ve výstavbě a po jeho ukončení nabídne v první etapě dvě kancelářské budovy, jejichž součástí budou kancelářské podlaží a dvě patra obchodních prostor dostupné jak z ulice, tak z vlakových nástupišť a také z parkoviště. Součástí projektu budou i maloobchodní prostory.

„Díky projektu Masaryčky se i ulice Na Florenci rozšíří o pět metrů. Vzniknou zde masivní chodníky. Samotný objekt je rozdělen na dvě části, které propojí dané území a udělají jej propustným. Ti, co v budoucnu přijedou vlakem, ihned vystoupí na ulici, kde budou obchody a restaurace. Toto místo propojí Masarykovo nádraží jak s Florencem, tak s hlavním nádražím,“ říká architekt Jakub Cigler.

Díky projektu společnosti Penta Real Estate se stane oblast okolí Masarykova nádraží důležitým pražským dopravním uzlem s napojením na letiště. Projekt mimo jiné propojí pro pěší přilehlé městské části od Florence po Žižkov. Vzniknou zde i zajímavá parkovací místa. „K budově Masaryčky bude přiléhat přestřešení, které propojí Opletalovu ulici s ulicí Na Florenci. Tento prostor bude sloužit jako parkovací plocha. Povedou sem eskalátory, bude se jednat o něco zcela jedinečného,“ říká Jakub Cigler.

„Projekt Masaryčka, který zahrnuje jak samotné nádraží, tak i další plochy až k Florenci, bude realizován v několika etapách s plánovaným dokončením v letech 2023 – 2025. Dvě budovy jsou od ateliéru Zahy Hadid, navazovat bude přestřešení a na druhé straně nádraží u Opletalovy ulice je už ve výstavbě hotel,“ dodává Petr Palička, Country Managing Director ze společnosti Penta Real Estate.

Nová Waltrovka

Jedná se o brownfield po původní továrně na letecké motory v pražské části Radlice. Cílem projektu Nová Waltrovka je přivést toto místo k životu s respektem k historii. Projekt nabídne moderní kancelářské prostory i retailové prostory k pronájmu.

Budovy s názvem AVIATICA a DYNAMICA nabídnou svým budoucím nájemcům vysoký standard, komunitní zahrady na střechách, velkolepé terasy s panoramatickými výhledy a zázemí pro sportovce. Jedná se o další navazující výstavbu. „Je zde už 750 bytů, park, mateřská školka, obchody, lékařský dům a další. V létě je tato lokalita velmi společenská, lidé se zde baví, děti si hrají. Lidé zde pracují i bydlí a my z toho máme velmi hezký pocit. Ve stejném konceptu postupujeme i dál ve směru k Radlické ulici, podobným způsobem chceme pracovat i dál,“ říká Petr Palička, Country Managing Director ze společnosti Penta Real Estate.

Budova Dynamica nabízí svým uživatelům 16 000 m² kancelářských a obchodních ploch. Svým tvarem a architekturou navazuje na budovu Aviatica a dotváří ráz celého území.

V současné době je zde vedena linka metra B. Lokalita se nachází mezi zastávkami Jinonice a Radlická, které jsou jen pár stanic od centra města.

Podívejte se také:

U jednoho stolu - Štěpán Smrčka, Petr Palička a Jakub Cigler k projektu na místě bývalého Transgasu

Mohlo by vás zajímat:

• TV Architect představuje - Jakub Cigler Architekti
• Osobnosti současné architektury - Jakub Cigler
• TV Architect představuje - Marek Padevět, ředitel rezidenčních projektů PSN
• V oblíbené lokalitě Prahy 6 odstartovala rekonstrukce bytového domu z 30. let 20. století
• Developeři krájí Nákladové nádraží Žižkov jako koláč. Penta Real Estate by si také vzal

„V plánu najdete oranžové tečky reprezentující už fungující veřejnou vybavenost jako jsou školy, školky nebo polikliniky. Plán tak chrání hlavní síť míst nabízející potřebné služby občanům. Přesnou polohu je možné částečně měnit, pokud se ale výrazně nevzdálí od dnešního místa, musí být také zachována alespoň původní rozloha. To je výrazně flexibilnější řešení, než nabízí stávající územní plán, v němž má každá funkční plocha přesně daný tvar. Složitá parcela tak sice často splňuje potřebné metry čtvereční, kvůli tvaru či orientaci ji ale architekti nemohou dobře využít,“ komentuje Metropolitní plán Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

Už ve stávajícím územním plánu u většiny ploch nenajdete, pro jakou konkrétní veřejnou vybavenost jsou určené. Pozemek tak může sloužit lékařům, školám, sociálním službám i veřejné správě. Metropolitní plán je v tomto stejně flexibilní, aby konkrétní využití sloužilo aktuálním potřebám Prahy.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), který plán zpracovává, se zaměřil na současný stav občanské vybavenosti a pracoval s prognózou obyvatel. „Metropolitní plán očekává nárůst obyvatel v Praze a zohledňuje to tak i v plochách, které vymezuje pro občanskou vybavenost. Celkově navrhuje téměř 450 hektarů, které poslouží školám, školkám, poliklinikám a dalším. Kromě toho ochraňuje i vybavenost současnou,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Metropolitní plán sice tyto plochy a místa vymezuje, ale nemůže zajistit jejich vznik a financování. Je nutné ho proto koordinovat s dalšími strategickými dokumentacemi. Jedním z důležitých kroků, které Praha udělala, je proto součinnost s developery, která dopomůže s financováním například škol či školek.

Psali jsme také:

• Nový Metropolitní plán se představí přímo v ulicích Prahy
• Praha bude mít Metropolitní plán, který ji posune v dalším rozvoji
• Metropolitní plán se otevírá Pražanům. Začalo informační turné
• Nová výstava “To je plán!“ představuje budoucnost Prahy

Rekonstrukce přinesla na spodní část náměstí také novou dlažbu. Magistrát plánuje rekonstrukci také ve zbylé části náměstí, zatím však není jasné, kdy začne.

Tramvaje přestaly na náměstí jezdit v roce 1980. Tramvajová trať bude jezdit z Vinohradské třídy přes Václavské náměstí, kde se napojí na koleje spojující Vodičkovu a Jindřišskou ulici. V budoucnu by tramvaje měly jezdit také od Národního muzea ke Státní opeře, přes magistrálu, dále parkem kolem hlavního nádraží a napojí se na stávající trať v Bolzanově ulici. Kromě lepšího dopravního spojení toto řešení odlehčí již stávající tramvajové síti v centru. Nová trasa má také zajistit případnou objízdnou trasu, pokud se ve vytížených lokalitách v centru města stane nehoda.

Podívejte se táké:

U jednoho stolu - Štěpán Smrčka, Petr Palička a Jakub Cigler k projektu na místě bývalého Transgasu

Psali jsme také:

• Rekonstrukce Václavského náměstí v Praze se prodraží o více jak 100 milionů Kč
• Z Vinohradské třídy kolem hlavního nádraží do Bolzanovy ulice povede tramvajová trať
• Po patnácti letech plánování začíná oprava spodní části Václavského náměstí
• Nové stromořadí na Václavském náměstí bude zavlažováno z retenční nádrže, která vznikne v jeho horní části

Podmínky soutěžního dialogu Nový Hlavák budou oficiálně vyhlášeny v první polovině června. Odborná porota následně vybere pět týmů, které se nejvíce přiblíží požadovaným změnám. Vítězný návrh bude znám v červnu příštího roku. Samotné zahájení výstavby je plánováno na rok 2025, s dokončením se počítá o dva roky později.

„Dlouhodobě se snažíme o zlepšování kvality veřejného prostoru, aby byl opravdu pro lidi a nebyl pro ostudu. A území kolem hlavního nádraží potřebuje proměnu jako sůl, přeci jen jde o vstupní bránu do města. Park, kterému se nelichotivě přezdívá Sherwood, dostane svěží tvář včetně nové tramvajové trati,“ říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib. 

 „Tento soutěžní dialog je krásnou ukázkou toho, jak moc se v posledních letech zlepšuje fungování veřejných institucí a jejich schopnost spolupracovat. Zatímco před pár lety jsme řešili modrá zábradlí, dnes jsme schopni se Správou železnic kooperovat na velkých městotvorných projektech, díky kterým máme šanci společně přivést do města novou architekturu na evropské úrovni. Problémy „Sherwoodu“ nemohou být vyřešeny bez přestavby odbavovací haly a obráceně. Je třeba k nim přistoupit s citem, aby se z vnitřní periferie stala reprezentativní brána do města. I proto chceme dát příležitost kreativním mozkům přijít s myšlenkami, promyšleným urbanismem a návrhy, které by nás v tuto chvíli třeba ani nenapadly,“ doplňuje náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček. 

„Za poslední desítky let se bohužel nepodařilo zbavit nejvýznamnější nádraží v zemi pověsti problematického a nepříliš oblíbeného místa. Tuto situaci chceme změnit také stavbou nové tramvajové trati mezi Muzeem a Bolzanovou ulicí, která umožní umístit zastávku tramvaje přímo před nádražní budovu, podobně jako na blízkém Masarykově nádraží. Společně s rekonstrukcí Vrchlického sadů a historickou i novou budovou hlavního nádraží vznikne v příštích letech důstojný, funkční a reprezentativní vstup do hlavního města,“ říká Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy.

Hlavnímu nádraží v současnosti chybí větší propojení s MHD. Dnes je přímo v odbavovací hale pouze vstup do stanice metra C, nejbližší stávající tramvajové zastávky v Bolzanově ulici jsou vzdálené cca půl kilometru. Díky schválenému soutěžnímu dialogu by se místo mohlo proměnit v přívětivé prostředí, které nabídne mimo jiné i  nová, přímá spojení a zvýší tím atraktivitu MHD i samotného hlavního nádraží.

„Komplex pražského hlavního nádraží prochází postupnou obnovou a modernizací. Správa železnic si uvědomuje, že největší nádraží v České republice je součástí veřejného prostoru v centru metropole, a proto jsme začali s přípravou a nyní už i realizací projektů, které přinášejí pozitivní změny. Rekonstrukcí prochází např. památkově chráněná Fantova budova. Pražanům, a nejen jim, od loňského podzimu slouží prodloužený severní podchod, díky němuž došlo k podstatnému zkrácení docházkové vzdálenosti mezi městskými částmi. Společným soutěžním dialogem, jehož součástí je rekonstrukce nové odbavovací haly, završíme dokončení změn celého komplexu a navazujícího veřejného prostoru,“ uvádí Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic.

Projekt je specifický tím, že na něm spolupracuje město a stát.

Psali jsme také:

• Okolí autobusového nádraží na Florenci v Praze projde v budoucnu zásadní proměnou
• Nové pražské náměstí plné života vznikne před Masarykovým nádražím
• Z Vinohradské třídy kolem hlavního nádraží do Bolzanovy ulice povede tramvajová trať

Ve stávajícím územním plánu jsou již téměř vyčerpané lokality pro další rozvoj. Stáří se odráží také v nedostupném bydlení a zastaralé koncepci dopravy. Mínusem je i to, že starý plán nemá žádné protipovodňové opatření nebo napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Brownfieldy u centra města stejně jako bývalá zemědělská družstva v okrajovějších městských částech je nemožné přestavět, což dále zvyšuje tlak na novou výstavbu za městem. „Nový územní plán je připraven s nadhledem a vědomím všech celoměstských či regionálních souvislostí, ale současně s pochopením konkrétních míst, lidí a jejich pohledů. Je to nejdéle připravovaný a nejvíce projednaný územní plán v České republice. Je to jediný územní plán se třemi veřejnými projednáními,“ říká Michal Sedláček, ředitel KAM, která nový územní plán připravovala. „Po více jak dvaceti letech přešlapování si Brno nutně zaslouží nový moderní územní plán, podle kterého se město může naplno rozvíjet a konkurovat tak dalším aglomeracím. Raketový růst cen bydlení je dán právě i nedostatkem nové výstavby s tím, že město Brno odkládalo potřebná rozhodnutí, jak je právě definuje nový územní plán, včetně polohy nádraží, velkého městského okruhu i rychlostní silnice na Svitavy. Za poslední čtyři roky proběhly k novému územnímu plánu stovky setkání od tří oficiálních veřejných projednání přes nespočet jednání s krajem, městskými částmi Brna a ministerstvy po debaty s odborníky, občanskými i zájmovými skupinami a zástupci veřejnosti. Město vyšlo Brňanům maximálně vstříc a územní plán představilo a projednalo výrazně nad rámec požadavků stavebního zákona,“ uvádí radní Filip Chvátal.

Během trojího veřejného projednávání návrhu územního plánu mohla svými připomínkami připomínkovat také veřejnost. Pokud bude nový územní plán schválen v červnu, pak nabude účinnosti do konce prázdnin.

Psali jsme také:

• Město Brno v polovině ledna vypíše zakázku na stavbu koncertního sálu
• Brno postaví nový hospic pro nevyléčitelné děti
• Návrh nového územního plánu pro město Brno je na světě

Sky Bridge 721 bude otevřený celoročně. Jediné, co by jej mohlo dočasně uzavřít, by byl podle provozovatelů orkán v předpovědi meteorologů.

Veřejnosti se most otevře v pátek 13. května v 10:00 dopoledne. Turisté na něj nastoupí v nadmořské výšce 1110 metrů a vystoupí o šest metrů výše. Návštěvníci se do výchozího bodu dopraví lanovkou, na druhé straně mostu si mohou projít naučnou stezku Most času s prvky rozšířené reality.

Nová atrakce má pomoci zvýšit návštěvnost areálu, a to i blízké vyhlídkové věže Stezka v oblacích. Vstupné je 390 korun pro dospělého. Most je jednosměrný a orientační časové sloty jsou půlhodinové. Pro každý je k dispozici 200 míst. 

Na každém stanovišti se kontejner a zástupci IPR zdrží po dobu dvou dnů. Stánek mohou lidé navštívit také v různých nákupních centrech, první bude od čtvrtka 12. května instalován v OC Nový Smíchov.

“Upravený Metropolitní plán otevírá nové cesty k řešení budoucnosti Prahy z pohledu dostupnosti bydlení, rozvoje infrastruktury nebo ochrany parků. Metropolitní plán je možné připomínkovat také on-line prostřednictvím Portálu Pražana. Na úrovni celé České republiky je to naprosto unikátní cesta, kterou se Praha vydává, i s ohledem na pohodlí a participaci občanů,” říká, Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.  “Podařilo se nám také vyjít vstříc požadavkům městských částí a spolků. Zcela nad rámec běžného postupu jsme zajistili prodloužení zákonem dané lhůty pro zveřejnění a připomínkování plánu na dvojnásobnou dobu“, dodává Zdeněk Hřib.

Jak už jsme vás informovali, na konci dubna byla také zahájena výstava s názvem To je Plán!, a to v Centru architektury a městského plánování. I zde Metropolitní plán představuje ve své nové úpravě a zároveň vysvětluje pět základních principů plánu – bydlení, klimatickou změnu, veřejná prostranství, veřejnou vybavenost a prostředí okolo nás.

„V roce 2018 byl Metropolitní plán poprvé představen veřejnosti ve společném jednání. Přišlo nám tisíce připomínek, které se následně vyhodnocovaly a do plánu zapracovávaly. Upravený návrh proto opět chceme přiblížit co nejvíce lidem, a to individuálně, abychom jim mohli zodpovědět na konkrétní dotazy či poradit, jak návrh připomínkovat,“ komentuje tour Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

„Vždy říkám, že územní plán je společenská dohoda o území. A aby bylo možné uzavřít dobrou a spravedlivou dohodu, je třeba, aby všichni účastníci měli dostupné informace, ale aby také těmto informacím rozuměli. Výstava v CAMPu, ale také „putovní kontejner“ Pražanům umožní lépe porozumět územnímu plánu a nabídne pomocnou ruku při podání případných připomínek k jeho návrhu,“ dodává Petr Zeman, předseda Výboru pro územní rozvoj.

„Dnes platný územní plán je už přes 20 let starý a naprosto nevyhovuje potřebám dnešní Prahy. Proto jsme připravili nový a moderní plán, který se navíc díky zpětné vazbě od občanů, spolků a institucí oproti roku 2018 ještě vylepšil a zpřesnil. Snažili jsme se opět zodpovědně vyhledat taková místa, kde je větší koncentrace lidí, abychom zasáhli co největší skupinu obyvatel i letos,“ vysvětluje ředitel IPR Ondřej Boháč.

„Přeji si, aby se co nejvíce lidí zajímalo o nový Metropolitní plán, protože se týká kvality života každého z nás. Praha je velké a živé město a je naprosto žádoucí, abychom tu měli obecně platný, uznávaný a funkční územní plán, protože jen tak můžeme dobře řídit rozvoj našeho krásného hlavního města. Pokud se podaří Metropolitní plán projednat tak, aby vzešel v platnost co nejdříve, bude se nám všem mnohem lépe řídit svěřený samosprávný úsek včetně centra Prahy,“ uzavírá Petr Hejma, starosta městské části Praha 1.

Až do 28. června se každý může přijít zeptat na konkrétní lokalitu, proměnu okolí svého bydliště či se poradit, jak podat k návrhu nového územního plánu připomínku.

Psali jsme také:

• Nová výstava “To je plán!“ představuje budoucnost Prahy
• Nová aplikace poskytne veřejnosti základní údaje o chystaných stavebních záměrech na území Prahy
• Obnovy se dočkají Pragerovy „kostky“ v areálu Emauzy. Vznikne zde park!
• Nahlédněte do historického centra Prahy s novou aplikací
• Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy mapuje plánování Prahy v nové publikaci

Skryté poklady architektury - 20. díl - Čechův most

Nyní budou muset jednotlivé sochy projít opravou. Nejdříve se však musí shromáždit dostatek informací pro Národní památkový ústav či městské památkáře, aby bylo možné konzultovat a navrhnout způsob potenciální obnovy. Nejvhodnější cestou by mohl být endoskopický průzkum, který odhalí další produktovody uvnitř soch.

Aktuální průzkum ukázal, že v sochách, které mají podobu ženských světlonošů, jsou části původních rozvodů plynu. Potrubí je umístěno v části ramen soch a rozvody jsou poměrně zachovalé. Naopak ve vnitřní části hyder se vodovodní potrubí najít nepodařilo.

Obnovení rozvodů, které umožní efekty z doby, kdy most přes Vltavu vznikal, je ale možné. Nové rozvody plynu a vody by se měly doplňovat při rekonstrukci slavnostního osvětlení, které se na mostě nachází. Na mostě budou LED svítidla, která budou technici schopni řídit dálkově. Slavnostní osvětlení, zahrnující 235 svítidel, by mělo nově sloužit jako symbol při významných událostech.

Psali jsme také:

• Stavba Dvoreckého mostu dostala zelenou
• Libeňský most a jeho okolí čeká obnova
• Praha bude mít nový most. Propojí Prahu 4 a 5

Východní vyústění mostu bude u Žlutých lázní severně od Jeremenkovy ulice, západní povede poblíž tramvajové zastávky Lihovar. Délka bude 388 metrů a šířka 16 metrů. Stavba zahrnuje obě předpolí mostu včetně lávky pro cyklisty, opěrné zdi a uměleckých děl. Most doplní chybějící propojení pro MHD, pěší a cyklisty mezi vltavskými břehy.

Most je dosud znám pod svým pracovním názvem Dvorecký, avšak v budoucnu by měl nést jméno po zesnulé bývalé ministryni zahraničí Spojených států Madeleine Albrightové.

Mnohé mosty přes Vltavu jsou ve špatném stavu a město je postupně opravuje, aktuálně například Barrandovský. Oprava čeká rovněž Libeňský a Hlávkův most.

Projekt Dvoreckého mostu mají na starosti ateliéry Tubes a Atelier6, které vyhrály architektonickou soutěž. Návrh s kubistickými prvky přinese zlepšení zejména pro MHD. Využit bude i prostor pod mostem, kde budou kavárny a volnočasová prostranství.  

Psali jsmě také:

• Nový most přes Vltavu by mohl nést jméno bývalého prezidenta
• Libeňský most a jeho okolí čeká obnova
• Výstava Rohanský ostrov představuje historii, kulturu i přírodní unikáty Karlína a Libně
• Praha bude mít nový most. Propojí Prahu 4 a 5

• Holešovice a Karlín propojí nová lávka

„Naším cílem je zpřístupnit základní data o chystaných soukromých i veřejných stavebních záměrech na území Prahy nejen odborné veřejnosti, ale všem obyvatelům a místním aktérům, aby měl každý možnost si dohledat co se bude stavět např. v bezprostředním okolí jeho bydliště nebo práce,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního rozvoje. „Přístupné by mělo být také ovládání a vizuální podoba aplikace, která bude zjednodušena tak, aby byla s ohledem na širokou veřejnost uživatelsky co nejpřívětivější,“ dodává Hlaváček.

Nová webová aplikace Evidence územních rozhodnutí bude jednoduše a přehledně zobrazovat lokalizaci a základní údaje o stavebním záměru. Její součástí budou informace o stavebních projektech, např. typ a funkce staveb, lokalizace včetně mapového zákresu, ale také informace o přidružených dokumentech jako jsou rozhodnutí stavebního záměru, či právní specifikace. Vyhledávat stavební záměry bude možné dle základních kritérií v orientačním filtru či mapovém rozhraní.

„Mám velkou radost z tohoto transparentního kroku, díky kterému se o detailech stavebního řízení budou moci dozvědět nejen jeho přímí účastníci, ale úplně každý, koho daný stavební projekt bude zajímat. Aplikace by měla být hotova v červenci tohoto roku a už teď se těšíme, až výsledek představíme veřejnosti,“ komentuje nový úkol pro IPR jeho ředitel Ondřej Boháč.

Pro účely zveřejnění dat z informační systému EÚR bude vytvořena nová databáze pro datový výběr určený ke zveřejnění, aby bylo zabráněno zneužití nebo úniku neveřejných dat. Z interní databáze budou přenášeny vybrané informace o stavebních záměrech na územní hl. m. Prahy v pravidelných intervalech, aby se zajistila aktuálnost zobrazovaných dat.

Psali jsme také:

• Obnovy se dočkají Pragerovy „kostky“ v areálu Emauzy. Vznikne zde park!
• Nahlédněte do historického centra Prahy s novou aplikací
• Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy mapuje plánování Prahy v nové publikaci

Po několika významných projektech na západě Čech začalo studio získávat velké zakázky v Praze. „Naše kariéra se vyvíjela skokovou rychlostí. Nejprve jsme dělali spojovací chodbu ve Františkových Lázních a najednou jsme stáli před velkými projekty v Praze, jedním z nich byl i Central Park Praha,“ říká Redčenkov.

Všechny tři architekty spojuje kromě roku narození ambice vytvářet autorskou architekturu reagující na místo, čas a okolnosti jejího vzniku. Za dobu trvání má za sebou ateliér desítky realizací a stovky projektů všech rozsahů, velikostí a typologických druhů. V portfoliu ateliéru proto najdeme malé regionální projekty i velké bytové a administrativní stavby ve velkých městech. Ateliér má na kontě i několik komorních projektů, například rodinných vil. „Reflektuje to naši rozloženost. Jsme tři architekti a jsme každý jiný, každého baví něco jiného,“ dodává Redčenkov.

Smíchov City

Smíchov City je projekt plánovaný v místě jednoho z největších brownfieldů v Praze. V místech bývalého nákladového nádraží na ploše téměř 20 hektarů by měla vyrůst zcela nová čtvrť. Jednat se má o největší jednorázový projekt v historii České republiky a stane se symbolem proměny Prahy v 21. století. „Baví mě urbanismus, je to věc, která mě přijde nadřazená architektuře. Smíchov City je návrat k tradičnímu městu v blokové struktuře, posílené o aspekty moderního města, jako je udržitelnost, klidná doprava či pěší prostory,“ říká Boris Redčenkov, který má na starosti urbanistický koncept tohoto území.

Podle plánů zde má vzniknout téměř 400 000 m² bytových, administrativních, obchodních či veřejných ploch, včetně 28 m širokého městského pěšího bulváru o délce jednoho kilometru, který protne celou čtvrť. „Bulvár je symbolická páteř toho území a zároveň propojuje dvě zásadní veřejná prostranství, kterými jsou náměstí Na Knížecí a nový Terminál Smíchov. Na podobě nového terminálu aktuálně pracujeme,“ říká architekt Boris Redčenkov.

Urbanismu se atelier A69 zabývá i nadále v rámci dalšího významného projektu, který promění tvář hlavního města. „Aktuálně jsme vyhráli mezinárodní soutěž na podobu Florence. To, co jsme nastavili na Smíchově, začíná být obecný trend,“ dodává Boris Redčenkov.

Psali jsme také:

• Developer se dohodl s Prahou 5 na stavbě školy v nové čtvrti Smíchov City

„Naše město se rozvíjí rekordním tempem. Minulý rok dostalo stavební povolení téměř 10 tisíc nových bytů, což je rekord od roku 1989. Rezidenční výstavbu ale musí doprovodit i zelené plochy, přičemž význam parkových zón a stromů ve městě neustále stoupá také v důsledku klimatických změn naší planety. Za toto volební období jsme vysázeli téměř 500 tisíc nových stromů. Kolik jich přibude, určí nová krajinářská studie Parku Maniny,” říká primátor Prahy Zdeněk Hřib.  

Celkově se na území od Hlávkova mostu až po špičky Libeňských kos chystají v následujících letech velké změny. Budoucí rozvoj by měl respektovat historii místa, vycházet z jeho charakteru a odrážet divoký ráz tamní krajiny. 

„Cílem projektu je připravit plán rozvoje lokality na příští desítky let, a především zpracovat projekt Park Maniny, který vznikl jako jedno z protipovodňových opatřeních a obsahuje vznik nového ramene řeky. Současný návrh parku odpovídá době svého vzniku, je potřeba ho proto aktualizovat a navrhnout nový krajinářský projekt záplavového parku na řece. Proto vypisujeme mezinárodní soutěžní dialog,“ představuje Petr Hlaváček, I. náměstek primátora pro územní rozvoj.

Rohanský ostrov opět ostrovem

Rohanský ostrov se vrátí do své původní podoby a opět se z něj stane ostrov, ačkoli na jiném místě. Územní plán Prahy totiž už od roku 2008 počítá s tím, že na místě vznikne nové rameno řeky a záplavový park, který bude součástí protipovodňové ochrany. První dvě etapy již mají stavební povolení. Vykopány budou dvě tůně, v třetí etapě se pak propojí v samostatný kanál.

„Rohanský ostrov je posledním velkým rozvojovým územím města, kde může vzniknout nový rozsáhlý park a přírodní prvek nedaleko centra města a zároveň zde máme příležitost realizovat protipovodňová opatření. V území je potřeba spojit veřejná prostranství ve funkční síť a zkvalitnit ji, propojit novou výstavbu s původní historickou čtvrtí a napojit ji na řeku. Nový park přiblíží člověka k řece, bude schopen reagovat na povodeň a nabídne Pražanům také nové místo k rekreaci a odpočinku,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora pro životní prostředí. Území bylo původně ostrovem, který zanikl po regulaci toku Vltavy ve 20. letech minulého století. Ostrov, ačkoli na jiném místě, bude vznikem Parku Maniny obnoven. 

„Cílem projektu je nejen komplexní proměna území a zaměření na protipovodňovou ochranu, ale i řešení, které bude inovativní, udržitelné a maximálně ohleduplné k tamnímu životnímu prostředí. IPR nechal zpracovat historicko-přírodovědecké, sociální, biologické, dendrologické rešerše. Jsme také v kontaktu s místními spolky i občany. Od kulturních přes sportovní organizace, zahrádkářské kolonie až po tamní betonárnu a Libeňský přístav,“ doplňuje ředitel IPR Ondřej Boháč. 

Psali jsme také:

• Výstava Rohanský ostrov představuje historii, kulturu i přírodní unikáty Karlína a Libně
• Povltavská promenáda propojí Rohanský park, Rokytku a Trojskou kotlinu
• Rohanský ostrov se stane atraktivním místem pro bydlení i odpočinek
• Hlavní město zveřejnilo jména 15 architektonických týmů, které zpracují návrh budoucí podoby Vltavské filharmonie